Moderní státní statistika už sto let vytváří obraz světa z čísel. Vypráví jejich příběhy, abychom porozuměli minulosti, orientovali se v současnosti a zodpovědně rozhodovali o budoucnosti.
Ohlédněte se s námi do stoleté historie statistiky, seznamte se s významnými osobnostmi, nahlédněte do statistické kuchyně a sledujte, jak čísla hýbou světem! Jsou zajímavá, veselá, smutná, varovná, a hlavně živá, protože monitorují naši úspěšnost a jsou výzvou ke změně…
Jitka Langhamrová: Jak se u nás v průběhu staletí měnila délka života a co nás čeká v budoucnosti, vysvětluje demografka Jitka Langhamrová, vedoucí katedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze a předsedkyně České demografické společnosti. Podle ní demografy nejvíce šokovaly změny, ke kterým u nás došlo po roce 1989.
Masová turistika ve třicátých letech doslova kvetla. Tehdejší Československo navštívilo přes 660 tisíc cizinců, nejčastěji Němci a Rakušané. Prahu si jako cíl své cesty vybralo více než 100 tisíc zahraničních hostů, 140 tisíc cizinců se léčilo v lázeňských městech.
Co má statistika v hledáčku? Přece všechno, co vás zajímá! Podívejte se na kompletní přehled témat, která ČSÚ sleduje, popisuje a zpracovává. Od cenové statistiky přes informační technologie, dopravu, stavebnictví, trh práce až po cestovní ruch nebo životní prostředí.
Statistika jako vědní obor vznikla až v novověku, s jejím praktickým využitím se však setkáváme již v hluboké historii. Po staletí byla a je zcela nezastupitelná pro hodnocení minulosti a určování směrů dalšího vývoje společnosti.
Sklizeň a výnos brambor Sklizeň a hektarový výnos brambor od roku 1945 do roku 2018. Ačkoli se hektarový výnos ve sledovaném období zvyšoval (+82,6 %), sklizeň se v souvislosti mj. s výrazným úbytkem osevních ploch (−93,2 %) snižovala (−87,6 %).
prof. Ing. Zdeněk Pavlík, DrSc. – přední český demograf a významný vysokoškolský pedagog. Zakladatel katedry demografie a geodemografie na UK Praha, spoluzakladatel České demografické společnosti a dlouholetý člen České statistické rady.
