Pohyb obyvatelstva
Stav obyvatelstva daného území se v čase mění ve svém počtu i struktuře. Iniciátory pohybu obyvatelstva jsou demografické události, které obyvatelé během roku podstupují. Pro potřeby demografické statistiky jsou rozhodujícími níže popsané, přičemž relevantní jsou pouze ty, jimiž nositeli jsou obyvatelé ČR (viz Počet obyvatel).
DEMOGRAFICKÉ UDÁLOSTI
Sňatky
Sleduje se počet zákonně uzavřených manželství, za něž obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matriky)1 statistické hlášení o uzavření manželství. To mj. obsahuje údaje o rodinném stavu, věku a vzdělání snoubenců, pořadí manželství či státní občanství. V případě územního členění jsou sňatky tříděny podle místa pobytu ženicha.
Rozvody
Sleduje se počet zániků manželství, o kterých zaslala zpravodajská jednotka (soud) Českému statistickému úřadu statistické hlášení o rozvodu. Do roku 2006 přitom podléhala hlášení všechna rozvodová řízení, i ta, která neskončila rozvodem manželství. Rozvodová statistika zachycuje také věk, vzdělání, státní občanství manželů, počet nezletilých dětí, datum uzavření sňatku či pořadí rozvodu. V případě územního členění jsou rozvody tříděny podle posledního společného trvalého bydliště manželů. Z hlediska časového určení byly až do roku 2006 rozvody tříděny podle datumu odeslání hlášení o rozvodu, od roku 2007 je určující datum nabytí právní moci rozvodu manželství.
Narození
Sleduje se počet všech narozených dětí (živě i mrtvě), za něž obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matriky) statistické hlášení o narození. V hlášení se mj. uvádí porodní hmotnost a délka, pořadí narozeného dítěte (celkem, v manželství), věk, rodinný stav a vzdělání rodičů či datum sňatku rodičů. Územně jsou narozené děti tříděny podle trvalého pobytu matky v době porodu.
Podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 Sb., o povinném hlášení ukončení těhotenství, úmrtí dítěte a úmrtí matky, ze dne 22. 1. 1988 se narozením živého dítěte rozumí jeho úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže dítě projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost a) 500 g a vyšší nebo b) nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. Známkami života se rozumějí dech nebo akce srdeční nebo pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena. Narozením mrtvého dítěte se rozumí úplné vypuzení nebo vynětí z těla matčina, jestliže plod neprojevuje ani jedinou ze známek života a má porodní hmotnost 1 000g a vyšší.
Potraty
Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž:
a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1 000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže těhotenství je kratší než 28 týdnů
b) plod projevuje alespoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu
c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu, anebo těhotenská sliznice.
Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství anebo umělé přerušení těhotenství (UPT) provedené podle zvláštních předpisů.
Údaje o potratech přebírá ČSÚ ze souboru individuálních dat, který mu poskytuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) České republiky. Na rozdíl od tabulek publikovaných ÚZIS ČR jsou ve výstupech ČSÚ zahrnuty potraty všech žen s trvalým pobytem v České republice, tj. včetně potratů cizinek. Potraty lze členit podle druhu potratu, stáří plodu, věku a rodinného stavu ženy či počtu dosavadních potratů a živě narozených dětí.
Zemřelí
Sleduje se počet všech zemřelých osob, o jejichž úmrtí obdržel Český statistický úřad od zpravodajské jednotky (matriky) statistické hlášení o úmrtí. Zemřelí jsou blíže určeni z hlediska věku, pohlaví, rodinného stavu, vzdělání, státního občanství či příčiny smrti. Od roku 2007 je nově sledováno místo úmrtí.
S účinností od 1.1.1994 je v ČR používána Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů ve znění 10. decenální revize (MKN-10; angl. ICD-10).
Stěhování (přistěhovalí, vystěhovalí)
Stěhováním se rozumí změna trvalého bydliště či dlouhodobého pobytu osoby za hranice určité územní jednotky. Rozlišuje se stěhování vnitřní, tj. v rámci území ČR, a zahraniční. Vnitřní stěhování se dále dělí na tři druhy stěhování: stěhování mezi obcemi v rámci okresu, stěhování mezi okresy v rámci kraje a stěhování mezikrajské. Do případů vnitřního stěhování není zahrnuto stěhování mezi urbanistickými obvody Prahy.
Pro účely demografické statistiky jsou migranti charakterizováni věkem, rodinným stavem, státním občanstvím, samotná migrace je určena datem stěhování, předchozím a novým bydlištěm. Do roku 2004 byl zjišťován také důvod migrace.
Data o stěhování byla v letech 2001–2004 získávána z Hlášení o stěhování (zpravodajskou jednotkou byly ohlašovny pobytu a okresní úřadovny cizinecké a pohraniční policie ČR), od roku 2005 přebírá ČSÚ soubory dat z Ministerstva vnitra a Ředitelství služby cizinecké policie.
ODVOZENÉ ÚDAJE, NEJPOUŽÍVANĚJŠÍ UKAZATELE
Přirozený přírůstek
Přirozený přírůstek obyvatel je rozdílem počtu živě narozených dětí a počtu zemřelých obyvatel za stejné období a území.
Přírůstek stěhováním (migrační saldo)
Přírůstek stěhováním je rozdílem počtu přistěhovalých a vystěhovalých osob za stejné období v daném území.
Celkový přírůstek
Celkový přírůstek obyvatel je součtem přirozeného přírůstku a přírůstku stěhováním za stejné období v daném území.
Saldo zahraničního stěhování
je absolutní rozdíl počtu přistěhovalých do ČR a vystěhovalých z ČR.
Obrat zahraničního stěhování
kvantifikuje stěhování mimo území republiky, je definován jako součet přistěhovalých ze zahraničí a vystěhovalých do zahraničí.
Objem vnitřního stěhování
je počet všech zaznamenaných případů vnitřního stěhování v dané územní jednotce za dané období. Objem stěhování za vyšší územní jednotku je definován jako součet objemu stěhování za nižší územní celky plus stěhování mezi nižšími územními celky.
Index maskulinity
udává, kolik mužů připadá na 100 žen, a to v populaci celkem či v jednotlivých věkových skupinách v daném časovém okamžiku na daném území. Poměr živě narozených chlapců a dívek v daném období se nazývá sekundární index maskulinity.
Index stáří
udává, kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0 – 14 let v daném časovém okamžiku na daném území.
Index ekonomické závislosti
udává, kolik osob v ekonomicky neaktivním věku (starších 65 let a dětí ve věku 0 – 14 let) připadá na 100 osob v ekonomicky aktivním věku 15 – 64 let v daném časovém okamžiku na daném území.
Průměrný věk
je aritmetickým průměrem věku všech jedinců (určitého pohlaví či celkem) žijících v daném časovém okamžiku na daném území.
Věkový medián
je takový věk, který rozděluje danou populaci na dvě stejně početné části, tzn. že počet obyvatel mladších než mediánový věk je stejný jako počet osob starších než mediánový věk.
Střední délka života
vyjadřuje průměrný počet let, který má naději prožít osoba právě x-letá při zachování řádu úmrtnosti sledovaného období daného úmrtnostní tabulkou. Střední délka života ve věku 0 je často nazývána nadějí dožití při narození. Vzhledem k diferenciaci úmrtnosti obou pohlaví je střední délka života uváděna vždy zvlášť za muže a ženy.
Hrubé míry (sňatečnosti, rozvodovosti, porodnosti atd.)
Hrubé míry vyjadřují relaci mezi počtem příslušných demografických událostí a počtem obyvatel. Vyjadřují se zpravidla v promilích, čili v přepočtu na 1 000 obyvatel, rozhodující je přitom střední stav obyvatelstva daného území v daném čase.
Úhrnná plodnost
udává průměrný počet živě narozených dětí, které by se narodily jedné ženě v průběhu jejího reprodukčního období (15 až 49 let), pokud by po celou dobu zůstaly zachovány míry plodnosti daného roku.
Úhrnná sňatečnost (tabulková prvosňatečnost)
udává, jaký podíl mužů resp. žen by zůstal ve svých 50 letech svobodný za předpokladu zachování intenzit sňatečnosti svobodných daného roku.
Úhrnná rozvodovost
udává, jaký podíl manželství by za předpokladu zachování intenzit rozvodovosti daného roku skončil rozvodem.
Kojenecká úmrtnost
udává počet zemřelých kojenců v daném období (dětí zemřelých do jednoho roku dokončeného věku) připadající na 1000 živě narozených dětí ve stejném období.
Novorozenecká úmrtnost
udává počet zemřelých novorozenců v daném období (dětí zemřelých ve věku 0-27 dnů) připadající na 1000 živě narozených dětí ve stejném období.
Další ukazatele demografického vývoje a podrobnou metodiku výpočtu jednotlivých ukazatelů naleznete v Demografické ročence České republiky a v metodických poznámkách publikace Úmrtnostní tabulky za ČR a kraje.
_________________
1 Zpravodajská jednotka (matrika) má povinnost zaznamenat všechny události, které se staly na území jejího správního obvodu. Události, které podstoupili obyvatelé České republiky v cizině, má pod svou agendou speciální matrika sídlící v Brně.