Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Liberecký kraj
Semily
| SPRÁVNÍ OBVOD OBCE s ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ SEMILY |
  HISTORIE ÚZEMÍ
Sídelní strukturu správního obvodu Semily tvoří 22 obcí, z toho 3 se statutem města. Historicky první písemné zprávy o celkem 14 sídlech tohoto území spadají do 14. století, například Lomnice nad Popelkou (1308), Bystrá nad Jizerou (1320), Libštát (1322) a z roku 1352 pocházejí první informace o obcích Bozkov, Roprachtice, Semily a Vysoké nad Jizerou. Za nejmladší obec lze považovat Háje nad Jizerou (1636).  HISTORIE MĚST
SEMILY – první zmínka o osídlení sice pochází z roku 1352, ale podle různých indicií lze předpokládat, že existovaly již dříve. Semily byly vždy sídlem šlechty, od roku 1542 byly ve vlastnictví Smiřických, později přešly do správy Albrechta z Valdštejna a dalších šlechtických rodů. V minulých staletích prošly Semily obdobím rozvoje zemědělství, obchodu, řemesel, drobné výroby a posléze průmyslu využívajícího síly řeky. Především tu byly mlýny, výroba příze, plátna a tisk látek. Postavení železniční tratě Pardubice – Liberec v roce 1858 podpořilo postupnou přeměnu Semil v průmyslové středisko zaměřené na textilní a dřevozpracující výrobu. Název Semily se ustálil až v polovině 19. století, kdy se Semily staly městem. Městu jednoznačně dominuje novorománský kostel sv. Petra a Pavla z roku 1911, dále budova radnice z roku 1874, barokní zámek, který postupnými úpravami ztratil podobu šlechtického sídla a v dnešní době slouží komerčním účelům. Mezi významné kulturní památky města patří rovněž Mariánský sloup na Komenského náměstí, hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele, rodný dům I. Olbrachta, ve kterém je umístěno Muzeum a Pojizerská galerie, zvonička v Bítouchově i socha F. L. Riegra od sochaře Ladislava Šalouna. LOMNICE NAD POPELKOU - je nejstarším sídlem správního obvodu a první zmínka pochází z období vlastnictví Alberta z Valdštejna (1308). V průběhu svého historického vývoje se stalo přirozeným střediskem spádové oblasti Lomnicko. Jádro městečka, výhradně přízemní dřevěné domky, bylo založeno v první polovině 14. století v nejbližším okolí náměstí a přilehlých ulic. Postupně byly vystavěny další části města i 84 arů velké Husovo náměstí, které dodnes patří k největším v širším okolí. Městská práva Lomnice získala v roce 1392. Ve druhé polovině 18. století byla postavena pozdně barokní kaple sv. Jana Křtitele, barokní zámek u náměstí i raný klasicistní kostel sv. Mikuláše z Bari. Z tohoto období též pochází typická lidová roubená architektura podkrkonošského typu. Historické jádro města je zařazeno mezi městské památkové zóny a památkově chráněnými objekty jsou: kaple sv. J. Křtitele, městská radnice, zámek u náměstí a kostel sv. Mikuláše z Bari. V historicky cenném Šlechtově Hrubém domě je umístěno Městské muzeum. V 19. a 20. století nastal výrazný průmyslový rozvoj města, a to hlavně textilního a potravinářského (čokoládovny) průmyslu. VYSOKÉ NA JIZEROU – je horské sídlo ležící v nadmořské výšce 703 m. Vznik obce je datován rokem 1352 a jako město Vysoká se objevuje již v roce 1354. První známou vrchností jsou páni z Valdštejna, kterým město sloužilo jako středisko zboží pro hrad Nístějka. Město představovalo důležité spojení přes Krkonoše pro obchodní cesty a probíhající obchody na známých vysockých trzích. Pro horské město bylo příznačné lnářství, které však s rozvojem továren v údolích během 19. století zaznamenalo výrazný úpadek. Tyto skutečnosti však přispěly k zachování kulturního svérázu horského města. Mezi místní rodáky patří historik umění Vincenc Kramář i politik Karel Kramář. Ke kulturním památkám města patří kostel sv. Kateřiny z let 1725 – 1743 a v něm nejstarší památka goticko – barokní vysocká Madona z 1. poloviny 14. století. Vlastivědné muzeum svými expozicemi dokumentuje historii města i okolního kraje a jeho nejznámějším exponátem je Metelkův mechanický betlém. Další expozice připomínají vznik a vývoj lyžařství na vysocku a také tradici ochotnického divadla od roku 1786. V současně době je město atraktivním rekreačně sportovním střediskem zimních sportů. Významné postavení ve městě získal od roku 1975 Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie. Správní obvod obce s rozšířenou působností Semily zaujímá střední část bývalého okresu Semily. V rámci Libereckého kraje sousedí se správními obvody obcí s rozšířenou působností Jilemnice, Turnov, Tanvald a Železný Brod. V jižní části území sousedí s Královéhradeckým krajem, a to se správními obvody obcí s rozšířenou působností Jičín a Nová Paka. Oblast tohoto správního obvodu se rozkládá v podhorském pásmu západního podkrkonoší, kde se potkávají Podkrkonošská pahorkatina a Český ráj. Z hlediska turistického ruchu je toto území nazýváno Horní Pojizeří, jehož přirozeným centrem je město Semily. Nejvyšším bodem krajiny je 744 m n. m. vysoká hora Kozákov – dávná sopka a tradiční naleziště polodrahokamenů, na jejímž vrcholu stojí Riegrova turistická chata a 24 m vysoká rozhledna. Ke Kozákovu se váží pověsti a legendy spojené s výskytem polodrahokamů. Územím protékající řeka Jizera vytváří hluboká romantická údolí s řadou turistických stezek. Jednou z nejznámějších je Riegerova stezka, která vede po jejím pravém břehu. Zčásti je vylámána ve skále a vede po 77 m dlouhé visuté železné galerii. Patří mezi nejzajímavější údolí Čech a byla také vyhlášena přírodní rezervací. V rámci Libereckého kraje se správní obvod obce s rozšířenou působností Semily řadí svojí výměrou 230 km2 i hustotou osídlení 114,7 obyvatel na 1 km2 na sedmé místo mezi všemi správními obvody. Z celkové výměry kraje zaujímá 7,3 %. Podíl zemědělské půdy na celkové výměře správního obvodu je spolu s SO ORP Turnov v rámci kraje nejvyšší a v roce 2006 činil 61,0 %. Nezemědělská půda je tvořena především lesními pozemky, které zaujímaly 28,7 % celkové plochy správního obvodu. Správní obvod obce s rozšířenou působností Semily zahrnuje celkem 22 obcí, z toho 3 se statutem města. Nejníže položenou obcí je Bradlecká Lhota (335 m n. m.) a nejvýše položenou je Vysoké nad Jizerou s nadmořskou výškou 692 m n. m.  Ve správním obvodu Semily žilo ke konci roku 2006 celkem 26 382 obyvatel, což znamenalo 6,1 % z celkového počtu obyvatel Libereckého kraje. Ve struktuře podle pohlaví mírně převažovaly ženy (podíl 50,8 %) nad muži (podíl 49,2 %). Mezi 253 živě narozenými dětmi ve sledovaném roce z 55,3 % převažovali chlapci. Mimo manželství bylo přivedeno na svět 30,8 % živě narozených dětí. Z celkového počtu živě narozených dětí se jich nejvíce (69,2 %) narodilo vdaným matkám. Na svobodné matky připadlo 25,3 % a na rozvedené ženy 5,5 % živě narozených dětí. Počet zemřelých (270 osob) byl vyšší než počet živě narozených (253 osob), přirozený úbytek obyvatel tak dosáhl 17 osob. Současně bylo vykázáno záporné migrační saldo (52 osob), takže celkový počet obyvatel správního obvodu během roku 2006 poklesl o 69 osob. Věková struktura stěhujících se osob dokazuje vyšší mobilitu mladých obyvatel. V rámci vnitřního stěhování (jen v České republice) se v roce 2006 například do správního obvodu Semily ve věku 20 – 34 let přistěhovalo 106 osob a vystěhovalo 157 osob (migrační saldo – 51 osob), v kategorii 50 – 74 let to bylo pouze 32 osob přistěhovalých a 23 vystěhovalých (migrační saldo 9 osob). Ve sledovaném roce bylo uzavřeno celkem 135 sňatků, a to především svobodných nevěst i ženichů (podíl téměř 75 % uzavřených manželství). Nový sňatek uzavřelo rovněž téměř 21 % rozvedených nevěst a téměř 24 % rozvedených ženichů. Průměrný věk nevěst dosahoval 29,9 let a ženichů 33,1 roku. Během roku 2006 v tomto správním obvodu skončilo rozvodem 61 manželství, z toho více než 34 % bez nezletilých dětí, téměř 40 % s jedním dítětem a více než 26 % se dvěmi dětmi. Obyvatelé správního obvodu Semily patří k nejstarším v Libereckém kraji. Ve věkové struktuře převažují osoby ve věku 15 – 64 let, ale jejich zastoupení 69,9 % je spolu se správním obvodem Jilemnice (69,3 %) nejnižší ze všech správních obvodů kraje. Nejmladší generace do 14 let zaujímala 14,5 % a generace nad 65 let tvořila 15,6 % obyvatel, což byl vůbec nejvyšší podíl mezi správními obvody. Tyto skutečnosti se promítají i do průměrného věku obyvatel, který v roce 2006 za SO ORP Semily činil 40,6 let a byl tak třetí nejvyšší ze správních obvodů kraje. Průměrný věk obyvatel jednotlivých obcí se pohyboval v intervalu od 38,4 let v obci Benešov u Semil do 48,5 let v obci Roztoky u Semil. Dle průměrného věku obyvatel patří k nejmladším obcím tohoto správního obvodu obce Chuchelna, Slaná, Syřenov – ve všech těchto obcích průměrný věk činil 39,7 let.  Registr ekonomických subjektůV Registru ekonomických subjektů bylo ve správním obvodu Semily k 31. 12. 2006 evidováno celkem 6 039 subjektů, což představovalo 5,4 % z celkového počtu 111 299 evidovaných fyzických i právnických osob v kraji. Z hlediska právních forem převažovaly v registru počtem 4 469 fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, tzv. živnostníci. Na území správního obvodu bylo k uvedenému datu zapsáno 217 soukromě hospodařících rolníků. Z dalších subjektů lze uvést 321 zaregistrovaných společností s ručením omezeným, 28 veřejných obchodních společností, 21 akciových společností a 22 družstev. Na území obvodu své sídlo umístilo rovněž 154 zahraničních osob. Významnou součástí společenského života jsou různé neziskové organizace – v tomto obvodu bylo registrováno 147 občanských sdružení (svazy, spolky, kluby aj.) a jejich 142 organizačních jednotek. V odvětvové struktuře firem podle převažující činnosti zaujímalo rozhodující postavení 1 489 subjektů zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (24,6 %), druhý nejvyšší podíl 17,6 % náležel subjektům s průmyslovou výrobou. Třetí nejvyšší podíl 14,1 % tvořily stavební podniky, následovaly firmy z oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatelské činnosti s podílem 11,4 %. Podle počtu zaměstnanců zaujímaly vysoký podíl 35,0 % zapsané subjekty bez zaměstnanců, 6,9 % firem zaměstnávalo 1 – 5 osob. Velkých firem se 100 a více zaměstnanci bylo ke konci roku 2006 ve správním obvodu Semily celkem 14, z toho největší z nich patřila do kategorie 500 – 999 zaměstnanců. Zaměstnavatelé Hospodářství správního obvodu Semily prošlo historickým vývojem od zemědělství přes řemeslnou výrobu až k současnému průmyslovému charakteru s převážně textilní, strojírenskou a dřevozpracující výrobou. Mezi nejvýznamnější textilní firmy patří HYBLER TEXTIL, s.r.o. Semily a Technolen technický textil, a.s. Lomnice nad Popelkou. Ve strojírenském odvětví jsou největší podniky TREVOS Košťálov s.r.o., TM ELITEX, s.r.o. Lomnice nad Popelkou, A X L, akciová společnost Semily. K důležitým zaměstnavatelům správního obvodu bezesporu patří NEMOCNICE s POLIKLINIKOU SEMILY, ČSAD Semily, a.s. i MĚSTO SEMILY. Ve správním obvodu Semily se nachází 5 vhodných rozvojových lokalit. Nejvíce jich nabízí Lomnice nad Popelkou (lokalita Lomnice nad Popelkou, dále objekty bývalé slévárny, pivovaru čp. 1, textilní továrny, čokoládovny), dále to jsou Semily – Letná, Benešov u Semil (Kolora I a Kolora II), Bystrá nad Jizerou (bývalá škola), Roprachtice (kravín) a jedna lokalita v Bozkově. Krom lokalit Semily – Letná a Lomnice nad Popelkou se jedná o tzv. „brownfields“ – plochy nebo objekty, které již ztratily své původní využití. Trh práce – ekonomická aktivita Nejvíce osob se v době sčítání v roce 2001 označilo za zaměstnance – 10 816 osob, tj. 79,3 % a samostatně činné – 1 609 osob, tj. 11,8 %. Do kategorie zaměstnavatel se zařadilo 436 osob (3,2 %) a dalších 707 ekonomicky aktivních osob postavení v zaměstnání neuvedlo (5,2 %). Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo ve správním obvodu Semily sečteno 13 645 ekonomicky aktivních osob, tzn. 50,6 % všech sečtených obyvatel. Z celkového počtu ekonomicky aktivních bylo 93,2 % osob zaměstnaných a zbývajících 6,8 % osob se zařadilo do kategorie nezaměstnaných. Z hlediska pohlaví bylo ekonomicky aktivních 56,8 % mužů a 44,7 % žen. Ekonomicky neaktivních osob bylo sečteno 13 144, z toho 45,2 % představovali nepracující důchodci, 37,7 % žáci studenti a učni, 3,1 % ostatní s vlastním zdrojem obživy a 1,8 % osoby v domácnosti. Ve správním obvodu Semily pracovalo k datu sčítání nejvíce ekonomicky aktivních osob v odvětví průmyslu – 5 203, tzn. 38,1 % a převážně se jednalo o muže. Druhým nejsilněji zastoupeným odvětvím bylo školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti – 1 512 osob, tzn. 11,1 %, zastoupení žen zde činilo 76,5 %. Významný podíl osob 8,2 % byl zaměstnán v odvětví obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží a také ve stavebnictví (podíl 7,1 %).  NezaměstnanostAktuální údaje trhu práce svědčí o vcelku pozitivním vývoji nezaměstnanosti ve správním obvodu Semily. Ke konci roku 2006 činila míra nezaměstnanosti 7,23 %, zatímco v závěru roku 2005 8,41 %. K 31. 12. 2006 bylo v tomto správním obvodu evidováno 1 039 uchazečů o práci, což činilo 6,0 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Více než polovinu uchazečů představovaly ženy (54,9 %), podíl absolventů škol činil 5,2 % a podíl občanů se zdravotním postižením 17,3 %. Z celkového počtu uchazečů o práci bylo v závěru roku 2006 27,4 % osob ve věku 50 a více let a 36,1 % jich bylo v evidenci úřadu práce více než 12 měsíců. Na jedno volné pracovní místo připadlo 7,5 uchazeče, zatímco ke konci roku 2005 to bylo 10,8 uchazeče. Vyjížďka za prací a do škol Při posledním sčítání v roce 2001 uvedlo 11 243 zaměstnaných osob (tzn. 82,4 %), že jejich tehdejší místo pracoviště bylo jinde než měly trvalý pobyt. Z tohoto počtu 50,8 % dojíždělo, resp. docházelo, do zaměstnání v rámci obce a 49,2 % mělo své pracoviště mimo obec. Denně mimo obec vyjíždělo 4 243 zaměstnaných osob a 18,7 % z nich zvládlo cestu na pracoviště do 14 minut. Téměř 40 % osob překonalo cestu z bydliště na pracoviště mezi 15 až 29 minutami, 25,4 % denně vyjíždějícím cesta trvala 30 – 44 minut. Do vzdálenějších míst s dobou cesty 45 – 59 minut dojíždělo 402 osob a 263 osob strávilo dojížďkou 60 a více minut. Vysoké procento vyjíždějících zaměstnaných osob svědčí o nedostatku pracovních příležitostí především v menších obcích správního obvodu. Z jednotlivých obcí byly nejvyšší podíly vyjíždějících zaznamenány v Bradlecké Lhotě (93,1 %), v Bystré nad Jizerou (90,3 %) a ve Slané (89,2 %). Naopak nejméně pracujících vyjíždělo za prací z měst Semily (73,3 %), Lomnice nad Popelkou (74,1 %) i Vysoké nad Jizerou (79,0 %), přesto však jsou tyto hodnoty výrazně vyšší než ve velkých městech jiných správních obvodů. Rovněž žáci, studenti a učni dojíždějí, resp. docházejí do příslušných škol mimo své trvalé bydliště. Při sčítání v roce 2001 takto vyjíždělo 4 892 žáků, studentů a učňů, z toho 1 515 vyjíždělo denně do škol mimo obec trvalého bydliště, tzn. 31,0 %. Mezi obcemi správního obvodu se podíl vyjíždějících žáků pohyboval v intervalu od 30,2 % ve městě Semily, až do 100,0 % v obcích Bělá, Bystrá nad Jizerou, Příkrý, Roztoky u Semil a Syřenov.  DOPRAVNÍ SPOJENÍ
Město Semily má svojí polohou v jihovýchodní části kraje blízké silniční dopravní spojení například do Hradce Králové (78 km), Trutnova (55 km), Pardubic (98 km), ale i do Prahy (111 km). Mezi nejzatíženější úseky silnic I. třídy, procházející územím správního obvodu Semily, patří silnice I/14. Zajišťuje spojení ve východním směru na Jilemnici, Vrchlabí, Trutnov a také silnou dopravu včetně kamionové na hraniční přechod v Harrachově. Ve struktuře motorového parku se v roce 2006 správní obvod Semily řadil na třetí místo mezi správními obvody v Libereckém kraji v počtu motocyklů a traktorových přívěsů, v počtu traktorů dokonce na druhé místo. Index motorizace (počet obyvatel na jedno motorové vozidlo) v roce 2006 dosáhl hodnoty 1,15 (Liberecký kraj jako celek 1,63) a index automobilizace (počet obyvatel na jedno osobní vozidlo) činil 1,98 (Liberecký kraj jako celek 2,46 %). Zajímavostí silniční dopravy je nadregionální cyklokoridor „Krkonošsko – Jizerská magistrála“, která Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Jizerka – Horní Polubný – Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice (křižovatka Hrabačov) – Horní Branná. Územím správního obvodu prochází rovněž dálková železniční doprava na trati č. 030 Liberec – Pardubice. V katastru města Lomnice nad Popelkou je v provozu jedno letiště pro sportovní létající zařízení (ultralehká letadla). Letiště je převážně využíváno pro rekreační účely.  BYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDU
Při sčítání v roce 2001 bylo ve správním obvodu sečteno celkem 7 881 domů, z toho 5 348 trvale obydlených. Neobydleny byly k datu sčítání celkem 2 533 domy, tzn. 32,1 %. Neobydlené domy sloužily v úhrnu celého správního obvodu i většiny obcí především k rekreačním účelům. Ve správním obvodu celkem bylo k rekreačním účelům využíváno 1 874, tzn. 74,0 % neobydlených domů. Vysoké využití neobydlených domů k rekreaci vykázaly například obce – Háje nad Jizerou (90,2 %), Bělá a Stružinec (shodně 86,8 %), Bystrá nad Jizerou (86,7 %) nebo Košťálov (85,0 %). Ve struktuře trvale obydlených domů v roce 2001 z 89,4 % převažovaly rodinné domy, 7,3 % připadlo na domy bytové a 3,3 % zaujímaly domy ostatní. Výrazné zastoupení rodinných domů ve stávajícím domovním fondu dokumentuje i skutečnost, že v 16 z 22 obcí správního obvodu převýšil podíl rodinných domů 90 %, přičemž nejnižší byl tento podíl ve městě Semily (81,0 %). Průměrné stáří trvale obydlených domů v úhrnu správního obvodu činilo 48,9 let a mezi obcemi se pohybovalo od 40,0 let v obci Bradlecká Lhota do nejvyššího věku 54,0 let v obci Roztoky u Semil. Téměř do všech trvale obydlených domů byl zaveden vodovod (98,1 %), na kanalizační síť bylo napojeno 32,2 % domů, na plyn 38,1 % a ústředním topením bylo vybaveno 61,1 % domů. Z 89,0 % měly trvale obydlené domy svého vlastního majitele (převážně v rodinných domech), 3,6 % vlastnil stát nebo obec a 5,4 % ostatní vlastníci. Pouze 1,5 % obydlených domů vlastnila bytová družsta. U trvale obydlených rodinných domů byly rozhodujícími vlastníky soukromé fyzické osoby (96,8 %), u bytových domů ostatní vlastníci (31,4 %) a obec nebo stát (27,8 %).  Bytový fondSčítáním lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 bylo ve správním obvodu Semily sečteno 9 795 trvale obydlených a 2 976 neobydlených bytů, které byly ze 63,8 % využívány k rekreačním účelům a 12,6 % jich bylo obydleno přechodně. Mezi neobydlenými byty převažovaly neobydlené byty v rodinných domech (89,5 %) a hlavním důvodem neobydlenosti bylo rovněž jejich využití k rekreaci (71,0 %). Z uvedeného počtu trvale obydlených bytů připadlo 39,8 % na byty v bytových domech, 58,0 % na byty v domech rodinných. Kvalita bydlení je poměrně vysoká - zcela jednoznačně převažovaly byty I. kategorie se třemi (32,1 %) a dvěma obytnými místnostmi (30,6 %). Vysokou technickou kvalitu trvale obydlených bytů dokazují i podíly bytů se zavedeným plynem (52,7 %), vodovodem v bytě (98,2 %), ústředním topením (55,8 %), vlastní koupelnou (92,8 %) i vlastním splachovacím WC (91,0 %). Po roce 1991 proběhly značné změny v právním užívání bytů. Řada domů a bytů byla privatizována a v souvislosti s tím vznikly i nové právní formy užívání bytu. V roce 2001 bylo 8,6 % trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví, z 1,9 % byly zastoupeny byty členů družstva nájemců. Z původních právních forem převažovaly byty ve vlastním domě (47,2 %), následovány byty nájemními (19,2 %) a byty členů SBD (11,8 %). Nová výstavba Struktura domovního fondu ze Sčítání lidu, domů a bytů jednoznačně dokazuje převažující zástavbu rodinných domů na území tohoto správního obvodu. Výstavba nových bytů v tomto trendu pokračuje, přestože v roce 2006 bylo ve správním obvodu Semily postaveno pouze 22 nových bytů, nejméně v celém Libereckém kraji (2,1 %). Dvacet bytů vzniklo v rodinných domech a 2 byty v nástavbách, přístavbách a vestavbách rodinných domů. Užitková plocha jednoho bytu byla největší z Libereckého kraje a činila v průměru 145,5 m2, náklady na 1 m2 nového bytu dosáhly 18,1 tis. Kč. V nových rodinných domech byly získány byty o průměrné ploše bytu 145,2 m2, náklady na 1 m2 činily 19,1 tis. Kč.  ŠKOLSTVÍ
Školství je ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Semily zastoupeno především sítí 15 základních škol. Pro děti předškolního věku bylo v provozu 19 mateřských škol. Střední všeobecné vzdělání umožňuje Gymnázium Ivana Olbrachta v Semilech. Střední odborné vzdělání (s maturitou nebo bez maturity) poskytují 3 střední odborné školy v Semilech, Lomnici nad Popelkou a Vysokém nad Jizerou. Na těchto školách lze získat kvalifikaci v oborech gastronomie a služeb, stavebnictví, cestovního ruchu i obchodní činnosti.  ZDRAVOTNICTVÍ
Zdravotnickou péči zajišťuje síť ambulantních zařízení a lékáren, odbornou péči Nemocnice s poliklinikou v Semilech na pěti lůžkových a sedmi ambulantních odděleních (145 lůžek). Ordinací praktických lékařů pro dospělé bylo ve správním obvodu v roce 2006 evidováno 14, ordinací dětských lékařů pak 6, stomatologové ordinovali na 15 pracovištích. Lékárenské služby občanům poskytovalo 6 lékáren. Nadregionálního významu dosahuje Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie ve Vysokém nad Jizerou, které bylo uvedeno do provozu v roce 1975 a v současné době disponuje 52 lůžky a ambulantním odddělením. K sociálnímu zabezpečení především starších občanů slouží Domov důchodců Semily, Penzion pro seniory Semily a Dům – penzion pro důchodce Vysoké nad Jizerou a 7 domů s pečovatelskou službou se 187 byty. Speciální služby pro určité skupiny obyvatel zajišťuje v Semilech např. dětský domov, dětské centrum, sdružení zdravotně postižených i Ústav sociální péče pro děti s kombinovanými vadami v Benešově u Semil.   CESTOVNÍ RUCH
Správní obvod obce s rozšířenou působností Semily nabízí svým obyvatelům i návštěvníkům širokou škálu rekreačních možností přírodního i kulturního charakteru. Ubytovací a gastronomické služby turistům poskytovalo v roce 2006 celkem 23 hromadných ubytovacích zařízení s 274 pokoji a 844 lůžky. U těchto zařízení bylo k dispozici rovněž 100 míst pro stany a karavany. K nejznámějším turistickým zajímavostem patří Bozkovské dolomitové jeskyně s unikátní krápníkovou výzdobou a největším podzemním jezerem v Čechách, které každoročně navštíví kolem 70 tisíc návštěvníků. Častým cílem turistů je také hora Tábor u Lomnice nad Popelkou, na které stojí kamenný kostel v barokním stylu z roku 1704. Architekturu našich předků připomíná řada měšťanských domů i stavby lidové architektury v městské památkové rezervaci Karlov v Lomnici nad Popelkou i další jednotlivé stavby. V Semilech a okolí se také narodilo několik významných osobností našeho národa jako byli politici Dr. František Ladislav Rieger, dr. Karel Kramář, spisovatelé Ivan Olbracht a Antal Stašek, publicista Pavel Tigrid. Střediskem zimních sportů je v této oblasti bezesporu Vysoké nad Jizerou. Územím správního obvodu prochází také turistický rozvojový koridor, tzv. Pojizerská stezka, a to podél toku Jizery – pramen Jizery – Kořenov – Paseky nad Jizerou – Jablonec nad Jizerou – Semily – Železný Brod – Malá Skála – Turnov – Svijany – a dále Mnichovo Hradiště – Čelákovice.  KULTURA
 Významným a přirozeným kulturním centrem této oblasti je město Semily s řadou kulturních zařízení z nichž lze uvést Kulturní centrum Golf, kino Jitřenka, Muzeum a Pojizerskou galerii. Kulturní a společenský život se soustřeďuje na již tradiční akce jako je například hudební festival Jazz pod Kozákovem, divadelní přehlídka Semilský paroháč, hudební koncerty, kulturní pořady pro děti a řadu dalších. Podobně i město Lomnice nad Popelkou má své hluboké kulturní kořeny. Bohaté kulturní vyžití umožňuje Tylovo divadlo, Městské muzeum a galerie. Historický a kulturní vývoj této oblasti dokumentují expozice Vlastivědného muzea ve Vysokém nad Jizerou, které v roce 2006 navštívilo 7 592 návštěvníků. V tomto městě také pokračuje více než dvěstěletá tradice ochotnických divadelních spolků divadelním spolkem Krakonoš a každoročním pořádáním národní přehlídky vesnických divadelních souborů pod názvem Krakonošův divadelní podzim. INFORMAČNÍ STŘEDISKA
Lomnice nad Popelkou Kulturní a informační středisko Lomnice n. Popel., Husovo nám. 4, 512 51 Lomnice nad Popelkou Tel.: 481 673 107, Fax: 481 673 107 e-mail: info@lomnicenadpopelkou.cz, info@kislomnice.cz www.kislomnice.cz Semily Městské informační středisko Semily, Riegrovo nám. 68, Semily Tel: 481 624 721, Fax: 481 624 721 e-mail: info@semily.cz www.semily.cz |
GEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ
OBYVATELSTVO
Národnosti
HOSPODÁŘSTVÍ
