Pohyb obyvatelstva v hl. m. Praze v 1. čtvrtletí 2018

 

12. 6. 2018

 

K 31. 3. 2018 žilo v hl. m. Praze podle předběžných výsledků 1 296 829 obyvatel. Od ledna do března tohoto roku se počet obyvatel hlavního města zvýšil o 2 316 osob. Na zvýšení se podílel hlavně kladný migrační přírůstek (2 109 osob). Praha získala nové obyvatele zahraniční migrací (2 709 osob), naopak ztratila obyvatele vnitřní migrací (600 osob). Praha jako jediný kraj ČR zaznamenala také kladný přirozený přírůstek (207 osob). Tato hodnota je oproti 1. čtvrtletí roku 2017 výrazně vyšší, což bylo způsobeno kombinací zvýšeného počtu narozených dětí a nižšího počtu zemřelých osob (viz tab. 1).

Počet obyvatel Prahy k 31. 3. 2018 byl podle předběžných údajů ČSÚ 1 296 829 osob, z toho bylo 48,7 % mužů a 51,3 % žen. V Praze žilo ke konci března o téměř 60 tis. obyvatel méně než ve Středočeském kraji a Praha zůstává druhým nejlidnatějším krajem ČR. Za období prvních tří měsíců roku 2018 se počet obyvatel hlavního města zvýšil o 2 316 osob. Vyšší přírůstek byl opět zaznamenán pouze ve Středočeském kraji (3 729 osob; viz obr. 1). Z městských částí zaznamenaly nejvyšší celkový přírůstek Praha 3 (304 osob), Praha 5 (296 osob), Praha 9 (235 osob), Praha 13 (232 osob) a Praha 6 (211 osob). Nejvyšší celkový úbytek vykazovala Praha 10 (−177 osob), Praha 11 (−76 osob) a  Praha 17 (−69 osob).

 

Tab. 1 Obyvatelstvo hl. m. Prahy v 1. čtvrtletí (absolutně, relativně, meziroční změny)

Obr. 1 Postavení hl. města Prahy v rámci krajů ČR podle přírůstku obyvatelstva

 

Přirozený přírůstek (rozdíl mezi počtem živě narozených a zemřelých) dosahoval v Praze v 1. čtvrtletí roku 2018 hodnoty 207 osob. V rámci krajů pouze Praha vykazovala kladný přirozený přírůstek obyvatelstva, ve všech ostatních krajích převažoval počet zemřelých nad počtem narozených (viz obr. 1). Z městských částí Prahy byl nejvyšší přirozený přírůstek v Praze 13 (65 osob), Praze 7 (48 osob), Praze 5 (45 osob) a Praze 2 (44 osob). Naopak největší přirozený úbytek byl v Praze 10 (−103 osob), Praze 6 (−91 osob) a Praze 4 (−81 osob).

V 1. čtvrtletí 2018 se v Praze živě narodilo 3 558 dětí, z toho bylo 51,2 % chlapců a 48,8 % dívek. Počet narozených se proti 1. čtvrtletí roku 2017 zvýšil o 83 dětí. Z narozených dětí byla více jak polovina (53,7 %) prvorozených, a více než třetina (36,0 %) druhorozených. Mimo manželské svazky se narodilo 41,7 % dětí, což je hodnota pod průměrem ČR (49,5 %) a mezi kraji ČR hodnota nejnižší.

Za první tři měsíce roku 2018 zemřelo 3 351 obyvatel Prahy, z toho bylo 1 579 mužů (46,4 %) a 1 772 žen (53,6 %). Oproti stejnému období loňského roku zemřelo o 63 (1,8 %) osob méně. Relativní hodnota úmrtnosti v Praze (10,3 zemřelých na 1 000 osob středního stavu) je mezi kraji ČR nejnižší a pod celorepublikovým průměrem (11,9 ‰). Více než polovina (52,3 %) zemřelých byla ve věku 80 a více let.

V 1. čtvrtletí 2018 bylo v Praze uzavřeno 411 sňatků, což je o 48 sňatků méně než v předchozím roce. Pro ženicha se jednalo o první manželství v 62,7 % případů, u nevěst v 65,0 % případů. O první manželství obou snoubenců se jednalo v 52,3 % případů. Průměrný věk svobodné nevěsty byl 31,3 roku, u svobodného ženicha byl 33,5 roku.

Migrační přírůstek dosáhl v Praze v 1. čtvrtletí 2018 kladné hodnoty 2 109 osob (viz obr. 1). Do hlavního města se v tomto období přistěhovalo 10 130 osob, naopak 8 021 osob se z Prahy vystěhovalo. Vlivem vnitřní migrace poklesl počet obyvatel Prahy o 600 osob, což byl největší pokles mezi kraji v ČR. Naopak zahraniční migrací se zvýšil počet obyvatel Prahy o 2 709 osob. Jednalo se o největší nárůst v rámci krajů ČR (viz obrázek 2). Migrací získaly nejvíce obyvatel městské části Praha 6 (302 osob), Praha 3 (302 osob), Praha 5 (251 osob) a Praha 9 (203 osob). Naopak největší migrační úbytek zaznamenaly městské části Praha 10 (74 osob), Praha 17 (−73 osob), Praha 2 (−42 osob) a Praha 11 (−41 osob).

 

Obr. 2 Postavení hl. města Prahy v rámci krajů ČR podle migračního přírůstku obyvatelstva

Metodická poznámka:

Veškeré zpracovávané údaje se týkají obyvatel, kteří mají na území hl. m. Prahy trvalé bydliště, a to bez ohledu na státní občanství. Od roku 2001 (v návaznosti na sčítání lidu, domů a bytů 2001) údaje zahrnují i cizince s vízy nad 90 dnů (podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců), a taktéž cizince s přiznaným azylem (podle zákona č. 325/1999 Sb., o azylu). Od 1. 5. 2004, v návaznosti na tzv. Euronovelu zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, se údaje týkají občanů zemí EU s přechodným pobytem na území hl. m. Prahy a občanů třetích zemí s dlouhodobým pobytem. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození, úmrtí) občanů s trvalým pobytem na území hl. m. Prahy, které nastaly v cizině.

Veškeré údaje za rok 2018 jsou předběžné.

Kontaktní osoba: Mgr. Martin Slavíček, e-mail: martin.slavicek@czso.cz

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - 1. čtvrtletí 2018

 

 

  • Text aktuality ve formátu .pdf
  • Stav a pohyb obyvatel Prahy v 1. čtvrtletí roku 2018 podle městských částí