Metodické vysvětlivky

Odvětvová klasifikace ekonomických činností – OKEČ
Předmětem klasifikování jsou všechny ekonomické činnosti vykonávané ekonomickými subjekty. Činnosti jsou strukturovány pro všechna odvětví pomocí jednomístného nebo dvoumístného alfabetického kódu a dvou až pětimístného numerického kódu. OKEČ je zavedena sdělením ČSÚ ze dne 18. prosince 2003 (částka 160/2003 Sb.) s účinností od 1. ledna 2004. Verze odpovídá mezinárodnímu evropskému standardu NACE revize 1.1, která má vazbu na mezinárodní odvětvovou klasifikaci ekonomických činností ISIC revize 3.1.

Průmyslem se rozumí soubor podnikatelských subjektů, které vyrábějí průmyslové výrobky s obdobným ekonomickým určením, při jejichž výrobě byly použity stejné nebo obdobné druhy surovin a materiálů nebo stejné technologické postupy. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností, platné od 1. 12. 1993, jsou podle převažující průmyslové činnosti zařazené do podtříd činnosti 10.10 0 až 41.00 2. Do průmyslového odvětví se zahrnuje průmyslová činnost celého podnikatelského subjektu. Vyrábí-li podnikatelský subjekt výrobky patřící do několika odvětví, zařazuje se do toho odvětví, které kvantitativně převažuje. Odvětvová klasifikace ekonomických činností (OKEČ) člení průmysl na tři základní skupiny (sekce): Těžbu nerostných surovin, Zpracovatelský průmysl a Výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Podrobnější členění pak zahrnuje 17 odvětví (subsekcí).

Průměrný počet zaměstnanců zahrnuje všechny kategorie stálých, sezónních i dočasných zaměstnanců, kteří jsou v pracovním poměru k zaměstnavateli.

Mzdy zaměstnanců jsou peněžitá plnění nebo plnění formou naturální mzdy poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům (vedeným v evidenčním počtu zaměstnanců) za práci.

Průměrná hrubá měsíční mzda jednoho zaměstnance příslušné kategorie zaměstnanců vyjadřuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na výsledcích hospodaření a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům v evidenčním počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů.

Výkony včetně obchodní marže zahrnují tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, obchodní marži (rozdíl mezi tržbami za prodané zboží a náklady na prodané zboží), změnu stavu zásob vlastní výroby a aktivaci materiálu, zboží, služeb a dlouhodobého majetku.

Výkonová spotřeba - spotřebované nákupy (hodnota spotřebovaného materiálu a energií) a služby (externí služby, náklady na reprezentaci a drobný nehmotný majetek, o kterém účetní jednotka rozhodla, že není dlouhodobým majetkem).

Účetní přidaná hodnota je rozdíl mezi výkony vč. obchodní marže a výkonovou spotřebou.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce externím odběratelům.

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb z průmyslové činnosti představují tržby za prodej vlastní hmotné a nehmotné produkce z průmyslové činnosti externím odběratelům.
Tržby z přímého vývozu představují tržby za přímé dodávky průmyslových (vlastních) výrobků a služeb zahraničnímu odběrateli.

Hrubé pořízení dlouhodobého majetku představuje sumu výdajů, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení dlouhodobého majetku (koupí, vytvořením vlastní činností, nabytím práv k výsledkům duševní tvořivé činnosti), spolu s celkovou hodnotou dlouhodobého majetku získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Dlouhodobým majetkem se stávají věci uvedené do užívání. Uvedením do užívání se rozumí zabezpečení všech technických funkcí potřebných k užívání a splnění všech povinností stanovených právními předpisy, např. stavebními, ekologickými, požárními, bezpečnostními a hygienickými.

Index cen průmyslových výrobců měří průměrný cenový vývoj všech průmyslových výrobků vyrobených a prodaných na domácím, českém trhu. Za průmyslové výrobky se považují výrobky vyrobené v odvětvích kategorií C až E podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností. Ceny průmyslových výrobců jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1300) za vybrané reprezentanty (cca 5700). Vykazované ceny jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez DPH a spotřební daně (bez nákladů na dopravu k zákazníkovi a nákladů s ní spojených) fakturované za významnější obchodní případy.

Index průmyslové produkce (IPP) je počítán z výsledků statistických zjišťování u zpravodajských jednotek (podnikatelských subjektů) s převažující průmyslovou činností a s počtem zaměstnanců 20 a více, bez ohledu na právní formu. Při měření vývoje průmyslové produkce se vychází z výpočtu měsíčního bazického IPP (průměrný měsíc 2000 = 100), od kterého jsou odvozeny měsíční a kumulativní meziroční IPP. Od 1.1.2006 přešel ČSÚ při výpočtu IPP na novou metodiku, kdy ve většině průmyslových odvětví byl fyzický objem produkce výrobkových reprezentantů nahrazen ukazatelem tržeb. V této souvislosti byl proveden i zpětný přepočet časových řad. Podrobnosti o této změně byly publikovány v tiskové zprávě ze dne 10.3.2006. Text je k dispozici na
http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zmena_metodiky_indexu_prumyslove_produkce.


Produkce vybraných výrobků zahrnuje veškerou produkci daného výrobku nebo jejich agregátu vymezeného příslušným kódem. Jde o ukazatel typu hrubého obratu, který zahrnuje i objem produkce předané v rámci podnikatelského subjektu k další výrobě či do zásob.

Nové zakázky celkem - hodnota v daném období přijatých (a zadavatelem potvrzených) zakázek (objednávek) vč. hodnoty dodatečných a doplňkových objednávek k dřívějším zakázkám bez ohledu na začátek a dobu jejich realizace. Do hodnoty nových zakázek se zahrnují i krátkodobé zakázky, které byly v daném období přijaty a realizovány. Oceňují se v dohodnutých, smluvně potvrzených cenách tuzemskými či zahraničními odběrateli bez spotřební daně a bez DPH.

Nové zakázky ze zahraničí - dtto s tím, že zahraničním odběratelem se rozumí subjekt sídlící mimo území ČR.
Poznámka: Průmyslovými zakázkami se rozumí hodnota objednaných průmyslových výrobků a průmyslových služeb vyrobených a poskytovaných průmyslovými podniky zařazenými do odvětví 17, 18, 21, 24, 27, 28, 29, 30, 31, 32, 33, 34, 35.

Výdaje na vědu a výzkum - celkové výdaje na výzkum a vývoj uskutečněné v podnikatelském sektoru ČR ve vybraných odvětvích zpracovatelského průmyslu. Zahrnují neinvestiční výdaje na VaV (mzdy, materiál, vybavení, služby) a výdaje na pořízení dlouhodobého nehmotného (software, know-how, licence apod) a hmotného majetku (budovy, pozemky, přístroje, dopravní prostředky apod). Nezahrnují odpisy.

Vývoz vyjadřuje hodnotu odeslaného zboží do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí. Celkový vývoz se tak skládá z odeslání do států EU a vývozu do třetích zemí.

Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se tak skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze třetích zemí.