Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Liberecký kraj
Frýdlant
| SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ FRÝDLANT |
  HISTORIE ÚZEMÍ
První historické zmínky o většině sídel na území správního obvodu Frýdlant pocházejí ze 14. století – například Raspenava (1343), Višňová (1363), Kunratice (1377), Hejnice, Dětřichov, Jindřichovice pod Smrkem (1381), Černousy (1385), Habartice (1399). Výjimkou je samotný Frýdlant, o kterém byla zaznamenána první zmínka již v roce 1278. Naopak o Novém Městě pod Smrkem a Bílém Potoce se poprvé psalo až v roce 1592, resp. 1597.  HISTORIE MĚST
Město FRÝDLANT se rozkládá na obou březích řeky Smědé a tvoří přirozené centrum celého frýdlantského výběžku. Počátky osídlení zdejšího území však sahají již do 6. století našeho letopočtu. Frýdlantem vedla důležitá zemská stezka, proto byla na čedičové skále postavena strážní věž, zvaná Indica, která byla později přestavěna na hrad. Existence hradu je písemně doložena v roce 1278, kdy zdejší panství koupil od českého krále Přemysla Otakara II. Rudolf z Bibersteinů. Obyvatelstvo se usazovalo na březích řeky Smědé a dalo také základ budoucímu městu, jehož rozvoj nastal ve 14. století za Bibersteinů, kteří zdejší osadu povýšili na město přidělením městských privilegií. V 19. století Frýdlant, i přes rozvoj především textilního průmyslu, začal zaostávat za Libercem, který byl po celý středověk ve stínu Frýdlantu. HEJNICE – první písemná zmínka o tomto sídle pochází z roku 1381. Existence Hejnic však byla úzce spjata s poutním kostelem, jehož vznik dle pověsti spadá již do roku 1211. Toto místo se stalo známým také díky řádu františkánů, kterým zde roku 1692 hrabě František Gallas založil klášter. V 16. století byly na území Hejnic otevřeny doly na železnou rudu a v 19. století vyrostlo v obci i v jejím okolí několik textilních továren. Tradice této výroby se zde udržela i do nynějších časů. Obec Hejnice byla dne 31. 7. 1917 povýšena na město. NOVÉ MĚSTO POD SMRKEM – vznik města úzce souvisí s těžbou cínu a dalších barevných kovů v okolí. Založeno bylo Melchiorem z Redernu roku 1584 jako Nové České město (Böhmisch Newstatt). Již v roce 1592 mu zakladatel udělil horní a hrdelní právo, právo týdenního trhu a některé další výsady mezi nimi i městský znak. Další výhody byly poskytovány horníkům, kteří se zde usadili – osvobození od daní a vojenské povinnosti, možnost svobodného odchodu z města a jiné. Město bylo postaveno v krátké době a podle jednotného plánu, jak o tom svědčí jeho pravoúhlé ulice i náměstí. Svým půdorysem se podobá jiným horním městečkům, např. v Krušných horách. RASPENAVA – je v historických pramenech uvedena již roku 1343. První osídlenci sem přicházeli z Lužice a obec se rozkládala pouze na levém břehu Smědé, původně měla lužickosrbské pojmenování Wietew. V roce 1962 došlo ke spojení se dvěma sousedními obcemi Luhem, Lužcem a osadou Peklo, čímž vzniklo dnešní město Raspenava. Dříve zemědělský charakter obce poměrně brzy ovlivnila těžba a také zpracování nerostných surovin, již od roku 1512 zde stál hamr a železárna zpracovávající nejen místní, ale i dováženou rudu. Významná byla i vápenka na Vápenném vrchu, který je význačnou geologickou lokalitou. Správní obvod obce s rozšířenou působností Frýdlant se nachází v nejsevernější části Libereckého kraje v tzv. Frýdlantském výběžku. Ze tří stran (západ, sever a východ) hraničí s Polskem a na jižní straně jsou jeho sousedy správní obvody obcí s rozšířenou působností Liberec, Jablonec nad Nisou a Tanvald. Oblast Frýdlantského výběžku je zařazena do Žitavského bioregionu, který tvoří mírná pahorkatina zasahující až pod Jizerské hory, jejichž část se rozkládá v jižní části správního obvodu. Zde se také nachází nejvyšší hora Jizerských hor Smrk (1 124 m n. m.). V chráněné krajinné oblasti Jizerské hory najdeme řadu maloplošných přírodních rezervací a památek. Typickým pro toto území jsou četné bučiny a rašeliniště. Celým územím správního obvodu napříč protéká řeka Smědá, kolem které se vyskytuje mnoho vzácných a ohrožených živočichů. Významnými lesními komplexy jsou Poustecká obora s několika lesními rybníky a oblast v okolí vrchu Chlumu, vyhlášená jako Přírodní park Peklo. Poněkud odlišnou faunu lze nalézt v opuštěné části pískoven v okolí Horní Řasnice. Rozlohou 34 901 hektarů je správní obvod Frýdlant třetím největším a zároveň nejméně zalidněným správním obvodem (70,3 obyvatel na km2). Zaujímá 11,0 % celkové rozlohy kraje. Na území správního obvodu Frýdlant se nachází 18 obcí, z toho čtyři se statutem města (Frýdlant, Hejnice, Nové Město pod Smrkem, Raspenava). Území je rozděleno do 34 katastrů. Zemědělská půda představuje 45,3 % celkové rozlohy správního obvodu, nezemědělskou půdu tvoří především lesní pozemky (47,6 % výměry území). Nejníže položenou obcí na území frýdlantského správního obvodu je Višňová, a to v nadmořské výšce 228 m, nejvýše je pak položeno Nové Město pod Smrkem (465 m n. m.)  VeOsprávním obvodu Frýdlant ke konci roku 2006 žilo celkem 24 545 obyvatel, tj. 5,7 % obyvatel Libereckého kraje. V průběhu roku 2006 se zde živě narodilo celkem 265 dětí, z toho 128 dětí (48,3 %) se narodilo mimo manželství. Nejvíce dětí, a to 137, se narodilo matkám vdaným (51,7 %), ale významný podíl 41,9 % narozených dětí připadl rovněž na svobodné matky. Průměrný věk matky při narození dítěte dosáhl 28,0 let a byl tak nejnižší z deseti správních obvodů Libereckého kraje. Ve sledovaném roce zemřelo celkem 215 osob, byl tak dosažen kladný přirozený přírůstek obyvatel ve výši 50 osob. Kojenecká úmrtnost byla poměrně vysoká a činila 11,3 ‰, což znamenalo 3 zemřelé děti ve věku do 1 roku na 1 000 živě narozených. Příznivě se vyvíjelo stěhování obyvatel, když kladné saldo migrace 76 obyvatel bylo z více než poloviny tvořeno saldem zahraniční migrace (56,6 %). Ze struktury vnitřního stěhování (jen v rámci České republiky) je zřejmé, že mladší ročníky obyvatel migrují častěji než osoby dříve narozené. Obyvatelé ve věku 0 – 14 let se v roce 2006 na celkovém počtu zdejších obyvatel podíleli 17,1 %, což je v porovnání deseti správních obvodů Libereckého kraje nejvyšší podíl. Ve složení obyvatel převládají obyvatelé ve věku 15 – 64 let a jejich podíl 71,0 % řadí tento správní obvod na osmé místo z celkově deseti správních obvodů v kraji. Nízké zastoupení věkové skupiny 65ti a víceletých obyvatel ve výši 11,8 % dokumentuje vcelku příznivé věkové složení obyvatel. Z toho vychází i průměrný věk bydlících obyvatel 38,5 let, což je druhá nejnižší hodnota za správním obvodem Česká Lípa (37,7 let). Nejmladší obyvatelstvo žilo v roce 2006 v obci Habartice, průměrný věk zdejších obyvatel dosáhl 36,3 let. Naopak nejstarší populaci správního obvodu Frýdlant najdeme v Jindřichovicích pod Smrkem, a to v průměrném věku 42,9 let. Během roku 2006 bylo uzavřeno celkem 117 sňatků, především mezi svobodnými nevěstami (podíl 64,1 %) a svobodnými ženichy (podíl 75,2 %). Do nového manželství vstupovalo rovněž 34,2 % rozvedených žen a 25,8 % rozvedených mužů. Průměrný věk nevěsty při uzavírání sňatku činil 31,0 let a ženichů 33,6 let. Rozvodem skončilo v roce 2006 celkem 65 manželství, z toho se 36,9 % rozvodů týkalo manželství bez nezletilých dětí a stejné procento i manželství s jedním dítětem, ve 26,2 % se rozvedlo manželství se dvěmi a více dětmi.  Registr ekonomických subjektůPodle údajů Registru ekonomických subjektů sídlilo k 31. 12. 2006 na území správního obvodu Frýdlant celkem 5 305 subjektů, kterým bylo přiděleno identifikační číslo. Z uvedeného počtu převažovaly především fyzické osoby podnikající na základě živnostenského zákona nezapsané do obchodního rejstříku (4 039), fyzických osob podnikajících na základě živnostenského zákona zapsaných do obchodního rejstříku zde působilo 55. Do evidence soukromě hospodařících rolníků bylo zapsáno 222 osob. Na území správního obvodu sídlilo také 241 společností s ručením omezeným, 22 akciových společností a 8 družstev. Svoji provozovnu zde umístilo 104 zahraničních osob. Privatizace domovního a bytového fondu se projevila v zaregistrování 44 společenství vlastníků jednotek. Občané jednotlivých obcí správního obvodu založili 121 sdružení (tj. svazů, spolků, klubů) a 77 organizačních jednotek sdružení. Dle převažující činnosti zaujímalo rozhodující postavení 1 427 subjektů zabývajících se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost (podíl 26,9 %), druhý nejvyšší podíl 18,8 % náležel stavebním firmám, průmyslové podniky tvořily 13,4 % všech zapsaných subjektů. Relativně významné postavení měly rovněž subjekty se zemědělskou výrobou a lesnickou činností (podíl 11,5 %). Ve velikostní struktuře subjektů podle počtu zaměstnanců zaujímaly vysoký podíl 24,3 % firmy bez zaměstnanců, 1 – 5 osob zaměstnávalo 5,1 % zapsaných subjektů. Velkých firem se 100 a více zaměstnanci bylo ke konci roku 2006 ve správním obvodu Frýdlant celkem 14, z toho 3 největší patřily do skupiny 250 – 499 zaměstnanců. Zaměstnavatelé Mezi největší firmy působící na území správního obvodu Frýdlant patří společnost CiS Systems, s.r.o. zabývající se výrobou a montáží elektrických součástek do automobilů a sídlící v Novém Městě pod Smrkem, dále Steinel Elektronik, s.r.o. vyrábějící hi-end součástky pro elektroniku (Raspenava) a firma KNORR – BREMSE Systémy pro užitková vozidla, ČR, s.r.o., která vyrábí brzdové systémy pro nákladní automobily v Hejnicích. Vedle těchto společností nabízejí pracovní příležitosti v tomto obvodu i další menší průmyslové firmy jako např. textilní podnik Damino CZ, s.r.o. ve Frýdlantu, Thermolast, a.s. v Dětřichově, Frýdlantské strojírny – Rasl a syn, a.s. ve Frýdlantu nebo UNITOPS, a.s. v Hejnicích. K významným zaměstnavatelům tohoto správního obvodu patří rovněž Nemocnice Frýdlant, s.r.o. i některá školská zařízení. Na území frýdlantského správního obvodu se nachází 7 vhodných rozvojových lokalit. Jedná se o tzv. „greenfields“ v rámci Frýdlantu (Průmyslová zóna č. 1 a Průmyslová zóna č. 2) a Habartic (Habartice 1., Habartice 2. a Habartice 3.) a dále „brownfields“ (tj. plochy, které v současnosti ztrácejí nebo už ztratily své původní funkční využití) rozvojové a investiční lokality ve Frýdlantu (4 objekty), Habarticích (4 objekty), Černousích (1 objekt), Horní Řasnici (4 objekty), Bulovce (2 objekty), Jindřichovicích pod Smrkem (2 objekty) a v Novém Městě pod Smrkem (5 objektů). Trh práce – ekonomická aktivita Dle posledního Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 bylo 12 609 osob ekonomicky aktivních, tzn. 52,1 % celkového počtu obyvatel správního obvodu. Z toho bylo 11 148 osob pracujících a 1 461 osob nezaměstnaných. Nejvíce ekonomicky aktivních obyvatel (4 990, tj. 39,6 %) pracovalo v odvětví průmyslu. Druhým nejvýznamnějším odvětvím z pohledu zaměstnanosti bylo školství, zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti, kde pracovalo celkem 1 199 osob, tj. 9,5 %. Nepatrně nižší pak byla zaměstnanost v odvětví stavebnictví (1 167 osob) a oblasti obchodu, oprav motorových vozidel a spotřebního zboží (912 osob). V odvětví veřejné správy, obrany a sociálního zabezpečení bylo zaměstnáno 814 osob, odvětví dopravy, skladování, pošty a telekomunikace reprezentovalo 637 zaměstnanců. V odvětví zemědělství pak pracovalo 598 ekonomicky aktivních obyvatel frýdlantského správního obvodu. V souvislosti se společenskými, ekonomickými a politickými změnami, ke kterým došlo po roce 1989 byla ovlivněna i sféra ekonomické aktivity obyvatel. Na základě zákonů o soukromém podnikání vznikly nové společenské skupiny. Z hlediska postavení v zaměstnání tvořili většinu zaměstnaných při sčítání v roce 2001 zaměstnanci (79,7 %, tj. 10 048 osob). Za zaměstnavatele se označilo 264 osob, tj. 2,1 %. Mezi samostatně činné patřilo 1 256 osob, tj. 10 %. Do skupiny ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání bylo zahrnuto 1 037 osob, tedy 8,2 % ekonomicky aktivních obyvatel správního obvodu.  NezaměstnanostZ porovnání všech deseti správních obvodů Libereckého kraje tak vyplývá, že oblast Frýdlantského výběžku je z pohledu nezaměstnanosti nejvíce problematickým regionem. V rámci tohoto regionu existuje nejen málo velkých zaměstnavatelů, ale přetrvává zde i nedostatek menších firem, které by vytvářely nové pracovní příležitosti pro místní obyvatele. Po roce 1989 zde v souvislosti s restrukturalizací hospodářství zanikla pracovní místa v zemědělských a textilních firmách. Dalším velmi podstatným faktorem, který působí na vysokou míru nezaměstnanosti v tomto regionu, jsou omezené dopravní možnosti a relativně velká vzdálenost od míst s vyšší a širší nabídkou pracovních příležitostí. Aktuální údaje úřadu práce však naznačují určité zlepšování situace na trhu práce také ve správním obvodu Frýdlant. V závěru roku 2006 zde bylo evidováno celkem 1 838 uchazečů o práci, což znamenalo 10,6 % všech uchazečů v Libereckém kraji. Míra nezaměstnanosti činila 14,07 % (kraj 7,10 %), zatímco ke konci roku 2005 dosahovala až 15,36 %. Více než polovinu uchazečů o práci (51,6 %) představovaly ženy, podíl absolventů škol dosáhl 4,8 % a podíl občanů se zdravotním postižením činil 14,3 %. Nejmladší uchazeči o práci ve věku do 24 let včetně zaujímali 17,9 % všech evidovaných a podíl uchazečů ve věku 50 a více let činil 29,8 %. Od 6 do 12 měsíců bylo v evidenci úřadu práce registrováno 14,5 % uchazečů o práci, dlouhodobě nezaměstnaní nad 12 měsíců představovali v tomto správním obvodu 48,6 %, což byl nejvyšší podíl ze všech správních obvodů Libereckého kraje. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce pouze 63 volných pracovních míst, což znamenalo 29,2 uchazeče na jedno pracovní místo a proti roku 2005 (28,9 uchazeče) došlo k mírnému zhoršení. Hodnota tohoto ukazatele byla několikanásobně vyšší než v ostatních správních obvodech kraje. Nejvyšší nezaměstnanost trápí obyvatele obce Horní Řasnice, kde míra nezaměstnanosti v roce 2006 dosáhla 27,4 %. Více než 20procentní nezaměstnanost byla vykázána i v obcích Bulovka (22,3 %), Černousy (21,2 %) a Pertoltice (20,8 %). Vzdálenost z města Frýdlant do velkých měst České republiky – např. Prahy (přibližně 130 km), Hradce Králové (122 km), Ústí nad Labem (107 km), Karlových Varů (224 km), Plzně (229 km) i do evropských měst Drážďan (139 km), Berlína (249 km), Wrocławi (190 km). Mezi nejvíce zatížené úseky silnic I. třídy nejen ve správním obvodu Frýdlant, ale i v dalších částech Libereckého kraje, patří silnice I/13, která zajišťuje spojení se zahraničím. Jedná se o trasu Karlovy Vary – Děčín – Nový Bor – Liberec – Habartice (hraniční přechod do Polska Habartice – Zawidów). Dalším z nejzatíženějších úseků silnic I. třídy procházejících i správním obvodem Frýdlant je také úsek Liberec – Kunratice. Zde v roce 2005 v době sčítání za 24 hodin projelo 9 701 vozidel, což byl více než dvojnásobný nárůst oproti roku 1995. Z hlediska kvantitativních ukazatelů silniční dopravy dosáhl v roce 2006 index motorizace (počet obyvatel na 1 motorové vozidlo) za celý správní obvod hodnoty 1,77 (Liberecký kraj jako celek 1,63) a index automobilizace (počet obyvatel na jedno osobní vozidlo) hodnoty 2,59 (Liberecký kraj jako celek 2,46). Další dopravní možnosti ve správním obvodu nabízí železniční doprava. Územím prochází regionální tratě č. 37 Liberec – Frýdlant – Černousy, č. 038 Raspenava – Bílý Potok, č. 039 Frýdlant – Jindřichovice pod Smrkem. Ve Frýdlantu je v provozu také hraniční přechod do Polska pro nákladní železniční přepravu. Při sčítání v roce 2001 bylo ve správním obvodu sečteno celkem 5 845 domů, z toho 4 810 trvale obydlených. Příčinou neobydlenosti domů je ve většině případů jejich rekreační charakter – z 1 035 neobydlených domů jich 672 (64,9 %), sloužilo k rekreaci. Ve struktuře trvale obydlených domů z 88,4 % převažovaly rodinné domy a na domy bytové připadlo 9,1 %. Nejvyšší podíl rodinných domů vykázaly obce Heřmanice (97,0 %), Pertoltice (95,2 %), Krásný Les (94,7 %), Habartice (94,4 %), Jindřichovice pod Smrkem (94,3 %). Na opačné straně pomyslného žebříčku stanula obec Lázně Libverda (82,6 %). Nejmladší trvale obydlený domovní fond měli v obci Lázně Libverda, kde průměrné stáří domů dosáhlo 56,3 let. Nejstarší domy se nacházely v Horní Řasnici (83,4 let). Ve struktuře domovního fondu převažovaly trvale obydlené domy s jedním bytem a 1 – 2 nadzemními podlažími. Téměř ve všech trvale obydlených domech byl zaveden vodovod (97,4 %), na kanalizační síť bylo napojeno 28,8 % domů, na plyn 31,1 % a ústředním topením bylo vybaveno 65,3 % trvale obydlených domů. Vlastníkem trvale obydlených domů byly z 84,4 % soukromé fyzické osoby (převážně v případě rodinných domů), přibližně 7 % domů vlastnil stát nebo obec a vlastníkem 1,5 % místních domů byla bytová družstva. Většina domů (1 936 domů, tj. 40,2 %) v celém správním obvodu byla postavena před rokem 1919.  Bytový fondK 1. 3. 2001 bylo ve správním obvodu sečteno 8 544 trvale obydlených a 1 290 neobydlených bytů. Z uvedeného počtu trvale obydlených bytů se 56,5 % nacházelo v rodinných a 41,9 % v bytových domech. Většina neobydlených bytů, tj. 52,6 % sloužila k rekreaci a 13,4 % jich bylo obydleno přechodně. Při sčítání bydlelo v trvale obydlených bytech celkem 23 914 obyvatel, tj. 98,5 % z celkového počtu. O vysoké kvalitě bydlení svědčí skutečnost, že mezi trvale obydlenými byty převažovaly byty I. kategorie (73,5 %) a byty se třemi (33,5 %) a dvěma obytnými místnostmi (27,5 %). V souvislosti s privatizací v průběhu 90. let došlo ke změnám z hlediska právního užívání bytu a vznikly také některé nové právní formy užívání bytu. Většina bytů (45,2 %) se nacházela ve vlastním domě, v osobním vlastnictví pak bylo 6,6 % bytů. Nájemní byty představovaly 30,2 % všech trvale obydlených bytů. Vodovodem bylo vybaveno 97,8 % bytů a plyn byl zaveden ve 28,7 % z nich. Vlastní koupelnu nebo sprchový kout mělo 92,8 % bytů, vlastní splachovací záchod 90,1 % bytů a 48,5 % bytů bylo připojeno na kanalizační síť. Nejčastějším způsobem používaným k vytápění bytů bylo ústřední topení (69,2 %). Nová výstavba Ve správním obvodu Frýdlant probíhá nová výstavba bytů dlouhodobě pomalým tempem. V roce 2006 bylo dokončeno pouze 23 nových bytů (2,2 % z počtu dokončených bytů v Libereckém kraji), a to 16 bytů v rodinných domech a 5 bytových jednotek vzniklo nástavbou, přístavbou rodinných domů, 2 bytové jednotky byly získány stavebními úpravami nebytových prostor. Užitková plocha jednoho nového bytu činila v průměru 106 m2. Průměrná plocha bytu v novém domě dosahovala více než 107 m2. Průměrné náklady na 1 m2 bytu činily 14,1 tis. Kč, u rodinných domů 17,4 tis. Kč.  ŠKOLSTVÍ
Školství je ve správním obvodu zastoupeno sítí základních škol – především se jedná o 16 základních škol, kde je zajištěna i speciální výuka a rovněž výuka na umělecké škole. Střední všeobecné vzdělání umožňuje Gymnázium ve Frýdlantu. Střední odborné vzdělání poskytuje Střední škola hospodářská a lesnická se sídlem ve Frýdlantu, přičemž toto zařízení vzniklo sloučením původně tří samostatných škol – Střední odborná škola, Střední odborné učiliště, Učiliště a Praktická škola. Součástí této školy je i lesnická škola se středisky v Hejnicích a Harrachově. Pro děti předškolního věku je ve správním obvodu v provozu 13 mateřských škol, zřizovaných často ve spojení se základní školou.  ZDRAVOTNICTVÍ
Na území správního obvodu, konkrétně ve městě Frýdlant, je umístěna jedna nemocnice, která poskytuje zdravotní péči obyvatelům z širšího spádového okruhu než je správní obvod. Od počátku existence má nemocnice chirurgická, interní a porodnická lůžka pro zajištění zdravotnické léčebné, diagnostické a ošetřovatelské péče. V roce 2006 disponovala nemocnice 144 lůžky. Zdravotnictví je ve frýdlantském správním obvodu dále zastoupeno 12 samostatnými pracovišti praktických lékařů pro dospělé, 6 samostatnými ordinacemi praktického lékaře pro děti a dorost, stomatologové pak ordinovali v 8 samostatných pracovištích. Lékárenské služby nabízelo 7 zařízení. Péči starým občanům poskytují 2 domovy důchodců s celkovou kapacitou 116 míst a dále 6 domů s pečovatelskou službou se 146 byty.  CESTOVNÍ RUCH
 Frýdlantsko je pro potenciální turisty zajímavým výletním cílem jak z hlediska historických a kulturních památek, tak i svými přírodními krásami. Frýdlantsko je totiž krajem polí, lesů a luk, alejí starých stromů a krajem, kde se střetává kultura lužickosrbská s německou a německá s českou. Podél potoků tu stojí domy a chalupy tvořící často i několik kilometrů dlouhé vesnice, obří hrázděné stavby, rozsáhlé statky, stodoly, pískovcové náhrobky. V chráněné krajinné oblasti Jizerské hory se nachází řada maloplošných přírodních rezervací a památek. Celý správní obvod je protkán značenými turistickými cestami a cyklostezkami, které překračují i přes hranice a pokračují na území Polska. Kromě toho je především oblast Jizerských hor oblíbeným cílem milovníků zimních sportů, kteří zde v zimním období využívají upravované běžecké stopy Jizerské magistrály. Turistický ruch zcela jistě podporuje i řada hraničních přechodů do Polska. Na území správního obvodu Frýdlant jich bylo v roce 2006 v provozu celkem 11, z toho 6 přechodů sloužilo turistům, 4 silniční a 1 železniční dopravě. Existuje rovněž dalších 5 návrhů na otevření hraničních přechodů, a to 4 turistické a jeden říční na řece Smědá. Ke konci roku 2006 nabízelo na území správního obvodu ubytovací služby celkem 34 hromadných ubytovacích zařízení (hotely, penziony, chaty apod.). V těchto zařízeních bylo k dispozici 719 pokojů s 1 815 lůžky. K dispozici bylo 310 míst pro stany a karavany. Se vzrůstajícím zájmem o cykloturistiku, jako součástí zdravého životního stylu, je věnována pozornost postupnému zřizování samostatných značených cyklotras. Územím správního obvodu Frýdlant procházejí dvě mezinárodní cyklistické trasy. První z nich je trasa č. 3016 „Pohodová“: Ostritz – Smědava, která správní obvod protíná v trase Andělka – Frýdlant – Hejnice – Smědava – dále do Harrachova. Druhou je pak trasa č. 3059, č. 3016, č. 3006, 3027 „Krakonošova“: Karpatz – Zittau, která správním obvodem prochází v trase Kunratice – Frýdlant – Raspenava – Srbská.  Významným kulturním centrem této oblasti je samotné město Frýdlant. Vedle toho, že si město uchovalo mnoho ze své krásy a středověké atmosféry, přitahuje návštěvníky také řadou každoročních tradičních kulturních akcí, jako například Frýdlantská jazzová dílna nebo Valdštejnské slavnosti. Nejvyhledávanějším památkovým objektem je Státní hrad a zámek Frýdlant, který je unikátní především díky tomu, že v jednom památkovém objektu mohou návštěvníci shlédnout nejprve gotický hrad a následně renesanční zámek. Zdejší hradní muzeum je nejstarší ve střední Evropě a jsou v něm shromážděny podobizny všech příslušníků rodů, kteří kdy tento objekt vlastnili a stavěli. Další významnou památkou je děkanský chrám Nalezení sv. Kříže. Atraktivním objektem pro návštěvníky je Bazilika Navštívení Panny Marie v Hejnicích a přilehlý františkánský klášter. Mnoho turistů také přijíždí do Lázní Libverda, kde se nacházejí léčivé prameny minerální vody a také republikový unikát, kterým je známá restaurace Obří sud.  INFORMAČNÍ STŘEDISKA
Frýdlant Městské informační centrum, nám. T. G. Masaryka 99, Frýdlant Tel.: 482 312 552, fax: 482 312 440, E-mail: mic.frydlant@seznam.cz, www.frydlantvc.cz. Lázně Libverda Informační centrum Lázně Libverda, Lázně Libverda 17, Tel. a fax: 482 322 457; E-mail: infocentrum@obeclibverda.cz, www.laznelibverda.cz. |
GEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ
OBYVATELSTVO
Národnosti
HOSPODÁŘSTVÍ
DOPRAVNÍ SPOJENÍ
BYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDU
KULTURA 
