Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republice
Přílohy
Kdo pobírá příspěvky na bydlení v České republicePrůměrná výše vyplacených příspěvků na bydlení se od roku 2004 stále zvyšuje. Zatímco až do roku 2008 se podíl domácností pobírajících tyto příspěvky snižoval, v posledních letech mírně narůstá. Ze šetření EU-SILC vyplývá, že domácnosti pobírající příspěvek měly v průměru o 6 tis. Kč za rok vyšší celkové výdaje na bydlení, než domácnosti, které příspěvky nepobíraly. Veronika Sequensová, odborná pracovnice oddělení sociálních šetření Výdaje domácností na bydlení se v roce 2011 meziročně mírně zvýšily, v průměru o 2 316 Kč na domácnost za rok, na zhruba 62,4 tis. Kč, což představuje růst o necelá 4 %. Stejně tak vzrostl podíl příjmů, jež na bydlení domácnosti vynakládaly – průměrně na 17,3 %. V roce 2011 spotřebovaly domácnosti na úhradu pravidelných nákladů na bydlení podle druhu bytu zhruba 14 až 28 % svých čistých příjmů. Nejvyšší náklady přitom měly, stejně jako v minulých letech, domácnosti žijící v nájemních bytech, které na bydlení vydaly v průměru dvojnásobný podíl svých příjmů, oproti domácnostem žijícím ve vlastním domě. Výše příspěvku na bydlení a jeho podíl na celkových výdajích za bydlení
Zdroj: ČSÚ Podmínka: trvalé bydlištěVýdaje na bydlení zatěžovaly rozpočet domácností různou měrou v závislosti na formě užívání bytu a výši příjmu domácnosti. Největší zátěží byly tyto výdaje pro domácnosti žijící v nájemních bytech, kde nejen že byly nejvyšší, ale zároveň tvořily největší podíl na příjmech domácností. Současně 9,4 % domácností žijících v nájmu hospodařilo s příjmy nižšími než životní minimum. Tyto domácnosti patřily mezi ty, jimž stát přispíval na krytí nákladů formou tzv. příspěvků na bydlení určeného domácnostem, které vynakládají na bydlení vyšší podíl svých příjmů, než byla hranice stanovená zákonem. Příspěvek na bydlení se tak v roce 2011 (stejně jako v předchozím roce 2010, za nějž jsou v šetření „Životní podmínky 2011“ zjišťovány příjmy domácností) poskytoval podle platného znění zákona o státní sociální podpoře bez ohledu na to, v jakém druhu bytu žadatel bydlel; musel však mít v tomto bytě přihlášeno trvalé bydliště. Jak se stanovuje výše příspěvkuPoskytování příspěvku bylo závislé na poměru příjmu domácnosti v předchozím kalendářním čtvrtletí a výše jejích nákladů na bydlení. Na poskytnutí příspěvku měl nárok vlastník nebo nájemce bytu, pokud jeho náklady na bydlení přesahovaly součin rozhodného příjmu (tedy příjmu domácnosti v předchozím kalendářním čtvrtletí) a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35), a tento součin zároveň nebyl vyšší než částka normativních nákladů na bydlení (určuje je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, jejich výše závisí na velikosti obce, počtu osob v domácnosti a typu bydlení, tj. liší se pro nájemní a nenájemní byty). Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (resp. 0,35). Výše nákladů na bydlení a podíl domácností pobírající příspěvky na bydlení Zdroj: ČSÚ Nejčastější příjemci příspěvkuDomácnosti nezaměstnaných patřily mezi ty, které příspěvky pobíraly nejčastěji (37 % z domácností pobírajících příspěvek). Ony byly také domácnostmi nejčastěji bydlícími v nájemních bytech, v nichž jsou nejvyšší náklady na bydlení. Ke změně zákona nedošloPříspěvky na bydlení byly jednou ze sociálních dávek, které chtěla vláda od 1. ledna 2013 výrazně omezit. Údaje za roky, v nichž byly příspěvky domácnostem vyplaceny
|
Zveřejněno dne: $datum
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.