Výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí a neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí. Data jsou získána z ročního statistického výkazu ČSÚ. Údaje o dlouhodobém hmotném majetku (DHM) představují sumu výdajů, které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Neinvestiční náklady zahrnují mzdové náklady, platby nájemného, energie a ostatní materiál a platby za služby, u kterých je hlavním účelem ochrana životního prostředí.

Odpadovým hospodářstvím je činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností.

Vodní hospodářství zahrnuje všechny činnosti směřující k využití, rozvoji a ochraně vodních zdrojů a k ochraně před škodlivými účinky vod.



Poznámky k tabulkám


Tab. 3-1. Změny jednotlivých druhů pozemků - kultur

Rozdíly mezi úbytky (přírůstky) zemědělské a nezemědělské půdy jsou způsobeny upřesněním výměr po mapování.

Údaje uváděné v této tabulce byly převzaty od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.


Tab. 3-2. až 3-5. Chráněná území

Podle zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je rozlišováno 6 kategorií zvláště chráněných území. Národní parky a chráněné krajinné oblasti - označované jako velkoplošná chráněná území, a národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky - označované jako maloplošná chráněná území.

Údaje uváděné v tabulkách byly převzaty od Agentury ochrany přírody a krajiny Praha.


Tab. 3-6. až 3-10. Pořízené investice, neinvestiční náklady a ekonomický přínos z aktivit na ochranu životního prostředí

Ekologické akce zahrnují:

Ochrana ovzduší a klimatu zahrnuje např. úpravu technologických procesů z důvodu prevence vzniku znečištění (na ochranu ovzduší, klimatu a ozonové vrstvy), odstraňování odpadních plynů a odvětrávaného vzduchu, odstraňování tuhých a plynných emisí, monitorovací zařízení pro sledování čistoty ovzduší.

Nakládání s odpadními vodami zahrnuje např. úpravu technologických procesů z důvodu prevence vzniku znečištění, výstavbu čistíren odpadních vod, výstavbu kanalizačních sítí se zajištěným napojením na čistírnu odpadních vod, nakládání s chladícími vodami, monitorovací zařízení ke sledování jakosti vody.

Nakládání s odpady zahrnuje např. úpravu technologických procesů z důvodu prevence vzniku odpadů, zařízení a vybavení pro sběr, svoz, přepravu, třídění a úpravu odpadů, výstavba spaloven, recyklačních závodů, řízených skládek, kompostáren, asanace starých skládek, zařízení pro monitoring odpadů.

Ochrana krajiny a biodiverzity (druhová rozmanitost) zahrnuje např. ochranu a rehabilitaci stanovišť a druhů, ochranu přírodních a polopřírodních typů krajiny, ochranu a obnovu prvků ekologické stability, revitalizaci hydrologické sítě, náklady na řešení povinností vyplývajících z § 35 a § 32 zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon).

Ochrana a sanace půdy, podzemních a povrchových vod zahrnuje např. prevenci depozice znečišťujících látek do půdy vč. následné infiltrace do vod, předcházení kontaminace a degradace půd chemickými vlivy a její následná sanace, ochrana půdy před erozí, svahovými pohyby a ostatní degradací způsobenou fyzikálními jevy, včetně nákladů na řešení problematiky sesuvů, náklady na úkoly geologických průzkumů s účelem ochrany půdy a podzemní a povrchové vody.

Omezování hluku a vibrací (kromě ochrany pracovišť) zahrnuje např. prevenci vzniku hluku a vibrací úpravou technologie, konstrukce a uplatnění protihlukových a antivibračních zařízení v silniční, železniční a letecké dopravě a průmyslu, měřící zařízení.

Ochrana proti záření zahrnuje např. protiradonová opatření, geologické práce spojené s problematikou lokalizací hlubinných úložišť jaderného odpadu, měřící zařízení, přepravu a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem.

Výzkum a vývoj zahrnuje výzkum a vývoj zaměřený na ochranu ovzduší, klimatu a ozonové vrstvy, ochranu vod, nakládání s odpady, ochranu půdy a podzemní vody, omezování hluku a vibrací, ochranu biodiverzity a krajiny, ochranu před zářením a ostatní výzkum životního prostředí.

Ostatní aktivity na ochranu životního prostředí zahrnují např. pořízení dlouhodobého hmotného majetku na prevenci před povodněmi, vzdělávání v problematice ochrany životního prostředí, školení a instruktáže.

Podkladem pro tabulky byly údaje z ročních výkazů ČSÚ.


Tab. 3-11. až 3-16. Emise ze zdrojů znečišťování ovzduší a měrné emise základních znečišťujících látek

Mezi základní sledované znečišťující látky, vznikající především při spalování tuhých a kapalných paliv a vypouštěné do ovzduší, patří tuhé látky (polétavý prach, popílek), oxid siřičitý (SO₂), oxidy dusíku (NO_x), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (C_xH_y).

Vykazování emisí uhlovodíků (C_xH_y) bylo od roku 2002 nahrazeno vykazováním těkavých organických sloučenin (VOC). Z podkladů pro emisní bilanci VOC, která zahrnuje také emise z používání rozpouštědel a nátěrových hmot např. pro venkovní údržbu a v domácnostech, nelze v současnosti zajistit rozdělení do jednotlivých kategorií zdrojů. Z tohoto důvodu je dočasně uváděn pouze souhrnný údaj o celkových emisích VOC.

Množství uvedených znečišťujících látek vypouštěné do ovzduší je vykazováno v Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO), který je v závislosti na druhu zdrojů a jejich tepelných výkonech členěn na:

• REZZO 1 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW a zařízení zvlášť závažných technologických procesů. Zařízení uvedené skupiny jsou označována jako „velké zdroje znečišťování“.
• REZZO 2 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW, zařízení závažných technologických procesů, jakož i uhelné lomy a obdobné plochy s možností hoření, zapaření nebo úletu znečišťujících látek. Uvedená skupina je označována jako „střední zdroje znečišťování“.
• REZZO 3 - zahrnuje technologické objekty obsahující stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu nižším než 0,2 MW, zařízení technologických procesů nespadajících do kategorie velkých a středních zdrojů znečišťování, plochy, na kterých jsou prováděny práce, které mohou způsobovat znečišťování ovzduší, skládky paliv, surovin, produktů a odpadů a zachycených exhalátů a jiné stavby, zařízení a činnosti výrazně znečišťující ovzduší. Uvedená skupina je označována jako „malé zdroje znečišťování“.
• REZZO 4 - zahrnuje pohyblivá zařízení se spalovacími nebo jinými motory, která znečišťují ovzduší, zejména silniční motorová vozidla, železniční kolejová vozidla, plavidla a letadla. Uvedená skupina je označována jako „mobilní zdroje znečišťování“. Od roku 1995 jsou do bilance zahrnuty emise tuhých látek a oxidu siřičitého z dopravy.

Měrné emise jsou emise znečišťujících látek za určité časové období, připadající na jednotku plochy území.


Tab. 3-17. a 3-18. Imise ve vybraných lokalitách a na pozaďových stanicích

Imisní limit je nejvýše přípustná hmotnostní koncentrace znečišťující látky obsažená v ovzduší.

Přípustné průměrné roční koncentrace jsou stanoveny v mikrogramech na m3 v hodnotách pro: oxid siřičitý - 50 a PM10 - 40.

Metody měření:

• oxid siřičitý (SO₂) - zjišťován kolorimetricky, coulometricky a metodou UV - fluorescence,
• PM10 - respirabilní frakce prašného aerosolu s aerodynamickým průměrem 50 % částic menším než 10 µm, zjišťováno radiometricky,
• oxidy dusíku (NO_x) - zjišťovány kolorimetricky a metodou chemiluminiscence,
• kyselost srážek (pH) - zjišťována pH-metricky.

Kyselost srážek se uvádí podle stupnice od hodnoty 14 do hodnoty 1, kde stupeň 14 je extrémně zásadité prostředí, stupeň 7 je neutrální prostředí a stupeň 1 je extrémně kyselé prostředí.


Tab. 3-19. Stav přízemní vrstvy ozonu

Maximální hodnota přízemní vrstvy ozonu je údaj pro maximální denní hodnotu osmihodinového průměru v čase 9.00 až 17.00 hod.

Údaje o stavu přízemní vrstvy ozonu jsou zjišťovány metodou UV - absorbance.

Údaje uváděné v tabulkách 3-11. až 3-19. byly převzaty od Českého hydrometeorologického ústavu.


Tab. 3-20. Celkové množství ozonu v atmosféře

Měření ozonu se provádí Dobsonovým spektrofotometrem. Princip měření spočívá v určení rozsahu selektivní absorbce (úměrné množství ozonu) slunečního záření ozonem po jeho průchodu zemskou atmosférou na určitých vlnových délkách. Všechny hodnoty jsou uvedeny v Dobsonových jednotkách (D.U.) B.P. Scale.

Údaje uvedené v tabulce byly převzaty ze Solární a ozonové observatoře v Hradci Králové - pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu.


Tab. 3-21. až 3-24. Produkce odpadů

S účinností od 1. 1. 2002 vstoupil v platnost nový zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Nový zákon je v plném souladu s právními předpisy ES v oblasti nakládání s odpady.

Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a která přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v Příloze č. 1 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Nebezpečný odpad je odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů uvedeném v prováděcím právním předpisu a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v Příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromažďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava a doprava, skladování, úprava, využívání a odstraňování.

Způsoby nakládání s odpadem:

Způsoby nakládání jsou rozděleny do dvou skupin, které odpovídají rozdělení podle Evropské unie na:

• využívání odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 3 k zákonu č. 185/2001 Sb.
• odstraňování odpadů - činnosti uvedené v Příloze č. 4 k zákonu č. 185/2001 Sb.

Komunálním odpadem se rozumí veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a je zařazen do skupiny 20 v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

V této publikaci je za komunální odpad považován veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a jemu podobné odpady ze živností, úřadů apod., včetně odděleně sbíraných složek těchto odpadů.

Živnostenský odpad je odpad podobného složení jako komunální odpad zařazený do skupiny 20 v Katalogu odpadů, vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. drobní podnikatelé, úřady, kanceláře).

Běžný svoz je svoz směsného odpadu z popelnic, kontejnerů nebo v pytlích.

Svoz objemného odpadu je svoz odpadu, který se velikostí nevejde do popelnic, kontejnerů nebo pytlů.

Podkladem pro uváděné údaje byl výkaz ČSÚ. Vykazujícími jednotkami v případě tabulek 3-21., 3-22. a 3-24. jsou až na oddíly a třídy 37, 5155, 5157 a 90 OKEČ podniky s 20 a více zaměstnanci zařazené do částí 01, 02, 10-41, 45, 502, 505, 5155, 5157 (5 a více pracovníků), 52, 55, 601, 602, 61, 62, 642, 747, 7481, 851, 852, 90 (0 a více pracovníků), 9211 a 93 OKEČ. V případě tabulky 3-23. jsou vykazujícími jednotkami vybrané obce (prostřednictvím obecních úřadů) zařazené do skupiny 751 OKEČ.


Tab. 3-25. a 3-26. Výdaje na životní prostředí z centrálních zdrojů a Příjmy a výdaje Státního fondu životního prostředí

Příjmy SFŽP zahrnují příjmy z úplat a poplatků a prostředky Programu ochrany ovzduší. Ve výdajích jsou zahrnuty dotace a půjčky.

Údaje byly převzaty ze Státního fondu životního prostředí, Fondu národního majetku a Ministerstva financí ČR.


Tab. 3-27. Kontaminace potravin vybranými cizorodými látkami

Výběr komodit, chemických prvků i organických kontaminantů, provedený ve spolupráci s Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí, byl zaměřen zejména na látky, jejichž čerpání přijatelné denní dávky označované jako ADI (Acceptable Daily Intake), stanovené Světovou zdravotnickou organizací, je vysoké.

V tabulce je uváděn počet odebraných vzorků a podíl vzorků (v % z uvedeného počtu odebraných vzorků) nevyhovujících hygienickému limitu.

Údaje uváděné v tabulce byly převzaty od Státní veterinární správy ČR a České zemědělské a potravinářské inspekce.


Tab. 3-28. a 3-29. Stav jakosti podzemních vod a jakost povrchových vod

Stav jakosti podzemních vod u vybraných ukazatelů je hodnocen podle ČSN 75 7111 - Pitná voda:

• chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Cr) je spotřeba kyslíku stanovená dichromanovou metodou;
• chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Mn) je spotřeba kyslíku stanovená manganovou metodou;
• aktivita alfa je aktivita radioaktivního záření a měřicí jednotkou je jeden becquerel (1 Bq).

Jednotlivé ukazatele jakosti povrchových vod jsou vyjádřeny aritmetickým průměrem a hodnoceny v daném ukazateli podle ČSN 75 7221.

Údaje byly převzaty od Českého hydrometeorologického ústavu.


Tab. 3-30. Znečištění vypouštěné do vodních toků a havárie na vodních zdrojích

Znečištění vypouštěné do vodních toků se uvádí v tunách za rok, a to odděleně pro jednotlivé znečišťující látky, které jsou specifikovány jako:

• nerozpuštěné látky (NL) jsou látky, které se stanoví filtrací vody a vysoušením zbytku filtru při 105^ºC do konstantní hmotnosti;
• rozpuštěné anorganické soli (RAS) jsou látky, které zůstávají ve filtrátu vzorku vody po odpaření, vysušení a vyžíhání při 600^ºC do konstantní hmotnosti;
• biochemická spotřeba kyslíku (BSK₅) je množství kyslíku spotřebovaného k aerobnímu biochemickému rozkladu organických látek obsažených ve vodě po dobu 5 dnů při standardních podmínkách;
• chemická spotřeba kyslíku (CHSK_Cr) je spotřeba kyslíku stanovená dichromanovou metodou.

Zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, je rozhodující část vodních toků svěřena do správy vodohospodářských organizací - státním podnikům Povodí.

Do délky vodních toků (v km) se zahrnují toky upravené, částečně upravené a neupravené. Nezahrnují se délky odvodňovacích a zavlažovacích kanálů a přivaděčů.


Tab. 3-32. až 3-37. Vodovody, kanalizace a čistírny odpadních vod pro veřejnou potřebu, produkce kalů v ČOV

Obor vodovodů a kanalizací zahrnuje vodohospodářské činnosti související se správou a provozem vodovodů a kanalizací, tj. zajišťování dostatečného množství kvalitní pitné vody a zajišťování odvádění odpadních vod a jejich čištění.

Vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu zahrnují vodovody a kanalizace zřízené a provozované ve veřejném zájmu.

Voda vyrobená zahrnuje vodu fakturovanou a vodu nefakturovanou. Součet údajů vody fakturované a nefakturované se může lišit od údajů za vodu vyrobenou o vodu převzatou od jiných organizací, popř. o vodu předanou jiným organizacím.

Za čistírnu odpadních vod (ČOV) se považují objekty a zařízení sloužící k čištění odpadních vod s mechanickým, biologickým, příp. dalším stupněm čištění. Za ČOV se nepovažují zařízení pro hrubé předčištění odpadních vod (česla, lapače písku, lapače oleje apod.), septiky, žumpy a jednoduchá zařízení s mechanickou funkcí, která nejsou pravidelně sledována a obsluhována.

Kapacita ČOV je uvedena jako projektovaná kapacita čistíren v m³/den. Vyšší kapacita než je projektovaná se uvádí tehdy, když provedená intenzifikační opatření byla schválena vodoprávním úřadem.

Údaje v tabulkách 3-30. až 3-37. byly získány na základě zpracování výkazů ČSÚ od organizací spravujících vodní toky a provozovatelů vodovodů a kanalizací. Údaje za vodovody a kanalizace jsou shromažďovány od hlavních provozovatelů a nyní i výběrovým zjišťováním od drobných provozovatelů a následně pak dopočteny na úroveň krajů a Českou republiku celkem.




Údaje kapitoly jsou srovnatelné s údaji publikovanými ve statistických ročenkách minulých let. Nově byly zařazeny informace o neinvestičních nákladech na ochranu životního prostředí, o ekonomickém přínosu z aktivit na ochranu životního prostředí a o čistírnách odpadních vod a produkci kalů.

Další a podrobnější informace o životním prostředí je možno získat v pravidelných publikacích ČSÚ vydávaných podle Edičního plánu roku 2005 v tematické skupině 2 - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ZEMĚDĚLSTVÍ, podskupině 20 - Životní prostředí:

• „Produkce, využití a odstranění odpadů v ČR v roce 2004“ – září 2005
• „Informace o životním prostředí v ČR (1999 až 2004)“ – listopad 2005
• „Vodovody, kanalizace a vodní toky v roce 2004“ – duben 2005

• „Výdaje na ochranu životního prostředí v ČR v roce 2004“ – prosinec 2005