Český statistický úřad vydal v tištěné i elektronické podobě publikaci „Další vzdělávání v roce 2007“( /csu/czso/dalsi-vzdelavani-dospelych-2007-n-cm7qck92em ). Prezentují se zde souhrnné výsledky prvního statistického šetření, které organizoval Eurostat od roku 2005 pod názvem Šetření o vzdělávání dospělých (AES - Adult Education Survey) ve 29 evropských zemích. Cílem šetření bylo zjistit, jaká je situace v oblasti vzdělávání dospělých a pokusit se rozšířit přístup ke vzdělávání přeměnou formálního časově omezeného školního vzdělávání v celoživotní neformální.

ČSÚ se připojil k šetření v roce 2008 v rámci grantového projektu. Náhodně bylo vybráno 7 800 domácností, ve kterých tazatelé provedli rozhovory o účasti na formálním, neformálním vzdělávání, obsahové náplni, nákladech respondentů na vzdělávání, o informálním učení, dále o účasti v kulturním životě, o využití IT, o dosažených znalostech cizích jazyků a důvodech neúčasti ve vzdělávání. Do šetření byli zapojeni respondenti ve věku 25–64 let (referenční věk). Po přepočtu na celou populaci základní soubor zahrnoval 6 045 tisíc osob.


Výsledky ukázaly, že v roce 2007 se účastnilo formálního nebo neformálního vzdělávání 2 276 tis. osob (37,7 %) v referenčním věku. Do formálního vzdělávání se zapojilo 233,3 tis. studujících (3,9 %), v porovnání s muži (3,4 %) byla mírně vyšší účast žen (4,3 %). Opačně tomu bylo v případě volnějšího způsobu získávání poznatků, v neformálním vzdělávání, kterého se účastnilo
2 141,6 tis. osob (35,4 %). Poměrně vyšší byla účast mužů (39,6 %), než žen (31,2 %). Zapojení žen je v mladším věku ovlivněno plněním povinností vyplývajících z mateřské role, ve věku starším rychlejším odchodem do důchodu, a proto i nižší potřebou vzdělávání souvisejícího se zaměstnáním (mladších žen se účastnilo 15,5 % a starších 11,2 %). Co se věkových skupin (25-34, 35-49, 50-64) týče, nejaktivnější skupinou byli lidé ve věku od 35 do 49 let, a to zejména v neformálním vzdělávání (účast 43,7 %), v rámci formálního vzdělávání však studovalo značně více příslušníků nejmladší věkové skupiny od 25 do 34 let (9,8 %). V souladu s předpoklady míra účasti na formálním vzdělávání s věkem klesá (9,8 %, 3,1 % a 0,6 % respektive). V případě neformálního vzdělávání tomu tak není, nejvíce se mu věnují, zřejmě s ohledem na odstup od školního vzdělávání a potřeby vyplývající ze zaměstnání, osoby ve střední věkové skupině (38 %, 43,7 % a 26,1 %).

Nejdostupnější formou dalšího vzdělávání je informální učení (sebevzdělávání, kde není přítomen lektor, nelze zahrnout do formálního nebo neformálního vzdělávání). V souladu s výsledky zjišťování se tímto způsobem učilo 3 303,9 tis. osob, tj. 54,7 % osob v referenčním věku, což bylo v absolutním počtu o 39 % více než v obou zbývajících formách dalšího vzdělávání dohromady.

O znalosti cizích jazyků, výsledky šetření ukázaly, že 31,9 % osob v referenčním věku neovládá žádný cizí jazyk (ke slovenštině se nepřihlíželo). O něco lépe na tom jsou ženy, z nichž 70,4 % uvedlo, že alespoň v minimální míře jeden cizí jazyk ovládá. Mužů takto odpovědělo 65,8 %. Příznivě lze hodnotit, že nejrozšířenějším cizím jazykem je angličtina (byla uvedena ve 36,5 % odpovědí na danou otázku), následována ruštinou (31,6 %) a němčinou (27,1 %).

Významné zjištění se týkalo využití PC a internetu jak při studiu, tak i v jiných běžných činnostech. Jen asi desetina studentů formálního vzdělávání nevyužívala při studiu internet či počítač off-line. V souladu s předpoklady byl největší podíl těch, kteří nevyužívali výpočetní techniku v nejstarší věkové skupině studentů (34,4 %), mezi nezaměstnanými (23,5 %) a studujícími se základním vzděláním (15,1 %). Neporovnatelně nižší využití výpočetní techniky provázelo neformální studium. Více než 62 % účastníků této formy vzdělávání uvedlo, že počítač vůbec nevyužívá. Týkalo se to zejména lidí se základním vzděláním (80 %) a starších věkových ročníků (65 %). Naopak mladší lidé, vysokoškoláci a obyvatelé měst využívali výpočetní techniku nejvíce.





Tiskový referát
Kanceláře předsedy ČSÚ