Z uvedené publikace jsou pro naše čtenáře připravily jako ukázku popis ukazatele z druhé části publikace a část z hodnocení vývoje v Jihočeském kraji v kapitole třetí:

Nejvyšší dosažené vzdělání SOCIÁLNÍ PILÍŘ

Přístup k internetu

Doprava

Hustota dopravní infrastruktury je jeden z rozhodujících a někdy i limitujících faktorů pro rozvoj regionů a obcí. V Jihočeském kraji je její hustota a kvalita silniční sítě spíše na nižší úrovni. Ke konci roku 2006 bylo v Jižních Čechách sice 6 129 km silnic a dálnic, ale pouze 9 km je dálnic a 662 km silnic 1. třídy. Silnice vyšší třídy tak představují jen něco málo přes 10 % z celkové délky silniční sítě. Tento stav je částečně dán příhraniční polohou kraje s rozsáhlými horskými oblastmi, kde převažují silnice III. třídy. Ty představují více než 60 % celkové délky.

V porovnání s ostatními regiony republiky je hustota silniční sítě v přepočtu k rozloze území vůbec jedna z nejnižších (spolu s Karlovarským krajem) v celé republice. Hodnotou 6,7 km na 100 km2 se kraj drží zhruba na třech čtvrtinách republikové střední hodnoty. Ani z hlediska střednědobého vývoje (od roku 2000) nedošlo v této oblasti k zásadnější změně. Přestože za toto období byla již realizovány některé i poměrně náročné finanční akce, celkově se hustota silniční sítě zvýšila jen nepatrně (o 0,1 km na 100 km2). Ani tady kraj nedosahuje republikový růst a v dynamice se zařadí až k závěru pomyslného pořadí.

Přírodní podmínky jsou limitujícím faktorem rovněž v oblasti železniční dopravy. Celkem je v kraji 952 km provozní délky železničních tratí. V přepočtu k celkovému území kraje to představuje 9,5 km na 100 km2. Hustota dopravní infrastruktury je tak srovnatelná s krajem Plzeňským a Vysočina a jen nepatrně vyšší než v kraji Zlínském – kraji s nejnižší hustotou. To samozřejmě znamená, že proti průměru za celou republiku má kraj železniční infrastruktura podstatně méně rozvinutou – hustota železniční sítě je v kraji o čtvrtinu nižší než v souhrnu za ostatní regiony.

Ve střednědobém vývoji se hustota železničních tratí v kraji nemění, stejně jako v průměru za celou republiku. Na druhé straně se alespoň železniční síť nezkracuje, tak jako v kraji Olomouckém nebo Ústeckém.
Graf 1 Hustota dopravní infrastruktury v roce 2006

Pro posouzení efektivnosti nákladní dopravy jsou nezbytné údaje o dopravních výkonech. Tyto údaje se nám však nepodařilo zjistit. Proto jsme se museli spokojit s náhradním ukazatelem „přeprava věcí (zboží)“. Ale ani v tomto případě nemáme ideální podklady pro úplnou představu o přepravě, neboť nám zcela chybí data za tranzit.

V Jihočeském kraji přeprava věcí nákladní dopravou (bez tranzitu) klesla mezi lety 2000 a 2006 o 17 %, z toho přeprava silniční nákladní dopravou klesla o 16 % a železniční dopravou o jednu třetinu. V ČR objem přepraveného nákladu v letech 2000 – 2006 vzrostl o 5 %, vlivem zvýšené přepravy silniční nákladní dopravou (o 7%). Přeprava nákladu po železnici se snížila o 6 %, a přeprava vodní dopravou klesla dokonce na polovinu. Uvedené změny se projevily ve struktuře nákladu podle forem dopravy. Jak ukazuje graf, v Jihočeském kraji i v ČR se nízký podíl železniční dopravy dál snížil.

Graf 2 Výkonové ukazatele dopravy

Za osobní dopravu máme srovnatelné údaje pro silniční i železniční dopravy pouze za přepravené osoby v rámci kraje. Údaje o přepravě osob mimo kraj a do kraje za autobusovou dopravu jsme neměli k dispozici. Z dostupných podkladů vyplývá, že v letech 2000 -2003 počet přepravených osob veřejnou autobusovou dopravou klesl v rámci Jihočeského kraje o necelých 5 %, za celou ČR tento pokles představoval 2 %. Naproti tomu počet přepravených osob po železnici vzrostl v kraji o 10 % a v celé ČR dokonce téměř o čtvrtinu. Tento vývoj se promítl do zvýšení podílu železniční dopravy ve struktuře přepravených osob, jak ukazuje graf.

Městskou hromadnou dopravou se v kraji každoročně přepraví víc než 50 mil. cestujících. Na tomto počtu se ze 30 % podílí přeprava trolejbusy a ze 70 % přeprava autobusová. V letech 2003 – 2006 vzrostl počet přepravených cestujících o necelá 4 %, když přeprava trolejbusy vzrostla o 7 % a autobusy o 2 %.