Z hlediska jednotlivých okresů nebyl vývoj příliš diferencovaný, i když určité rozdíly zde samozřejmě existují. Ve všech okresech (s výjimkou okresu Tábor) došlo během tří čtvrtletí k nárůstu početních stavů obyvatelstva. Přitom ve všech okresech se na vývoji pozitivně promítlo stěhování. Naopak ve většině okresů měl negativní vliv vývoj přirozené měny obyvatelstva. Jen v okresech České Budějovice a Český Krumlov počet živě narozených převýšil počet zemřelých a tyto dva okresy tak zaznamenaly během roku 2005 nejvýraznější přírůstek počtu obyvatel.

ZAMĚSTNANOST A MZDY
V ekonomických subjektech se sídlem na území kraje (bez podnikatelských subjektů do 20 zaměstnanců) bylo zaměstnáno 157 054 osob (přepočet na plně zaměstnané). Také v roce 2005 zůstaly poměrně značné diference ve vývoji zaměstnanosti podle jednotlivých odvětvových činností. V porovnání se stejným obdobím minulého roku se celková zaměstnanost zvýšila o 1,9 %. Přitom k dalšímu snížení zaměstnanosti došlo v zemědělství, oděvním průmyslu a v průmyslu zpracování dřeva. Naproti tomu výraznější nárůst počtu zaměstnanců zaznamenal obchod a také podniky zabývající se ubytováním a stravováním. Z regionálního pohledu se zaměstnanost zvýšila ve třech okresech, z toho v okrese Č. Krumlov o více než 10 %.

Průměrná měsíční hrubá nominální mzda vzrostla v uvedeném souboru vykazujících jednotek meziročně o 5,7 % a v průměru činila na osobu 16 598 Kč (přepočteno na plně zaměstnané). Proti průměru za celou Českou republiku byla v kraji mzda nižší o 2 398 Kč a mezi 14 kraji ČR se tak Jihočeský kraj řadí na 8. místo. Rozdílnou úroveň mezd mezi jednotlivými odvětvími v kraji dokumentuje na jedné straně finanční zprostředkování nebo činnosti v oblasti výpočetní techniky (kde průměrná mzda převyšuje 25 tis. Kč) a na straně druhé oděvní průmysl, kdy není dosahováno ani úrovně 10 tis. Kč.

Z jednotlivých okresů dosahuje nejvyšší hodnoty mzda v okrese České Budějovice (18 260 Kč), který je z 91 okresů ČR (včetně 15 částí Hl. města Prahy) na 25. místě. Naproti tomu v poslední desítce má kraj zastoupení třemi okresy a nižší mzdu než v okresech Písek a Prachatice má ze všech okresů ČR pouze okres Znojmo, po něm následuje J. Hradec a tabulku uzavírá okres Jeseník.

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ PRACOVNÍCH SIL (VŠPS)
Struktura zaměstnanosti a nezaměstnanosti je státní statistikou sledována především prostřednictvím výběrových šetření pracovních sil, její zaměstnanci čtvrtletně navštěvují 0,6 % náhodně vybraných domácností. Ze zjištěných charakteristik jsou data dopočítávána na celou populaci. Proto je nutno při jejich využívání na úrovni kraje počítat s omezenou vypovídací schopností, na úrovni okresu nelze relevantní údaje tímto způsobem zajistit.

Počet zaměstnaných s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl ve 3. čtvrtletí roku 2005 v Jihočeském kraji 302,2 tis. osob, z toho bylo 57 % mužů a 43 % žen. Počet podnikajících (v hlavním zaměstnání) dosahoval 42 tis. osob, což představuje 14,0 % z celkového počtu zaměstnaných, což je o 1,1 procentního bodu méně než průměr ČR. V meziročním porovnání byla celková zaměstnanost v kraji zhruba o 4,9 tisíce osob vyšší (o 1,6 %); počet podnikatelů se ale snížil o více než 6 tis. osob na 87 % loňské úrovně. V odvětvové struktuře připadá 32,1 % zaměstnaných na průmysl, 12,8 % na odvětví obchodu a oprav, 9,7 % na stavebnictví a 6,2 % na zemědělství, lesnictví a rybolov.

Souběžně se svým hlavním zaměstnáním uvádí druhé a další zaměstnání 5,7 tis. osob. Ze 13,9 tis. osob zaměstnaných na zkrácenou pracovní dobu tvoří zhruba 75 % ženy.

Míra ekonomické aktivity (podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných k počtu všech osob ve věku 15 a více let) dosáhla 59,7 % a proti 3. čtvrtletí 2004 se téměř nezměnila. Ani podle pohlaví nedošlo v ekonomické aktivitě k hmatatelnější změně. .

Počet nezaměstnaných vypočtený na základě VŠPS představoval ve 3. čtvrtletí 2005 celkem 15,5 tis. osob, při poněkud vyšším zastoupení žen. Proti stejnému čtvrtletí minulého roku se nezaměstnanost snížila o 3,0 tis. osob, když žen je o 1,4 tisíce nezaměstnaných méně než před rokem. Míra obecné nezaměstnanosti se podle výsledků VŠPS pohybovala kolem 4,9 %, když v předcházejícím roce byla o 1,0 procentního bodu vyšší.

NEZAMĚSTNANOST (podle údajů úřadů práce)
Na úřadech práce Jihočeského kraje bylo ke konci září 2005 evidováno 22 030 neumístěných uchazečů o zaměstnání (z toho 12 681 žen). Proti stejnému období minulého roku se počet nezaměstnaných zvýšil o 2,9 %. Počet dosažitelných uchazečů představoval 20 382 osob, což je o 7,0 % více než v předcházejícím roce.

Míra registrované nezaměstnanosti dosáhla ke konci září 6,25 %. Přitom u mužů se blíží 5 %, u žen převyšuje 8 %. V porovnání s rokem 2004 se celková nezaměstnanost zvýšila. Relativní zvýšení nezaměstnanosti přitom zaznamenaly všechny okresy s výjimkou okresu J. Hradec. V absolutním vyjádření má nejvyšší míru nezaměstnanosti z celého kraje stále okres Č. Krumlov (9,15 %). Naopak nejnižší je dlouhodobě nezaměstnanost v okrese České Budějovice. Celkově je v kraji míra registrované nezaměstnanosti 2. nejnižší v ČR, hned po Hl.městě Praze.

V meziročním srovnání se mírně změnila struktura nezaměstnaných, když se snížil počet nezaměst-naných absolventů škol (z 2,9 tis. osob na 2,3 tis. osob) a naopak vzrostl počet nezaměstnaných osob se zdravotním postižením. Nepatrně vyšší je podíl žen, které představují 58 % z celkového počtu nezaměstnaných. Osoby s nárokem na podporu v nezaměstnanosti tvořily zhruba 34 % z celkového počtu neumístěných, zatímco v předchozím roce to byl podíl 46,9 %.

Koncem 3. čtvrtletí bylo v kraji 2 964 volných pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 7,4 uchazeče, což v podstatě odpovídá i situaci před rokem. Proti stavu v roce 2004 vzrostl počet volných míst o 3,6 %. Pro osoby se zdravotním postižením se nabídka volných pracovních snížila téměř o 20 %.

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA PODNIKATELSKÉ SFÉRY
K 30. 9. 2005 bylo v kraji evidováno ve statistickém Registru ekonomických subjektů (RES) 144,3 tis. subjektů. Z hlediska právní formy připadal největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku (102,1 tis. subjektů), dále bylo 8,5 tis. zemědělských podnikatelů a samostatně hospodařících rolníků a 6,7 tis. osob podnikajících podle zvláštních předpisů. Právnické osoby jsou zastoupeny mimo jiné 10,3 tis. společností s ručením omezeným, 649 akciovými společnostmi, 725 družstvy a 37 státními podniky.

Proti minulému roku se počet ekonomických subjektů zvýšil o 1,4 %. Nejdynamičtěji přitom rostl počet obchodních společností o 5,1 %. Z hlediska zaměření podle odvětví převažující činnosti se nejvíce podnikatelských subjektů orientuje na obchodní činnosti (37,5 tisíc subjektů). Zhruba 20 tisíc jednotek je pak orientováno na Činnosti v oblasti nemovitostí a služby pro podniky, stejně jako na průmysl. V meziročním srovnání se struktura registru výrazně nemění. Z pohledu počtu zaměstnanců více než polovina subjektů zapsaných v RES tento údaj nespecifikovala a 49 tisíc neuvádí žádného zaměstnance. V kategorii nad 2 500 zaměstnanců má v kraji sídlo pouze 1 subjekt. Proti stavu před rokem ani ve velikostní struktuře podniků nedošlo k podstatnější změně.

STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební úřady vydaly během 9 měsíců roku 2005 na území kraje 7 059 stavebních povolení (orientační hodnota staveb 10 543 mil. Kč b.c.). Počet povolení tak meziročně poklesl o více než desetinu a také orientační hodnota staveb je nižší (o 6 %). Z celkového počtu vydaných stavebních povolení se týkalo 55 % budov (z nich zhruba 40 % zaujímaly nové stavby). Stavby na ochranu životního prostředí tvořily jen 19 % akcí. Nejvíce stavebních povolení vydáno v okrese České Budějovice, a to jak celkem, tak i ve většině jednotlivých kategorií.

Průměrná hodnota na jedno stavební povolení představovala v kraji 1 494 tis. Kč. Ve třech okresech byly akce finančně nejnáročnější, z totho v okrese Č. Budějovice téměř dvojnásobně. Naopak v okresech J. Hradec a Strakonice byly průměrné rozpočtové náklady na jednu akci nejnižší (870 tis. Kč).

BYTOVÁ VÝSTAVBA
V průběhu 1. až 3. čtvrtletí 2005 byla v kraji zahájena výstavba 1 827 bytů, tj. o 2,6 % méně než v roce 2004. Také v dokončování (celkem dokončeno 1 123 bytů) nebylo dosaženo minuloroční úrovně a pokles je zde zhruba pětinový. Přitom vývoj v jednotlilvých okresech je značně diferencovaný a proti vysokému nárůst v okrese Prachatice a stagnaci v okresech J. Hradec a Písek stojí pokles v ostatních okresech (v okrese Strakonice zhruba na polovinu minuloročního stavu). Počet rozestavěných bytů byl ke konci 3. čtvrtletí větší než před rokem o 5,9 %; celkem bylo rozestavěno 14 570 bytů, z toho se více než polovina vztahovala k výstavbě rodinných domů.

ZEMĚDĚLSTVÍ
V průběhu devíti měsíců roku 2005 bylo v kraji prodáno 365,6 tis. tun obilovin, na čemž se nejvíce podílel prodej pšenice (217,8 tis. tun) a ječmene (93,5 tis. tun). Z ostatních rostlinných výrobků představoval prodej brambor konzumních 15,6 tis. tun a řepky 86,0 tis. tun. Proti roku 2004 se prodej obilovin zvýšil zhruba o desetinu, u konzumních brambor ale meziroční nárůst představuje více než 40 %.

Výroba masa dosáhla 43,0 tis. tun, z toho připadalo 35,2 tis. tun na maso vepřové a 7,8 tis. tun na maso hovězí. V porovnání s rokem 2004 se výroba masa v kraji snížila. Projevil se zde především vliv nižší výroby hovězího a telecího masa s meziročním poklesem o více než 20 %. Naproti tomu u vepřového masa došlo proti předchozímu roku k mírnému nárůstu – celorepubliková tendence v této kategorii je však zcela opačná.

PRŮMYSL
V roce 2005 mělo v kraji své sídlo 163 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci. Průměrný evidenční počet zaměstnanců v těchto subjektech představoval 50,1 tis. osob. Proti roku 2004 poklesl o 3,1 %, zejména s poklesem zaměstnanosti v energetice, i když také ve zpracovatelském průmyslu se početní stavy snížily (zejména v odvětví výroba dopravních prostředků). Průměrná hrubá měsíční mzda dosáhla 17 034 Kč a meziročně vzrostla o 2,9 %. Ve zpracovatelském průmyslu přírůstek představoval 3,7 %, ale v energetice nadprůměrné mzdy poklesly meziročně o 2,8 %..

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb celkem dosáhly 83,3 mld. Kč. Z toho zhruba tři čtvrtiny připadají na zpracovatelský průmysl, kde došlo meziročně k mírnému poklesu v běžných cenách o 1,7 %, čemuž v zásadě odpovídá i pokles tržeb z průmyslové činnosti. Problematické je hodnocení vývoje v energetice, kde došlo ke změně v metodickém přístupu a zjištěná data nejsou plně srovnatelná s údaji za minulé období. Proto toto odvětvní nelze podle krajů posuzovat v meziročním vývoji a nelze tedy ani provést hodnocení za celý průmysl..

STAVEBNICTVÍ
Objem stavebních prací podle dodavatelských smluv („S“) ve stavebních firmách s 20 a více zaměstnanci a sídlem v kraji (168 subjektů) dosáhl za leden až září 2005 v běžných cenách 8,0 mld. Kč a proti roku 2004 došlo k poklesu o 12,9 %. Dynamika stavební výroby se tak proti minulému roku výrazně zpomalila. Svůj vliv má do značné míry vysoká srovnatelná základna z minulého roku související mimo jiné se snahou stavebních podniků realizovat co největší objemy prací ještě před zavedením nové sazby DPH. Meziroční pokles stavební výroby se projevil v celé struktuře stavebních prací. Pomineme-li hodnotově nižší kategorii ostatních prací, pak k nejvýraznějšímu snížení došlo v opravách a údržbě.

V 1. až 3. čtvrtletí 2005 dosáhl průměrný evidenční počet zaměstnanců v uvedené skupině stavebních podniků 9 388 osob (fyzické osoby) a meziročně vzrostl o 6,0 %. Průměrná měsíční mzda ve výši 15 997 Kč znamená meziroční nárůst jen o 1,1 %, když produktivita práce (vztažená k základní stavební výrobě) byla proti srovnatelnému období minulého roku nižší o 4,7 %.