Dopravní nehody v Pardubickém kraji v roce 2016

 

V roce 2016 bylo v Pardubickém kraji ohlášeno 3 695 dopravních nehod. Počet nehod v regionu byl v republikovém srovnání třetí nejnižší, nehodovost (v přepočtu na 1 000 obyvatel) řadí kraj na pátou nejnižší pozici. Podíl závažných dopravních nehod spojených se zraněním či usmrcením osob na všech nehodách je však v kraji třetí nejvyšší. V časovém horizontu počet usmrcených osob v důsledku dopravních nehod klesá. Počet dopravních nehod, které zavinili řidiči pod vlivem alkoholu, byl v roce 2016 nejnižší za posledních 10 let. Pátek je den, ve kterém dochází k největšímu počtu dopravních nehod. Dopravní nehody pod vlivem alkoholu jsou nejčastější v sobotu.

Ze souhrnné zprávy o nehodovosti na pozemních komunikacích v České republice v roce 2016 vydané Policejním prezidiem je patrné, že počet dopravních nehod v Pardubickém kraji nevykazuje v dlouhodobém časovém horizontu výrazné výkyvy. Výjimkou byl rok 2009, kdy došlo k zásadní metodické změně1 vymezení nehodových událostí (s ohlašovací povinností dopravní policii). Zatímco do roku 2009 se celkový počet dopravních nehod v Pardubickém kraji dlouhodobě pohyboval kolem 8 tisíc nehod za rok, od roku 2009 po změně pravidel počet nehod v kraji nepřevyšuje 4 tisíce.

V roce 2016 bylo při provozu na pozemních komunikacích Pardubického kraje způsobeno 3 695 dopravních nehod, což představuje 3,7 % z celkového počtu 98 864 nehod na území ČR. Nejvyšší počet dopravních nehod byl zaznamenán v Hlavním městě Praze (22 876 nehod, 23,1 % všech dopravních nehod na území ČR) a Středočeském kraji (13 833 nehod, 14,0 %); nejnižší počet byl zaznamenán v Karlovarském (2 675, 2,7 %), Plzeňském (3 352, 3,4 %) a Pardubickém kraji.

Meziroční nárůst počtu dopravních nehod v roce 2016 vykázaly všechny kraje ČR; nárůst o více než jednu třetinu zaznamenal Karlovarský kraj, nejnižší tempo růstu vykázal Jihomoravský kraj (o 0,5 %). V Pardubickém kraji došlo ve srovnání s předchozím rokem k nárůstu nehodovosti o 6,1 %, což je hodnota obdobná jako republikový průměr.

Nejnižší nehodovost (v přepočtu na 1 000 obyvatel) v roce 2016 v mezikrajském srovnání zaznamenal Plzeňský kraj (5,8 dopravních nehod na 1 000 obyvatel), následoval kraj Jihomoravský (6,0) a Jihočeský (6,6); Pardubický kraj (7,2) se umístil na pátém nejnižším místě; nejvíce nehod na 1 000 obyvatel bylo registrováno v Hlavním městě Praze (18,0), Ústeckém (12,2) a Středočeském kraji (10,4).

Nehodovost úzce souvisí s hustotou silničního provozu, která odráží dlouhodobý trend nárůstu počtu vozidel v ČR. V porovnání let 2005 a 2015 činil přírůstek provozovaných osobních automobilů včetně dodávkových evidovaných na úřadech obcí s rozšířenou působností téměř jednu třetinu; počet nákladních automobilů vzrostl ve stejném období o více než 50 %.

Ze statistik Centrálního registru vozidel uveřejněných na stránkách Ministerstva dopravy České republiky vyplývá, že v roce 2016 se v ČR meziročně zvýšil počet prvních registrací nových vozidel (o 11 %) i prvních registrací dovezených ojetých vozidel (o 7 %). V posledních třech letech činil podíl prvních registrací nových vozů 60 % a prvních registrací ojetých vozidel 40 %. Počet vyřazených vozů z Centrálního registru vozidel v roce 2016 (443 817 vozidel) byl proti roku 2015 nižší o více než 40 %.

Nárůst intenzity silniční dopravy v ČR je patrný např. z porovnání přepravního výkonu silniční nákladní dopravy (tzn. součtu jednotlivých součinů hmotnosti přepravených věcí a vzdálenosti, na kterou byly přepravené věci přepraveny nákladními silničními vozidly registrovanými ve vykazující zemi) mezi roky 2005 a 2015 (poslední dostupná data), který vzrostl o 35 %; přepravní výkon silniční osobní dopravy vzrostl ve stejném časovém období o 16 %.

Věcné škody způsobené při dopravních nehodách (hodnota škody odhadnutá policisty na místě dopravní nehody) na území Pardubického kraje v roce 2016 dosáhly celkové hodnoty 193 mil. Kč a proti roku 2015 byly o 6 % vyšší. Z porovnání hodnot škod způsobených při dopravních nehodách v Pardubickém kraji v delším časovém horizontu od roku 1996 vidíme, že do roku 2000 nepřesáhly škody 250 mil. Kč; mezi lety 2001 až 2008 se hodnota škod pohybovala nejčastěji kolem 350 mil. Kč; v letech následujících hodnota škod klesala a po roce 2011 již nepřevyšuje 200 mil. Kč. Na výši hodnoty škod v jednotlivých letech mají v neposlední řadě také vliv metodické změny1 vydané Policií České republiky ve vymezení nehodových událostí.

Průměrná škoda připadající na 1 dopravní nehodu v roce 2016 byla v mezikrajském srovnání nejvyšší v Plzeňském (80 tis. Kč) a Jihočeském kraji (73 tis. Kč); nejnižší průměrnou škodu vykázaly kraje Liberecký (46 tis. Kč), Karlovarský (47 tis. Kč) a Ústecký (47 tis. Kč). Pardubický kraj byl průměrnou hodnotou škody na 1 dopravní nehodu (52 tis. Kč) pod republikovým průměrem, který dosáhl v roce 2016 hodnoty (59 tis. Kč).

Z Bilanční zprávy za rok 2016 vydané Krajským ředitelstvím policie Pardubického kraje vyplývá, že nejčastějším viníkem dopravních nehod v kraji je řidič motorového vozidla – 78 %, lesní zvěř a domácí zvířata zavinila 15 % dopravních nehod, následuje řidič nemotorového vozidla (4 %) a chodci (1 %).

Z pohledu jednotlivých okresů byl největší počet dopravních nehod v Pardubickém kraji v roce 2016 evidován v okrese Pardubice, jejich podíl na krajském souhrnu činil 35,3 %; následoval okres Ústí nad Orlicí s 28% podílem; okres Chrudim (20 %) a Svitavy (16 %). Ve všech okresech Pardubického kraje počet dopravních nehod meziročně vzrostl. I z hlediska věcných škod způsobených dopravními nehodami v roce 2016 v Pardubickém kraji byl největší podíl zjištěn v okrese Pardubice (37 %), dalším v pořadí hodnoty škod byl okres Ústí nad Orlicí (24 %), Chrudim (20 %) a Svitavy (18 %). Meziročně vzrostla hodnota věcných škod v roce 2016 ve všech okresech Pardubického kraje kromě okresu Svitavy, ve kterém došlo k mírnému poklesu.

Z následujícího kartogramu, který znázorňuje závažnost dopravních nehod měřenou počtem zraněných osob na 100 hlášených nehod, vyplývá, že nehody s nejmenším počtem zraněných osob v roce 2016 byly řešeny v Hlavním městě Praze (10 zraněných osob na 100 dopravních nehod), Ústeckém (20) a Karlovarském kraji (26); největší počet zraněných osob na 100 dopravních nehod v roce 2016 vykázal Plzeňský kraj (58), za kterým následoval kraj Jihočeský (54), třetí v pořadí byl kraj Pardubický (43).

Podíl dopravních nehod s následky na životě a zdraví se v Pardubickém kraji dlouhodobě pohybuje nad republikovým průměrem. Následující graf popisuje vývoj počtu zraněných a usmrcených osob na 10 000 obyvatel v Pardubickém kraji a České republice v časové řadě od roku 1996.

V roce 2016 zemřelo do 24 hodin po dopravní nehodě na pozemních komunikacích Pardubického kraje 38 osob, meziročně jejich počet poklesl o 17 %. Porovnáním počtu usmrcených osob v důsledku dopravních nehod v časovém horizontu je zřetelně vidět klesající trend. V Pardubickém kraji mezi lety 1996 a 2016 je evidován pokles usmrcených osob o 40 %, přičemž nejtragičtějším rokem byl rok 1997 s celkově 80 zemřelými; rok s nejmenším počtem zemřelých v důsledku dopravních nehod v kraji byl rok 2014 se 34 zemřelými osobami.

Závažnost dopravních nehod měřená počtem zemřelých na 1 000 hlášených nehod byla v roce 2016 v rámci krajů České republiky nejnižší v Hlavním městě Praze (0,9 usmrcených na 1 tis. nehod) a v Ústeckém kraji (3,2 usmrcených). Nejhorší bilanci v počtu zemřelých na 1 000 dopravních nehod v rámci krajů v roce 2016 vykázal Plzeňský (12,2 usmrcených na 1 tis. nehod) a Jihočeský kraj (12,1 usmrcených), v pořadí třetí nejhorší pozici obsadil Pardubický kraj (10,3 usmrcených).

Při dopravních nehodách v Pardubickém kraji v roce 2016 bylo zraněno celkem 1 576 osob, z toho 142 zranění bylo hodnoceno jako těžká. Počet těžce zraněných osob v kraji poklesl v roce 2016 proti roku 2015 o 13 %, proti roku 1996 činil pokles více než 50 %. Počet zranění, která jsou kvalifikovaná jako lehká, v roce 2016 v Pardubickém kraji meziročně vzrostl o 4 % a činil 1 434 případy, ve srovnání s rokem 1996 počet lehce zraněných osob poklesl o 15 %.

Počet dopravních nehod, u kterých byl viníkovi prokázán vliv alkoholu, byl v roce 2016 v Pardubickém kraji nejnižší za posledních 10 let; jednalo se o 231 případů. V meziročním srovnání počtu nehod, u kterých byl viníkovi prokázán vliv alkoholu, byl zaznamenán v roce 2016 pokles ve všech krajích ČR kromě Královéhradeckého (nárůst o 21 %) a Středočeského (nárůst o 9 %); Pardubický kraj zaznamenal nejvyšší meziroční pokles o 17 %.

Nejvyšší podíl dopravních nehod, u kterých byla viníkovi prokázána přítomnost omamných a návykových látek, byl v průměru let 2015 a 2016 zaznamenán v Plzeňském kraji (10,4 nehody s prokázanou přítomností alkoholu nebo drog na 100 dopravních nehod celkem), a Jihočeském kraji (8,6); Pardubický kraj se umístil na čtvrtém nejvyšším místě (7,4). Nejnižší podíl nehod s přítomností alkoholu nebo drog byl registrován v Hlavním městě Praze (2,1), Ústeckém kraji (3,5) a Kraji Vysočina (3,9).

Posouzením dopravních nehod v jednotlivých dnech týdne vyplývá, že nejméně nehod se v Pardubickém kraji v roce 2016 stalo v neděli (10 % všech nehod), nejhorším dnem byl pátek (17 %). Úterý byl den, ve kterém došlo k nejmenšímu počtu nehod pod vlivem alkoholu (7 %) a jistě nepřekvapí, že největší podíl připadl na sobotu (27 %). Nejtragičtějším dnem v týdnu v počtu usmrcených osob se stalo pondělí (21 %), nejméně osob zemřelo při dopravních nehodách v úterý (2,6 %).

Obecními úřady obcí s rozšířenou působností (ORP) bylo v prosinci 2016 (stav k 31. 12. 2016) v centrálním registru řidičů evidováno 520 007 řidičů, kteří se dopustili přestupku (trestného činu) započítávaného do bodového hodnocení řidiče. Takový řidič má na svém kontě alespoň jeden „trestný“ bod (dále jen bodovaný řidič). Toto množství řidičů odpovídá 7,7 % všech registrovaných řidičů v ČR, tzn., že každý 12. řidič je bodovaný.

V rámci krajů ČR byl v roce 2016 nejvyšší podíl bodovaných řidičů ze všech registrovaných řidičů evidován v Ústeckém (9,7 %) a Karlovarském kraji (9,1 %); nejmenší podíl bodovaných řidičů byl zjištěn v Hlavním městě Praze (6,1 %), Zlínském (6,8 %) a Olomouckém kraji (6,8 %).

Poměr všech registrovaných řidičů v ČR podle pohlaví je celkem ustálený a tvoří ho 55,5 % mužů a 44,5 % žen. Výrazně odlišný byl v roce 2016 poměr bodovaných řidičů dle pohlaví, kde muži reprezentovali 81,6 % a ženy 18,4 %.

Početně největší skupinu řidičů, kteří se v roce 2016 v ČR dopustili přestupku a byli bodově hodnoceni, tvořili řidiči a řidičky ve věku 42 let. Pokud porovnáme počet bodovaných řidičů a počet registrovaných řidičů daného věku, můžeme konstatovat, že největší podíl tvořili bodovaní muži ve věku 25 let a bodované ženy ve věku 31 let.

Dosažením 12 bodů v bodovém hodnocení řidičů nastává řízení o odevzdání řidičského oprávnění na dobu jednoho roku. Nejpočetnější skupina řidičů v republice, kteří mají na svém kontě 12 bodů, je ve věku 30 let, nejvíce žen s 12 body je evidováno ve věku 31 let. Největší podíl řidičů s 12 body (vztažený k celkovému počtu registrovaných řidičů v určitém věku) tvoří muži a ženy ve věku 30 let. Největší podíl řidičů s 12 body ze všech bodovaných řidičů byl zjištěn v Karlovarském (10,8 %) a Ústeckém (10,3 %) kraji.

 

 

 

1 Metodika

Počínaje 1. lednem 1979 podléhaly statistickému sledování všechny nehody v silničním provozu, které byly dopravní policii nahlášeny, počínaje lednem 2001 jsou ve statistice vedeny nehody, které byly Policii České republiky nahlášeny, přitom povinnost hlásit policii nehodu je až při škodě převyšující 20 000 Kč, nebo dojde-li ke zranění nebo usmrcení, nebo ke škodě na majetku třetí osoby, od 1. 7. 2006 se tato hranice zvýšila na 50 000 Kč a od 1. 1. 2009 na 100 000 a byl „odstraněn institut tzv. třetí osoby“. Od 1. 7. 2006 se staničení místa nehody provádí pomocí souřadnic GPS.

Systém bodového hodnocení přestupků a trestných činů proti bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích spáchaných řidiči motorových vozidel byl zaveden od 1. 7. 2006 na základě zákona č. 411/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích.