Struktura mezd zaměstnanců Ústeckého kraje v roce 2017

 

Český statistický úřad (ČSÚ) publikuje ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV) již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Strukturální šetření mezd se odlišují od ostatních mzdových zjišťování [1].

Podle tohoto zjišťování dosáhla v roce 2017 průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v Ústeckém kraji 28 369 Kč, z toho mzda mužů činila 30 989 Kč a mzda žen 25 388 Kč. V mezikrajském srovnání zaujímala krajská mzda celkem svou úrovní středovou pozici a proti nejvyšší mzdě - v Hl. m. Praze (39 782 Kč) byla nižší o 11 413 Kč, tj. o 28,7 %. Průměrná mzda žen byla v celostátním úhrnu o 7 106 Kč nižší než mzda mužů, v Ústeckém kraji byl rozdíl nižší a dosahoval 5 601 Kč. Mezi kraji byl rozdíl v Ústeckém kraji třetí nejnižší. Méně než pětitisícový rozdíl byl pouze v Karlovarském a Olomouckém kraji, nejvyšší rozdíl vykazovali v Hl. m. Praze, a to 10 169 Kč.

Průměrná hrubá měsíční mzda podle pohlaví a podle krajů v roce 2017

Medián mezd, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni, se v Ústeckém kraji rovnal 25 639 Kč, rozdíl proti průměrné mzdě v kraji činil 2 730 Kč a zaujímal sedmou nejvyšší příčku. Nejnižší rozdíl mezi mediánem a průměrnou mzdou vykázali v Karlovarském kraji (2 167 Kč). Naproti tomu nejvyšší rozpětí mezi oběma ukazateli bylo dosaženo v Hl. m. Praze, a to 7 904 Kč. Za celou Českou republiku činil rozdíl mezi mediánem mezd a průměrnou mzdou 4 266 Kč, u mužů byl nižší o 5 287 Kč a u žen o 2 710 Kč. Medián mezd u mužů v Ústeckém kraji dosáhl 27 559 Kč a u žen 23 503 Kč. Rozdíl mezi mediánem a mzdou byl v Ústeckém kraji u obou pohlaví nižší než v celostátním úhrnu – u mužů představoval 810 Kč a u žen 1 885 Kč.

 

Průměrná hrubá měsíční mzda a medián mezd podle krajů v roce 2017

 

Ve struktuře hrubé mzdy převažovala ve všech krajích základní složka mzdy a pohybovala se od necelých 66 % v Libereckém kraji až po téměř 70 % v  Jihomoravském kraji a v  Hl. m. Praze. Podíl základní mzdy 68,06 % v Ústeckém kraji se řadil na šestou nejvyšší pomyslnou příčku v mezikrajském srovnání, v porovnání s republikovým průměrem (68,47 %) byl o 0,41 procentních bodů (p. b.) nižší. Složkou s druhým nejvyšším podílem na hrubé mzdě byly prémie a odměny, které se pohybovaly od 14,29 % v Karlovarském kraji po 17,00 % v Libereckém kraji. V Ústeckém kraji  dosáhl podíl prémií a odměn 14,41 % a byl druhý nejnižší mezi kraji. Proti průměru republiky (15,06 %) byl nižší o 0,65 p. b. Mezi deseti a jedenácti procenty se ve struktuře průměrné mzdy pohybovalo zastoupení náhrad mezd, nejnižší bylo v Hl. m. Praze (10,06 %), nejvyšší v Moravskoslezském kraji (10,95 %). Náhrady mezd představovaly v Ústeckém kraji 10,59 % a tímto podílem se řadily na sedmou nejvyšší příčku, republikový průměr (10,48 %) byl v kraji překročen o 0,11 p. b. Další významnější složkou mezd byly ostatní příplatky, které v kraji dosáhly hodnoty 5,89 % a jinak se pohybovaly v rozmezí od 4,20 % ve Zlínském kraji a po více než 6 % v Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Podíl ostatních příplatků v kraji byl o 0,77 p. b. vyšší než republikový průměr (5,12 %) a v mezikrajovém srovnání zaujímal čtvrtou nejvyšší příčku. Necelým jedním procentem se ve všech krajích podílel na celkové mzdě úhrn příplatků za práci přesčas a odměn za pohotovost.

Struktura průměrné hrubé měsíční mzdy podle krajů v roce 2017

Rozdělení průměrných mezd podle hlavních tříd zaměstnání klasifikace CZ-ISCO ukazuje, že podle předpokladu jsou nejvyšší mzdy ve většině tříd v Hl. m. Praze. Profese s nižším požadavkem na kvalifikaci - „Řemeslníci a opraváři“ a „Obsluha strojů a zařízení, montéři“ byly nejlépe placeny ve Středočeském kraji, „Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci“ brali nejvyšší průměrnou hrubou mzdu v Plzeňském kraji.

Průměrné hrubé měsíční mzdy podle krajů a podle hlavních tříd CZ-ISCO v roce 2017

 

Průměrná mzda řídících pracovníků 56 280 v Ústeckém kraji byla v porovnání s ostatními kraji pátá nejnižší, proti nejvyšší dosažené mzdě v Hl. m. Praze byla o 28,4 tis. Kč (o 33,5 %) nižší. Specialisté se mzdou 38 018 Kč v kraji zaujímali šestou nejnižší příčku mezi kraji a proti nejvyšší mzdě v Hl. m. Praze brali téměř o 15 tis. Kč (o 28,0 %) méně. Průměrná mzda technických a odborných pracovníků v kraji (31 485 Kč) byla v mezikrajském srovnání pátá nejnižší a proti této kategorii zaměstnání v Hl. m. Praze byla nižší o 7,8 tis. Kč (o 19,8 %). Úředníci v Ústeckém kraji dostávali v roce 2017 za svou práci v průměru 24 080 Kč a jejich mzda byla šestá nejnižší mezi kraji, rozdíl proti Hl. m. Praze byl -5,2 tis. Kč (-17,9 %). Mzda pracovníků ve službách a prodeji v kraji činila 20 213 , proti Hl. m. Praze byla nižší o 3,3 tis. Kč, tj. o 14,0 %. Sedmá nejvyšší byla v kraji mzda řemeslníků a opravářů (26 008 Kč) a do nejvyšší mzdy v této třídě zaměstnání ve Středočeském chybělo téměř 4 tis. Kč (13,1 %). Pracovníci, kteří obsluhovali stroje a zařízení a montéři, dostávali za svou práci v kraji v průměru 26 186 Kč, v mezikrajském srovnání to byla pátá nejvyšší mzda, proti nejvyšší mzdě dosažené ve Středočeském kraji byla nižší o 5,2 %, tj. o 1 433 Kč. Více než 10procentní rozdíl proti nejvyšší mzdě dosažené v Plzeňském kraji jsme zaznamenali v kraji u pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, kterým bylo vypláceno v průměru 18 310 Kč za měsíc, jejich průměrná mzda byla mezi kraji šestá nejvyšší.

 

 

Kontakt:

Ing. Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail:
ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

 

 

[1] Do hrubých mezd se ve strukturální statistice počítají všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, tedy počtem měsíců, za které mzdu či náhradu mzdy skutečně pobíral, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok. Vypočtená průměrná hrubá měsíční mzda (v Kč) tak co nejpřesněji vypovídá o srovnatelných mzdových úrovních v různých zaměstnáních (pracovních místech) při přesně zjištěném objemu placené doby.

Takto vypočtená průměrná mzda však není a nemůže být shodná s průměrnou mzdou zjišťovanou z podnikového výkaznictví ČSÚ, kde je celkový objem mzdových prostředků poměřován evidenčním počtem zaměstnanců podniku, v němž jsou však zahrnuti i zaměstnanci nemocní nebo s neplacenou nepřítomností kratší než 4 týdny. Další rozdíly mezi mzdovou úrovní ve srovnání s jinými statistickými zdroji mohou plynout (kromě vlivu neplacených absencí a odlišného základního souboru šetření) z faktu, že do výsledků strukturální statistiky se nezahrnují zaměstnanci s týdenním úvazkem kratším než 30 hodin.