Praha a Středočeský kraj (nebo alespoň jeho část) spolu tvoří funkčně propojenou jednotku. Hlavním nositelem tohoto propojení jsou lidé, kteří v tomto prostoru žijí - dojíždějí, stěhují se, rozmnožují se, pracují. Jejich prostřednictvím vzniká region, který má určité socio-ekonomické charakteristiky. Obyvatelstvo Prahy a Středočeského kraje má určitý sociální status (vzdělání obyvatelstva, ekonomická aktivita, příjmy, zájmy atd.), který se pohybem obyvatelstva (ať migrací nebo přirozenou měnou, nebo denním či nedenním pohybem) v tomto funkčním regionu mění. To, že se obyvatelstvo vyskytuje v tomto regionu a žije zde, má vliv na další neživé složky geografického prostředí jako například na bytový fond, občanskou vybavenost, dopravní dostupnost a další. Níže naleznete krátký nástin obsahu jednotlivých kapitol.

5.1 Struktura obyvatelstva a migrace

Změny ve složení obyvatel v Praze i Středočeském kraji jsou vázány v posledních letech především na migraci. Základní jsou otázky kdo migruje do Prahy a naopak z Prahy do Středočeského kraje, jaká je socioekonomická struktura obyvatel v této oblasti a její proměny v souvislosti se sílícím migračním proudem z Prahy. Z Prahy se stěhují zejména občané v produktivním věku s dětmi. Proud migrantů ale směřuje také ze Středočeského kraje do Prahy, to jsou především mladí lidé, pro které je Praha centrem pracovních příležitostí. Tyto migrační posuny se nezbytně odrážejí ve struktuře populace obou těchto územních celků.

5.2 Trh práce a pohyb za prací

Pražský trh práce přesahuje hranice Prahy a pražské zázemí je jeho součástí. V Praze je vyšší nabídka volných pracovních míst než je počet zájemců o tato místa a pracuje zde proto velká část mimopražských obyvatel. Především části Středočeského kraje, které jsou s Prahou spojeny dobrým dopravním spojením, jsou přirozeným zdrojem pracovních sil. S pracovním uplatněním souvisí také dojížďka obyvatel za prací a do škol.

5.3 Bytová výstavba

Migrační pohyby jsou úzce vázány na možnosti bydlení. Ve Středočeském kraji, především v zázemí Prahy je v poslední době patrná změna fyzického prostředí. Často je v souvislosti s tvorbou nových obytných okrsků zmiňován rozdíl mezi starými a novými obyvateli okolí Prahy respektive domovním fondem starých a nových obyvatel Prahy. Pokusíme se zaměřit zejména na to, jak se novou bytovou výstavbou formuje struktura těchto území, jaká je zastavěnost, jak se případně mění i využití ploch („land use“).

5.4 Občanská vybavenost

Populační změny související s migrací i změna fyzického prostředí obcí i měst v oblastech sílícího propojení s hlavním městem se odrážejí i ve změnách ukazatelů popisujících občanskou vybavenost těchto sídel. S přílivem obyvatel do zázemí Prahy souvisí kromě navyšování kapacit mateřských a základních škol také nutnost zajištění širší zdravotní péče, případně i dalších obslužných činností. S použitím dostupných statistických dat lze charakter těchto změn přiblížit a popsat jejich směřování. Změny v občanské vybavenosti jsou nedílně spjaty se změnami v hospodaření územních samosprávných celků. Veřejné rozpočty obcí a měst se v návaznosti na příliv obyvatel mění nejen co do výše příjmů vyplývajících z daňových povinností, ale mění se i struktura výdajů.

5.5 Doprava

Velkým problémem, který spojuje Prahu a Středočeský kraj, je doprava. Problematika dopravy je ještě kritičtější v tom, že se obyvatelé stěhují do okolí Prahy, přitom ale zůstávají na pracovních pozicích v Praze. To na sebe váže ještě zvýšené dopravní zatížení obou územních celků. Další otázkou je využití osobních automobilů, městské hromadné dopravy a pražské integrované dopravy (PID).