Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Liberecký kraj

 

Jilemnice

SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ JILEMNICE
ilustrační obrázek 
ilustrační obrázekHISTORIE ÚZEMÍ

Historii území tohoto správního obvodu můžeme sledovat již od 14. století, neboť z této doby pochází první písemné zprávy o celkem 11 obcích. Za nejstarší obec můžeme považovat Poniklou s první písemnou zmínkou z roku 1354. Ve 14. století byly zaregistrovány historicky první zprávy například u obcí Mříčná (1356), Horní Branná (1359), Roztoky u Jilemnice (1360) a dalších 7 obcích. Mezi nejmladší obce patří obec Paseky nad Jizerou s první písemnou zmínkou z roku 1713 a obec Horka u Staré Paky s letopočtem 1823.

ilustrační obrázekHISTORIE MĚST

JILEMNICE - město vzniklo někdy na počátku 14. století jako hospodářské centrum rozsáhlého štěpanického panství drženého pány z Valdštejna. Bohužel historické prameny neumožňují souvislejší pohled do nejstarší historie města, neboť naprostá většina pramenů byla zničena (zejména živelními katastrofami). Z 15. století pocházejí první zmínky o jilemnických dolech. V následujícím století se připomíná zdejší vyspělé plátenictví. Plátenická sláva města vyvrcholila ve druhé polovině 18. a na počátku 19. století, kdy se zde tkaly vynikající batisty, závoje i další zboží špičkové kvality. Sláva zdejších výrobků daleko překročila hranice rakouské monarchie. Během první poloviny 19. století plátenictví zvolna upadalo. Textilní podnikání stále více ovládala moderní tovární velkovýroba, v níž se však Jilemnice nedokázala výrazněji prosadit. V průběhu 19. století se Jilemnice, od založení osídlená českým obyvatelstvem, stala centrem českých obyvatel Krkonoš. Se zlepšujícími se dopravními podmínkami se též začal rozvíjet turistický ruch. V souvislosti s tím je důležité zmínit další jilemnickou tradici – lyžování. To se v dané lokalitě ujalo neobyčejně rychle, rozšířilo se do všech vrstev obyvatelstva a Jilemnice se stala nejvýznamnějším českým lyžařským centrem.

JABLONEC NAD JIZEROU – město je poprvé zmiňováno v písemných pramenech z roku 1398 (podle některých pramenů již v roce 1352). Tehdy byl Jablonec farní vesnicí, náležející od konce patnáctého století k panství Jilemnice. Pro rozlišení od blízkého Jablonce nad Nisou (Německého Jablonce) byl nazýván také Jabloneček nebo Český Jablonec. O povýšení vesnice na městys rozhodl císař František Josef I. 14. února 1896 a příslušné privilegium nese datum 7. července 1896. Jablonci byl tehdy udělen i nový znak, jehož symbolika zahrnuje jak jméno lokality, tak její dominantu - kostel svatého Prokopa. V roce 1916 byl na žádost městského zastupitelstva rozšířen název obce na Jablonec nad Jizerou a až v roce 1971 byl až dosud městys Jablonec nad Jizerou povýšen na město.

ROKYTNICE NAD JIZEROU – původní osídlení Rokytnice nad Jizerou je doloženo v 16. století (obec založena kolem roku 1574), kdy se v údolí Huťského potoka těžilo stříbro, měď a olovo. V 18. století se velká část obyvatel Rokytnice věnuje tkalcovství, počátkem 19. století je však domácí práce vytlačována tovární textilní výrobou. Za zmínku stojí též sklářská tradice. Rozvoji průmyslu pomáhá i vybudování železniční trati Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou, jež byla slavnostně otevřena 7. 12. 1899. Po druhé světové válce tu pokračuje textilní výroba, především ale město nabývá stále většího významu jako oblíbené sportovní a rekreační centrum.

ilustrační obrázekGEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ



Správní obvod obce s rozšířenou působností Jilemnice se rozkládá ve východní části Libereckého kraje. Sídelní strukturu tohoto správního obvodu s rozšířenou působností tvoří v současné době 21 obcí, z toho 3 se statutem města. Východní hranicí sousedí se správním obvodem obce s rozšířenou působností Vrchlabí z Královéhradeckého kraje, na jihu se správním obvodem Nová Paka téhož kraje. Krátkým horským úsekem na severu hraničí se sousedním Polskem. V rámci našeho kraje se nachází západním směrem správní obvod Semily a severozápadně správní obvod Tanvald. Svojí rozlohou 279 m2 se mezi deseti správními obvody Libereckého kraje řadí na čtvrté místo a představuje 8,8 % celkové výměry kraje. Horský a podhorský ráz krajiny ovlivňuje i zalidnění tohoto území, hustota obyvatel 81,5 osob na 1 km2 je druhá nejnižší v rámci správních obvodů Libereckého kraje, nižší má pouze správní obvod Frýdlant.

Na území správního obvodu Jilemnice se z geografického hlediska rozprostírá horské pásmo západních Krkonoš a podhorská oblast Podkrkonošské pahorkatiny, což určuje výrazně turistický charakter tohoto kraje. Krkonoše se nacházejí v mírném klimatickém pásmu s teplotami mezi 6 – 0o C, s ročním úhrnem srážek 800 mm na úpatí a až 1 200 – 1 600 mm na hřebenech hor. Rozmanitost přírodních podmínek dokladují např. i nadmořská výška města Jilemnice (464 m n.m.) a nejvyšší hora západních Krkonoš, kterou je Kotel s 1 435 m n.m. K nejvyšším vrcholům správního obvodu patří dále Krkonoš (1 411 m n.m.), Lysá hora (1 343 m n.m.), Medvědín (1 235 m n.m.) i Plešivec (1 210 m n.m.). Z celkové rozlohy správního obvodu představuje 49,7 % zemědělská půda. Nezemědělskou půdu tvoří především lesní porosty, které se rozprostírají na 42,7 % výměry území.

ilustrační obrázekOBYVATELSTVO



Graf - Struktura obyvatel SO ORP Jilemnice podle hlavních věkových skupinKe konci roku 2006 žilo ve správním obvodu Jilemnice 22 702 obyvatel, což je 5,3 % z celokrajského úhrnu. Ve struktuře podle pohlaví byly rozdíly v zastoupení mužů (49,6 %) a žen (50,4 %) minimální. Mezi 238 živě narozenými dětmi ve sledovaném roce z 51,7 % převažovaly dívky. Mimo manželství bylo přivedeno na svět 71 dětí, tzn. 29,8 % živě narozených dětí. Při pohledu na rodinný stav matky se nejvíce dětí rodilo vdaným ženám (podíl 70,2 %), následovala skupina svobodných matek (25,6 %) a 4,2 % dětí se narodilo ženám rozvedeným. Průměrný věk matky při narození dítěte činil v tomto správním obvodu 29,4 let. Počet zemřelých osob (209) byl nižší než počet živě narozených, což znamenalo kladný přirozený přírůstek obyvatel (29 osob). Kojenecká úmrtnost v roce 2006 byla nulová, což znamená, že ve věku do jednoho roku nezemřelo žádné dítě, podobně jako ve správních obvodech Semily a Turnov.

Záporné migrační saldo (77osob) bylo částečně eliminováno kladným přirozeným přírůstkem, takže počet obyvatel během roku 2006 poklesl o 48 osob. Zajímavá je situace migrace z hlediska vnitřního (jen v rámci České republiky) a zahraničního stěhování, neboť výsledné saldo migrace bylo jednoznačně ovlivněno vnitřní migrací. Zahraniční migrace vykázala v tomto správním obvodu minimální saldo (1 osoba). Z věkové struktury vnitřního stěhování je i v tomto správním obvodu zřejmá vyšší mobilita mladších osob než starších obyvatel. Například ve věku 50 – 74 let se do správního obvodu v roce 2006 přistěhovalo 24 osob, ve věku 20 – 34 let 90 osob a podobný vztah věkových skupin nastal i u vystěhovalých.

Ve sledovaném roce bylo uzavřeno celkem 77 sňatků, z toho v rozhodující míře svobodnými ženami (podíl 76,6 %) a svobodnými muži (podíl 70,1 %). Sňatky mezi rozvedenými partnery uzavíraly z 20,8 % rozvedené ženy a z 28,6 % rozvedení muži. Průměrný věk nevěst činil 30,3 let a v případě ženichů to bylo 34,1 let. Rozvedeno bylo v roce 2006 celkem 57 manželství, z toho 38,6 % rozvodů proběhlo v rodinách bez nezletilých dětí. V dalších 29,8 % rozvedených manželstvích figurovalo jedno nezletilé dítě a 31,6 % rozvodů se týkalo 2 a více nezletilých dětí. Věkové složení obyvatel místních obcí je víceméně srovnatelné s věkovým složením obyvatel v ostatních správních obvodech kraje. Podíl osob ve věku 0 – 14 let v roce 2006 dosáhl 15,7 %, ve věku 15 – 64 let 69,3 % a podíl 65letých a starších činil 15,0 %. Zastoupení věkové kategorie 15 – 64 let bylo nejnižší ze všech správních obvodů Libereckého kraje. Průměrný věk obyvatel obvodu byl 40,0 let s tím, že nejstarší obyvatele měli v roce 2006 v obci Jestřabí v Krkonoších (43,4 let) a nejmladší ve Vítkovicích (37,7 let).

Graf - Obyvatelstvo SO ORP Jilemnice podle národnosti k 1. 3. 2001Národnosti
Nejvíce obyvatel se při posledním Sčítání lidu, domů a bytů (k 1. 3. 2001) přihlásilo k české národnosti (96,5 %) a následně ke slovenské národnosti (1,1 %). Obyvatel hlásících se k národnostem moravské, polské a německé bylo dohromady pouhých 0,7 %.

Rodáci
Historické, sociální a ekonomické aspekty determinují vysoký podíl obyvatel narozených v obci současného bydliště. Ve správním obvodu Jilemnice byl v roce 2001 podíl těchto obyvatel 52,5 %. Nevyšší podíl starousedlíků zaznamenaly obce Studenec (60,9 %) a Horní Branná (59,0 %), naopak nejnižší obce Horka u Staré Paky (42,0 %) a Vítkovice (44,4 %). V porovnání s ostatními obvody Libereckého kraje se v úhrnu jedná o podíl velmi vysoký.

Náboženské vyznání
Podle výsledků zmíněného sčítání byl podíl těch, kteří se účastní náboženského života v rámci některé z církví, ve správním obvodu 31,9 %. Tuto hodnotu lze v porovnání s ostatními obvody také hodnotit jako vysokou. Nicméně je zajímavé sledovat tento podíl v čase – při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991 činil podíl věřících osob 44,8 %.

Vzdělání
Výsledky sčítání z roku 2001 zřetelně dokumentují zvýšení vzdělanosti obyvatel přirozeně také ve správním obvodu Jilemnice. Podíl osob starších 15 let se základním či dokonce neukončeným vzděláním poklesl z 37,9 % v roce 1991 na 25,4 % v roce 2001. U ostatních kategorií vzdělání pak můžeme sledovat růst jejich podílů – o 3,5 procentního bodu u středního odborného vzdělání bez maturity vč. vyučených na 40,7 %, o 3,7 procentního bodu u úplného středního s maturitou na 23,1 %. Vysokou školu absolvovalo 1 107 osob, tj. 5,8 %.

Rodina a domácnost
Podíl rozvedených v populaci správního obvodu Jilemnice při Sčítání lidu, domů a bytů 2001 ve výši 5,9 % byl z celokrajského pohledu nejnižší. Pro porovnání slouží nejvyšší hodnota, které bylo v tomto směru dosaženo ve správním obvodu Jablonec nad Nisou a která činila 10,7 %. Na uvedené skutečnosti navazují údaje o složení domácností; při sčítání v roce 2001 bylo napočítáno 9 152 cenzových domácností, z toho 1 018 neúplných rodin (11,1 %). Podíl 60,2 % z neúplných rodin připadal na rodiny se závislými dětmi. Domácnosti jednotlivců se na všech cenzových domácnostech podílely z 29,2 %. Z celkového počtu 3 171 rodin se závislými dětmi jich 54,7 % žilo v bytě ve vlastním domě, v bytě člena bytového družstva pak 6,7 %, v nájemním bytě 17,5 % a v bytě v osobním vlastnictví 9,2 %. Velká část rodin se závislými dětmi (38,2 %) obývala byty I. kategorie se 3 místnostmi.

ilustrační obrázekHOSPODÁŘSTVÍ



Graf - Struktura ekonomických subjektů se sídlem v SO ORP Jilemnice podle počtu zaměstnanců k 31. 12. 2006Registr ekonomických subjektů
K 31. 12. 2006 bylo v Registru ekonomických subjektů evidováno 5 773 subjektů se sídlem na území jilemnického správního obvodu, kterým bylo přiděleno identifikační číslo, tzn. 5,2 % zapsaných subjektů v rámci celého Libereckého kraje. Z hlediska právních forem převažovaly v registru počtem 4 518 fyzické osoby zapsané i nezapsané do obchodního rejstříku – živnostníci. Soukromě hospodařících rolníků bylo ve správním obvodu evidováno celkem 303. Na území správního obvodu také sídlilo 236 společností s ručením omezeným, 19 akciových společností a 12 družstev. Svoji firmu zde umístilo 36 zahraničních osob.

Privatizace domovního a bytového fondu se projevila v zaregistrování 61 společenství vlastníků jednotek. Občané správního obvodu založili 88 sdružení (tj. svazků, spolků, klubů) a 93 organizačních složek sdružení. V odvětvové struktuře firem členěné podle převažující činnosti zaujímalo rozhodující postavení 1 172 subjektů zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu (20,3 %), druhý nejvyšší podíl 16,2 % náležel subjektům poskytujícím ubytovací a stravovací služby, třetí místo zaujaly průmyslové firmy (13,7 %). Z hlediska počtu zaměstnanců představovaly firmy bez zaměstnanců 36,3 % evidovaných subjektů, 6,8 % firem zaměstnávalo 1 – 5 zaměstnanců. Velkých podniků se 100 a více zaměstnanci bylo ke konci roku 2006 ve správním obvodu Jilemnice celkem 7, z toho největší z nich patřila do kategorie 1 000 – 1 499 zaměstnanců.

Zaměstnavatelé
Stejně jako ostatní oblasti Libereckého kraje má i správní obvod Jilemnice v dnešní době převážně průmyslový charakter. V současné době nabízí nejvíce pracovních příležitostí z potravinářského průmyslu firma CUTISIN a.s. – jediný výrobce umělých střívek a obalů na masné, drůbeží a mlékárenské výrobky, z textilního průmyslu firma TECHNOLEN, Technický textil, a.s. zabývající se výrobou technických vláken pro gumárenský průmysl, strojírenské firmy ELITEX OK, s.r.o. (ložiska a převodové prvky), JINOVA s.r.o. (ohřívače vzduchu, kooperace při výrobě rentgenů), EPRONA, a.s. (elektromotory), z dřevařského a papírenského průmyslu firmy EMBA, spol. s.r.o., JILOS HORKA, s.r.o. a dále firma MEDIPLAST a.s., která vyrábí nealergizující ekologické zdravotní náplasti. Významným zaměstnavatelem je též Masarykova městská nemocnice v Jilemnici. Ve správním obvodu se nachází 8 vhodných rozvojových lokalit. Jedná se zejména o tzv. „greenfields“ v rámci Jilemnice (Hrabačov, Javorek, průmyslová zóna Jih) a dále „brownfields“ - plochy, jež ztrácejí nebo již ztratily své původní funkční využití - rozvojové lokality v Martinicích v Krkonoších (2 objekty), Levínské Olešnici, Poniklé, Rokytnici nad Jizerou (4 objekty), Víchové nad Jizerou, Vítkovicích a Svojku.

Trh práce – ekonomická aktivita
Společenské změny po roce 1990 se výrazně promítly ve sféře ekonomické aktivity obyvatel. V souvislosti se zákony o soukromém podnikání vznikly nové společenské skupiny. Zaměstnanců bylo při sčítání v roce 2001 celkem 8 924, tj. 76,5 % ekonomicky aktivních, za zaměstnavatele se označilo 431 osob, tj. 3,7 %. Samostatně činných bylo sečteno 1 594, tzn. 13,7 %. Do skupiny ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání bylo zahrnuto 668 osob, tj. 5,7 %. Z celkového počtu obyvatel správního obvodu bylo v roce 2001 celkem 11 663, tj. 50,8 %, osob ekonomicky aktivních. Z toho 10 952 osob pracujících a 711 osob nezaměstnaných. Z hlediska pohlaví bylo ekonomicky aktivních 56,9 % mužů a 55,6 % žen. Více než 4,3 tisíce, tj. 37,2 % ekonomicky aktivních osob pracovalo v průmyslu. S velkým odstupem se na druhé místo v počtu zaměstnaných řadila odvětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální služby s celkovým počtem 1,2 tis. osob. V mírném odstupu byla odvětví obchodu (0,9 tis. zaměstnaných osob), stavebnictví (0,9 tis. osob), pohostinství a ubytování (0,7 tis. osob) a zemědělství (0,7 tis. osob).

Graf - Vybrané ukazatele nezaměstnanosti za SO ORP Jilemnice (stav k 31. 12.)Nezaměstnanost
Nejnovější údaje trhu práce signalizují pozitivní vývoj nezaměstnanosti ve správním obvodu Jilemnice. V závěru roku 2006 zde míra nezaměstnanosti činila 7,57 %, zatímco na konci roku 2005 to bylo 7,73 %. Úřad práce evidoval k 31. 12. 2006 celkem 939 uchazečů o práci, tj. 5,4 % všech uchazečů v kraji. Ženy tvořily 52,7 % uchazečů, podíl absolventů škol činil 7,7 % a podíl občanů se zdravotním postižením 12,2 %. Početnou skupinou mezi nezaměstnanými byli uchazeči ve věku 50 a více let (podíl 29,3 %), nejmladší uchazeči ve věku do 24 let včetně zaujímali 18,6 %. Více než 12 měsíců bylo v evidenci úřadů práce 31,8 % uchazečů. Na jedno volné pracovní místo připadlo 6,2 uchazeče.

Vyjížďka za prací a do škol
Z celkového počtu zaměstnaných osob jich 9 576 (tj. 87,4 %) při sčítání v roce 2001 uvedlo, že jejich současné místo pracoviště bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Z tohoto počtu 43,1 % dojíždělo resp. docházelo do zaměstnání v rámci obce. Denně mimo obec vyjíždělo 4 174 zaměstnaných osob (43,6 % vyjíždějících), přičemž 20,0 % trvala cesta do zaměstnání do 14 minut, 43,1 % osob překonalo vzdálenost mezi trvalým bydlištěm a místem pracoviště v rozmezí 15 – 29 minut a 23,8 % v rozmezí 30 – 44 minut. Do vzdálenějších míst s dobou cesty 45 – 59 minut vyjíždělo 353 osob, 185 osob strávilo na cestě do zaměstnání 60 a více minut. Z uvedeného počtu vyjíždějících žáků, studentů a učňů 48,5 % navštěvovalo školu ve své obci, 3,3 % školu v rámci kraje a 21,7 % mimo kraj. Denně mimo obec vyjíždělo celkem 1 193 osob. Z toho nejčastěji cestovali v intervalu 15 – 29 minut (37,2 %) a v intervalu 30 – 44 minut (25,0 %), naopak nejméně osob (11,0 %) strávilo na cestě 60 a více minut. V obcích Horka u Staré Paky, Peřimov a Svojek byla vyjížďka 100 %.

ilustrační obrázekDOPRAVNÍ SPOJENÍ



Vzdálenosti z města Jilemnice do velkých měst České republiky – Prahy (přibližně 110 km), Hradce Králové (62 km), Pardubic (80 km) i do evropských měst – Drážďan (190 km), Berlína (320 km). Mezi nejzatíženější úseky silnic I. třídy nejen ve správním obvodu Jilemnice, ale i v dalších částech Libereckého kraje, patří silnice I/14, zajišťující spojení zejména s Libercem (západní směr) a též s městy na východ od Jilemnice (Vrchlabí, Trutnov). Nárůst silniční dopravy na této komunikaci dokumentuje vývoj roční průměrné intenzity vozidel za den v obou směrech na měřeném úseku silnice. Na silničním úseku Jilemnice – Cutisin projelo v roce 2005 celkem 9 154 vozidel, což znamenalo více než dvojnásobek proti roku 1995. Z hlediska kvantitativních ukazatelů silniční dopravy dosáhl v roce 2006 index motorizace (počet obyvatel na 1 motorové vozidlo) v celém správním obvodu hodnoty 1,45 (Liberecký kraj jako celek 1,63) a index automobilizace (počet obyvatel na jedno osobní vozidlo) hodnoty 2,51 (Liberecký kraj jako celek 2,46). V rámci silniční dopravy stojí též za zmínku cyklokoridor „Krkonošsko – Jizerská magistrála“, který Libereckým krajem prochází v trase Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Jizerka – Horní Polubný - Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice (křižovatka Hrabačov) – Horní Branná.

ilustrační obrázekBYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDU

Ve správním obvodu bylo při sčítání v roce 2001 sečteno 8 412 domů, z toho 5 119 trvale obydlených. Jeho rekreační charakter dokládá skutečnost, že z 3 293 neobydlených domů jich 79,1 % sloužilo k individuální rekreaci. Ve struktuře trvale obydlených domů z 89,5 % převažovaly rodinné domy, přičemž nejvyšší podíly rodinných domů dosáhly v Bukovině u Čisté 97,6 %, v Jestřabí v Krkonoších 96,7 % a ve Svojku 96,5 %. Průměrné stáří domů v tomto správním obvodu v roce 2001 činilo 43,9 let, z toho nejmladším trvale obydleným domovním fondem se mohla pochlubit obec Bukovina u Čisté – průměrné stáří domů dosáhlo 30,3 let, nejstarší fond se nacházel v obci Peřimov (56,4 let). Převažovaly trvale obydlené domy s jedním bytem a 1 – 2 nadzemními podlažími. Téměř do všech trvale obydlených domů byl zaveden vodovod (97,6 %), na kanalizační síť bylo napojeno 28,5 % domů, na plyn 20,2 % a ústředním topením bylo vybaveno 66,5 % domů. Z 88,7 % měly trvale obydlené domy jako majitele soukromou fyzickou osobu (převážně v rodinných domech).

Graf - Bytová výstavba v SO ORP JilemniceBytový fond
Počet trvale obydlených bytů v roce 2001 dosáhl 8 263, současně bylo sečteno celkem 3 898 bytů neobydlených. Podstatná část trvale obydlených bytů (67,2 %) připadala na byty v rodinných domech, v bytových domech pak bylo 30,1 % a ostatních domech 2,7 % trvale obydlených bytů. Kvalita bydlení je vysoká – zcela jednoznačně převažovaly byty I. kategorie (ze 75,1 %) a byty se třemi (32,0 %) a dvěma (29,0 %) obytnými místnostmi. Bytů zařazených do II. kategorie bylo 14,8 % a 8,7 % pak připadalo na III. a IV. kategorii. V trvale obydlených bytech jilemnického správního obvodu bydlelo při sčítání 98,8 % obyvatel. Do 14,5 % bytů byl zaveden plyn a do 97,7 % vodovod. Vlastní koupelnu příp. sprchový kout mělo 92,4 % bytů, vlastní splachovací záchod pak 89,7 % bytů. Hlavním důvodem neobydlenosti bytového fondu bylo ve správním obvodu Jilemnice užívání bytů k rekreaci (69,1 %), přičemž v rodinných domech tento podíl činil 78,4 %. Více než 90 % užívání neobydlených bytů k rekreaci bylo zjištěno například v obcích Bukovina u Čisté, Paseky nad Jizerou, Peřimov, Svojek. Naopak v bytových domech bylo hlavním důvodem neobydlenosti bytů jejich přechodné obydlení (45,2 %).

Nová výstavba
Podle nejnovějších informací z bytové výstavby bylo na území správního obvodu v roce 2006 dokončeno celkem 114 nových bytových jednotek, z toho 36 bytů připadlo na rodinné domy, 33 bytů na bytové domy. Další 2 bytové jednotky byly získány nástavbami, přístavbami rodinných domů, 35 bytů nástavbami, přístavbami bytových domů, 7 bytů v nebytových budovách a 1 byt adaptací nebytových prostor. Užitková plocha jednoho nového bytů v průměru činila 88,9 m2. Průměrná plocha bytu v rodinných domech činila 151,9 m2, druhá největší v Libereckém kraji. Naproti tomu v bytových domech dosahovala pouze 50,8 m2. Náklady na 1 m2 užitkové plochy nového bytu dosáhly v průměru 16,3 tis. Kč, z toho v rodinných domech 16,9 tis. Kč a v bytových domech 17,9 tis. Kč.

ilustrační obrázekŠKOLSTVÍ

Školství je ve správním obvodu zastoupeno především sítí 18 základních škol a dále potom jedním gymnáziem a jednou střední odbornou školou v Jilemnici. Specifikou škol v tomto regionu jsou sportovní lyžařské třídy, které pokračují v tradici lyžování a vychovaly řadu našich význačných sportovců. Výchovu dětí předškolního věku zajišťuje 20 mateřských škol.

ilustrační obrázekZDRAVOTNICTVÍ

Na území správního obvodu je umístěna jedna nemocnice – Masarykova městská nemocnice Jilemnice, která poskytuje zdravotní péči obyvatelům z širšího spádového okruhu než je pouze správní obvod. Její význam je dán i skutečností, že se jedná o největší a nejkomplexnější zdravotnické zařízení v okrese Semily. V současné době nemocnice s 215 lůžky provozuje šest základních lůžkových odborností a další specializované ambulance a poradny. Ve správním obvodu Jilemnice bylo v roce 2006 evidováno celkem 15 ordinací praktických lékařů pro dospělé, 8 ordinací dětských lékařů a dále 12 pracovišť zubních lékařů. Lékárenské služby občanům v tomto správním obvodu poskytovalo 6 lékáren. V rámci sociálních zařízení, poskytujících péči starým občanům, fungovalo celkem 11 domů s pečovatelskou službou (dohromady 185 bytů) a jeden domov pro důchodce se 145 místy.

ilustrační obrázekKULTURA

Významným kulturním centrem oblasti je město Jilemnice, v němž je soustředěna řada různých kulturních zařízení. Z nich jmenujme například Společenský dům Jilm, Kino 70, Městskou Knihovnu Jaroslava Havlíčka. Historický a kulturní vývoj této oblasti Podkrkonoší dokumentují expozice Krkonošského muzea v Jilemnici. Jeho návštěvnost si udržuje vcelku stabilní úroveň, v roce 2006 to bylo 22 721 osob. Centrem kultury v Jablonci nad Jizerou je budova kulturního domu. Jako další významný kulturní prvek je možno zmínit Městskou knihovnu v tomto městě.

ilustrační obrázekCESTOVNÍ RUCH

Graf - Kapacity hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu v SO ORP JilemniceVšechny přírodní zajímavosti správního obvodu Jilemnice nabízejí velmi atraktivní možnosti rekreace pro návštěvníky i bydlící obyvatele. Krkonoše se již během 19. století staly turisticky nejvyhledávanější oblastí střední Evropy a v současné době projde celým pohořím ročně více než 10 mil. návštěvníků. V roce 1963 byly Krkonoše vyhlášeny prvním českým národním parkem (Krnap – KRNP) a patří mezi nejnavštěvovanější národní parky světa. Negativní vlivy cestovního ruchu a průmyslové exhalace však krkonošským lesům příliš neprospívají, proto byly Krkonoše zařazeny do listiny nejohroženějších národních parků světa. Výborné přírodní podmínky pro všechny druhy zimních a řadu letních sportů nabízí celá oblast správního obvodu Jilemnice. Mezi nejznámější střediska patří Rokytnice nad Jizerou, Vítkovice a Benecko.

Vedle přírodních podhorských a horských krás má správní obvod řadu historických a kulturních zajímavostí připomínajících významné osobnosti, církevní nebo architektonické památky. Bezesporu turistickou atrakcí je Zvědavá ulička v Jilemnici, je to soubor roubených domků s charakteristickým posunutím většiny chalup o jedno okno směrem do uličky. Turistickému charakteru tohoto správního obvodu odpovídá i široká nabídka ubytovacích zařízení. Koncem roku 2006 bylo k dispozici 231 hromadných ubytovacích zařízení, tzn. 25,2 % krajského počtu, s celkovým počtem 2 546 pokojů a 8 293 lůžek. U těchto zařízení bylo možno využít také 125 míst pro stany a karavany. Se vzrůstajícím zájmem o cykloturistiku je věnována pozornost postupnému zřizování samostatných značených cyklotras. Nadregionální cyklokoridory většinou propojují významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony. Územím jilemnického správního obvodu prochází nadregionální cyklokoridor, trasa č. 22 („Krkonošsko – Jizerská magistrála“), který Liberecký kraj protíná v trase Chrastava – Oldřichov v Hájích – Smědava – Jizerka – Horní Polubný - Kořenov – Rokytnice nad Jizerou – Jilemnice (křižovatka Hrabačov) – Horní Branná.

ilustrační obrázekINFORMAČNÍ STŘEDISKA




Benecko
Infocentrum Flora Benecko 200,
tel.: 481 582 606
E-mail: info-flora@benecko.cz,
www.benecko.com

Jilemnice
Masarykovo nám. 140, Jilemnice,
tel.: 481 541 008, fax: 481 541 008,
E-mail: info@jilemnice.cz,
www.mestojilemnice.cz