Nejnovější statistické údaje

Předběžné údaje.
Údaj udává počet občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky, cizinců s platným azylem v České republice a cizinců s udělenou dočasnou ochranou s obvyklým pobytem v ČR k uvedenému datu podle bilance obyvatel ČSÚ.

Hrubý domácí produkt (HDP) - je jedním z klíčových souhrnných ukazatelů vývoje ekonomiky. Představuje míru celkové ekonomické činnosti na daném území, při které produkce uspokojuje konečnou poptávku hospodářství. Aby byl vyloučen vliv změn cen je vyjádřen ve stálých cenách (průměrné ceny předchozího roku nebo srovnatelné ceny roku 2015).
Růst (pokles) HDP charakterizuje o kolik % reálně stoupl (klesl) hrubý domácí produkt ve sledovaném čtvrtletí roku proti stejnému období roku předchozího, po očištění o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní.

Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny v čase. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.
Uváděný index spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny v příslušném měsíci proti stejnému měsíci předchozího roku.

Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny v čase. Míra inflace je měřena pomocí přírůstku indexu spotřebitelských cen.
Uváděná míra inflace (přesněji průměrná míra inflace) vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za dvanáct posledních měsíců proti průměrné cenové hladině dvanácti předchozích měsíců.

Index průmyslové produkce (IPP) měří vlastní výstup průmyslových odvětví i průmyslu celkem očištěný od cenových vlivů. Jedná se o základní ukazatel konjunkturální statistiky průmyslu. Při jeho výpočtu se z větší části vychází z tržeb za vlastní výrobky a služby přeceněných do stálých cen, v případě vybraných odvětví charakterizují vývoj odvětví fyzické objemy produkce výrobkových reprezentantů. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index, a to na úrovni dvouciferného oddílu CZ-NACE. Při agregaci na vyšší úroveň se využívají váhy odvozené ze struktury přidané hodnoty v bazickém roce (agregace na úroveň sekcí, hlavních průmyslových seskupení a na průmysl celkem). V souladu s předpisy Eurostatu index průmyslové produkce pokrývá sekce CZ-NACE B, C, D (kromě skupiny 35.3). Údaj je prezentován ve formě očištěné o vliv počtu pracovních dnů.
Růst (pokles) průmyslové výroby charakterizuje IPP (index průmyslové produkce) , vycházející z výpočtu měsíčního bazického IPP od kterého jsou odvozeny měsíční a kumulativní meziroční IPP.

Index stavební produkce (ISP) je základní ukazatel konjunkturální statistiky stavebnictví. Při jeho výpočtu se vychází z vývoje stavebních prací ZSV přeceněných do stálých cen. Index je primárně počítán jako měsíční bazický index. Je publikován za celou populaci podniků s převažující stavební činností. Meziroční vývoj stavební produkce je publikován po očištění o vliv počtu pracovních dnů. Meziměsíční, popř. mezičtvrtletní tempa jsou očištěna také o vliv sezónnosti.
Růst (pokles) stavební produkce charakterizuje ISP (index stavební produkce), vycházející z výpočtu měsíčního bazického ISP od kterého jsou odvozeny měsíční a kumulativní meziroční ISP.

Tržby v maloobchodě, kromě motorových vozidel, zahrnují celkové tržby za zboží, vlastní výrobky a služby bez DPH. Jedná se o maloobchodní tržby za prodej potravin, nepotravinářského zboží a pohonných hmot. Hodnota tržeb je přepočtena do stálých cen a očištěna o vliv počtu pracovních dnů.

Průměrná měsíční nominální mzda jednoho zaměstnance zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů. Mzda je počítána za celé národní hospodářství, zahrnuje tedy údaje za všechny zaměstnance. Je uvedena na přepočtené počty zaměstnanců, zohledňuje tak délku pracovních úvazků zaměstnanců.
Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

Průměrná měsíční nominální mzda jednoho zaměstnance zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů. Mzda je počítána za celé národní hospodářství, zahrnuje tedy údaje za všechny zaměstnance. Je uvedena na přepočtené počty zaměstnanců, zohledňuje tak délku pracovních úvazků zaměstnanců.
Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

Průměrná měsíční nominální mzda jednoho zaměstnance zahrnuje všechny pracovní příjmy (základní mzdy, osobní příplatky a ohodnocení, prémie a odměny, podíly na hospodářských výsledcích a náhrady mzdy), které byly zúčtovány zaměstnancům evidenčního počtu podle příslušných platových a mzdových předpisů. Mzda je počítána za celé národní hospodářství, zahrnuje tedy údaje za všechny zaměstnance. Je uvedena na přepočtené počty zaměstnanců, zohledňuje tak délku pracovních úvazků zaměstnanců.
Růst (pokles) průměrné nominální mzdy vyjadřuje o kolik % se zvýšila (poklesla) tato mzda v daném čtvrtletí v porovnání se stejným obdobím předchozího roku.
Údaj o růstu (poklesu) průměrné reálné mzdy je stanoven jako růst (pokles) podílu indexu průměrné nominální mzdy a indexu spotřebitelských cen za shodné období.

Ceny zemědělských výrobců jsou měsíčně zjišťovány u cca 500 vybraných výrobců v zemědělství (u soukromých, družstevních, příp. státních firem). Ceny jsou očištěny od daně z přidané hodnoty. Zjišťovány jsou realizační, smluvní ceny (bez vlastní spotřeby), určené pro tuzemský trh. Zemědělská cenová statistika rozlišuje sezonní a nesezónní komodity.
Průměrná měsíční cena sledovaných zemědělských výrobků je prostým aritmetickým průměrem vykázaných cen jednotlivých výrobců.
Roční průměrná cena a průměrná cena od počátku roku se u nesezónních komodit počítá jako prostý aritmetický průměr z průměrných měsíčních cen. U sezónních komodit je pak váženým aritmetickým průměrem cen jednotlivých měsíců, ve kterých se vyskytovala cena.
Cenové indexy zemědělských výrobců jsou od ledna 2018 počítány na nových váhových schématech odvozených z tržeb zprůměrovaných za roky 2014, 2015 a 2016. Indexy jsou počítány k novému cenovému základu průměr roku 2015 = 100.
Strukturu indexu cen zemědělských výrobců tvoří 59 základních zemědělských výrobků (cenových reprezentantů), z toho je 46 rostlinných, včetně ovoce a zeleniny, a 13 živočišných výrobků. Dále se sledují ceny dalších 38 výrobků, které do výpočtu indexů nevstupují.
Měsíční indexy cen jednotlivých reprezentantů se počítají jako podíl jejich průměrné ceny za příslušný měsíc a průměrné roční ceny roku 2015. Měsíční indexy za vyšší agregace jsou počítány pomocí váženého aritmetického průměru cenových indexů příslušných reprezentantů (váhy v promilích).
Váhové podíly zemědělských sezónních a nesezónních komodit se v různých měsících roku od sebe navzájem liší, proto bylo ve výpočtu indexu použito dvourozměrného, váhového schématu ve tvaru matice. Jeden rozměr je určen pro vertikální agregaci od úrovně reprezentantů až po nejvyšší úroveň, druhý rozměr je pro 12 měsíců v roce. Nominálnímu součtu 1000 je pak roven součet vah nejvyšší agregace „Zemědělská výroba včetně ryb“ za každý měsíc v roce. Pro výpočet indexu cen zemědělských výrobců se tudíž využívá proměnlivých měsíčních vah.
Růst (pokles) cen zemědělských výrobců udává, o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném období předchozího roku.

Ceny průmyslových výrobců: jsou zjišťovány měsíčně na základě údajů z vybraných organizací (cca 1200) za vybrané reprezentanty (cca 5000). Vykazované ceny jsou ceny sjednané mezi dodavatelem a odběratelem v tuzemsku bez DPH a spotřební daně (bez nákladů na dopravu k zákazníkovi a nákladů s ní spojených) fakturované za významnější obchodní případy mezi 1. až 20. kalendářním dnem sledovaného měsíce.
Z vykázaných cen se na stálých vahách počítá index cen průmyslových výrobců. Ten měří průměrný cenový vývoj všech průmyslových výrobků vyrobených a prodaných na domácím, českém trhu. Za průmyslové výrobky se považují výrobky vyrobené v odvětvích kategorií B až E podle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE).
Průmyslem celkem se označuje součet sekcí B, C, D a E Klasifikace produkce (CZ-CPA) v aktuálním vydání, platném od 1. ledna 2015, která je vypracovaná na bázi evropského standardu CPA 2015 (Classification of Products by Activity).
V průběhu roku 2016 proběhla standardní komplexní revize indexů cen průmyslových výrobců. Na jejím základě jsou cenové indexy od ledna 2017 počítány na nových vahách za rok 2015. Váhy byly stanoveny na základě struktury tuzemských tržeb za rok 2015 z výkazu Prům 2-01, Ceny Prům 1-12 a administrativních dat výkazu P4-01.
Cenové indexy vypočítávané k základu prosinec 2010 = 100 byly nahrazeny novými technickými cenovými indexy se základem prosinec 2015 = 100. Takto vypočtené indexy jsou od čtyřmístné úrovně klasifikace CZ-CPA výše řetězeny k novému bazickému základu průměr roku 2015 = 100 a průměr roku 2005 = 100, čímž je zajištěno pokračování současných časových řad indexů.
Výpočet indexů k základu prosinec 2005 = 100 byl ukončen a výpočet indexů k základu průměr roku 2015 = 100 byl proveden zpětně až do ledna 1990. Pro potřeby mezinárodních organizací byl zaveden i nový základ průměr roku 2010 = 100.
Základní časovou řadou pro výpočet odvozených indexů (meziměsíční, meziroční a klouzavý) je průměr 2015 = 100.
Růst (pokles) cen průmyslových výrobců udává, o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném období předchozího roku.

Indexy cen stavebních prací jsou počítány čtvrtletně na základě dat z výkaznictví Ceny Stav 1-04. Měsíční cenové indexy stavebních prací jsou proto odhadovány pomocí výsledků dalších měsíčních šetření ČSÚ. Vstupními hodnotami pro odhady cenových indexů stavebních prací jsou především indexy cen materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví za běžný měsíc a indexy cen stavebních prací ze čtvrtletního šetření. Do výpočtu hodnot odhadů cenových indexů stavebních prací jsou kromě materiálových vlivů zahrnuty i vlivy nemateriálové povahy.
Odhady měsíčního vývoje cenových indexů stavebních prací se vždy po uplynutí čtvrtletí (46. den) zpětně zpřesňují (běžně revidují) podle nejnovějších výsledků přímého čtvrtletního šetření o pohybu cen stavebních prací Ceny Stav 1-04.
Změna hodnoty indexu cen stavebních prací i stavebních děl (růst resp. pokles) udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném měsíci předchozího roku.

Index cen tržních služeb v produkční sféře je ukazatel pro sledování cenových pohybů a měření inflačních tlaků na trhu služeb. Cílem indexu je změřit průměrnou měsíční změnu v cenách vybraných tržních služeb určených převážně pro podnikovou sféru na tuzemském trhu. Sledovanými cenami jsou realizační smluvní ceny, popř. katalogové, které jsou očištěny od daně z přidané hodnoty.
Úhrnný index cen tržních služeb je složen z dílčích indexů cen vybraných služeb v členění dle CZ-CPA v oddílech: 49, 50, 52, 53, 58, 61, 62, 63, 64, 65, 68, 69, 70, 71, 73, 74, 77, 78, 80, 81, 82. Jedná se o indexy cen následujících tržních služeb: pozemní a potrubní doprava, vodní doprava, skladování a podpůrné služby v dopravě, poštovní a kurýrní služby, vydavatelské služby, telekomunikační služby, programování a poradenství, informační služby, finanční služby, pojištění, služby v oblasti nemovitostí, právní a účetnické služby, poradenství v oblasti řízení, architektonické a inženýrské služby, reklamní služby a průzkum trhu, ostatní odborné, vědecké a technické služby, služby v oblasti pronájmu, služby v oblasti zaměstnání, bezpečnostní a pátrací služby, služby související se stavbami, úpravou krajiny, administrativní a jiné podpůrné služby.
Růst (pokles) cen tržních služeb udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném měsíci předchozího roku.

Za dovoz je považována:

• hodnota dovezeného zboží hlášená při přechodu hranic přímo rezidenty (podle sebraných dat Intrastatu a Extrastatu),
• hodnota prodaného zboží zahraničními subjekty na území ČR (podle daňových přiznání k DPH nerezidentů). Tato hodnota představuje skutečný obchod a nahrazuje původní hodnoty dovezeného zboží hlášeného při přechodu hranic (do Intrastatu a Extrastatu) přímo nerezidenty.

Růst (pokles) dovozu udává o kolik % vzrostla (klesla) v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku hodnota dovozu v běžných cenách.

Za vývoz je považována:

• hodnota vyvezeného zboží hlášená při přechodu hranic přímo rezidenty (podle sebraných dat Intrastatu a Extrastatu),
• hodnota nakoupeného zboží zahraničními subjekty na území ČR (podle daňových přiznání k DPH nerezidentů). Tato hodnota představuje skutečný obchod a nahrazuje původní hodnoty vyvezeného zboží hlášeného při přechodu hranic (do Intrastatu a Extrastatu) přímo nerezidenty.

Růst (pokles) vývozu udává o kolik % vzrostla (klesla) v daném období v porovnání se stejným obdobím předchozího roku hodnota vývozu v běžných cenách.

Index cen vývozu a dovozu zboží za Českou republiku je měsíčně počítán od roku 1998. Ceny jsou zjišťovány prostřednictvím státních statistických výkazů Ceny ZOD 1-12 pro dovoz a Ceny ZOV 1-12 pro vývoz.
Výběr cenových reprezentantů provedly tuzemské ekonomické subjekty důležité pro zahraniční obchod České republiky – jednak výrobní podniky, ale i podniky zabývající se pouze zahraničně obchodní činností, a to cca 600 ekonomických subjektů pro vývoz a rovněž cca 600 ekonomických subjektů pro dovoz. Ve váhových schématech pro vývoz a dovoz je nyní celkem zařazeno více než 5000 výrobků, surovin a materiálů - cenových reprezentantů, které se významně podílejí na hodnotě realizace jednotlivých významnějších skupin zahraničního obchodu (vývozu i dovozu).
Základem realizačních cen jsou fakturované ceny z uskutečněných významnějších vývozních a dovozních obchodů přepočtené na CZK příslušným průměrným měsíčním měnovým kurzem ČNB. Tento přepočet provádí buď přímo zpravodajská jednotka, nebo pokud ekonomický subjekt vykazuje ceny v zahraniční měně, přepočet na CZK provádí ČSÚ. Do cenových indexů se tudíž promítá kromě cenového vývoje i vliv změn kurzů zahraničních měn. Uváděné ceny neobsahují clo, daň z přidané hodnoty, ani spotřební daň.
V průběhu roku 2017 proběhla standardní revize výpočtu indexů cen zahraničního obchodu. Počínaje cenovými indexy za referenční období leden 2018 jsou cenové indexy vývozu a dovozu počítány na novém váhovém schématu, na struktuře zahraničního obchodu se zbožím roku 2015, k cenovému základu průměr roku 2015 = 100. Nově vypočtené indexy jsou od ledna 2018 řetězeny na tuto časovou řadu indexů, čímž je zajištěno její pokračování.
Růst (pokles) vývozních a dovozních cen udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném měsíci předchozího roku.

Index cen vývozu a dovozu zboží za Českou republiku je měsíčně počítán od roku 1998. Ceny jsou zjišťovány prostřednictvím státních statistických výkazů Ceny ZOD 1-12 pro dovoz a Ceny ZOV 1-12 pro vývoz.
Výběr cenových reprezentantů provedly tuzemské ekonomické subjekty důležité pro zahraniční obchod České republiky – jednak výrobní podniky, ale i podniky zabývající se pouze zahraničně obchodní činností, a to cca 600 ekonomických subjektů pro vývoz a rovněž cca 600 ekonomických subjektů pro dovoz. Ve váhových schématech pro vývoz a dovoz je nyní celkem zařazeno více než 5000 výrobků, surovin a materiálů - cenových reprezentantů, které se významně podílejí na hodnotě realizace jednotlivých významnějších skupin zahraničního obchodu (vývozu i dovozu).
Základem realizačních cen jsou fakturované ceny z uskutečněných významnějších vývozních a dovozních obchodů přepočtené na CZK příslušným průměrným měsíčním měnovým kurzem ČNB. Tento přepočet provádí buď přímo zpravodajská jednotka, nebo pokud ekonomický subjekt vykazuje ceny v zahraniční měně, přepočet na CZK provádí ČSÚ. Do cenových indexů se tudíž promítá kromě cenového vývoje i vliv změn kurzů zahraničních měn. Uváděné ceny neobsahují clo, daň z přidané hodnoty, ani spotřební daň.
V průběhu roku 2017 proběhla standardní revize výpočtu indexů cen zahraničního obchodu. Počínaje cenovými indexy za referenční období leden 2018 jsou cenové indexy vývozu a dovozu počítány na novém váhovém schématu, na struktuře zahraničního obchodu se zbožím roku 2015, k cenovému základu průměr roku 2015 = 100. Nově vypočtené indexy jsou od ledna 2018 řetězeny na tuto časovou řadu indexů, čímž je zajištěno její pokračování.
Růst (pokles) vývozních a dovozních cen udává o kolik % se v daném měsíci zvýšila (snížila) průměrná cenová hladina těchto cen v porovnání s průměrnou cenovou hladinou ve stejném měsíci předchozího roku.

Obecná míra nezaměstnanosti vyjadřuje podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle (v procentech), kde čitatel i jmenovatel jsou ukazatele konstruované podle metodiky Eurostatu vypracované na základě definic a doporučení Mezinárodní organizace práce (International Labour Organization, zkratka ILO). Ukazatel je získaný z výsledků výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Šetření podléhají všechny osoby obvykle bydlící ve vybraném bytě bez ohledu na druh jejich pobytu. Čtvrtletní výběrový soubor (asi 0,6 % všech trvale obydlených bytů) zahrnuje přibližně 25 tis. náhodně vybraných a vyšetřených bytů na území celé České republiky.

Plný starobní důchod může být pobírán buď po dosažení důchodového věku (řádný starobní důchod) nebo v zákonem stanovené době před dosažením důchodového věku (předčasný starobní důchod). Nárok na řádný i předčasný starobní důchod je zároveň podmíněn získáním potřebné doby pojištění. Při nesplnění potřebné doby pojištění na plný starobní důchod může pojištěnec po dosažení určené nižší doby pojištění a vyššího zákonem daného věku pobírat poměrný důchod.