Cizinci v Olomouckém kraji v roce 2019

 

27. 4. 2020

Podle předběžných údajů žilo na konci roku 2019 na území Olomouckého kraje 13 tis. cizinců. Jejich počet se od roku 2009 každoročně zvyšoval. Na celkové populaci Olomouckého kraje se podíleli 2,1 %. Necelá polovina cizinců pocházela ze zemí Evropské unie a největší skupinu tvořili Slováci.

Podle předběžných údajů zveřejněných Ředitelstvím služby cizinecké policie žilo na konci roku 2019 v Olomouckém kraji 13 010 cizinců. Meziročně se jejich počet zvýšil o 5,8 %, tedy o 708 osob. Nárůst počtu cizinců žijících v kraji trvá od roku 2004, s výjimkou let 2008 a 2009, ve kterých došlo k mírnému poklesu. Podíl cizinců v populaci Olomouckého kraje se každoročně mírně zvyšuje. V roce 2019 tento podíl dosáhl hodnoty 2,1 %.

Ze států náležících do Evropské unie v roce 2019 pocházela necelá polovina všech cizinců (46,9 %) žijících v Olomouckém kraji. Z ostatních zemí v kraji žilo trvale nebo přechodně 6 905 osob. Podle státního občanství bylo v kraji evidováno nejvíce cizinců ze Slovenska, Ukrajiny a Vietnamu. Slováci tvořili více než čtvrtinu všech cizinců (26,7 %). Necelá pětina pak připadala na osoby z Ukrajiny (19,7 %). Osoby pocházející z Vietnamu tvořily 13,5 % z celkového počtu cizinců. Mezi cizinci z členských států Evropské unie tvořily druhou nejpočetnější skupinu, po občanech Slovenska, osoby ze sousedních zemí: Polska (596 osob) a Německa (390 osob). Z dlouhodobého pohledu se počet cizinců ze Slovenska a Vietnamu každoročně zvyšuje. Počet cizinců z Ukrajiny má od roku 2015 také rostoucí trend. Počet osob z Polska a Německa se dlouhodobě drží na stejné úrovni.

Mezi okresy kraje nejvíce cizinců žilo v okrese Olomouc (46,9 %). Druhá absolutně největší skupina cizinců bydlela na území okresu Přerov (19,2 %). Na Prostějovsku a Šumpersku žily na konci roku 2019 podobně velké skupiny cizinců (15,3 %, resp. 12,1 % z celkového počtu cizinců). Nejméně cizinců bylo zjištěno v obcích na Jesenicku (6,6 %).

Mezi cizinci bylo 7 687 mužů a 5 323 žen. Podíl mužů (59, 1 %) dlouhodobě převyšuje podíl žen a mírně narůstá každým rokem. Muži převažovali mezi cizinci ve všech okresech kraje. Největší převaha mužů nad ženami byla evidována v okrese Jeseník (63,0 % mužů ku 37,0 % žen) a v okrese Přerov (62,5 % mužů ku 37,5 % žen).

Ze zemí Evropské unie žilo nejvíce cizinců v absolutních hodnotách na území okresu Olomouc (2 656 osob). V relativním pohledu bylo nejvíce cizinců z členských zemí EU na Jesenicku (72,1 %). Mezi občany členských zemí EU převažovaly ve všech okresech osoby se slovenským státním občanstvím. Největší podíl Slováků na všech cizincích v daném okrese byl zjištěn v okresech Prostějov (32,5 %) a Přerov (31,0 %). V okrese Olomouc měl ve svých dokladech uvedené státní občanství Slovenské republiky téměř každý čtvrtý cizinec (24,7 %). Podobně tomu bylo na Jesenicku (23,6 %). Struktura cizinců podle státního občanství byla v okrese Jeseník při meziokresním srovnání v Olomouckém kraji odlišná. Druhou a třetí nejpočetnější skupinu cizinců tvořili Němci (18,7 %) a Poláci (18,5 %). V ostatních okresech se na druhé a třetí pozici umístili občané Ukrajiny a Vietnamu. Z celkového počtu cizinců na Šumpersku byly dominantní dvě velikostně podobné skupiny: ze Slovenska (22,2 %) a Ukrajiny (21,0 %).

Srovnáním počtu cizinců na konci roku 2019 a na konci roku 2005 došlo k největšímu relativnímu nárůstu v okrese Olomouc (o 86,7 %). Následoval okres Přerov (70,0 %) a okres Prostějov (66,4 %). V severních okresech kraje došlo k menšímu nárůstu počtu cizinců, na Jesenicku to bylo o 57,3 % a na Šumpersku o 53,5 %.

Početní stavy cizinců 6 nejčastějších občanství (Slovenska, Polska, Německa, Ukrajiny, Vietnamu a Ruské federace) byly mezi okresy ve srovnání let 2005 a 2019 odlišné. Pouze v okrese Olomouc nedošlo v tomto období k úbytku počtu cizinců zmíněných občanství a relativní přírůstky se pohybovaly od 30,2 % u cizinců s polským občanstvím po 79,7 % u osob s občanstvím Vietnamu. Na území okresu Jeseník se mezi roky 2005 a 2019 snížil počet osob se státním občanstvím Ukrajiny (o 35,5 %) a Ruské federace (o 25,0 %). K nárůstu zde došlo u osob s občanstvím Německa, jejichž počet se zvýšil z 31 osob v roce 2005 na 161 osob v roce 2019. Sousední okres Šumperk charakterizoval nárůst počtu cizinců s vietnamským občanstvím ze 48 osob na 260 osob. Naopak se zde snížil počet cizinců s polským občanstvím o pětinu a cizinců z Ruské federace o 4,3 %. V okrese Prostějov se výrazně zvýšil počet občanů ze Slovenska (z 228 osob na 645 osob), Vietnamu (ze 46 osob na 201 osob) a Ruska (z 15 osob na 54 osob). Poklesl počet osob se státním občanstvím Ukrajiny (o 5,7 %). Na Přerovsku se nejvíce zvýšil počet občanů Vietnamu, kterých na konci roku 2019 bylo evidováno 460 (na konci roku 2005 to bylo 202 osob). K mírnému snížení počtu cizinců došlo u osob se státním občanstvím Ukrajiny (o 0,7 %) a Ruska (o 1,9 %).

 

Více informací naleznete na internetových stránkách ČSÚ ve statistikách cizinců.

 

Kontakt:
Joanna Pozdíšková
Oddělení informačních služeb
E-mail: joanna.pozdiskova@czso.cz

  • Cizinci v Olomouckém kraji v roce 2019 - komentář
  • Cizinci v Olomouckém kraji (stav k 31. 12.)
  • Cizinci podle okresů Olomouckého kraje (stav k 31. 12.)
  • Cizinci v okresech Olomouckého kraje k 31. 12. 2019
  • Graf - Cizinci podle státního občanství v Olomouckém kraji a jeho okresech k 31. 12. 2019
  • Graf - Cizinci podle státního občanství v Olomouckém kraji k 31. 12. 2019
  • Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Jeseník k 31. 12. 2019
  • Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Olomouc k 31. 12. 2019
  • Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Prostějov k 31. 12. 2019
  • Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Přerov k 31. 12. 2019
  • Graf - Cizinci podle státního občanství v okrese Šumperk k 31. 12. 2019