Bytová výstavba a úroveň bydlení v hl. m. Praze - 2001 - 2003


2.4 Bytová výstavby podle městských částí ØHlavní

2.4 Bytová výstavby podle městských částí

Ø Hlavní váha nových bytů je soustředěna do nově vystavěných bytových domů v oblastech s přímou návazností na tzv. vnitřní město
Ø Bydlení v rodinných domech na území Prahy ztrácí na významu a přesouvá se do okrajových částí a do okolí hlavního města
Ø Obytná funkce centrálních částí nabývá na významu v protikladu k očekávané výraznější komercializaci

Situování výstavby do různých částí města je také velmi podstatnou okolností pro postižení základních vývojových tendencí bytové výstavby v Praze v nedávno uplynulém období. Výstavba uvnitř Prahy (tedy
i bytová) se postupně rozvíjela v určitých městských zónách, přičemž každá tato zóna je odrazem konkrétní společenské, kulturní a vědecko technické úrovně určitého historického období. Na historické jádro navazují územní části, jejichž vznik byl stimulován procesem industrializace devatenáctého století. (Jde o části,
kde došlo během druhé poloviny 20. století k největšímu zchátrání domovního fondu). Z hlediska bytové zástavby zde převládají činžovní domy, které se v mnohých případech mísí se starými průmyslovými koloniemi (Holešovice, Karlín, Smíchov). Na tato území navazuje zástavba vil a rodinných domků zejména z první poloviny 20. století (Dejvice, Trója, Střešovice atd.). Tyto zóny tvoří spolu s centrem Prahy poměrně rozsáhlé území s relativně kompaktní zástavbou, tzv. vnitřní město. Ve druhé polovině 20. století vytvořila značná potřeba nových bytů podmínky pro postupný vznik novodobých sídlištních komplexů. Prostor pro tuto výstavbu byl v Praze nalezen za hranicemi vnitřního města a na území venkovských sídel, která tehdy Prahu obklopovala. Toto území bylo postupně zastavěno stejnorodými panelovými vysokopodlažními bytovými domy, které se občas mísí se zbytky původní venkovské zástavby (Letňany, Bohnice). Právě sem směřovaly v převážné míře investice na bydlení v období před rokem 1990. Tato masová výstavba také přerušila přirozeně započatý suburbanní vývoj z meziválečného období, který v mnoha metropolích s nesocialistickou minulostí stále organicky postupuje a dotváří charakter současných velkoměstských aglomerací těchto zemí. V současnosti částečně pokračuje výstavba bytů v bytových domech v zónách navazujících na rozšířené centrum, ale mnohdy je tato výstavba i nadále situována na dosud volná území v okruhu existujících sídlištních komplexů.
Srovnání absolutních počtů dokončených bytů v členění podle jednotlivých městských částí však vzhledem ke zcela nesrovnatelné charakteristice těchto administrativních celků má jen omezenou vypovídací hodnotu. Je třeba bytovou výstavbu posuzovat v souvislosti s územní velikostí jednotlivých částí Prahy, hustotou osídlení, možnostmi využití volných prostor, ale i typem stávající zástavby, návaznosti a propojení s centrem města, cen pozemků a celého komplexu dalších okolností podmiňujícího rozvoj bytové výstavby v té které oblasti.


Graf 2.4.1
Dokončené byty v úhrnu let 2001 – 2004 podle 22 správních obvodů a druhu domu


Jádrem každé metropole je zpravidla úzké centrum města. Také v Praze je již delší dobu ve středu zájmu proces, který bývá charakterizován jalo vylidňování centrálních částí. Centrum města je rozlohou poměrně nevelké, počítáme–li pro zjednodušení jako nejužší centrum jen území městských částí Praha 1 a Praha 2, které představuje 2 % z rozlohy Prahy. Ovšem počet obyvatel těchto dvou městských částí představuje více než 7 % obyvatel (podle údajů SLDB 2001) a počtem bytů je to necelých 8 % ze všech bytů. Pokud jde o zmíněný proces vylidňování je pravdou, že v obou těchto městských částech od padesátých let 20. století trvale klesá počet obyvatel. Také počet trvale obydlených bytů se v těchto městských částech snižoval, od roku 1961 do roku 2001 se v Praze 1 snížil počet trvale obydlených bytů o 40 % a v Praze 2 o 32 %. Nicméně prognózy, že se tento proces po roce 1990 ještě značně urychlí, se nevyplnily. Počet obyvatel klesá v desetiletých intervalech v obou těchto centrálních částech se stejnou intenzitou cca o necelou pětinu a počet trvale obydlených bytů také v zásadě rovnoměrně cca o desetinu.
I se zřetelem na všechny limitující faktory nejde v hodnocení bytové výstavby v posledních pěti letech o zcela o okrajové lokality. Od roku 2001 do roku 2004 se v městské části Praha 1 dokončilo 228 bytů,
a to znamená, že z hlediska srovnání všech městských částí se tato městská část umístila co do počtu dokončených bytů na 18 místě. V rámci 57 městských částí to tedy představuje umístění na konci první třetiny zmíněného souboru městských částí. V městské části Praha 2 byl počet dokončených bytů ještě příznivější. Ve sledovaném období zde bylo dokončeno 504 bytů a ve srovnání s ostatními městskými částmi, to byl devátý nejvyšší počet dokončených bytů. V městské části Praha 1 bylo nejvíce bytů dokončeno v roce 2003 (celkem 96 dokončených bytů) a v roce 2004 (celkem 68 dokončených bytů). V městské části Praha 2 to bylo nejvíce v roce 2002, kdy byla v tomto období dokončena více jak polovina bytů (celkem 281 dokončených bytů) sledovaného období. Prakticky všechny nově dokončené byty v nejužším centru jsou v domech bytových a většina ne v domech nově postavených. Nové byty zde vznikají převážně v nástavbách ke stávajícímu domovnímu fondu.
Bytová výstavba v centru Prahy se tedy prosazuje i v konkurenci k jiným tzv. komerčním využitím domovních prostor. Lze říci, že i v centru hlavního města obytná funkce bydlení může konkurovat ostatním komerčním funkcím. Je to patrně zejména díky příchodu lidí s nadprůměrnými příjmy, velmi často i ze zahraničí.
Hlavní váha výstavby nových bytů je však v posledních letech soustředěna na novou výstavbu v těch částech města, které navazují na rozšířené centrum a mají dobré dopravní vazby.
V rozdělení do 57 městských částí bylo po roce 2000 dokončeno nejvíce bytů v městské části Praha 8, v úhrnu let 2001 až 2004 to bylo 2 211 nových bytů. Další městskou částí s vyšším počtem dokončených bytů je městská část Praha 5 (1 785 dokončených bytů) následována městskou částí Praha 14 (s celkovým počtem dokončených bytů 1 781) a městskou částí Praha 10 (1 297 dokončených bytů). Více než 1 000 dokončených bytů za období 2000 až 2004 bylo i v městských částech Praha 6 (1 170 bytů), Praha 4
(1 125 bytů) a Praha 13 (1 028 bytů). Jsou to městské části s větší rozlohou území, kde je místy nižší hustota zástavby vytvářející prostor pro výstavbu nových bytových domů. Jde o dva typy zástavby. Jednak jsou to oblasti bezprostředně navazující na rozšířené centrum města a jednak jsou to sídlištní oblasti s dobrým dopravním spojením. V obou případech je ovšem podstatný právě fakt, že zde realizované stavby jsou situovány v těsné návaznosti na vnitřní město, kde cena nemovitostí už není tak vysoká jako přímo v rozšířeném centru, ale dostupnost a napojení na dopravní infrastrukturu je zde stále nadstandardní. Naprostá většina nových bytů v těchto částech se nalézá v nově postavených bytových domech a jen malá část je v domech rodinných. Nové byty vzniklé přístavbami a nástavbami ve stávajících bytových domech jsou zde početnější než byty v nově postavených rodinných domech.
Naproti tomu většina nových bytů v rodinných domech v Praze je vystavěna v okrajových částech poblíž administrativní hranice hlavního města. Je to dáno výrazně větší prostorovou náročností při stavbě bytu v rodinném domě a v návaznosti na to nabídkou volných pozemků a i jejich cenami v různých částech Prahy. Navíc bydlení v rodinných domech bývá preferováno finančně zajištěnými rodinami, u nichž i dopravní spojení je častěji vázáno na používání individuální automobilové dopravy, takže bezprostřední přímá návaznost na hustou síť MHD není prioritní. Ze všech bytů v rodinných domech dokončených v letech 2001 až 2004 jich nejvíce bylo ve správním obvodu Praha 21, který leží na východním okraji hlavního města
a zahrnuje kromě městské části Praha 21, tedy Újezdu nad Lesy, ještě MČ Praha – Klánovice, MČ Praha –Běchovice a MČ Praha – Koloděje. V tomto správním obvodu bylo dokončeno 421 bytů v rodinných domech, což je 13,5 % ze všech dokončených bytů v rodinných domech. Obdobný počet je pak situován do správního obvodu Praha 8 (417 bytů v rodinných domech), ale i zde se jedná pravděpodobně hlavně o byty
v městských částech Praha – Dolní Chabry a Praha – Březiněves, které leží na severní hranici Prahy. Stejná je situace i ve správním obvodu Praha 19 (356 dokončených bytů v rodinných domech) a také ve správním obvodu Praha 22 (316 dokončených bytů v rodinných domech). V těchto čtyřech správních obvodech bylo dokončeno cca 50 % ze všech nových bytů v rodinných domech.

Zveřejněno dne: 30.06.2005
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.