Zemřelí ve Zlínském kraji v letech 2000 a 2009 podle vybraných příčin úmrtí
Ve Zlínském kraji v roce 2009 zemřelo celkem 6 109 obyvatel, z toho 2 976 (tj. 48,7 %) žen. Při porovnání s rokem předchozím se jejich počet zvýšil o 107 (o 1,8 %). Ve srovnání s rokem 2000 se však jejich počet o 63 snížil. Proložením lineárního trendu počtem zemřelých v jednotlivých letech, a to za období 1990 až 2009, zjistíme, že trend je mírně klesající. V grafu jsou také zachyceny relativní hodnoty (počet zemřelých na tisíc obyvatel středního stavu), a to jak ve Zlínském kraji, tak i za celou republiku. Z grafu je vidět, že zlínské relativní hodnoty se od celorepublikových příliš nelišily. Do roku 2002 klesaly a až do roku 2004 byly pod republikovou hodnotou. V roce 2005 se však zlínská hodnota zvýšila a dostala se nad průměr ČR. V následujících dvou letech se znovu zmenšovala a byla opět nižší než republiková. Od roku 2007 relativní zlínská hodnota narůstá a v roce 2008 a 2009 byla opět vyšší než celorepubliková.
Graf Zemřelí ve Zlínském kraji
Pro ucelenější pohled na tuto oblast byla zpracovaná tabulka podle skupin nejčastějších příčin úmrtí a nalezení změn, ke kterým od roku 2000 došlo. Byly vybrány příčiny ze skupiny novotvarů a nemocí oběhové soustavy. Protože v průběhu let docházelo nejen ke změnám v počtu zemřelých, ale i v počtu obyvatel, jsou v tabulce uvedeny podíly vybraných příčin z celkového počtu zemřelých.
Nejčastějšími příčinami úmrtí ve Zlínském kraji jsou choroby ze skupiny nemocí oběhové soustavy. Na ně umírá v kraji více jak polovina zemřelých. Podíl těchto úmrtí poklesl v letech 2000 až 2009 z 56,5 % na 53,9 %. Dalším dobrým zjištěním je zvýšení průměrného věku zemřelých na tyto nemoci ve sledovaném období 77,3 let na 79,1 roku. U mužů se průměrný věk během tohoto období zvýšil o 1,3 roku na 75,0 let, u žen o 1,9 roku na 82,5 let. Zjištěné změny u této skupiny nemocí jsou rozdílné. Např. u infarktu myokardu a cévních nemocí mozku došlo ke kladným změnám. Zmenšil se podíl zemřelých z těchto příčin a také se zvýšil průměrný věk zemřelých. Jinak tomu bylo ale u skupiny ostatních forem ischemických chorob srdečních, kde podíl zemřelých se během deseti let zvýšil o 7,1 procentního bodu na 20,6 %. Pozitivní stránkou však zůstává, že podobně jako v jiných skupinách, došlo i zde ke zvýšení průměrného věku zemřelých.
Druhou nejčastější příčinou úmrtí je skupina novotvarů. Podíl zemřelých na novotvary se v průběhu deseti let zvýšil takřka o jeden celý procentní bod. Z podrobnějšího členění je vidět nárůst podílu u zhoubných novotvarů (o 0,6 p.b., na 23,4 %), a z nich u novotvarů mízní, krvetvorné a příbuzné tkáně o 0,5 p.b. na 1,7 %. Celkově se v této skupině i v jejich podskupinách také prodloužil průměrný věk zemřelých. Nejvýraznější prodloužení průměrného věku zemřelých bylo zjištěno u skupiny zhoubných novotvarů prsu, které se vyskytovaly v roce 2000 a 2009 pouze u žen, a to o 6,1 let. Rozdílné výsledky byly zjištěny u zhoubných novotvarů průdušek a plic. Podíl zemřelých z této příčiny zůstal během tohoto období stejný a to 3,8 %, a průměrný věk zvýšil o 2,2 let. U mužů se podíl zemřelých zmenšil o 0,4 p.b. a jejich průměrný věk vzrostl o 2,3 roku na 68,0 let. Naopak u žen výsledky pozitivní nebyly. Podíl zemřelých žen z těchto příčin během deseti let vzrostl o 0,5 p.b. na 1,7 % a jejich průměrný věk klesl z 72,2 let v roce 2000 na 71,9 let v roce 2009.
Tabulka Zemřelí ve Zlínském kraji podle vybraných příčin úmrtí
Je dobré připomenout, že počet obyvatel v kraji během posledních 10 let klesl o takřka 7 tisíc (o 1,1 %). Je také ale nutné zdůraznit, že počet obyvatel kraje nejen klesá, ale současně i stárne. Zvyšuje se podíl obyvatel ve věku 65 let a starších. Průměrný věk obyvatel Zlínského kraje se zvýšil z 37,9 let v roce 2000 na 40,9 let v roce 2009. Index stáří (poměr počtu obyvatel od věku 65 let k počtu dětí do 14 let věku) se ve sledovaném období zvýšil a to z 82,9 % na 113,6 %. Z uvedených výsledků je tedy zřejmé, že snižující se trend počtu zemřelých v kraji byl jistě ovlivněn zvyšováním kvality lékařské péče a životního prostředí a také v neposlední řadě i zdravějším životním stylem obyvatel.
