Stěhování v Praze v roce 2015

 

27. října 2016

Vlivem stěhování se počet obyvatel Prahy zvýšil v roce 2015 o 6 031 osob. Tento přírůstek je důsledkem kladného salda migrace ze zahraničí ve výši 6 104 osob. Naopak výměnou s ostatními kraji ČR se počet obyvatel hlavního města snížil o 73 osob. Záporné saldo migrace je v Praze nejvyšší s okresy v bezprostředním sousedství hlavního města (Praha-východ, Praha-západ, Kladno a Beroun). Nadále pokračuje vylidňování centrálních částí hlavního města. Nejvyšší přírůstky stěhováním jsou v „širším“ centru Prahy. Nejvyšší zisky stěhováním jsou ve věkové skupině produktivních osob (15-64 let) a u cizích státních příslušníků.

V roce 2015 bylo zaznamenáno 109 652 případů stěhování, kdy se buď místo, odkud se osoba stěhovala, nebo místo, kam se stěhovala, (nebo obojí) nacházelo v Praze.

Graf 1: Případy stěhování v Praze, do Prahy nebo z Prahy v roce 2015

Stěhování uvnitř Prahy

Z celkového počtu 48 261 případů stěhování v rámci Prahy se nejčastěji lidé stěhovali mimo správní obvod současného bydliště.

Graf 2 Stěhování v roce 2015 uvnitř Prahy podle administrativního členění Prahy

Mezi městskými částmi se v roce 2015 přestěhovalo 33 689 obyvatel Prahy. Nejsilnější „proudy stěhování“ byly mezi nejlidnatějšími částmi Prahy. Více jak 300 osob se v roce 2015 přestěhovalo z Prahy 3 do Prahy 10 (405 osob), z Prahy 10 do Prahy 4 (399), z Prahy 4 do Prahy 12 (349), z Prahy 8 do Prahy 9 (340), z Prahy 4 do Prahy 10 (335) a z Prahy 4 do Prahy 11 (308).

Kompletní tabulka stěhování v roce 2015 mezi městskými částmi je samostatnou přílohou.

Nejvyšší přírůstky obyvatel stěhováním z jiné části Prahy byly v městských částech Praha 15 (343 osob), Praha 18 (223), Praha 12 (200), Praha 11 (197), Praha-Zličín (188) a Praha 22 (183). V relativním vyjádření byly vnitropražské migrační přírůstky nejvyšší v městských částech Praha-Královice (76,9 osob kladného salda migrace na 1 000 obyvatel středního stavu), Praha-Křeslice (38,9), Praha-Lochkov (38,3), Praha-Zličín (31,0) a Praha-Březiněves (30,6).

Na opačném konci pomyslného žebříčku jsou městské části, které přicházejí o obyvatele odcházející na jiné místo hlavního města. Těmito městskými částmi jsou Praha 2 (záporné saldo vnitroměstského stěhování bylo v roce 2015 -448 osob), Praha 3 (-406), Praha 1 (-365), Praha 10 (-356), Praha 8 (-332) a Praha 5 (-308). V relativním vyjádření byl „vnitroměstský“ migrační úbytek největší v městských částech Praha 1 (-12,3 osob záporného salda migrace na 1 000 obyvatel středního stavu), Praha 2 (-9,1), Praha-Přední Kopanina (-7,0), Praha 3 (-5,6), Praha 7 (-4,4) a Praha-Kunratice (-4,0).

Kompletní tabulka salda vnitroměstkého stěhování se všemi městskými částmi je samostatnou přílohou.

Kartogram 1: Stěhování mezi městskými částmi Prahy v roce 2015
(proudy stěhování o velikosti 200 a více osob, kartogram je samostatnou přílohou)

Kartogram 2: Saldo vnitroměstského stěhování v roce 2015 v Praze podle městských částí
(kartogram je samostatnou přílohou)

Stěhování do Prahy a z Prahy v roce 2015

Do Prahy se v roce 2015 přistěhovalo 33 711 osob, z toho 13 310 ze zahraničí. Z Prahy ve stejném roce odešlo 27 680 osob, z toho 7 206 do zahraničí. Počet obyvatel Prahy se vlivem stěhování zvýšil o 6 031 osob. Saldo stěhování se zahraničím činilo 6 104 osob. Pouze výměnou s jinými regiony ČR tak v Praze ubylo 73 osob.

Nejvyšší kladné přírůstky stěhováním zaznamenala Praha s okresy Brno-město (kladné saldo stěhování ve výši 629 osob), Ostrava – město (376), Karviná (369), Cheb (261), Liberec (204) a Karlovy Vary (203). Naopak největší úbytek obyvatel Prahy byl ve prospěch okresů Praha – východ (-2 340 osob), Praha – západ (-2 074), Kladno (-479), Beroun (-476), Mělník (-368), Kolín (-301) a Benešov (-250).

Kartogram 3: Saldo stěhování v Praze v roce 2015 podle okresů ČR

(kartogram je samostatnou přílohou)

V relativním vyjádření bylo nejvyšší kladné saldo stěhování v okresech Cheb (2,8 osob přírůstku stěhováním na 1 000 obyvatel středního stavu), Karlovy Vary (1,7), Brno – město (1,7), Jeseník (1,5) a Karviná (1,4). Naopak nejvyšší relativní úbytky stěhováním byly v okresech Praha – západ (-15,2 osob salda stěhování na 1 000 obyvatel středního stavu), Praha – východ (-14,1), Beroun (-5,3), Mělník (-3,5), Kolín (-3,1) a Kladno (-3,0).

Kompletní tabulka se stěhováním v Praze z/do okresů ČR je samostatnou přílohou.

Graf 3: Saldo stěhování ve správních obvodech Prahy v roce 2015 podle druhu stěhování

Pouze v jednom správním obvodu hl. m. Prahy je celkové saldo stěhování záporné – v Praze 20 (stěhováním ubylo 32 obyvatel). V ostatních správních obvodech vlivem stěhování obyvatel přibylo. Saldo stěhování se zahraničím je ve všech správních obvodech kladné a pohybuje se od přírůstku 835 osob v Praze 6 do přírůstku 2 obyvatel v Praze 17. Stěhováním mezi Prahou a ostatními okresy ČR získává obyvatelstvo 10 správních obvodů (nejvíce Praha 7: 231 osob), naopak obyvatelstvo ztrácí 12 správních obvodů (nejvíce Praha 11:

-260 osob). Přesunem mezi správními obvody získává obyvatelstvo 13 správních obvodů (nejvíce Praha 15: 417 osob) na úrok zbylých 9 správních obvodů, které o obyvatelstvo vlivem vnitroměstského stěhování přichází (nejvíce Praha 2: -448 osob).

Kompletní tabulka stěhování podle správních obvodů a druhu stěhování je samostatnou přílohou.

Rozdíl je mezi jednotlivými částmi Prahy rovněž z pohledu salda stěhování podle občanství stěhujících se osob. Úbytek obyvatel migrací zaznamenalo pouze 8 městských částí (Praha 17, Praha-Petrovice, Praha 20, Praha-Šeberov, Praha-Přední Kopanina, Praha 19, Praha-Dubeč a Praha-Nedvězí). V Praze 17 a Šeberově bylo záporné saldo stěhování jak Čechů, tak cizinců. V Petrovicích, Praze 20, Dubči a Nedvězí bylo kladné saldo stěhování cizinců menší než úbytek občanů ČR. Naopak v Přední Kopanině a Praze 19 ubylo cizinců více než se zvýšil počet občanů ČR.

Kartogram 4: Saldo migrace v Praze v roce 2015 podle státního občanství a městských částí

(kartogram je samostatnou přílohou)

Ve zbylých 49 městských částech vlivem stěhování obyvatel přibylo. Z toho u 31 z nich bylo kladné saldo migrace jak Čechů, tak cizinců. U 12 městských částí byl přírůstek cizinců vyšší než úbytek občanů ČR. V 6 městských částech s celkovým kladným saldem migrace byl přírůstek občanů ČR vyšší než úbytek cizinců (Praha-Čakovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Řeporyje, Praha 16, Praha-Běchovice a Praha-Lysolaje.

Kompletní tabulka salda stěhování podle státního občanství a městských částí je samostatnou přílohou.

Graf 4 Saldo stěhování ve správních obvodech Prahy v roce 2015 podle věku

Saldo stěhování se v částech Prahy liší rovněž z pohledu věku stěhujících se osob. Stěhování ve 22 správních obvodech Prahy v roce 2015 podle základních věkových skupin (0-14 let, 15-64 a 65 a více let) bylo zveřejněno v Číslech z první ruky (https://www.czso.cz/csu/czso/cisla-z-prvni-ruky-praha-2016). Podle tohoto členění bylo ve 21 správních obvodech kladné saldo stěhování osob ve věku 15-64 let (úbytek 3 obyvatel byl ve správním obvodu Prahy 20). Záporné bylo saldo stěhování dětí do 15 let v 8 správních obvodech – Praha 1-4, Praha 7, 10, 14 a 20. Naopak pouze v 8 správních obvodech přibylo stěhováním obyvatelstvo ve věku 65 a více let – Praha 9, Praha 13, Praha 15-16, Praha 18 a Praha 20-22. Pouze v 7 správních obvodech byl přírůstek stěhováním ve všech třech základních věkových skupinách – Praha 9, Praha 13, Praha 15-16, Praha 18 a Praha 21-22.

Kartogram 5: Saldo migrace v Praze v roce 2015 podle věku a městských částí

(kartogram je samostatnou přílohou)

Nejvíce (26) je městských částí, ve kterých byl přírůstek stěhováním ve všech základních věkových skupinách, v kartogramu č. 5 jsou označeny hnědou barvou. V dalších 11 městských částech (v kartogramu oranžově) převyšoval přírůstek osob ve věku 15-64 let úbytky obyvatel ve věku 0-14 a 65 a více let. Další početnou skupinou (8 městských částí) se vyznačovalo úbytkem osob stěhováním pouze ve věku 65 a více let (růžově v kartogramu). Pouze v 8 městských částech došlo k celkovému úbytku osob stěhováním.

Kompletní tabulka se saldem stěhování podle věku a městských částí je samostatnou přílohou.

Městské části se mezi sebou liší i podle toho, nakolik se jejich obyvatelstvo v roce 2015 proměnilo stěhováním. „Obrat stěhování“ (součet vystěhovalých a přistěhovalých) byl nejvyšší podle očekávání v nejlidnatějších městských částech Praha 4 (12,2 tis osob) a Praha 10 (10,7 tis.), městské části Praha 3, 6, 8 a 5 měly obrat stěhování větší než 9 tis osob. Naopak nejmenší byl obrat stěhování v městských částech Praha-Nedvězí, Praha-Benice a Praha-Královice (méně než 50 osob).

Relativně byla proměna stěhováním nejvyšší v městských částech Praha-Zličín (194 osob přistěhovalých nebo vystěhovalých na 1 000 obyvatel středního stavu) a Praha-Kunratice (162). Nejméně se stěhováním (vzhledem k počtu obyvatel) proměnilo obyvatelstvo městských částí Nedvězí (59 osob přistěhovalých nebo vystěhovalých na 1 000 obyvatel středního stavu), Kolovraty (61) a Benice (61).

 

Zpracoval
Tomáš Dragoun
Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze
Tel.: 274 054 223
E-mail: tomas.dragoun@czso.cz

 

  • Přílohy
  • Komentář ve formátu .pdf
  • Kartogramy

  • Kartogram 1: Stěhování mezi městskými částmi Prahy v roce 2015
  • Kartogram 2: Saldo vnitroměstského stěhování v roce 2015 v Praze podle městských částí
  • Kartogram 3: Saldo stěhování v Praze v roce 2015 podle okresů ČR
  • Kartogram 4: Saldo migrace v Praze v roce 2015 podle státního občanství a městských částí
  • Kartogram 5: Saldo migrace v Praze v roce 2015 podle věku a městských částí
  • Tabulky
  • Tab. 1: Stěhování mezi městskými částmi v Praze v roce 2015
  • Tab. 2: Stěhování v roce 2015 v městských částech hl. m. Prahy podle místa zdroje/cíle stěhování
  • Tab. 3: Saldo stěhování mezi Prahou a okresy České republiky a zahraničím v roce 2015
  • Tab. 4: Stěhování v roce 2015 podle správních obvodů Prahy a druhu stěhování
  • Tab. 5: Saldo stěhování v roce 2015 v Praze podle městských částí, státního občanství a druhu stěhování
  • Tab. 6: Stěhování v Praze v roce 2015 podle 57 městských částí a základních věkových skupin