Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2019

 

12. 6. 2019

Hl. m. Praha je dlouhodobě po Středočeském kraji druhým nejlidnatějším krajem Česka. V 1. čtvrtletí roku 2019 vzrostl v Praze počet obyvatel podle předběžných výsledků o 550 osob na celkových 1 309 182 obyvatel. Za nárůstem počtu obyvatel stál spíše přírůstek stěhováním (o 314 osob), přirozenou měnou přibylo 236 osob. V porovnání s 1. čtvrtletím roku 2018 však došlo k meziročnímu poklesu přirozeného, migračního i celkového přírůstku. Meziroční pokles byl zaznamenán také u počtu živě narozených dětí, zemřelých a rozvodů.

K 31. březnu 2019 žilo v Praze podle předběžné statistické bilance 1 309 182 obyvatel, z nichž bylo 51,2 % žen. Během 1. čtvrtletí roku 2019 se počet obyvatel Prahy zvýšil o 550 osob, což však bylo o 1 630 osob méně než ve stejném období předchozího roku. Na nárůstu se více podíleli muži, jejichž počet se zvýšil o 509, zatímco žen přibylo 41. K nárůstu počtu obyvatel během 1. čtvrtletí 2019 došlo u 8 ze 14 krajů Česka. Hl. m. Praha zaznamenalo v absolutním vyjádření třetí největší nárůst, a to po krajích Středočeském (o 3 521 obyvatel) a Plzeňském (o 1 059 obyvatel). V přepočtu na tisíc obyvatel byl nárůst v hl. m. Praze čtvrtý nejvyšší.

Tabulka 1: Obyvatelstvo hl. m. Prahy za 1. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Celkový populační přírůstek Prahy zajistilo v 1. čtvrtletí 2019 spíše stěhování, díky němuž přibylo v kraji 314 obyvatel (meziroční pokles o 83,5 %). Na přírůstku stěhováním se podílelo výhradně stěhování ze zahraničí, odkud se do Prahy přistěhovalo o 1 162 osob více, než se z ní vystěhovalo, což bylo meziročně o 57,3 % méně. Naopak stěhováním s ostatními regiony Česka ztratila Praha 848 osob (meziroční nárůst o 3,7 %). V 1. čtvrtletí 2019 se do Prahy přistěhovalo celkem 10 172 osob, což bylo o 5,4 % více než ve stejném období loňského roku. Vystěhovalých osob z Prahy bylo 9 858, což bylo meziročně o 27,3 % více.

Přirozenou měnou se v 1. čtvrtletí 2019 zvýšil počet obyvatel o 236 osob, což bylo meziročně o 14,2 % méně. Tento pokles byl zapříčiněn vyšším meziroční poklesem počtu živě narozených dětí (o 7,3 %), než představoval meziroční pokles počtu zemřelých osob (o 6,7 %). Během 1. čtvrtletí 2019 přišlo na svět 3 414 dětí a zemřelo celkem 3 178 osob.

Obrázek 1: Přirozený, migrační a celkový přírůstek v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2004 až 2019

Při relativním vyjádření jednotlivých složek pohybu obyvatel (tj. v přepočtu na tisíc obyvatel) se Praha zařadila v 1. čtvrtletí 2019 na přední pozice mezi kraji. Na tisíc obyvatel vykázala Praha třetí nejvyšší počet živě narozených dětí (10,6 ‰), nejnižší počet zemřelých (9,8 ‰), a tedy i nejvyšší přirozený přírůstek (0,7 ‰), jakož i nejvyšší počet přistěhovalých (31,5 ‰) a vystěhovalých (30,5 ‰) obyvatel. Výjimkou bylo deváté místo, které Praha obsadila u hodnot migračního přírůstku (1,0 ‰), a čtvrté místo, na kterém se Praha umístila z hlediska celkového přírůstku (1,7 ‰).

Počet sňatků v Praze v 1. čtvrtletí 2019 byl 488, oproti stejnému období předchozího roku se jednalo o mírný nárůst (o 2,7 %). Počet uzavřených manželství v přepočtu na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 1,5 a byl třetí nejvyšší mezi kraji. Počet rozvodů dosáhl v 1. čtvrtletí 2019 hodnoty 527. Ve srovnání s ostatními kraji byl počet rozvodů na tisíc obyvatel v Praze nejnižší (1,6 ‰).

Obrázek 2: Saldo stěhování s ostatními regiony Česka a se zahraničím v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2004 až 2019

Podíl dětí narozených mimo manželství se v Praze meziročně nepatrně zvýšil na 41,7 % (za 1. čtvrtletí roku 2018 to bylo 41,3 %), stále zůstává pod průměrem Česka (48,4 %). Mezi kraji se jednalo o druhou nejnižší hodnotu po Jihomoravském kraji (41,1 %). Z celkového počtu 3 414 živě narozených dětí tvořily prvorozené děti 54,2 %, druhorozených bylo 36,1 % a děti třetího a vyššího pořadí se na všech živě narozených dětech podílely z 9,6 %.

Obrázek 3: Sňatky, rozvody, živě narození a zemřelí v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2004 až 2019

Nejlidnatější městskou částí Prahy k 31. březnu 2019 byla Praha 4 se 130 693 obyvateli. Mezi městské části s nejvyšším počtem obyvatel patřila dále Praha 10 (109 699 osob), Praha 6 (105 696 obyvatel), Praha 8 (105 406 osob) a Praha 5 (86 415 obyvatel).

Městskou částí s nejnižším počtem obyvatel k 31. březnu 2019 byla Praha-Nedvězí se 318 osobami. Mezi další městské části s nejmenším počtem obyvatel patřila Praha-Královice (410 osob), Praha-Přední Kopanina (676 obyvatel), Praha-Benice (699 osob) a Praha-Lochkov (813 obyvatel).

Z celkového počtu 57 městských částí byl v 1. čtvrtletí 2019 zaznamenán celkový přírůstek počtu obyvatel u 36 městských částí, naopak ve dvaceti městských částech došlo k úbytku počtu obyvatel a u jedné městské části se počet obyvatel nezměnil. Na nárůstu počtu obyvatel hl. m. Prahy v 1. čtvrtletí 2019 se nejvíce podílely městské části Praha 18 (192 obyvatel), Praha 9 (138 obyvatel), Praha 2 (132 obyvatel), Praha 22 (107 obyvatel) a Praha-Zličín (98 obyvatel). Podíl městské části Prahy 18 na celkovém přírůstku hl. m. Prahy meziročně stoupl z 3,5 % na 34,9 %. Naopak nejvyšší úbytek v 1. čtvrtletí 2019 zaznamenaly městské části Praha 10 (−256 obyvatel), Praha 4 (−208 obyvatel), Praha 8 (−180 obyvatel), Praha 11 (−165 obyvatel) a Praha-Kunratice (−46 obyvatel).

Během 1. čtvrtletí 2019 byl u 37 městských částí počet přistěhovalých vyšší než počet vystěhovalých, naopak u 20 městských částí byl migrační přírůstek záporný. Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 18 (147 osob), Praha 2 (126 obyvatel), Praha 9 (101 osob), Praha 6 (91 obyvatel) a Praha-Čakovice (80 osob). Naopak nejvyšší migrační úbytky zaznamenaly městské části Praha 10 (−226 obyvatel), Praha 11 (−144 obyvatel), Praha 4 (−106 obyvatel), Praha 8 (−91 obyvatel) a Praha 13 (−88 obyvatel).

U 35 městských částí Prahy byl v 1. čtvrtletí 2019 počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých osob, u 16 městských částí byl přirozený přírůstek záporný a u šesti městských částí byl počet živě narozených dětí a zemřelých stejný. Z městských částí byl nejvyšší přirozený přírůstek zaznamenán v Praze 13 (83 obyvatel), Praze 7 (76 obyvatel), Praze 18 (45 obyvatel), Praze 9 (37 obyvatel) a Praze 5 (31 obyvatel). Naopak nejvyšší přirozený úbytek byl zaznamenán v Praze 4 (−102 obyvatel), Praze 8 (−89 obyvatel), Praze 10 (−30 obyvatel), Praze 11 a Praze 3 (−21 obyvatel).

Z městských částí, ve kterých se živě narodilo 20 a více dětí, byl nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství v Praze-Zbraslavi (71,4 %), Praze-Čakovicích (56,3 %), Praze 21 (52,2 %), Praze 19 (50,0 %) a Praze 3 (46,8 %). Naopak nejnižší podíl z vybraných městských částí byl v Praze-Kunraticích (27,3 %), Praze 22 (28,6 %), Praze-Dolních Chabrech (34,8 %), Praze 6 (35,4 %) a Praze 18 (38,4 %).

 

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Údaje o potratech za rok 2019 nejsou plně srovnatelné s obdobím 2018 z důvodu neúplnosti dat poskytnutých Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR.

Veškeré údaje za rok 2019 jsou předběžné.

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. čtvrtletí 2019

Kontakt:

Mgr. Martin Slavíček

Oddělení informačních služeb Krajské správy ČSÚ v hl. m. Praze

Tel.: 274 054 223

E-mail: martin.slavicek@czso.cz

 

  • Celý text ve formátu .pdf
  • Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze ve formátu .xlsx
  • Pohyb obyvatelstva v městských částech hl. m. Prahy ve formátu .xlsx