Struktura mezd zaměstnanců v hl. m. Praze v roce 2007

 

Český statistický úřad ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí ČR (MPSV – ISPV) publikuje již řadu let výsledky strukturální statistiky mezd zaměstnanců. Strukturální statistika se od ostatních mzdových zjišťování liší zejména v tom, že jsou zde sledovány jednotlivé mzdy zaměstnanců a nikoli mzdové prostředky na úrovni ekonomických jednotek. Od roku 2004 slouží zdroj ISPV pouze pro zjišťování o subjektech podnikatelské sféry, pro údaje o nepodnikatelské sféře je využíván jako zdroj Informační systém o platu (ISP) Ministerstva financí ČR. Databáze údajů ISPV a ISP jsou scelené do jedné, která slouží pro výpočet výsledků za celou národní ekonomiku. Je však nutno vzít v úvahu, že ISPV na rozdíl od ISP dosud nezahrnuje data za jednotky s méně než deseti zaměstnanci. Protože je objem zjišťovaných informací rozsáhlý, provádí se šetření jen u vzorku jednotek vybraných v zásadě náhodně na základě Registru ekonomických subjektů, přičemž pravděpodobnost výběru stoupá s velikostí jednotky. Vykazujícími jednotkami se rozumí právnické a fyzické osoby zapsané do obchodního rejstříku, nejsou tedy zahrnuty fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku. Šetření pokrývá všechna odvětví národního hospodářství (podle klasifikace OKEČ sekce A-O). Výsledky, tak jako u každého výběrového šetření, jsou zatíženy výběrovou chybou.

Do hrubých mezd se ve strukturální statistice zahrnují všechny mzdy za práci včetně prémií, odměn a dalších platů, dále veškeré náhrady mzdy za neodpracovanou dobu (dovolenou, svátky, překážky v práci apod.) a odměny za pracovní pohotovost za celý rok. Průměrná mzda zaměstnance v daném roce je vypočtena poměřením s jeho placenou dobou, odečtena je doba nemocí a dalších neplacených nepřítomností v práci za daný rok.

Medián mezd, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, vypovídá mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni v konkrétní kategorii.

Nejdůležitějším tříděním mezd v tomto šetření je bezesporu třídění podle jednotné klasifikace KZAM.

Průměrná hrubá měsíční mzda podle výsledků strukturální statistiky mezd zaměstnanců v hl. m. Praze v roce 2007 byla 33 553 Kč a přesáhla celorepublikový průměr o 8 949 Kč, tedy o 36,4 %. Mzdy v hlavním městě jsou tradičně nejvyšší v celé republice, je to dáno velkou koncentrací pracovních příležitostí, zejména v progresivních oborech a činnostech. Dalším důvodem je skutečnost, že v hlavním městě má sídlo celá řada velkých firem s celorepublikovou působností i státních institucí a v místě sídla pracuje vždy především nejvyšší vedení těchto subjektů, takže právě v Praze je velká koncentrace vedoucích pracovníků s nejvyššími platy.

Obecně stále trvá značný rozdíl mezi průměrnou mzdou mužů a žen. Hlavní důvod je v tom, že na pozicích vedoucích pracovníků je větší podíl mužů a je tomu tak i mezi kvalifikovanými a odbornými pracovníky. Naproti tomu ženy častěji pracují v méně náročných zaměstnáních, kde nejsou mzdy tak vysoké. Rozdíl mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou mužů a žen v hl. m. Praze v roce 2007 činil 9 718 Kč. Mzdy žen tak v Praze ve sledovaném období představovaly pouze 74,3 % mezd mužů. V ČR tento rozdíl byl poněkud nižší, mzdy žen v celorepublikovém průměru byly nižší o 24,8 % než průměrné hrubé mzdy mužů. Je to dáno opět tím, že v Praze je mezi pracovníky mimořádně vysoké zastoupení vedoucího managamentu, kde je většina mužů s nejvyššími platy. Obecně ženy jsou častěji ochotné pracovat za nižší mzdu než je tomu u mužů. Také je nutno brát v úvahu, že i v třídění podle odvětví ženy častěji pracují v těch oblastech, kde je spíše nižší mzdová hladina (zdravotnictví, školství, veřejná správa).

Tab. 1 Podíly zaměstnanců, placený čas a hrubé měsíční mzdy podle pohlaví a krajů v roce 2007

Dalším ukazatelem úrovně hrubé měsíční mzdy je tzv. medián mezd, který ukazuje mzdu zaměstnance uprostřed mzdového rozdělení, a vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni v celém souboru zaměstnanců i v konkrétní kategorii.

Medián mezd rozděluje celkový počet zaměstnanců podle výše průměrné hrubé měsíční mzdy na dvě stejně početné části v seřazení od nejnižší po nejvyšší mzdu. V hl. m. Praze v roce 2007 se celkový medián mezd rovnal 26 090 Kč. Prostřední zaměstnanec v Praze má tedy průměrnou hrubou mzdu 26 090 Kč, u mužů 28 229 Kč a u žen 23 744 Kč. Podle mediánů je v Praze výdělek prostřední ženy na úrovni 84,1 % mzdy prostředního muže. Z toho je zřejmé, že mzdové rozdíly mezi muži a ženami jsou zejména ve vyšší mzdové úrovni.

Odpracovaný placený čas za měsíc se v jednotlivých krajích v rámci republiky příliš neliší. V hl. m. Praze v roce 2007 představovala průměrná odpracovaná doba 174,8 hodin za měsíc. Vůbec nejkratší průměrná odpracovaná doba byla vykázána v kraji Moravskoslezském a ještě v dalších čtyřech krajích byla kratší než v Praze. Ženy obecně pracují průměrně kratší dobu, v Praze to bylo o necelé dvě hodiny (o 1,9 hod.) méně než muži. Je to druhý nejnižší rozdíl mezi zaměstnanci muži a ženami ze všech regionů. Ještě více se blížila odpracovaná doba mužů a žen v kraji Karlovarském (0,8 hod.) a naopak v krajích Vysočina a Olomouckém byl rozdíl téměř 5 hodin.

Uvedená hrubá měsíční mzda se skládá ze šesti segmentů. Trvale z největší části je mzda tvořena tzv. základní složkou platu (v Praze 69,2 %), další významnou složkou mzdy jsou prémie a odměny (v Praze 15,5 %) a placené náhrady mzdy (v Praze 9,6 %), následované ostatními příplatky (v Praze 5,09 %). Nejnižší složkou mzdy byly ve sledovaném období odměny za pohotovost (v Praze činily jen 0,24 %). Tato základní struktura je obdobná ve všech 14 krajích, pouze náhrady mzdy za neodpracovanou pracovní dobu (dovolené, svátky, překážky v práci apod.) jsou v Praze spolu se Středočeským krajem mírně snížené (nejvyšší podíl náhrad byl v kraji Vysočina a to 11 % z průměrné mzdy).

Graf 1 Struktura hrubé měsíční mzdy v hl. m. Praze v roce 2007

Dalším tříděním, které charakterizuje diferenciaci mezd zaměstnanců na jednotlivých pozicích a v různých povoláních je rozdělení průměrných mezd podle tříd jednotné klasifikace zaměstnání (KZAM).

V hl. m. Praze jsou nejvyšší průměrné mzdy ze všech 14 krajů v 8 z 9 hlavních tříd KZAM, pouze u pomocných a nekvalifikovaných zaměstnanců byla poněkud vyšší průměrná mzda ve Středočeském kraji.

Nejlépe placenými zaměstnanci jsou trvale vedoucí a řídící pracovníci, na druhé pozici pak vědečtí, odborní a duševní pracovníci. Na opačném konci stojí pomocní a nekvalifikovaní pracovníci a provozní pracovníci ve službách a obchodě. Pořadí výše průměrné mzdy v rozdělení podle hlavních tříd KZAM je stejné ve všech regionech. Rozdíl mezi nejvyšší průměrnou mzdou vedoucích a řídících pracovníků a nejnižší průměrnou mzdou nekvalifikovaných a pomocných pracovníků je však právě v Praze. Zde nekvalifikovaní a pomocní pracovníci mají cca pětinovou mzdu ve srovnání s pracovníky vedoucími a řídícími. V ostatních krajích to bylo kolem třetiny (nejmenší rozdíl byl v kraji Vysočina, kde nejnižší průměrná mzda podle KZAM představovala 36 % mzdy nejvyšší).

Tab. 2 Průměrné hrubé měsíční mzdy podle hlavních tříd KZAM a krajů v roce 2007

Největší rozpětí mezi krajem s nejvyšší průměrnou mzdou a krajem se mzdou nejnižší bylo u nejlépe placených vedoucích a řídících pracovníků, v kraji Vysočina měli tito zaměstnanci průměrnou mzdu ve výši 56 % mzdy vedoucích a řídících pracovníků pracujících v Praze. S výší průměrné mzdy se toto rozpětí zmenšuje. U vědeckých, odborných a duševních pracovníků jsou nejnižší mzdy také v kraji Vysočina a představují 64 % mezd těchto pracovníků pražských, také technici, zdravotníci a pedagogové mají nejnižší průměrnou mzdu v kraji Vysočina a ta představuje 74 % mezd pražských zaměstnanců v této třídě KZAM. V dalších třídách jsou nejnižší mzdové průměry v různých krajích a ve srovnání s pražskými hodnotami jsou na úrovni 73 % až 80 %. Nejmenší rozdíly mezi regiony jsou u nejnižších mezd nekvalifikovaných a pomocných pracovníků, kde byla nejnižší mzda v Jihomoravském kraji a ta představovala 84 % mzdy těchto pracovníků v kraji Středočeském, kde jsou v průměru placeni nejlépe.