4. Sociální vývoj


4.7 Kriminalita

4.7 Kriminalita

4.7 Kriminalita

  • Ukazatele kriminality několikanásobně převyšují hodnoty v jiných regionech ČR
  • Na 1 000 obyvatel v roce 2004 připadlo 84 zjištěných trestných činů
  • V obecné kriminalitě, která tvoří 90 % ze všech trestných činů, převládají krádeže, u nichž je mimořádně nízká objasněnost (do 10 %)
  • Objasněnost trestných činů má obecně klesající tendenci, oproti roku 2002 poklesla objasněnost u obecné kriminality o 6,3 procentní body a u hospodářské kriminality o 21,5 procentních bodů
  • Celkový počet zjištěných trestných činů klesá

Trvale velmi vysoké hodnoty ukazatelů, které charakterizují kriminalitu v hl. m. Praze jsou negativním prvkem v sociálním vývoji města. Hlavní důvody v Praze nelze spojovat s nepříznivým vývojem ukazatelů v sociální sféře, tak jak tomu obvykle bývá v ostatních regionech. V Praze je příznivá situace na trhu práce (nízká míra nezaměstnanosti, vysoká nabídka pracovních míst, vysoká mzdová hladina), sociální postavení domácností v návaznosti na příjmovou situaci je v Praze nadprůměrně příznivé. Hlavní důvody vysoké kriminality je třeba vidět v tom, že v Praze jako státním i mezinárodním centru dochází ke koncentraci i sociálně patologických jevů. Přispívá k tomu i anonymita velkoměstského typu osídlení. V neposlední řadě má vliv i zvýšený migrační pohyb obyvatel, zejména cizích státních příslušníků, kteří přicházejí do Prahy za prací.

Ve srovnání s ostatními regiony kriminalita v Praze několikanásobně převyšuje hodnoty všech ukazatelů v ostatních krajích. Ze všech trestných činů zjištěných v ČR v roce 2004 jich bylo 28 % zjištěno v Praze. V relaci k počtu bydlících obyvatel připadalo v roce 2004 na 1 000 obyvatel v ostatních krajích od 18 trestných činů (Zlínský kraj) po 39 trestných činů (Ústecký kraj) a v Praze to bylo 84 trestných činů.

Většina trestných činů je kvalifikována jako obecná kriminalita, která v Praze představuje cca 90 % veškeré trestné činnosti. Kriminalita hospodářská, do níž se zařazují finanční a daňové podvody, zpronevěra apod. však způsobuje velké majetkové a hospodářské škody. Tento typ trestné činnosti je do Prahy také koncentrován, ale již poněkud méně silně. Ze všech zjištěných trestných činů hospodářské kriminality v ČR bylo v Praze v roce 2004 zjištěno 19 %. U obecné kriminality to v tomtéž roce bylo 30 %.

U obecné kriminality největší díl představuje trvale majetková trestná činnost, která v roce 2004 tvořila 91 % všech zjištěných trestných činů zařazených do obecné kriminality. V této trestné činnosti dominují krádeže (94 % z majetkové trestné činnosti). Počet těchto trestných činů se mírně snižuje, ale bohužel klesá i podíl objasněnosti u majetkové kriminality. Objasněnost je mimořádně nízká právě u krádeží (v roce 2004 byly krádeže objasněny ze 6,7 % a v roce 2002 z 9,5 %). Násilné trestné činy představují jen malou část obecné kriminality a objasněnost těchto trestných činů je výrazně vyšší. Bohužel se však také snižuje. V roce 2002 bylo objasněno 55 % násilných trestných činů a v roce 2004 to již bylo jen 48 %. Klesá i objasněnost těch nejzávažnějších trestných činů, a to vražd, v roce 2002 bylo v Praze spácháno 42 vražd a objasněno jich bylo 40, v roce 2004 bylo spácháno 48 vražd a objasněno 42.

U hospodářské kriminality je nejvyšší míra objasněnosti, ale i zde mírně klesá. V roce 2004 bylo v Praze objasněno 70 % zjištěných případů hospodářských deliktů a v roce 2002 to bylo 85 %.

Tab. 4.7.1 Trestné činy

Zdroj: Policejní prezidium ČR

Přestože kriminalita v Praze představuje dlouhodobý problém, lze v hodnocení posledních pěti let hovořit o mírném zlepšení situace. Klesá počet zjištěných trestných činů. Od roku 2000 byl pokles o 9 %. Klesá především obecná kriminalita, u hospodářské kriminality lze hovořit o stagnaci na vysokých počtech. Po poklesu počtu vloupání do bytů v letech 2001 a 2002 došlo v posledních dvou letech opět k nárůstu. V posledním roce se značně zvýšil i počet loupeží. Naprostou většinu trestných činů v obecné kriminalitě tvoří v Praze krádeže, které v roce 2004 představovaly 85 % ze všech zjištěných činů obecné kriminality. Vůbec nejčastější jsou krádeže věcí z aut (v roce 2004 to bylo 35 % ze všech krádeží), dále krádeže aut samotných (v roce 2004 to bylo 13 % ze všech krádeží) a také krádeže kapesní (v roce 2004 to bylo 10 % ze všech krádeží). Samostatným oddílem jsou krádeže vloupáním, kde jsou nejčastější v Praze vloupání do bytů. Tato trestná činnost má ovšem trvale nejnižší objasněnost. Objasněnost krádeží vloupáním byla v Praze v roce 2004 kolem 10 %. Ještě nižší byla objasněnost krádeží prostých, kam patří mimo jiné zmíněné krádeže věcí z automobilů (objasněnost 2004 kolem 4 %), krádeže aut samých (objasněnost 2004 kolem 6 %). Mizivá je objasněnost u krádeží kapesních, kde to byly cca 2 případy ze 100.

Ve srovnání s ostatními regiony je v Praze mimořádně nízká objasněnost zejména u případů obecné kriminality.

Tab. 4.7.2 Kriminalita podle krajů

Pokles počtu zjištěných trestných činů v Praze u obecné kriminality odpovídá celkovému údaji za ČR a nevymyká se obecné tendenci. Výraznější snížení než v Praze bylo zaznamenáno ve všech moravských krajích a v kraji Středočeském, Jihočeském a Pardubickém. Naproti tomu severní a západní Čechy zaznamenaly pokles nižší a v Ústeckém kraji se dokonce počet zjištěných činů obecné kriminality mírně zvýšil. Jiná je situace v kriminalitě hospodářské. Tam došlo ke zvýšení v Praze a Jihomoravském kraji. V obou těchto případech jde o soustředění této kriminální činnosti do velkých měst. Téměř 57 % ze všech činů hospodářské kriminality bylo v Jihomoravském kraji zjištěno v Brně.

Velmi negativní je ovšem snižování objasněnosti kriminality. U obecné kriminality, která má trvale nízkou objasněnost, což je dáno zejména vysokým podílem krádeží, u nichž je objasnění velmi komplikované, poklesla objasněnost u většiny krajů. V Praze je objasněnost obecné kriminality hluboko pod celorepublikovým průměrem a nejnižší ze všech krajů. V krajích, kde je objasněnost tohoto typu kriminality vyšší než 40 %, došlo k dalšímu zlepšení v tomto ohledu.

K výraznému poklesu objasněnosti došlo ve všech krajích i u hospodářské kriminality, kde je tento ukazatel obecně na vyšší úrovni. V roce 2000 byla v Praze objasněnost hospodářských trestných činů nejnižší ze všech krajů, ale přesahovala 90 %. V roce 2004 již v některých krajích poklesla objasněnost na tolik, že se pohybuje i pod 70 %. Vůbec nejnižší byla v Moravskoslezském kraji, kde nedosáhla ani 60 %. V Praze se objasněnost blížila k celorepublikovému průměru.


Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.