Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Liberecký kraj
Česká Lípa
| SPRÁVNÍ OBVOD OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ ČESKÁ LÍPA |
  HISTORIE ÚZEMÍ
Území správního obvodu České Lípy patří k územím osídleným už od nejstarších historických dob, jak dokazují první historické zprávy o řadě sídel – Bezděz (1264), Česká Lípa (1263), Blíževedly (1292), Doksy (1293), Dubá (1253), Chlum (1264), Kravaře (1175), Stráž pod Ralskem (1281), Žandov (1273), Stvolínky (1197).  HISTORIE MĚST
ČESKÁ LÍPA je poprvé nazývána městem v roce 1263. O necelých dvacet let později město získalo významné hospodářské výsady podle žitavského městského práva. V 18. století patřila Česká Lípa mezi nejlidnatější česká města a jako jedno z prvních měst zavádělo manufakturní podnikání v textilním průmyslu – manufaktury na potisk textilu, tzv. kartounky. Intenzivní rozvoj průmyslu byl podpořen i zavedením železnice ve druhé polovině 19. století. DOKSY – původní středověká osada se nacházela pod Přemyslovým hradem Bezděz, který byl jedním z největších v Čechách. První písemná zmínka je datována rokem 1293. V roce 1367 dal král Karel IV. postavit Velký rybník - dnešní Máchovo jezero a Doksy byly povýšeny na město. Roku 1813 zde byla otevřena první textilní továrna. V tomto období se zde budovaly první chmelnice a rozšířilo se pěstování tzv. dokského zeleného chmele. Velký požár v roce 1842 zničil téměř třetinu města. DUBÁ – první písemná zmínka pochází z roku 1253 v listině krále Václava I. Pobyt našich předků v Dubé přinejmenším od 11. století dokazuje objevené slovanské pohřebiště. Roku 1591 vydali bratři Berkové dubským konfirmaci městských práv a z ní je patrno, že Dubá byla městem bohatým. MIMOŇ – první zmínky o Mimoni jsou ze 14. století, kdy vznikla jako osada na významné cestě z Žitavska do Čech. Městečkem se nazývá od roku 1371, kdy byla Václavovi a Janovi z Vartenberků, kteří patřili k nejstarším majitelům panství Mimoně a okolí, potvrzena prastará práva. Již od roku 1505 je Mimoň uváděna jako město. Ve 20. století však byl vývoj města po čtyřicet let negativně ovlivněn blízkostí vojenského výcvikového prostoru Ralsko. Existovala zde stavební uzávěrka, která ovlivnila investiční a bytovou výstavbu. RALSKO – vzniklo mezi lety 1264 – 1278 rozhodnutím Přemysla Otakara II. založit královské město na kolonizovaném bezdězském panství. Dnešní město, statut města byl navrácen dne 1. 12. 2006, se rozkládá na 8 katastrálních územích, z nichž největší katastr Kuřívody se v minulosti stal základem současného sídla. Území prošlo ve své historii výraznými událostmi. Již v 16. století tudy vedla poštovní cesta ze Žitavy do Prahy a v roce 1868 byla v Kuřívodech zřízena jedna z prvních poštovních stanic na severu České země. V období 1950 – 1991 byl v této oblasti vyhlášen Vojenský výcvikový prostor Ralsko, který byl k 31. 12. 1991 zrušen a území bylo předáno k civilnímu využití. STRÁŽ POD RALSKEM – městečko vzniklé v podhradí hradu Vartenberku. Existenci Stráže potvrzuje listina českého krále Václava II. z roku 1283. Císař Rudolf II. udělil Stráži městskou pečeť se znakem květu, který byl postupem let přetvořen na slunečnici. Původně letovisko se stalo průmyslovým centrem těžby uranu. ZÁKUPY – obec byla pravděpodobně založena koncem 13. století. Jeho původní jádro tvořila zemská tvrz, později přestavěná na renesanční zámek, který byl v 17. století přebudován v raně barokní palác s velkolepou sochařskou úpravou v parku. V tomto století byl založen i kapucínský klášter. Zákupy byly v roce 1541 Ferdinandem I. povýšeny na město. ŽANDOV – první zmínka o obci pochází z poloviny 13. století, kdy Žandov patřil významnému panskému rodu Ronovců. Tento rod byl prvním známým vlastníkem Žandova. V 15. století byl Žandov povýšen na město a kromě dalších práv získal i právo na používání vlastního znaku. Mezi nejvýznamnější historické památky města patří kostel sv. Bartoloměje ze 17. století. Správní obvod s rozšířenou působností Česká Lípa zaujímá západní část Libereckého kraje a sousedí s krajem Ústeckým a Středočeským. Na západě sousedí se správními obvody Děčín a Litoměřice z Ústeckého kraje, na jihu s Mělníkem, Mladou Boleslaví a na jihovýchodě s Mnichovým Hradištěm ze Středočeského kraje. Na severovýchodě se nachází správní obvod Liberec, na severu Nový Bor. Na území správního obvodu se rozprostírají dvě geografická pásma. Nížinné pásmo do 300 m n. m. se rozkládá v jižní části v oblasti Dubska a Dokska, podhorské pásmo 300 až 500 m n. m. zasahuje do severozápadní části. Ráz krajiny spoluvytváří četné vodní plochy, z nichž nejznámější je Máchovo jezero (dříve Velký rybník) o rozloze 295 ha. Raritou jsou rybníky vytvářející menší rybniční systém na potoku Svébořickém, Ploučnickém a Hradčanském. Téměř celým územím protéká řeka Ploučnice, vlévající se v Děčíně do řeky Labe. Do území správního obvodu zasahují dvě chráněné krajinné oblasti – České středohoří a Kokořínsko. Z řady dalších přírodních památek lze uvést národní přírodní rezervace Břehyně – Pecopala a Novozámecký rybník, národní přírodní památky Peklo a Swamp. Rozlohou 872 km2 je největším správním obvodem Libereckého kraje. Zaujímá více než 27 % jeho celkové výměry. Hustotou zalidnění 87,5 obyvatel na 1 km2 se řadí na osmé místo pomyslného žebříčku správních obvodů v kraji, tedy mezi území s nízkou hustotou obyvatelstva. Na území tohoto obvodu má svou působnost 41 obcí, z toho je 8 měst, přičemž nejmladší město Ralsko získalo statut města 1. 12. 2006. Obec Holany byla k 10. 10. 2006 povýšena na městys. Území je rozděleno na 114 katastrálních území. Nejníže položenou obcí jsou Zákupy, a to 217 m n. m., nejvýše pak Nový Oldřichov (468 m n. m.). Z celkové rozlohy správního obvodu představuje 40,3 % zemědělská půda. Nezemědělskou půdu tvoří především lesní porosty, které se rozprostírají na 45,7 % výměry území.  Ke konci roku 2006 žilo ve správním obvodu Česká Lípa 76 340 obyvatel, což je 17,7 % z celkového počtu obyvatel Libereckého kraje. Celkem se v tomto roce živě narodilo 803 dětí s mírnou převahou dívek. Z uvedeného počtu se mimo manželství narodilo 392 dětí, tzn. 48,8 %, což byl nejvyšší podíl ze všech správních obvodů kraje. Z hlediska rodinného stavu matky se nejvíce dětí narodilo vdaným ženám (51,2 %), poměrně vysoký podíl (38,1 %) připadl na svobodné matky a podíl rozvedených matek činil 11,1 %. Průměrný věk matky při narození dítěte dosáhl 28,3 let. Počet zemřelých (638) byl nižší než počet živě narozených, což znamená kladný přirozený přírůstek obyvatel (165 osob). Ve věku do 1 roku zemřely 3 děti, to vypovídá o kojenecké úmrtnosti 3,7 ‰. Současně však bylo vykázáno záporné migrační saldo (- 348 osob), takže celkově se počet obyvatel správního obvodu Česká Lípa během roku 2006 snížil o 183 osob. Při pohledu na věkovou strukturu vnitřního stěhování (pouze v rámci České republiky) je zřejmá převaha migrujících mladších osob. V roce 2006 se do správního obvodu Česká Lípa přistěhovalo například 386 osob ve věku 20 – 34 let, zatímco ve skupině 50 – 74 let to bylo pouze 126 osob. Podobně i u vystěhovalých bylo podstatně více osob ve věku 20 – 34 let (547) než ve skupině obyvatel 50 – 74 let (88). Kladné saldo migrace však bylo dosaženo u starších osob ve věku 50 – 74 let (38 osob), kdežto 20 – 34letí obyvatelé vykázali úbytek stěhováním (o 161 osob). Ve sledovaném roce bylo uzavřeno celkem 479 sňatků, a to především mezi svobodnými partnery (více než 63 % sňatků). Sňatky mezi rozvedenými partnery tvořily téměř 36 % z uzavřených sňatků. Nevěsty vstupovaly do manželství v průměrném věku 31,5 roku a jejich partneři ve věku 34,5 roku. Rozvedeno bylo v roce 2006 celkem 340 manželství, z toho 46,5 % bezdětných, 35,3 % s jedním nezletilým dítětem a 18,2 % rozvodů se týkalo dvou a více nezletilých dětí. Obyvatelé správního obvodu Česká Lípa patří mezi nejmladší nejen v Libereckém kraji, ale i v celé České republice. Ve věkové struktuře obyvatel jednoznačně převažují ze 73,0 % osoby ve věku 15 – 64 let, přičemž tento podíl byl v roce 2006 mezi správními obvody Libereckého kraje nejvyšší – následován obvodem Nový Bor (72,5 %). Nejmladší generace do 14 let zaujímala 16,3 % a generace nad 65 let tvořila 10,7 %, což byl rovněž nejpříznivější podíl v rámci správních obvodů kraje. Příznivou strukturu obyvatel dokumentuje i nízký průměrný věk. Celkově za správní obvod Česká Lípa v roce 2006 činil 37,7 let a byl tak mezi správními obvody kraje nejnižší. Zařadil se na 3. místo mezi všemi správními obvody v republice. Některé obce mají nejmladší obyvatelstvo nejen ve svém správním obvodu, ale také v Libereckém kraji. Průměrný věk obyvatel jednotlivých obcí se pohyboval v intervalu od 29,7 let (obec Tachov) do 44,0 let (obce Velenice a Velký Valtinov). Nízký průměrný věk vykázaly například obce Ralsko – 32,5 let, Hamr na Jezeře a Horní Libchava – shodně 35,0 let.  Registr ekonomických subjektůK 31. 12. 2006 bylo v Registru ekonomických subjektů zapsáno 14 124 subjektů se sídlem na území správního obvodu Česká Lípa, což představovalo celkem 14,5 % z celkového počtu subjektů v kraji. Z uvedeného počtu převažovaly počtem 12 002 fyzické osoby nezapsané i zapsané do obchodního rejstříku – živnostníci. Ve správním obvodu bylo registrováno 441 soukromě hospodařících rolníků, 71 veřejných obchodních společností, 970 společností s ručením omezeným, 76 akciových společností a 39 družstev. Svoji firmu zde umístilo rovněž 509 zahraničních osob. Privatizace domovního a bytového fondu se projevila v zaregistrování 188 společenství vlastníků jednotek. Občané správního obvodu založili 382 sdružení (tj. svazů, spolků, společností, klubů) a 173 organizačních složek sdružení. Dle převažující činnosti zaujímaly rozhodující téměř 28 % podíl subjekty zabývající se obchodem, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní spotřebu, 15,7 % připadlo subjektům podnikajícím v oblasti nemovitostí a pronájmů, průmyslové podniky tvořily 13,1 % a firmy poskytující ubytování a veřejné stravování 7,2 % zapsaných subjektů. Z hlediska počtu pracovníků převažovaly subjekty bez zaměstnanců (25,8 %), 7,4 % subjektů zaměstnávalo 1 – 5 osob. K uvedenému datu vykazovalo 27 firem 100 a více zaměstnanců, z toho 3 se řadily do kategorie 3 000 – 3 999 zaměstnanců (v Libereckém kraji je v této velikostní skupině evidováno celkem 5 firem). Zaměstnavatelé Správní obvod obce s rozšířenou působností Česká Lípa patří mezi správní obvody s rozvinutým průmyslem, ve kterém v uplynulých letech došlo k výrazným strukturálním změnám. Utlumila se těžba uranové rudy a dobývání nerostných surovin ustoupilo ze své významné pozice. Státní podnik DIAMO ve Stráži pod Ralskem pokračuje v sanaci území po těžbě uranové rudy a stále patří k významným zaměstnavatelům v tomto správním obvodu. Uvolněné pracovní síly se přesunuly do zpracovatelského průmyslu a ten získal zcela výsadní postavení. V rámci něj pak ve správním obvodu převažovala dynamicky se rozvíjející výroba automobilových dílů a doplňků, zastoupená několika firmami – Delphi Packard Elektric s.r.o., JOHNSON CONTROLS AUTOMOBILOVÉ SOUČÁSTKY k.s., Fehrer Bohemia s.r.o. se sídlem v České Lípě. K největším zaměstnavatelům bezesporu dále patří Bombardier Transportation Czech Republic, a.s. (výroba a opravy železničních a tramvajových lokomotiv), Protool, a.s. (výroba obráběcích strojů), VEST – IZOL, s.r.o. Zákupy (výroba pryžových výrobků), Provimi Pet Food CZ, s.r.o. Brniště (výroba hotového krmiva pro domácí zvířata) a rovněž NEMOCNICE S POLIKLINIKOU Česká Lípa. Ve správním obvodu je 8 rozvojových lokalit pro průmyslové zóny. Ve městě Česká Lípa je to průmyslová zóna Dubice o celkové ploše 4 ha, rozvojová lokalita U Obecního lesa o rozloze 10,4 ha. V Mimoni pak průmyslové zóny č. 1 a 2. Další rozvojové lokality jsou ve městech Dubá, Stráž pod Ralskem, Zákupy a v obci Ralsko - průmyslová zóna Kuřívody. Specifickým prvkem tohoto správního obvodu je vojenský prostor Ralsko. Trh práce – ekonomická aktivita Celkem bylo podle posledního sčítání lidu, domů a bytů ve správním obvodu Česká Lípa zjištěno 40 204 ekonomicky aktivních osob, tzn. 52,9 % všech sečtených obyvatel. Téměř 92 % z nich bylo zaměstnáno a ostatních 3 260 (8,1 %) bylo v době sčítání nezaměstnaných. Nejpočetnější skupiny z 34 967 ekonomicky neaktivních osob tvořili žáci, studenti a učni (41,4 %) a nepracující důchodci (37,1 %). Z hlediska pohlaví mezi ekonomicky aktivními převažovali z 54,5 % muži. Nejpočetněji byly zastoupeny dvě věkové skupiny, 45 – 54letých (26,4 % z celkového počtu ekonomicky aktivních) a 25 – 34letých (25,6 %). Nejvíce ekonomicky aktivních tohoto správního obvodu pracovalo v době sčítání v odvětví průmyslu – 16 195 osob, tj. 40,3 %. S velkým odstupem v počtu zaměstnaných se na druhé místo zařadila odvětví školství, zdravotnictví, veterinární a sociální služby s celkovým počtem 3,7 tis. osob. Následoval obchod s 3,5 tis. ekonomicky aktivními osobami, stavebnictví, kde pracovalo 2,8 tis. osob, doprava, skladování, pošty a komunikace zaměstnávající 2,3 tis. osob. V odvětví veřejné správy, obrany pracovalo 2,4 tis. osob. K výraznému poklesu zaměstnanosti došlo v zemědělství na současných 1,3 tis. osob. Společenské změny po roce 1990 se výrazně promítly ve sféře ekonomické aktivity obyvatel. V souvislosti se zákony o soukromém podnikání vznikly nové společenské skupiny. Zaměstnancem se při sčítání v roce 2001 označilo nejvíce osob, a to 32 968, tj. 82,0 %. Zaměstnavatelů bylo sečteno 1 220, tj. 3,0 %. Počet samostatně výdělečně činných dosáhl 3 645, tj. 9,1 %. Do skupiny ostatní a nezjištěné postavení v zaměstnání bylo zahrnuto 2 338 osob, tj. 5,8 %.  NezaměstnanostKe konci roku 2005 činila míra registrované nezaměstnanosti na území správního obvodu celkem 8,38 % a během roku 2006 došlo k jejímu poklesu na 7,43 %. K 31. 12. 2006 počet uchazečů o práci v tomto obvodu představoval 3 174 osob, z toho bylo 54,3 % žen, 4,9 % absolventů škol a 17,8 % občanů se zdravotním postižením. Ve věku 50 a více let bylo evidováno 29,6 % uchazečů o práci a dlouhodobě, tzn. více než 12 měsíců, bylo v evidenci úřadů práce 34,6 % všech uchazečů. Ke konci roku 2006 nabízely úřady práce celkem 701 volných míst, což znamenalo 4,5 uchazeče na jedno takové pracovní místo, zatímco v závěru roku 2005 tento průměr dosahoval 11,5 uchazeče. Mezi obcemi správního obvodu Česká Lípa byla míra nezaměstnanosti překračující 20 % registrována v obcích Luka (28,6 %), Tachov (25,0 %), Ždírec (23,7 %) a Blatce (22,2 %) Vyjížďka za prací a do škol Z celkového počtu zaměstnaných osob jich 33 747 při sčítání v roce 2001 uvedlo, že jejich současné místo pracoviště bylo v jiném domě než měly trvalý pobyt. Z tohoto počtu 54,3 % dojíždělo, resp. docházelo do zaměstnání v rámci obce a 45,7 % mimo obec. Denně mimo obec vyjíždělo 11 843 zaměstnaných osob, přičemž 13,6 % trvala cesta do zaměstnání do 14 minut, 36,7 % osob překonalo vzdálenost mezi trvalým bydlištěm a místem pracoviště v rozmezí 15 – 29 minut a 28,2 % v rozmezí 30 – 44 minut. Do vzdálenějších míst s dobou cesty 45 – 59 minut vyjíždělo 1 553 osob, 978 osob strávilo na cestě do zaměstnání 60 a více minut. Mezi jednotlivými obcemi tohoto správního obvodu byly nejvyšší podíly vyjíždějících mimo obec vykázány v obcích Kozly (86,0 %), Velenice a Volfartice (83,3 %), Stvolínky (81,0 %). Naopak nejnižší podíl vyjíždějících za prací mimo obec byl zjištěn ve městech Česká Lípa (23,2 %), Stráž pod Ralskem (39,0 %) a Mimoň (45,5 %). Prakticky všichni žáci a studenti měli místo školy mimo své trvalé bydliště – 9 163 osob v rámci obce a 4 986 mimo obec. Podíly žáků, studentů a učňů vyjíždějících za vzděláním mimo obec trvalého bydliště se v obcích sledovaného obvodu pohybovaly v intervalu od 17,8 % v České Lípě do 100,0 % v devíti obcích, kde byly zrušeny základní školy (Bezděz, Blatce, Bohatice, Častolovice, Kozly, Kvítkov, Sosnová, Tachov, Vrchovany).  DOPRAVNÍ SPOJENÍ
Vzdálenost města Česká Lípa do velkých měst České republiky – např. Prahy (82 km), Ústí nad Labem (54 km), Plzně (179 km), Karlových Varů (165 km), do evropských měst – Dráždan (95 km), Berlína (276 km), Lipska (204 km), Norinberku (342 km), Wrocławi (232 km). Mezi nejzatíženější úseky silnic I. třídy nejen ve správním obvodu Česká Lípa, ale v celém Libereckém kraji, patří silnice I/9, která zajišťuje spojení se zahraničím. Trasa Praha – Česká Lípa – Rumburk (hraniční přechod do SRN) je využívána pro kamionovou dopravu. Nárůst dopravních výkonů vyjadřuje vývoj roční průměrné intenzity vozidel za den v obou směrech na měřeném úseku silnice. Na silničním úseku Česká Lípa – Pihel projelo v roce 2005 celkem 15 819 vozidel, což bylo o 30,5 % více než před deseti lety. Na stejné silnici v České Lípě pak bylo napočítáno 13 623 vozidel, což představovalo v tomto srovnání nárůst o 38,8 %. Značně zatížená je rovněž silnice I/38 v Doksech, kde v roce 2005 projelo na měřeném úseku 9 283 vozidel, což představovalo nárůst o 72,9 %. Správní obvod Česká Lípa se trvale vyznačuje vysokým počtem motorových vozidel. Počet obyvatel na jedno motorové vozidlo (tzv. motorizace) v roce 2006 činil 1,73, zatímco průměr kraje 1,63. Podobně i počet obyvatel na jedno osobní vozidlo (tzv. automobilizace) za správní obvod (2,65) byl vyšší než v kraji celkem (2,46). Celkem 7 letišť se nachází v Libereckém kraji, z toho pak 3 na území správního obvodu Česká Lípa. Statut veřejného vnitrostátního letiště má letiště Česká Lípa – Lada s travnatou vzletovou a přistávací plochou pro letadla do celkové hmotnosti 5 700 kg. Pro sportovní létání, požární a zemědělská letadla slouží letiště Česká Lípa – Ramš. Betonová plocha uprostřed lesů – bez správce, s poničeným zabezpečením, je letiště v Ralsku – Hradčanech. V Libereckém kraji je jedinou lodní dopravou plavba lodí po Máchově jezeře, v katastru města Doksy, která má charakter rekreační lodní osobní dopravy. Na lodích Máj, Hynek, Racek, Jarmila bylo v roce 2006 odbaveno 45 tisíc cestujících. Ve správním obvodu bylo při sčítání v roce 2001 sečteno 11 928 domů, z toho 9 691 trvale obydlených. Neobydleno bylo k datu sčítání celkem 2 237 domů, tzn. 18,8 %. Neobydlené domy sloužily v úhrnu celého správního obvodu i většiny obcí především k rekreačním účelům. Ve správním obvodu celkem bylo k rekreačním účelům využíváno 1 527, tzn. 68,3 %, neobydlených domů, z toho v obcích Bohatice, Kozly a Velenice sloužily všechny neobydlené domy k rekreaci. Vysoké využití k tomuto účelu vykázaly i další obce – Blatce (99,2 %), Vrchovany (94,4%), Chlum (95,9 %), Hamr na Jezeře (94,0 %). Ve struktuře trvale obydlených domů z 80,6 % převažovaly rodinné domy, 17,2 % připadlo na domy bytové a 2,2 % zaujímaly domy ostatní. Stoprocentní podíl rodinných domů vykázaly obce Blatce, Kvítkov, Velenice a Ždírec. Naopak nejnižší podíl rodinných domů byl zjištěn ve městě Stráž pod Ralskem (34,9 %). Průměrné stáří trvale obydlených domů v úhrnu správního obvodu činilo 54,2 let, nejmladším trvale obydleným domovním fondem se může pochlubit obec Ralsko – průměrné stáří domů zde dosáhlo 32,9 let a naopak nejstarším obec Blatce (81,2 let). Téměř do všech trvale obydlených domů byl zaveden vodovod (97,9 %), na kanalizační síť bylo napojeno 54,1 % domů, na plyn 30,6 % a ústředním topením bylo vybaveno 65,8 % domů. Ze 77,5 % měly trvale obydlené domy svého vlastního majitele (převážně v rodinných domech), 8,6 % vlastnil stát nebo obec. Třetím největším vlastníkem domů pak byla bytová družstva s 5,8 % podílem. U trvale obydlených rodinných domů byly rozhodujícími vlastníky soukromé fyzické osoby (93,8 %), u bytových domů obec nebo stát (36,2 %) a bytová družstva (30,8 %).  Bytový fondSčítáním lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 bylo ve správním obvodu sečteno 27 570 trvale obydlených a 3 298 neobydlených bytů, které byly ze 46,8 % využívány k rekreačním účelům a 15,3 % jich bylo obydleno přechodně. Mezi neobydlenými byty převažovaly neobydlené byty v rodinných domech (74,0 %), u kterých důvodem neobydlenosti bylo jejich využití k rekreaci (63,1 %). Z uvedeného počtu trvale obydlených bytů připadlo 66,3 % na byty v bytových domech, 32,9 % na byty v domech rodinných. Kvalita bydlení je vysoká - zcela jednoznačně převažovaly byty I. kategorie (86,3 %) a byty se třemi (40,3 %) a dvěma (27,3 %) obytnými místnostmi. Tyto skutečnosti vyplývají z příznivého stáří obydlených domů. Vysokou technickou kvalitu trvale obydlených bytů dokazují i podíly bytů se zavedeným plynem (44,5 %), vodovodem v bytě (98,8 %), ústředním nebo etážovým topením (86,4 %), vlastní koupelnou (96,8 %). Změny nastaly po roce 1991 z hlediska právního užívání bytu. Řada domů a bytů byla privatizována a v souvislosti s tím vznikly i nové právní formy užívání bytu. V roce 2001 téměř čtyři procenta trvale obydlených bytů byla v osobním vlastnictví, 0,2 % byly zastoupeny byty členů družstva nájemců. Z původních právních forem převažovaly byty nájemní (38,8 %) a byty ve vlastním domě (26,6 %). Nová výstavba V roce 2006 bylo na území správního obvodu Česká Lípa dokončeno celkem 62 nových bytů, z toho nejvyšší počet 52 bytů byl získán v nových rodinných domech, 4 byty byly postaveny v nástavbách a přístavbách rodinných domů, 3 byty byly získány v nebytových budovách a 3 adaptací nebytových prostor. Průměrná užitková plocha jednoho nového bytu činila téměř 117 m2, průměrné náklady na 1 m2 užitkové plochy 17,9 tis. Kč. V rodinných domech průměrná velikost bytu dosáhla více než 125 m2, průměrné náklady na 1 m2 užitkové plochy byly 17,7 tis. Kč.  ŠKOLSTVÍ
Školství je ve správním obvodu zastoupeno hustou sítí školských zařízení zřizovaných obcemi, krajem, soukromými i jinými subjekty. Dle informací Odboru školství, mládeže, tělovýchovy a sportu Krajského úřadu Libereckého kraje zajišťuje předškolní výchovu dětí celkem 37 mateřských škol, na něž navazuje 32 škol základních. Střední všeobecné vzdělání poskytují 2 gymnázia v České Lípě a Mimoni a střední odborné vzdělání mohou zájemci získat na 7 středních školách a učilištích soustředěných především ve městě Česká Lípa. Pestrá nabídka studijních oborů zahrnuje podnikovou ekonomiku, ekonomiku i ekologii zemědělství, strojírenské, stavební obory i profese pro společné stravování.  ZDRAVOTNICTVÍ
Na území správního obvodu působila v roce 2006 Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, která poskytovala zdravotní péči obyvatelům z podstatně širšího spádového okruhu, než je území správního obvodu. Tato nemocnice je co do počtu lůžek (534) druhé největší zařízení v Libereckém kraji. Disponuje 10 lůžkovými odděleními, z nichž nejvíce lůžek má interna a chirurgie, dalších 9 oddělení poskytuje ambulantní lékařské služby. Specifické postavení zaujímá psychiatrické sanatorium v České Lípě, zabezpečující rovněž odbornou pomoc pacientům širšího regionu. Ordinací praktických lékařů včetně jejich detašovaných pracovišť bylo v roce 2006 evidováno celkem 32, ordinací dětských lékařů 18 a stomatologové ordinovali v roce 2006 na 43 pracovištích. Lékařskou službu poskytovalo správnímu obvodu 23 lékáren. Sociální péči starším občanům poskytovaly v roce 2006 3 domovy důchodců, I domov – pension pro důchodce a 7 domů s pečovatelskou službou, ve kterých bylo 269 bytů.  KULTURA
 Významným kulturním centrem oblasti je město Česká Lípa, v němž je soustředěna řada různých kulturních zařízení. Z nich jmenujme Vlastivědné muzeum s galerií v České Lípě, které má tři pobočky - Víseckou rychtu v Kravařích, Památník Karla Hynka Máchy v Doksech a Bredovský letohrádek na Lemberku. Muzeum uspořádalo v roce 2006 41 výstav, z toho 4 putovní. Návštěvnost muzea v roce 2006 dosáhla 34 785 osob. Jiráskovo divadlo je dalším z významných kulturních zařízení. V roce 2006 jej navštívilo celkem 8 282 diváků. Dalšími kulturními zařízeními ve správním obvodu jsou kino Crystal v České Lípě, kina v Doksech a ve Stráži pod Ralskem. Pozornost si zaslouží i Hasičské muzeum v Novém Oldřichově, které své návštěvníky zatím hledá (921 platících osob v roce 2006). V českolipské oblasti je rovněž 38 veřejných knihoven (včetně poboček) a je zde registrováno 11 kulturních sdružení. Hrad Bezděz, dominantu Máchova kraje, přiláká ročně tisíce návštěvníků z domova i z ciziny. V roce 2006 si hrad prohlédlo 58 845 návštěvníků. Bezděz tak patří mezi nejnavštěvovanější památkové objekty v ČR. Turisticky atraktivní jsou také hrad Houska a zámek Zákupy. Nejohroženější a nevyužívané kulturní památky Kostel sv. Jakuba s areálem (Ždírec), kostel sv. Jana Křtitele s areálem (Zákupy), kostel sv. Mikuláše s areálem (Brniště), kostel sv. Václava s farou a areálem (Dubá), sušárna chmele (Dubá), zámek Vřísek, kostel sv. Jakuba Většího s areálem (Horní Libchava), zámek (tvrz) Kuřívody (Ralsko), kostel sv. Jakuba Většího (Kvítkov), dům č. 1 s areálem (Holany), kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jestřebí), fara (Stráž pod Ralskem), kostel Všech svatých (Stvolínky), zámek (Stvolínky), kostel Nejsvětější trojice (Velenice), hospodářský dvůr zámku (Zákupy), kapucínský klášter s kostelem a areálem (Zákupy), most se sochami (Zákupy), hřbitovní zeď kostela sv. Fabiána a sv. Šebestiána (Zákupy), sousoší Nejsvětější trojice na náměstí (Zákupy), západní křídlo domu č.p.303 (Zákupy), kostel sv. Vojtěcha (Doksy), zámek (Stráž pod Ralskem), sloup Nejsvětější trojice (Česká Lípa), sloup se sochou Panny Marie (Horní Libchava).  CESTOVNÍ RUCH
 Území správního obvodu Česká Lípa, které se kryje s územím turistické oblasti nazvané Máchův kraj, je cílem řady domácích i zahraničních návštěvníků. Tato největší turistická oblast Libereckého kraje se skládá ze 6 turistických podoblastí - Máchova jezera, Ralska, Kokořínska, Holan, Českého středohoří a města České Lípy. Na území správního obvodu lze nalézt městské památkové zóny v České Lípě a v Dubé. Národními kulturními památkami jsou hrad Bezděz a zámek Zákupy. V roce 2006 bylo ve 105 hromadných ubytovacích zařízeních (hotelech, penzionech, chatách atd.) k dispozici 2 385 pokojů s celkovým počtem 7 632 lůžek s významnou koncentrací do dvou hlavních turistických středisek, a to Doks a České Lípy. Z dalších významných turistických středisek lze uvést Holany s rekreačními Holanskými rybníky, Dubou (Kokořínsko), oblast Bezdězu (Máchovo Jezero) a rekreační středisko Hamr na Jezeře s nedalekou Stráží pod Ralskem. Dominantní rekreační funkcí oblasti je především letní rekreace u vody, cykloturistika a venkovská turistika spojená s chatařením. Se vzrůstajícím zájmem o cykloturistiku je věnována pozornost postupnému zřizování samostatných značených cyklotras. Mezi mezinárodní cyklistické trasy, které procházejí přes území správního obvodu, patří trasa č. 211 Berlín – Rožany – Horní Libchava – Holany – Dubá – Praha a trasa č. 241 Zittau – Petrovice – Janovice v Podještědí – Stráž pod Ralskem – Mimoň – bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko – Jabloneček – Praha. Z nadregionálních cyklistických tras vede přes správní území trasa Ještěd – Stráž pod Ralskem – Lindava – Nová Huť. Doksy Městské informační centrum Doksy nám. Republiky 191, Doksy tel.: 487 872 067, E-mail: infocentrum@doksy.cz, www.doksy.com Mimoň Turistické informační centrum Mimoň Mírová 121, Mimoň tel.: 487 805 010, fax: 487 805 010, E-mail: infocentrum@mestomimon.cz, www.ic.mestomimon.cz Česká Lípa Městské informační centrum Česká Lípa nám. T. G. M. 2, Česká Lípa tel.:487 881 105-6, fax: 487 881 105, E-mail: mic@mucl.cz, www.mucl.cz |
GEOGRAFICKÉ PROSTŘEDÍ
OBYVATELSTVO
Národnosti
HOSPODÁŘSTVÍ
BYDLENÍ A VYBAVENOST BYTOVÉHO FONDU
INFORMAČNÍ STŘEDISKA
