Bytová výstavba a úroveň bydlení v hl. m. Praze - 2001 - 2003


3. Srovnání s ostatními regiony ØPravidelně nejvy

3. Srovnání s ostatními regiony

Ø Pravidelně nejvyšší počet nových bytů ve Středočeském kraji a Praze
Ø V Praze se staví nejvyšší podíl bytů v bytových domech
Ø Průměrná obytná plocha připadající na 1 byt v nových bytech v bytových i rodinných domech je v období 2001 – 2004 největší ze všech regionů
Ø Kupní cena bytů v Praze představuje trojnásobek průměrné ceny m2 bytu v ČR

V krajském členění jsou Praha spolu se Středočeským krajem dlouhodobě oblastmi s největším počtem dokončených bytů. Bytová výstavba byla relativně vysoká i v Jihomoravském kraji, také počet dokončených bytů v Moravskoslezském kraji je dlouhodobě zvýšený. Ve všech zmíněných případech je tato bytová výstavba soustředěna na území v okolí jednoho ze tří největších českých měst. Ovšem i v obecném smyslu lze říci, že se nejčastěji zvýšený počet bytů staví ve velkých městech a v jejich blízkém okolí. Jde
o souvislost s nabídkou pracovních příležitostí. Na celkovém počtu dokončených bytů v ČR se v roce 2004 Praha podílela 18 % (na druhém místě po kraji Středočeském s téměř 19 %). Ve srovnání s rokem 2001 byl tento podíl o 5 % vyšší.


Tab. 3.1
Dokončené byty v krajích ČR v letech 2001 – 2004



Charakteristickým rysem zvláště pro období posledních let je soustředění nové výstavby bezprostředně
za hranice velkých měst. Nejvyšší počet dokončených bytů ve Středočeském kraji a zvláště v okresech Praha – východ a Praha – západ, které bezprostředně sousedí s Prahou, právě potvrzuje tento proces probíhající suburbanizace. Suburbanizace kolem Prahy se začala masivněji rozvíjet v druhé polovině devadesátých let, přičemž za hlavní činitele lze označit na straně jedné vysoké ceny nemovitostí v hlavním městě spolu s posunem životních preferencí směrem „k životu na venkově“, na straně druhé pak poměrně dobrou ekonomickou situaci obyvatel hlavního města.
Z hlediska charakteru výstavby jde jak o výstavbu v doposud nezastavěné volné krajině mimo obec,
tak i o výstavbu na okrají stávajících obcí a v menší míře o výstavbu či rekonstrukci uvnitř obcí samotných. Opomenout nemůžeme ani transformaci chat a chalup na trvalé bydlení.


Graf 3.1
Dokončené byty podle druhu domu v krajích ČR v roce 2004

I přes stále probíhající suburbanizaci bytová výstavba i v Praze však roste. Ne všichni, kteří v Praze byty kupují, činí tak pouze z nedostatku finančních prostředků na domek za Prahou. Jak ukazují počty dokončených bytů podle městských částí, ve sledovaném období probíhá nezanedbatelná bytová výstavba
i v centru Prahy, kde je cena bytu mnohdy (zejména v historickém jádru Prahy) i několikrát vyšší než cena typizovaného rodinného domku. Určitou částí obyvatel je tedy nadále upřednostňováno bydlení blízko místa zaměstnání a kulturních zařízení. Různé životní styly se tak projevují vzájemným se prosazováním jednak suburbánních, ale také i opačných (reurbanních) procesů, jak naznačují výsledky bytové výstavby v Praze a Středočeském kraji.
Ve srovnání s ostatními regiony republiky mají byty stavěné v Praze svá specifika. Průměrná velikost dokončeného bytu v m2 byla v letech 2001 – 2003 v Praze jednou z nejnižších. Použijeme–li pro zjednodušení prostý aritmetický průměr, dosáhla v úhrnu let 2001 až 2004 jen 63 m2 a tento výsledek byl nižší už jen v Libereckém kraji. V letech 2002 a 2004 byla průměrná velikost dokončeného bytu vůbec nejnižší. Naproti tomu největší byty jsou dokončovány ve Středočeském kraji. Každý rok zde byla průměrná velikost jednoho dokončeného bytu ze všech krajů nejvyšší, kdy kromě roku 2003 kraj dosahoval jako jediný hodnoty
nad 80 m2. I když je průměrná velikost bytu v Praze jednou z nejnižších, z dosavadního vývoje bytové výstavby nic nenasvědčuje tomu, že by mohlo dojít k nějaké výrazné změně. Tato situace vyplývá z celé řady faktorů. Především jde o to, že v Praze se staví především byty v bytových domech, které jsou v průměru vždy výrazně menších rozměrů, než byty v domech rodinných.
Zatímco v Praze bylo v roce 2004 více než 80 % (81,9 %) dokončených bytů v bytových domech, v ostatních krajích to nebyla ani polovina dokončených bytů. Výjimku tvoří pouze kraj Liberecký, kde to bylo jen nepatrně nad 50 % (52,3 %). V situaci, kdy v Praze je dobrá dostupnost pracovních příležitostí, prakticky celé území je městským osídlením, je zde výrazně obtížná dostupnost volných pozemků a zájemci o bydlení se rekrutují do značné míry z mladých zájemců o bydlení, jsou preferovány spíše menší byty v bytových domech. S tím souvisí i celková průměrná velikost dokončovaných bytů, která má v Praze v úhrnu nízkou hodnotu. Nicméně pokud hodnotíme zvlášť byty v domech bytových a v domech rodinných, vidíme, že tyto velikosti jsou naproti tomu největší ze všech regionů. Nižší průměrná velikost dokončovaných bytů celkem je tedy dána pouze vysokým podílem bytů v bytových domech, které jsou ve srovnání s byty v domech rodinných vždy menší.


Graf 3.2
Obytná plocha na 1 dokončený byt v ČR , podle krajů a druhu stavby v letech 2001 – 2004

Pokud jde o byty v bytových domech, průměrná velikost nově dokončených bytů v Praze v posledních
4 letech byla 49,3 m2, což je nejvíce ze všech 14 krajů a o 0,9 m2 přesahuje druhou největší velikost, která byla v kraji Jihočeském a o celých 9,3 m2 nejmenší byty v bytových domech dokončené v kraji Pardubickém. I byty stavěné na území Prahy v domech rodinných, jsou v Praze největších rozměrů.
Při srovnání krajů z hlediska velikosti bytů v rodinných domech je na tom Praha s průměrnou velikostí obytné plochy bytu 107 m2 (v letech 2001 – 2004) nejlépe. I v jednotlivých letech byly hodnoty tohoto ukazatele
v Praze nejvyšší. Oproti celorepublikové úrovni byla průměrná velikost jednoho dokončeného bytu v rodinných domech v úhrnu zmíněných let o více než 10 m2 větší. Stejný rozdíl, ale pouze v samotném roce 2004, činil 12 m2. Vrátíme–li se zpátky ke krajům, další nejvyšší průměrná velikost bytu v rodinných domech byla v kraji Středočeském (necelých 102 m2 ) a kraji Karlovarském (více než 101 m2). V ostatních krajích byla hodnota zmíněného ukazatele pod 100 m2.


Tab. 3.2
Obytná plocha na 1 dokončený byt bez nástaveb, přístaveb a vestaveb podle krajů a druhu stavby v letech 2001 – 2004



Pro doplnění obrazu o úrovni bytové výstavby v Praze zmíníme z ukazatelů, které byly podle krajů
ve sledovaném období k dispozici, ještě průměrnou cenu jednoho bytu. Po celé sledované období byly průměrné ceny bytů v přepočtu na 1 m2 v Praze vysoko nad celostátním průměrem a ceny v ostatních krajích představovaly maximálně třetinové hodnoty. Za sledované období byla cena za 1 m2 bytové plochy v Praze 24 009 Kč. Následovaly kraje Jihomoravsky a Královehradecký s cenou kolem 8 500 Kč/m2 a až
na čtvrtém místě byl s cenou 8 196 Kč/m2 kraj Středočeský. U těchto krajů je cena za m2 už téměř třikrát nižší než v Praze. Na opačném konci z hlediska ceny bytů jsou kraje Ústecký a Moravskoslezský
(5 095 Kč/m2). Vázanost bydlení na pracovní příležitosti se odráží i v těchto cenových relacích. V krajích s nejnižší cenou bytu je trvale nejvyšší míra nezaměstnanosti.
Vývoj cen bytů v rozdělení podle krajů je velice různorodý, s obrovským rozdílem mezi Prahou a ostatními kraji.


Tab. 3.3
Průměrné ceny bytů v Kč za m2 v ČR v letech 2001 – 2004



Jestliže absolutní nárůsty cen byly v Praze v krajském srovnání nejvyšší, neplatí to již o jejich procentuálním růstu. Nejvyšší tempo růstu (více jak 200 %) při srovnání roku 2001 a 2003 zaznamenaly kraje Jihočeský
a Liberecký, oproti tomu v Praze se ceny zvýšily za stejné období pouze o 45 %.

Zveřejněno dne: 30.06.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.