Výsledky sčítání bezdomovců
Typický bezdomovec: Vyučený svobodný muž ve věku 45 – 49 let, který nehovoří o své víře
Český statistický úřad (ČSÚ) se ve spolupráci se Sdružením azylových domů v ČR a s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR pokusil v rámci sčítání lidu v celé zemi zmapovat život lidí bez domova. Poprvé v historii tak získává Česká republika ucelené informace, kdo jsou lidé, kteří využívají služeb azylových domů, domů na půli cesty a dalších sociálních zařízení.
Cíl: získat informace o lidech, kteří potřebují pomoc a stojí o ni
„Určitá skupina lidí, kteří žijí na ulici, s úřady nekomunikuje, komunikovat nechce a ani se nezajímá o nabízenou pomoc. Sčítací komisaři nechodili po parcích ani pod mosty, nešlo o to zjistit, kolik je v Česku celkem všech bezdomovců,“ upozorňuje místopředseda ČSÚ Stanislav Drápal . „Zaměřili jsme se na ty, kteří využívají služeb sociálních zařízení, kteří jsou ochotní komunikovat a nabízenou pomoc přijmout. Jenom těm je možné pomoci, proto jsme zjišťovali maximum informací právě o nich.“
ČSÚ získal sčítací komisaře z řad zaměstnanců azylových domů a ti se se svými klienty pokusili vyplnit na sčítací list osoby všechny informace, které byl daný člověk schopen dát dohromady. Sčítalo se v azylových domech, domech na půli cesty, noclehárnách a v nízkoprahových denních centrech.
V minulosti se některá města pokoušela pomocí vlastních výzkumů získat aspoň základní informace, kolik lidí bez domova se v jejich ulicích pohybuje. Pokaždé ale šlo o jinou metodiku, a zatím tak nikdo neměl o lidech bez domova v ČR ucelené a jednotné informace.
Moravskoslezský kraj na prvním místě
Nejvíce lidí bez domova bylo sečteno v Moravskoslezském kraji (2 574), na druhém místě skončila Praha (1 254) a na třetím Jihomoravský kraj (1 156). Naopak nejméně lidí využívá služeb sociálních zařízení v Karlovarském (256) a Libereckém kraji (262). Celkem sebrali sčítací komisaři informace od 11 496 lidí, kteří byli podle dané metodiky označeni jako lidé bez domova.
Nejvíce je vyučených mužů, zpravidla jsou svobodní nebo rozvedení
Mezi bezdomovci jednoznačně převládají muži, žen bylo sečteno jen 21,5 %. Většina sečtených jsou lidé svobodní (49,0 %) nebo rozvedení (38,3 %).
Z pohledu vzdělání je nejčetněji zastoupena skupina bezdomovců s výučním listem nebo se středoškolským vzděláním bez maturity (47,2 %). Na druhém místě pak skončili bezdomovci se základním vzděláním (28,5 %). V celkové populaci je vyučených 32,8 %, lidí se základním vzděláním 17,4 %.
Hypotéza, že mezi lidmi bez domova žije možná velké množství vysokoškoláků, se nepotvrdila. Vysokoškolské vzdělání uvedlo pouze 2,6 % sečtených.
Na víru se mě neptejte
Otázka na víru byla ve sčítání lidu dobrovolná, možnost neodpovědět využila téměř polovina bezdomovců (5 392). Velká část bezdomovců uvedla, že je bez náboženské víry (4 015) a 901 bezdomovců uvedlo, že věří, ale nehlásí se k žádné církvi ani náboženské společnosti. Jen pro zajímavost, 14 bezdomovců uvedlo víru v rytíře Jedi.
Ekonomická aktivita: Nezaměstnaný
Jednoznačně nejvíce je mezi bezdomovci staršími 15 let nezaměstnaných (40,2 %). Za pozornost stojí fakt, že 3,1 % nezaměstnaných bezdomovců hledá stále své první zaměstnání. 28,5 % bezdomovců uvedlo, že jsou ekonomicky aktivní, a 14,2 % jsou nepracující důchodci. Ze zhruba 4 700 ekonomicky aktivních bezdomovců jich podle odvětví nejvíce působí:
- 33,0 % ve zpracovatelském průmyslu (výroba motorových vozidel, kovových konstrukcí, hutnictví),
- 19,0 % ve stavebnictví,
- 8,6 % v dopravě a skladování.
K čemu budou data sloužit?
Půjde o důležité podklady pro stát a všechny organizace, které se snaží lidem bez domova pomáhat. Budou to velmi důležité informace pro plánování sociálních služeb v celé ČR a také pro vytváření programů a projektů zapojování lidí bez domova do běžného života.
„Velmi oceňujeme historicky první rozlišení a sečtení bezdomovců v rámci sčítání lidu,“ uvádí ředitelka Sdružení azylových domů v ČR Dominika Najvert. „Chceme do budoucna prohloubit spolupráci s ČSÚ a do této cílové skupiny započítat také osoby s faktickým bydlištěm v komerčních ubytovnách, které nemají jiné místo k bydlení. Je velmi důležité, že toto sčítání položilo základ pro budoucí srovnávání. Po dalším sčítání bude možné poukázat na vývoj ve struktuře této cílové skupiny, tedy jak se za 10 let posune průměrný věk, úroveň vzdělání, poměr mužů a žen mezi bezdomovci a podobně.“
Ondřej Kubala
tiskový mluvčí projektu Sčítání lidu, domů a bytů 2011
infomail 
