Město ČESKÝ DUB patří k nejstarším sídlům v severních Čechách, jeho historie sahá až do románského období. První písemná zpráva pochází z roku 1115. Město vzniklo na kupecké stezce jako tržní osada. V roce 1237 se novým majitelem stal Markvartic Havel z Lemberka se svojí ženou Zdislavou z Lemberka. Právě tito majitelé dali souhlas rytířskému řádu Johanitů k vybudování komendy s kaplí sv. Jana Křtitele a jejímu pojmenování Nová Světlá. Ve špitále sousedního románského kostela sv. Ducha příležitostně léčila sv. Zdislava. Na komendu Johanitů postupně navázalo ohrazené město u něhož se vyskytuje pojmenování „Dub, jinak Světlá“. Během 16. století udělili majitelé panství městu různá privilegia a urychlili tak jeho rozvoj. Město bylo neblaze poznamenáno pobytem švédských vojsk, několika požáry i morovou epidemií, kterou připomíná mariánský sloup z roku 1723. V průběhu 18. století se pro město vžilo označení Český Dub. Známým majitelem dubského panství byl kníže Kamil Rohan, jehož rod vybudoval zámek Sychrov. Významným centrem kulturního a společenského života se stalo Podještědské muzeum Karolíny Světlé. Turistickou zajímavostí jsou prostory johanitského kláštera.

HODKOVICE NAD MOHELKOU (v latinských textech Hodcouicz, Libenow; v německých Liebenau) jsou známy již od roku 1352 kdy jimi procházely obchodní stezky z Lužice do vnitrozemí a dále pak přes Prahu na jih. Na místě, kde se obě cesty spojovaly vznikla osada, která se stala hospodářským centrem panství Frýdštejnského. O tomto faktu svědčí i dochované zápisy v knihách papežských desátků. Zemská stezka sehrála významnou úlohu v dějinách Hodkovic. V dobách mírových tudy projížděli obchodníci, z obchodního ruchu mělo město nemalý užitek. Zato v dobách válečných, kdy po této stezce procházela vojska spojenců i nepřátel, utrpělo město značné škody. Také za třicetileté války nebyly Hodkovice ušetřeny válečných škod. V 16. století došlo k důležité změně, která ovlivnila další vývoj Hodkovic na celá staletí. Po nezdařeném stavovském odboji roku 1547 byly Hodkovice konfiskovány Adamovi z Vartemberka a spojeny se sousedním panstvím českodubským. Město po dobu své existence podléhalo téměř čtyřiceti vrchnostem, posledním majitelem byl Alain Rohan ze sychrovského zámku až do roku 1945. Centrum města s řadou pozoruhodných památek bylo v roce 1995 prohlášeno městskou památkovou zónou. Historickému středu vévodí barokní kostel sv. Prokopa, pozoruhodnými objekty čtvercového náměstí jsou např. novorenesanční radnice, barokní sousoší s Mariánským sloupem či stará kašna obnovená na původním místě v roce 1997.

HRÁDEK NAD NISOU leží v místě, kde Lužická Nisa opouští Hrádeckou kotlinu a vtéká do Žitavské pánve mezi Lužickými horami a Frýdlantskou pahorkatinou. Patří mezi nejseverněji položená města České republiky, do katastrálního území města zasahuje Chráněná krajinná oblast Lužické hory. Původní slovanské rodové hradiště na místě keltského osídlení se rozvinulo na středověké sídlo na obchodní stezce. Roku 1260 pánové z Donína povýšili tuto starou slovanskou osadu na město. Ve 14. století patřil Hrádek mezi nejvýznamnější střediska obchodních cest z Prahy na sever k Baltu a přesahoval svým významem Liberec. Velký rozvoj města pokračoval v 16. století udělením tržního práva, rozšířením těžby stříbra a drahých kovů. V 18. století se začal těžit lignit a v 19. století byla založena řada strojírenských a chemických továren. Dominantou celého Hrádecka je hrad Grabštejn se zámeckým parkem. Původní hrad založili ve 13. století pánové z Donína. V roce 1704 získali Grabštejn i s  panstvím Gallasové, aby jej připojili ke svým severočeským državám se střediskem ve Frýdlantu. Několika přestavbami dolního předhradí získal novou podobu i dnešní Nový zámek. Ten dnes slouží jako kasárny a je zde výcvikový prostor pro služební psy. Horní část s hradním jádrem, tzv. Starý zámek, byl v roce 1992 po půlstoleté odmlce opětovně zpřístupněn, ačkoliv zde stále probíhají rozsáhlé opravy. Pozornosti návštěvníků se těší zejména zámecká kaple sv. Barbory, která je vyzdobena vzácnými freskami ze 16. století. Město Hrádek nad Nisou tvoří přirozené centrum rekreační oblasti a jeho turistický význam vzrostl po roce 1989 otevřením hraničních přechodů do Polska a Německa a členstvím v Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa.

Město CHRASTAVA má dlouhou historii – první písemná zmínka o její existenci je v knize o placení desátků z roku 1352. Rozvoj města souvisel s osídlováním území horníky ze saského města Pirna, kteří zde začali těžit měď, cín, olovo, stříbro a železo. Po vyčerpání dolů nastal od 18. století rozvoj průmyslu, zejména textilního. V roce 1855 se Chrastava stala okresním městem a v roce 1870 zde začal působit okresní soud. Rychlému rozvoji průmyslu, ale i dalších oblastí, napomohlo v roce 1859 otevření železniční trati Liberec – Žitava. V současnosti je město významným průmyslovým střediskem s úzkou vazbou na město Liberec. Dopravně je napojena na železniční trať Liberec – Varnsdorf a na silniční dálkové komunikace Liberec – Ústí nad Labem a Liberec – Praha. Ve městě je celá řada historických památek. Dominantou je kostel sv. Vavřince, který byl přestaven v letech 1866 – 1868 do dnešní novogotické podoby. Dále lze uvést barokní pískovcovou kašnu z roku 1707 a vedle ní barokní mariánské sousoší, tzv. morový sloup z roku 1732. Technickou zajímavostí je železný secesní most přes řeku Jeřici a unikátní Muzeum hasičské techniky zpřístupněné v roce 1997.

JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ leží na úpatí Lužických hor při státní hranici se Spolkovou republikou Německo. Severní převážně lesnatá část obce je součástí Chráněné krajinné oblasti Lužické hory. Založení města souvisí s příchodem německých kolonistů kolem roku 1240, kdy pronikal rod Markvarticů do Podještědí. Významnou postavou tohoto rodu byl Havel z Lemberka se svojí manželkou Zdislavou. Díky výhodné poloze na obchodní cestě ze Žitavy do Prahy se město na několik staletí stalo významným obchodním i celním místem – dokonce zde krátce existovala i mincovna, ve které se razily tzv. brakteáty. V této době zakládá Havel z Lemberka raně gotický hrad, dnešní zámek Lemberk, a v Jablonném klášter dominikánů. Roku 1364 udělil Havel z Lemberka Jablonnému městská privilegia. Počátkem 18. století je podle návrhu J. L. Hildebrandta zchátralý dominikánský klášter přestavěn na velkolepý klášterní chrám sv. Vavřince. Tato bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy je i v dnešní době nejznámější stavbou města, z dalších památek lze uvést barokní morový sloup na náměstí z roku 1686, gotickou kapli sv. Volfganga, rokokový zámeček Pachtů z Rájova z doby kolem roku 1770. Zámek Lemberk prošel rozsáhlými rekonstrukcemi a od roku 1992 je zpřístupněn veřejnosti. Trvale je spjat s postavou Zdislavy z Lemberka, která projevovala na svou dobu neobyčejné sociální cítění a byla v roce 1995 prohlášena za svatou.

Město OSEČNÁ leží na jižní straně Ještědského pohoří a na pokraji Ralské pahorkatiny. Pravděpodobně bylo založeno některým Vartenberkem v první polovině 13. století na zemské obchodní stezce mezi Českým Dubem a hradem Děvín, první písemná zpráva pochází z roku 1352. V roce 1565 zde byl Karlem Biebersteinem postaven kostel. V roce 1576 povýšil Rudolf II. na přímluvu svobodného pána von Oppersdorf Osečnou na město se znakem orla se zlatou korunkou a s nápisem Sigilium oppidi ossensis 1576. Od roku 1870 měla Osečná četnickou stanici a od roku 1890 zde byly farnost sv. Víta, četnická stanice, pětitřídní škola, záložna, tři mlýny, výrobna bačkor a pantoflí a tkalcovna. Konaly se zde pravidelně výroční trhy. Nevýhodná poloha Osečné způsobila, že obec nedosáhla nikdy zvláštního významu. Výstavba silnic byla započata až v druhé polovině minulého století. Pošta v Osečné byla založena v roce 1862, v roce 1895 byl zaveden telegraf a po roce 1922 telefon. Elektrifikace se uskutečnila v letech 1920 – 1921 napojením na dálkové vedení. Součástí městečka Osečná jsou Lázně Kundratice, které vznikly roku 1881 a patří mezi nejstarší lázně v Čechách. Přírodním léčivým zdrojem slatinou se zde léčí především nemoci pohybového ústrojí a některá přidružená onemocnění.

GEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ

V roce 2006 bylo uzavřeno 794 sňatků, přičemž ze 75 % uzavírali sňatek svobodné ženy i svobodní muži, rozvedených žen i mužů vstupovalo do nového manželství kolem 25 %. Průměrný věk nevěsty činil přesně 31 let a v případě ženichů dosahoval téměř 35 let. Rozvedeno bylo ve sledovaném roce celkem 537 manželství, z toho bylo celých 40 % bezdětných, téměř 37 % s jedním nezletilým dítětem a více než 23 % se 2 a více dětmi. Věková struktura obyvatel správního obvodu není v rámci kraje nejpříznivější. Jednoznačně i zde převažuje se 71,7 % skupina obyvatel ve věku 15 – 64 let, což znamená pátý nejvyšší podíl mezi správními obvody kraje. Na stejné umístění řadí správní obvod i podíl 13,8 % nejstarších obyvatel ve věku 65 a více let. Podíl nejmladší generace ve věku 0 – 14 let činil pouze 14,4 % a byl tak třetí nejnižší z deseti správních obvodů. Tyto skutečnosti se souhrnně promítají do průměrného věku obyvatel, který v roce 2006 dosáhl 40,2 roku a byl tak o 2,5 roku vyšší než nejnižší průměrný věk ve SO ORP Česká Lípa. V žebříčku správních obvodů kraje se průměrným věkem řadí na sedmé místo. V jednotlivých obcích se průměrný věk obyvatel pohyboval v intervalu od 37,0 let (obec Jeřmanice) do 48,7 let (obec Hlavice).

Národnosti
Obyvatelstvo podle národnosti můžeme hodnotit dle výsledků SLDB 2001. K datu 1. 3. 2001 žilo na území správního obvodu Liberec 133 957 obyvatel z nichž se 93,1 % přihlásilo k české národnosti. Z dalších zjišťovaných národností uvedly výraznější skupiny obyvatel národnost slovenskou – 3 081 osob (2,3 %) a německou – 1 094 osob (0,8 %).

Rodáci
Z celkového počtu osob sečtených k 1. 3. 2001 se jich 66 129 narodilo v obci současného bydliště, jsou to rodáci. Jejich podíl z celkového počtu obyvatel činil 49,4 % a byl tak mezi správními obvody průměrný. Výrazně nejvyšší podíl tzv. rodáků byl zjištěn v obcích Cetenov (55,0 %), Bílá a Hrádek nad Nisou (54,2 %), nejnižší podíl vykázaly obce Kryštofovo Údolí (32,0 %), Janův Důl (33,6 %) a Jeřmanice (33,8 %).

Náboženské vyznání
Při sčítání v roce 2001 se k náboženskému vyznání ve správním obvodu Liberec přihlásilo 17,3 % obyvatel. Také v tomto obvodu je vyšší podíl věřících žen než mužů. Nejvíce věřících obyvatel se hlásilo k Církvi římskokatolické (69,4 %), Církvi československé husitské (8,7 %) a Českobratrské církvi evangelické (4,0 %).

Vzdělání
Příznivé změny ve struktuře nejvyššího ukončeného vzdělání obyvatel starších 15 let svědčí o tom, že se úroveň vzdělanosti mezi sčítáními 1991 a 2001 zvýšila. Významně poklesl podíl obyvatel starších 15 let se základním nebo neukončeným vzděláním ze 33,3 % na 21,5 %. Současně se zvýšil podíl osob vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity z 34,6 % na 37,6 %, úplným středním vzděláním s maturitou z 24,1 % na 25,7 %. Podíl osob s vysokoškolským vzděláním mezi sčítáními vzrostl o 1,8 procentních bodů a v roce 2001 činil celkově 9,3 %.

Rodina a domácnost
Struktura obyvatel dle rodinného stavu zaznamenala od roku 1991 změny především ve zvyšujícím se podílu svobodných osob. Podle výsledků SLDB 2001 převažoval ve struktuře obyvatel správního obvodu Liberec podíl ženatých a vdaných 44,7 %, následovala skupina svobodných (podíl 37,0 %), rozvedených (10,3 %) a ovdovělých (7,3 %). Ve správním obvodu s rozšířenou působností Liberec bylo při sčítání 2001 zjištěno 58 892 cenzových domácností, a to převážně rodinných (64,7 %). Významnou skupinu tvořily domácnosti jednotlivců (32,8 %). Ve struktuře rodinných domácností byly převažujícím typem úplné rodiny (50,3 % všech cenzových domácností), v rámci nich pak největší podíl zaujímaly rodiny bez závislých dětí. V případě úplných rodin se závislými dětmi převažovaly podílem 46,1 % rodiny s jedním dítětem, těsně následovány rodinami se dvěma dětmi (45,7 %). Se třemi a více závislými dětmi bylo jen 8,2 % těchto rodin. Ve struktuře neúplných rodin pak převažovaly neúplné rodiny se závislými dětmi, mezi nimiž zřetelně dominovaly rodiny s 1 závislým dítětem. Ze sečtených 18 504 rodin se závislými dětmi bydlících v bytech největší podíl z nich (28,5 %) bydlel ve vlastním domě, 27,1 % žilo v nájemním bytě, 24,2 % v bytě člena bytového družstva a 11,1 % rodin bydlelo v bytě v osobním vlastnictví. Většina těchto rodin (8 365) měla k dispozici třípokojový byt, 88,2 % rodin bydlelo v bytě I. kategorie.

HOSPODÁŘSTVÍ

Významnou součástí společenského života jsou různé neziskové organizace – v tomto obvodu bylo registrováno 890 občanských sdružení (svazy, spolky, kluby aj.) a jejich 434 organizačních jednotek. V odvětvové struktuře podle převažující činnosti zaujímalo rozhodující postavení 11 206 subjektů zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (27,1 %), druhý nejvyšší podíl 19,0 % náležel subjektům z oblasti nemovitostí a pronájmu a podnikatelských činností, stavební firmy tvořily 15,6 % a průmyslové podniky 14,2 % všech zapsaných subjektů. Z hlediska počtu zaměstnanců zaujímaly vysoký podíl 25,6 % zapsané subjekty bez zaměstnanců, 6,3 % firem zaměstnávalo 1 – 5 osob. Velkých firem se 100 a více zaměstnanci bylo ke konci roku 2006 ve správním obvodu Liberec evidováno celkem 91, z toho jedna největší patřila do kategorie 2 000 – 2 499 zaměstnanců.

Zaměstnavatelé
Správní obvod obce s rozšířenou působností Liberec prošel v oblasti hospodářství během posledního desetiletí výraznými strukturálními změnami. Převážně průmyslový charakter oblasti zůstal zachován, ale mezi průmyslovými odvětvími došlo k silnému útlumu tradiční textilní výroby, což ve svém důsledku znamenalo uzavření i takových firem jako byla Textilana, a.s. Liberec. V současné době patří ve správním obvodu mezi nejvýznamnější průmyslové odvětví výroba kovodělných výrobků, strojů a zařízení, výrobků pro automobilový, textilní a plastikářský průmysl. Právě výrobou dílů a příslušenství motorových vozidel se zabývají velké firmy, většinou se zahraniční účastí, např. Cadence Innovation, k.s. se sídlem v Liberci, Benteler ČR, s.r.o. Chrastava, ArvinMeritor LVS Liberec, a.s., Monroe Czechia, s.r.o. Hodkovice nad Mohelkou, PEGUFORM PLASTIK, s.r.o. Liberec. Převažující zaměření na výrobu chladicího, větracího a klimatizačního zařízení mají firmy DENSO MANUFACTURING CZECH, s.r.o. Liberec, LVZ, a.s. Liberec a AIRS Manufacturing Czech, s.r.o. Liberec. Z textilního odvětví patří k největším firmám pouze BERTERO, s.r.o. Liberec (tkaní bavlnářských tkanin).

Trh práce – ekonomická aktivita
Podle posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 bylo ve správním obvodu Liberec sečteno 71 669 ekonomicky aktivních osob, tzn. 53,5 % všech sečtených obyvatel. Z tohoto počtu bylo 93,1 % osob zaměstnaných a zbývajících 6,9 % osob se zařadilo do kategorie nezaměstnaných. Ekonomicky neaktivních osob bylo sečteno 60 557, z nich 44,5 % představovali nepracující důchodci, 36,9 % žáci studenti a učni, 3,6 % ostatní s vlastním zdrojem obživy a 1,8 % osoby v domácnosti. Ve správním obvodu Liberec působilo k datu sčítání nejvíce ekonomicky aktivních osob v odvětví průmyslu – 22 225, tzn. 31,0 %, druhým nejsilněji zastoupeným odvětvím byl obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží – 7 954 osob, tzn. 11,1 %. Významný podíl 9,9 % byl zaměstnán ve stavebnictví. Nejvíce osob se v době sčítání označilo za zaměstnance – 55 657 osob, tj. 77,7 % a samostatně činné – 9 111 osob, tj. 12,7 %. Do kategorie zaměstnavatel se zařadily 2 403 osoby (3,4 %).

Nezaměstnanost
Aktuální údaje trhu práce svědčí o vcelku pozitivním vývoji nezaměstnanosti ve správním obvodu Liberec. Ke konci roku 2006 činila míra nezaměstnanosti 6,78 %, zatímco v závěru roku 2005 to bylo 7,51 %. K 31. 12. 2006 zde bylo evidováno 5 217 uchazečů o práci, což činilo 30,2 % všech uchazečů v kraji. Více než polovinu uchazečů (54,6 %) představovaly ženy, podíl absolventů škol činil 5,1 % a podíl občanů se zdravotním postižením 14,2 %. Nejmladší uchazeči o práci ve věku do 24 let včetně tvořili 17,1 % všech uchazečů a osob ve věku 50 a více let bylo nezaměstnáno 30,1 %. Od 6 do 12 měsíců bylo v evidenci úřadů práce 16,6 % uchazečů a 34,4 % dalších bylo v evidenci více než 12 měsíců. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce ve správním obvodu celkem 1 523 volných pracovních míst, což znamenalo 3,4 uchazeče na jedno pracovní místo, zatímco v roce 2005 tento počet činil 5,0 uchazeče. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v libereckém správním obvodu byla v závěru roku 2006 zaznamenána v obci Jeřmanice (8,0 %), naopak nejnižší v Šimonovicích (5,0 %).

Vyjížďka za prací a do škol
Při posledním sčítání 59 089 zaměstnaných osob a 22 014 žáků a studentů uvedlo, že jejich pracoviště (škola) se nacházelo v jiném domě než byl jejich trvalý pobyt. Z uvedeného počtu vyjíždějících do zaměstnání měla převážná většina osob (41 223, tj. 69,8 %) zaměstnání v rámci obce, 17 866 osob (tj. 30,2 %) muselo za prací vyjíždět mimo obec svého trvalého bydliště. Denně mimo obec vyjíždělo za zaměstnáním 12 486 osob, z toho 12,3 % trvala cesta do 14 minut, 32,8 % strávilo na cestě 15 – 29 minut. Delší cestu do zaměstnání v trvání 30 – 59 minut uvedlo 44,5 % vyjíždějících a 1 241 osob, tj. 9,9 %, cestovalo denně za prací 60 a více minut. Nejvíce pracujících osob vyjíždělo za prací v obcích Janův Důl (81,5 % z celkového počtu pracujících), Bílý Kostel nad Nisou (80,5 %) a Cetenov (78,3 %). Obcemi s nejnižší vyjížďkou byla větší města, především krajské město Liberec, kde podíl pracujících, kteří vyjížděli z obce za prací dosáhl 12,7 % a dále např. Hrádek nad Nisou (37,0 %). Z uvedeného počtu vyjíždějících žáků, studentů a učňů 75,6 % navštěvovalo školu ve své obci. Denně dojíždělo 3 092 žáků, studentů a učňů, největšímu počtu z nich trvala cesta do školy 30 – 44 minut. V obcích Cetenov, Janovice v Podještědí, Proseč pod Ještědem a Všelibice byly základní školy zrušeny, a tak zde byla zjištěna 100,0 % vyjížďka do škol.

DOPRAVNÍ SPOJENÍ

Další dopravní možnosti ve správním obvodu nabízí železniční doprava zajišťující dálkovou i regionální osobní dopravu. V dálkové osobní dopravě územím prochází tratě číslo 030 Liberec – Turnov – Pardubice, číslo 086 Liberec – Ústí nad Labem, číslo 089 Liberec – Dresden, která umožňuje přes mezinárodní přechod v Hrádku nad Nisou osobní dopravu do SRN. Z regionálních tratí jsou často využívané tratě 037 Liberec – Frýdlant – Černousy, 036 Liberec – Tanvald, 086 Liberec – Česká Lípa. V rámci letecké dopravy jsou ve správním obvodu Liberec 2 letiště s travnatou vzletovou a přistávací dráhou pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg, a to veřejné v Hodkovicích nad Mohelkou a neveřejné letiště v Liberci. Letiště v Hodkovicích nad Mohelkou je používáno převážně pro sportovní a výcvikové účely místního aeroklubu, v roce 2003 se zde konalo Mistrovství ČR v bezmotorovém létání. Letiště v Liberci slouží především pro provoz letecké záchranné služby, Policie ČR a soukromých majitelů SLZ. V současnosti má pozastavený statut veřejného mezinárodního letiště a v případě mezinárodního provozu lze očekávat asi 500 mezinárodních a 10 000 vnitrostátních letů za rok. Další 2 letiště, Český Dub a Družcov, jsou určena pro sportovní létající zařízení (SLZ) a využívají je majitelé pro soukromé a rekreační účely.

BYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDU

Nejčastěji zapsaným vlastníkem domů v katastru nemovitostí byla ve správním obvodu Liberec soukromá osoba a patřilo jí 77,0 % trvale obydlených, především rodinných domů. Následovaly formy „kombinace vlastníků“ (11,9 %) a obec a stát (7,4 %), v jejich vlastnictví byly především bytové domy. Průměrné stáří trvale obydlených domů bylo v tomto správním obvodu poměrně vysoké a činilo 57,2 let. Mezi obcemi měla nejmladší domovní fond obec Šimonovice (48,8 let) a naopak nejstarší obec Oldřichov v Hájích (77,0 let), ale i v několika dalších obcích byl domovní fond starší než 70 let. Z hlediska technické vybavenosti trvale obydlených domů mělo 98,3 % domů zaveden vodovod, 50,0 % domů plyn, na kanalizační síť bylo napojeno 48,5 % domů a převažujícím způsobem vytápění v 63,3 % domů bylo ústřední topení. Mezi obcemi však byly výrazné rozdíly především v napojení na kanalizační síť a plynofikaci domů.

Bytový fond
K 1. 3. 2001 bylo ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Liberec sečteno celkem 57 973 bytů, a to 55 389 bytů v trvale obydlených domech (z toho 3 102 neobydlených bytů) a 2 584 bytů v neobydlených domech. Z celkového počtu 5 686 neobydlených bytů bylo u 1 677 bytů důvodem neobydlenosti jejich přechodné užívání (tj. 29,5 %), přičemž u bytových domů tento důvod neobydlenosti převažoval (48,0 %). Druhým nejčastějším důvodem neobydlenosti bylo užívání bytů pouze k rekreaci (25,4 %), což u rodinných domů byla hlavní příčina neobydlenosti (48,4 %). Ve struktuře 52 287 trvale obydlených bytů převažovaly ze 35,8 % byty se třemi obytnými místnostmi, 85,8 % tvořily byty I. kategorie (v bytových domech dokonce 90,4 %). Stále však bylo v užívání 4,2 % bytů III. a IV. kategorie, v rodinných domech 8,1 %. Úroveň vybavenosti bytů se od roku 1991 zvýšila ve všech sledovaných ukazatelích a nejvyšší hodnoty byly v roce 2001 dosahovány ve vybavenosti vodovodem v bytě, vlastní koupelnou a vlastním splachovacím záchodem. Jak v rodinných, tak i bytových domech bylo vytápění bytů zajišťováno převážně ústředním topením. Ve správním obvodu Liberec byly z hlediska právního důvodu užívání bytů nejrozšířenější byty nájemní (28,7 %), byty ve vlastním domě (26,0 %) a byty členů SBD (21,2 %). Podíl trvale obydlených bytů v osobním vlastnictví činil 15,1 % a bytů členů družstva nájemců (2,3 %). Na 1 trvale obydlený byt ve správním obvodu Liberec v roce 2001 připadlo 2,59 obytných místností s plochou 8 a více m² a 2,53 osob.

Nová výstavba
Správní obvod Liberec se v posledních letech vyznačuje vcelku plynulou bytovou výstavbou. V roce 2006 bylo na území tohoto obvodu dokončeno celkem 406 nových bytů, tzn. téměř 40 % nových bytů v celém kraji. Z tohoto počtu bylo 221 bytových jednotek získáno v bytových domech, 174 v rodinných domech, 3 byty vznikly nástavbami, přístavbami bytových domů, 2 jednotky byly kolaudovány v nebytových stavbách a 6 po stavebních úpravách nebytových prostor. Užitková plocha jednoho nového bytu činila v průměru 87,7 m², a to především vlivem plochy bytů v rodinných domech (125,9 m²), neboť v bytových domech byla průměrná plocha bytů podstatně menší (58,2 m²). Náklady na 1 m² užitkové plochy dosáhly v průměru na jeden dokončený byt téměř 25 tis. Kč, z toho u bytů v rodinných domech to bylo 22,3 tis. Kč a v bytových domech 30,2 tis. Kč.

ŠKOLSTVÍ

Sociální činnost je zaměřena především na péči o staré a přestárlé občany, o ty je postaráno v domovech důchodců v Českém Dubu, v Liberci – Vratislavicích, v Liberci – Františkově a v husté síti domů s pečovatelskou službou. V roce 2006 bylo v provozu celkem 14 těchto domů s celkovým počtem 498 bytů. Dále mohou občané důchodového věku využít i služeb Charitního domova sv. Vavřince v Chrastavě. Významné postavení v oblasti sociální péče pro mládež ve správním obvodu Liberec zaujímá Jedličkův ústav. Soustavu sociálních zařízení správního obvodu obce s rozšířenou působností Liberec dotváří řada azylových zařízení (např.: Azylový dům Speramus, Dům pro matky s dětmi nebo Charitní domov pro matky s dětmi) a krizová centra zaměřená na léčbu a prevenci závislostí. Ve správním obvodu Liberec se nachází i jedno lázeňské středisko – Lázně Kundratice, ve kterém se léčí choroby pohybového ústrojí, srdce, krevního oběhu a revmatismus.

KULTURA

Významnými kulturními institucemi jsou dále Divadlo F. X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní divadlo v Liberci, Zoologická a Botanická zahrada v Liberci. Neméně důležitým zařízením je komplex knihoven a jejich poboček, kterému dominuje Státní vědecká knihovna v Liberci. Z hlediska návštěvnosti, kterou lze považovat za jedno z měřítek atraktivnosti, se trvale na první místo řadí právě Krajská vědecká knihovna – počet jejich návštěvníků v posledních letech převyšuje 300 tisíc za rok. Rovněž Zoologická (341 tisíc návštěvníků) i Botanická (112 tisíc návštěvníků) zahrada jsou v každém roce cílem značného počtu turistů. V roce 2006 navštívilo Divadlo F. X. Šaldy celkem 73 634 tisíc diváků, Naivní divadlo 53 tisíc.

CESTOVNÍ RUCH