Při plánování protipovodňových opatření pomáhají data ze sčítání

O využití dat ze sčítání pro plánování povodňových rizik a protipovodňových opatření jsem si povídal s Josefem Reidingerem z oboru ochrany vod Ministerstva životního prostředí a Karlem Drbalem z brněnské pobočky Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.

Proč jsou pro vás data ze sčítání důležitá?

Při tvorbě povodňových plánů obcí nebo návrhu konkrétních protipovodňových opatření, například ochranných hrází či uvolňování aktivních zón záplavového území, je vždy nutné vědět, kolik lidí a majetku je potenciálně ohroženo. Pro výpočty potřebujeme vědět, kolik lidí v ohrožených oblastech žije. Právě zde nám data ze sčítání pomáhají.

Jsou pro vás zajímavá i některá další data ze sčítacích formulářů?

Určitě. Z formulářů, které budou lidé letos vyplňovat, jsou velmi důležité údaje o materiálu nosných zdí, počtu nadzemních podlaží nebo způsobu bydlení – tedy zda se jedná o byt, chalupu nebo ubytovací zařízení.

K čemu jsou tato data potřebná?

Taková data jsou využitelná při stanovování škodních křivek. Je nutné stanovit co nejpřesnější odhad možného ohrožení majetku. Stejně tak je nutné brát v potaz, jestli existuje – například u dřevěných budov – riziko, že je může voda odnést a způsobit škodu jinde. Při určování rizika je také důležité vědět, zda jsou budovy převážně z betonu nebo naopak z nepálených cihel a podobně, kdy je pak důležitá i doba expozice (zaplavení). Při obnově území jsou také důležité informace o likvidaci odpadních vod a v zimě i způsob vytápění.

Jaké jsou hlavní kritéria, zda v nějaké oblasti budou vybudována protipovodňová opatření?

Hlavním kritériem protipovodňových opatření je minimalizace povodňových rizik. Přitom užitky z opatření musí být vyšší než pořizovací a následné provozní náklady. V opačném případě – pokud jsou náklady na protipovodňová opatření příliš vysoká a jedná-li se o vysoce riziková území – je lepší se snažit o změnu využití území a tyto aktivity motivovat, například podpořit bydlení mimo takové oblasti.

Mají data ze sčítání také jinou funkci, než jen pomáhat stanovit ohrožené lidi a majetek?

Data ze sčítání mohou pomoci také členům povodňových orgánů, kteří zjišťují aktuální stav ohroženého majetku v povodňových plánech pro jednotlivé obce. Při povodni nemusí být ohroženy jen domy, někdy stačí, aby voda zaplavila důležitou komunikaci, a stovky lidí se třeba nemají jak dostat do práce, čímž vznikají druhotné škody. Data o dojížďce do zaměstnání, která sčítání nabízí, umožňují předpovědět, kde by mohly být druhotné škody významné a kde je nutné hledat alternativní řešení.

Autor: Jan Sedláček