Výročí

100 let samostatné české statistiky

Během jediného století se na našem území vystřídalo několik státních útvarů: Československá republika (v letech 1918–1938 a 1945–1960), Protektorát Čechy a Morava (1939–1945), Československá socialistická republika (1960–1990), Česká a Slovenská Federativní republika (1990–1992) a Česká republika (od roku 1993). Jak se to promítlo do historie české statistiky?

Na „startovní čáře“

Pouhé tři měsíce po vzniku samostatného Československa, dne 28. ledna 1919, byl založen Státní úřad statistický (SÚS) jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. Stalo se tak na základě zákona č. 49, o organizaci statistické služby, který přijalo Revoluční národní shromáždění. Přestože SÚS navazoval na činnost rakousko-uherského Zemského statistického úřadu, k zahájení aktivní statistické činnosti bylo nutné najít odpovídající prostory, zajistit kvalitní odborné a technické zázemí a v neposlední řadě vybudovat novou organizační strukturu. Přesto už v roce svého vzniku zpracoval SÚS statistický materiál o válečných škodách pro československou mírovou delegaci a zahájil statistiku zahraničního obchodu. Prvním předsedou SÚS se stal dosavadní přednosta Zemského statistického úřadu Dobroslav Krejčí.

Tematické statistiky se v SÚS rozvíjely postupně a nezávisle. Zpočátku převažovaly oblasti, ve kterých bylo možné využít předchozích zkušeností. Dominantní bylo postavení demografické statistiky, včetně sčítání lidu. Na předválečná zjišťování navázala i statistika veřejných financí a zemědělská statistika. Z hospodářských statistik byly nejlépe propracované statistika zahraničního obchodu a cenová statistika. K hlavním zásadám úřadu patřilo seznamování odborníků a široké veřejnosti se zjištěnými údaji. Základní publikací byla Statistická příručka Republiky československé. První vyšla již v roce 1920, další pak v letech 1925, 1928 a 1932.

Uprostřed válečných událostí

V období druhé světové války se činnost statistiky v Čechách a na Moravě omezila a odpovídala válečným podmínkám i postavení našeho území. Řada pracovníků úřadu byla zatčena, uvězněna v koncentračních táborech nebo popravena. V době protektorátu pokračoval Státní úřad statistický v činnosti pod názvem Ústřední statistický úřad, ale publikační činnost úřadu byla značně omezená.
Předseda SÚS Jan Auerhan byl již koncem března 1939 donucen odejít do trvalé výslužby. Dne 6. června 1942 byl zatčen gestapem a o tři dny později zastřelen.

Poválečné vzkříšení

Bezprostředně po skončení druhé světové války byl znovu zřízen Státní úřad statistický, jehož hlavním cílem byla obnova vysoké předválečné úrovně československé statistiky. Činnost úřadu byla v poválečném období velmi intenzivní. Docházelo jak k obnově předválečných, tak k vytvoření nových okruhů pravidelných statistických zjišťování. Již v září roku 1945 provedl úřad soupis válečných škod. Výsledky vyšly tiskem ve Statistické ročence ČSR 1948. K poslednímu lednovému dni roku 1946 bylo na Slovensku provedeno sčítání domů a bytů, sčítání lidu se pak konalo k 4. říjnu téhož roku. V českých zemích byl soupis obyvatelstva proveden k 22. květnu 1947.

Ve víru politických změn

Po roce 1948 ovlivnilo statistiku prostředí centrálně plánované ekonomiky i společenské a především politické klima tehdejší doby. Její zaměření ve srovnání s cíli, které ČSÚ sleduje dnes, bylo zcela odlišné. Publikační systém státní statistiky byl na počátku 50. let prakticky zrušen, veřejnost dostávala informace především o úrovni plnění plánu a mnohé údaje v absolutních hodnotách byly utajovány.

V polovině roku 1961 nastala v oblasti statistiky významná organizační změna: Státní úřad statistický byl spojen s tehdejším ministerstvem státní kontroly. Výsledkem byl vznik Ústředního úřadu státní kontroly a statistiky (ÚÚSKS). Brzy se však ukázalo, že se jednalo o spojení institucí, které měly jen málo společného. Statistika ztrácela důvěru zpravodajských jednotek, které se při plnění své zpravodajské povinnosti obávaly kontrolního zásahu. V roce 1967 byly kontrola a statistika opět rozděleny a byl vytvořen Státní statistický úřad (SSÚ).

Od 1. ledna 1969 se unitární Československá socialistická republika stala federací. To se projevilo i v uspořádání ústředních orgánů státní statistiky. Vznikl Federální statistický úřad (FSÚ), Český statistický úřad (ČSÚ) a Slovenský statistický úřad (SSÚ).

Po sametové revoluci

Se vznikem samostatné České republiky v roce 1993 se statistika vyrovnávala postupně. Na úplnou adaptaci potřebovala čas. Začátkem roku převzal Český statistický úřad od zaniklého Federálního statistického úřadu všechny kompetence. Organizačně bylo nutné posílit stávající a vybudovat chybějící oborové statistiky. Jednalo se především o statistiky zaměstnanosti, nezaměstnanosti, vědy a výzkumu, informatiky a sociální statistiky. Bylo zapotřebí přejít na celní statistiku zahraničního obchodu. Z mnoha vyčerpávajících šetření se stala výběrová zjišťování. Statistici začali používat téměř výhradně mezinárodně platné klasifikace a metodologii, změnila se hierarchie zpracování výkazů i systém zveřejňování informací. Významným krokem se stalo zavedení následujícího pravidla: všichni uživatelé dostanou informace nejen ve stanovený den, ale i ve stejný předem stanovený okamžik.

Úkoly a postavení ČSÚ, stejně jako zásady a úkoly fungování státní statistické služby v ČR, byly upraveny zákonem č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Zákon umožnil stanovit tzv. zpravodajskou povinnost každé právnické a fyzické osobě i kterémukoli státnímu orgánu.

Povodně v roce 2002

V srpnu 2002 zasáhla budovu ČSÚ, v níž sídlilo ústředí a krajské reprezentace pro hl. m. Prahu a Středočeský kraj, povodeň. Sídlo ČSÚ v Praze-Karlíně zcela zničila. Jednotlivé útvary začaly působit na deseti různých pracovištích po celé Praze, v Říčanech a v Benešově. Navzdory provizorním podmínkám začaly okamžitě fungovat webové stránky úřadu. ČSÚ pokračoval ve vydávání a zveřejňování všech důležitých statistických informací, jako je čtvrtletní odhad HDP, míra inflace, informace o vývoji průmyslu, stavebnictví, obchodu aj. Podařilo se zachránit či zrekonstruovat prakticky všechny údaje v databázích. Úřad úspěšně zpracoval i výsledky voleb, které se konaly na podzim roku 2002. Na začátku roku 2004 převzalo vedení ČSÚ novou budovu v Praze 10 – Strašnicích. Kromě republikové centrály zde sídlí i pražská a středočeská pobočka.

Česká data vstupují do Evropy

Dne 1. května 2004 se stala Česká republika členským státem Evropské unie. Pro české statistiky to znamenalo plné začlenění do Evropského statistického systému. K trvalým prioritám činnosti ČSÚ patřila, a stále patří, modernizace, zvýšení efektivity a výkonnosti, zvyšování nároků na kvalitu dat i kvalitu řízení, stejně jako rostoucí nároky na včasnost, přesnost a dostupnost při současném snižování zátěže respondentů.