4.4 Školství

4.4 Školství

• U předškolní výchovy se v posledních letech zvyšuje počet dětí odpovídajícího věku, čemuž odpovídá i mírný nárůst počtu pedagogických pracovníků, v základním školství pokračuje klesající trend
• Výrazně roste počet studentů středních škol
• Roste počet soukromých vysokých škol
• Počet veřejných vysokých škol se nemění, výrazně stoupají počty studentů vysokých škol

Tab. 4.4.1 Mateřské a základní školy

Zdroj: ÚIV

Ve sledovaném období poklesl počet mateřských škol o 44. Ovšem v Praze tato redukce počtu předškolních zařízení nebyla provázena snižováním počtu dětí, které je navštěvují. K početnímu růstu dětí v mateřských školách došlo zejména v posledních dvou letech. Mírně poklesl i počet tříd, ale v roce 2004/2005 došlo i zde k meziročnímu navýšení. Počet učitelů se za celé období také zvýšil, ale zde byl hlavní nárůst zaznamenán v roce 2003/2004. Za tohoto vývoje došlo k mírnému zvýšení počtu dětí na 1 učitele, ale nijak výrazný posun nenastal a stále připadá kolem 12 dětí na 1 učitele. Tento ukazatel je zhruba stejný i v celé ČR.

Počet základních škol také poklesl, ale zde je zřetelný i trvající pokles počtu žáků a potažmo i učitelů. Tento pokles se nezastavil a pokračoval i v posledním roce. Zmiňovaný nárůst porodnosti se projevil až po roce 2000 a vyšší počty narozených dětí se dostanou do věku školní docházky až v nadcházejících letech.

Změny v počtech dětí a žáků nejsou zcela harmonické. Pokles počtu učitelů základních škol nebyl tak rychlý jako pokles počtu žáků. Od roku 2000 se proto snížil průměrný počet žáků připadajících na 1 učitele z 15,5 žáků na 14,4 žáků. Snížil se mírně i počet žáků připadajících na 1 třídu (z 22,6 v roce 2000 na 22,1 v roce 2004). Tento trend odpovídá i situaci v celé ČR, i v celorepublikovém průměru připadalo ve školním roce 2004/2005 na 1 učitele 14,5 žáků základních škol.

Zatímco v základním školství je patrný úbytek žáků a tříd a v současné době dochází i k redukci počtu škol, střední školství zaznamenává dlouhodobý nárůst počtu žáků, a to zejména u středních odborných škol a gymnázií.

Tab. 4.4.2 Střední školy

Zdroj: ÚIV

Ve středním školství se počet žáků v posledních dvou letech nejvíce zvýšil na středních odborných školách (ve srovnání se školním rokem 2000/2001 o 8,4 %). U gymnázií to bylo zvýšení nižší (o 3,9 %) a na středních odborných učilištích se počet studentů zvýšil neméně (o 3,1 %). Mírně poklesl počet studentů vyšších odborných škol, pro které se stávají stále silnější konkurencí školy vysoké. Počet středních škol se příliš nemění. Ubylo pouze 5 středních odborných učilišť. Ovšem počty pedagogických pracovníků rostou rychleji než počty studentů. Největší disparitu v tomto směru zaznamenala gymnázia, kde počet učitelů vzrostl za posledních 5 let o 7,2 % a žáků o 3,9 %.

Relaci mezi počtem učitelů a studentů odráží i přepočet studentů na 1 pedagoga. Na všech druzích středních škol včetně VOŠ se počet studentů na učitele pohybuje v Praze, ale i v celé ČR kolem 10. Pouze na středních odborných učilištích je to v téměř 11 učňů. Zde jde o poněkud jiné relace a počítáme zde dohromady mistry odborného výcviku a učitele jako takové.

Již u středních škol nelze hovořit o zařízeních, která slouží pouze obyvatelstvu, které v dané lokalitě bydlí. Jde vždy na této úrovni o vybavenost sloužící celému regionu a v Praze jde o zařízení, která slouží v prvé řadě kromě obyvatel Prahy i obyvatelům Středočeského kraje, ale v některých případech jde i o studenty z celé ČR.

Zcela mimořádné je postavení hl. m. Prahy v oblasti vysokého školství. V Praze jako v hlavním městě, ale i městě s významnou a velmi dlouhou tradicí v tomto ohledu, je pochopitelně soustředěn velký podíl vysokých škol. V Praze má sídlo 29 z 62 vysokých škol. Ze 120 fakult v celé republice je 36 z nich umístěno přímo v hlavním městě. Ze všech studentů vysokých škol jich na pražských vysokých školách studuje více než 40 %.

Tab. 4.4.3 Vysoké školy

Ve sledovaném období se zvýšil počet soukromých vysokých škol, kde úměrně k tomu i výrazně vzrostl počet studentů, který se zvýšil cca desetinásobně. Počet studentů však rostl i u vysokých škol veřejných, zde šlo o zvýšení cca o pětinu. Pouze u jediné státní vysoké školy v Praze (v celé ČR existují 2 státní vysoké školy) se počet studentů snížil.

Dynamický nárůst vysokých škol a i studentů se projevil zejména v posledních dvou letech. V Praze jsme zaznamenali nárůst počtu studentů všech vysokých škol od školního roku 2000/2001 o 41 % a v ČR úhrnem to byl nárůst o 34 %.

Studenti v Praze představují velmi významnou sociální kategorii, která je nedílnou součástí sociálního života města. Především to jsou studenti vysokých škol, kteří z valné části v době studií jsou i obyvateli města.

Graf 4.4.1 Studenti středních a vysokých škol

Počty studentů vysokých škol ve sledovaném období narostly nejdynamičtěji. Mezi studenty vysokých škol stále posiluje zastoupení cizích státních příslušníků. Ze všech studentů vysokých škol v roce 2000/2001 bylo 4,5 % cizinců a v roce 2004/2005 to bylo již 7,9 %. Celkem se za sledované období počet VŠ studentů zvýšil o 41 % a počet studentů cizinců o 50 %. Pokud jde o různé typy vysokoškolského studia, nejvýrazněji vzrostly počty studentů bakalářského studia, které je stále více prosazováno nejen v soukromých vysokých školách. Zatímco v roce 2000/2001 bakalářské programy pražských vysokých škol navštěvovalo necelých 16 % studentů prezenčního studia (bez cizích státních příslušníků), v roce 2004/2005 to již bylo necelých 40 %.

Podle údajů SLDB 2001 můžeme také alespoň ve školním roce 2000/2001 zmapovat, nakolik pražská síť škol od základních až po vysoké slouží obyvatelům Prahy a do jaké míry navštěvují školy v Praze mimopražští studenti. Z údajů o dojížďce do škol víme, že do hlavního města dojíždělo 54 578 osob do škol. Z toho podle údajů o věku je cca 7 % žáků do 15 let. Dále pak cca 20 % studentů ve věku 15 až 18 let a necelé tři čtvrtiny z nich byli ve věku nad 18 let. Pokud údaje o dojíždějících do škol ve věku 15 až 18 let porovnáme s počty studentů středních škol, zjistíme, že v tomto roce ze všech účastníků středoškolského studia jich bylo necelých 14 % mimopražských. V této věkové kategorii jde z větší části o studenty z bližšího okolí. U dojíždějících do škol ze Středočeského kraje do Prahy bylo v tomto věku cca 40 % ze všech dojíždějících do škol. Mezi dojíždějícími do škol z ostatních krajů ČR však tato věková skupina představovala jen necelých 10 %. Hlavní díl dojíždějících do škol však představují osoby ve věku nad 18 let, kteří většinou jsou studenty škol vysokých. Pro relaci tedy zvolíme počty studentů vysokých škol a to bez cizích státních příslušníků a bez studentů dalšího stupně vzdělávání, kde jde zpravidla o jiné než prezenční studium. Srovnáním dostaneme orientační údaj, že cca polovina vysokoškoláků byla mimopražských.