Vývoj stavu cizinců a jejich uplatnění na trhu práce ve Zlínském kraji v letech 2001 až 2007
Pobyt cizinců v ČR se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav.
Za cizince se podle zákona považuje osoba, která nemá české státní občanství. Vstup a pobyt na území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale.
Cizinci, kteří se započítávají jako součást populace České republiky (tzv. cizinci s povolením k pobytu) tvořili v roce 2007 celkem 3,8 % obyvatelstva. Česká republika tak patří mezi země s relativně nízkým podílem cizinců (např. Lucembursko cca 40 %).
O cizincích nelze v žádném případě mluvit jako o jednolité mase osob se shodnými důvody příchodu a shodnými plány do budoucna. Hlavními dělícími znaky jsou pohlaví, kdy ženy mnohem častěji přicházejí za svými manželi, aby sloučily rodiny, a muži zase přicházejí převážně za zaměstnáním či podnikáním.
Dalším dělícím znakem je státní občanství, podle kterého existují rozdíly i v rozmístění cizinců. Občané sousedních zemí s ČR se obecně soustřeďují v blízkosti hranic ČR s tím kterým státem. Občané Ukrajiny jsou významněji zastoupeny v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, občané Vietnamu jsou hojně usazeni v česko – německém pohraničí a občané Ruska zase v Praze, Středočeském a Karlovarském kraji.
Věková struktura cizinců s povolením pobytu, jakož i všech cizinců v ČR, se podstatně liší od věkové struktury populace ČR, což lze vysvětlit hlavně ekonomickým pozadím příchodu cizinců do ČR. Silně zastoupeny jsou hlavně věkové skupiny v mladším produktivním věku (20 – 39 let), naopak velmi malé podíly v porovnání se strukturou populace ČR lze nalézt u dětí a osob v poproduktivním věku.
Jelikož se Česká republika stala součástí otevřené Evropy, logicky dochází ke zvýšenému přílivu cizinců. ČR se z tranzitní země pomalu stává zemí cílovou.
Tato analýza se zabývá cizinci, kteří si zvolili Českou republiku za místo svého trvalého nebo dlouhodobého pobytu, kteří v ní našli zaměstnání nebo zde podnikají, případně se do České republiky uchýlili před politickým pronásledováním nebo před kritickou ekonomickou situací ve své vlasti.
Počet cizinců ve Zlínském kraji se v průběhu sledovaného období měnil. V roce 2002 vzrostl na více jak 8 tis. osob. V roce 2003 se jejich počet mírně snížil a od roku následujícího roku již jejich počet klesal a v dalším roce nedosahoval ani šesti tisíc. V jdalších letech se počet cizinců v kraji začal zvyšovat, až v roce 2007 dosáhl 7 498 osob. Tento počet vzhledem k roku 2001 byl o 1 % nižší. Pokles počtu cizinců během tohoto sledovaného období nebyl zjištěn v žádném jiném kraji. V členění cizinců podle pohlaví se dlouhodobě jedná o vyšší podíl mužů než žen a v posledních třech letech zároveň v pohledu věkových skupin dochází k mírnému růstu podílu cizinců v produktivním a poproduktivním věku na úkor věku předproduktivnímu.
V porovnání podílu cizinců Zlínského kraje na České republice došlo k poklesu z 7 % v roce 2001 na 1,9 % v roce 2007 (pokles o 1,7 procentního bodu).
Od roku 2004 se zaznamenává v krajské struktuře také rozdělení cizinců podle státního občanství, a to na občany zemí EU a na ostatní. Pokud chceme srovnávat tato data, je třeba se zaměřit na období od roku 2004. V tomto roce vstoupila ČR a dalších 9 států do EU (vznik EU25), od roku 2007 se sleduje již EU27 (vstup Bulharska a Rumunska do EU).
U počtu cizinců ze zemí EU došlo ve Zlínském mezi roky 2004 a 2007 kraji k nárůstu o 823 osob, tj. o 24,1 %, a to hlavně u Slováků (o 14,2 %) a Poláků (o 15,6 %). V celkovém pohledu na rok 2007 ve struktuře cizinců podle zemí EU se jedná převážně o státní občany Slovenska (74,5 %), Polska (8,2 %), Německa (3,6 %), a Itálie (2,8 %).
U ostatních cizinců činil nárůst za období 2004 až 2007 celkem 442 osob, tj. zvýšení o 14,9 %. K nárůstu došlo především u Mongolců (o 114,6 %), Vietnamců (o 50,8 %), Rusů (o 16,8 %), Moldavců (o 10,1 %) a Bělorusů (o 7,7 %). Naopak se za toto čtyřleté období snížil počet Ukrajinců o 3,2 %. Ve struktuře roku 2007 se jedná převážně o občany Ukrajiny (33,0 %), Vietnamu (22,2 %), Mongolska (12,5 %), Ruska (6,8 %), Běloruska (4,5 %) a Moldavska (3,9 %).
Údaje za zaměstnané cizince vycházejí ze dvou oddělených evidencí, a to z evidence MPSV ČR – jedná se o vydaná platná povolení k zaměstnání cizinců a údaje o počtu informací o nástupu občanů k výkonu práce cizinců (celkový údaj se skrývá pod názvem „evidovaní na úřadu práce“). Dalším zdrojem je MPO ČR, které zajišťuje data za cizince s platným živnostenským oprávněním.
Při pohledu na vývoj zaměstnaných cizinců zjišťujeme, že podobně kopíruje vývoj cizinců celkem.
Také při porovnání podílu zaměstnaných cizinců ve Zlínském kraji k České republice došlo k poklesu ze 4,8 % v roce 2001 na 2,3 % v roce 2007.
Změny nastávají i ve struktuře zaměstnaných cizinců, a to zvláště od roku 2004. Od roku 2003 ve Zlínském kraji klesal výrazně celkový počet cizinců, a to až do roku 2005, kdy jejich počet dosáhl 5 926 osob. Samozřejmě, že i pokles zaměstnaných cizinců byl po roce 2003 patrný. Proti roku 2003 se jejich počet v kraji v následujícím roce propadl o 2 480 osob. Od roku 2004 ale již narůstá. Během posledních tří let se zvyšuje počet evidovaných na úřadu práce (tzn. zaměstnanců), zatímco počet vlastníků živnostenských listů (podnikatelů) v podstatě stagnuje. Od roku 2004 do roku 2007 se tak na úrok podnikatelů zvýšil podíl evidovaných na úřadu práce na celkovém počtu zaměstnaných cizinců ze 69,3 % na 77,7 %.
Z pohledu rozmístění cizinců ve Zlínském kraji podle jednotlivých okresů zjišťujeme, že největší podíl jich žije na území okresu Zlín a nejméně na území kroměřížského okresu. Tento stav se v průběhu sledovaného období neměnil. S největší pravděpodobností je to dáno počtem a rozmístěním větších měst.
Pokles cizinců ve sledovaném období 2001-2007 v kraji zcela zásadně ovlivnil okres Vsetín. V něm jako jediném došlo k úbytku a to o 1 262 osob, tj. o 47,0 %. V ostatních okresech se jejich počet zvýšil, když k nejvýraznější nárůstu došlo v okrese Kroměříž (o 339 osob, tj. o 50,1 %) a Uherské Hradiště (o 693 osob, tj. 43,3 %).
V okrese Kroměříž připadl v roce 2007 největší podíl cizích státních příslušníků na Slováky (29,7 %), Ukrajince (25,6 %) a Vietnamce (16,0 %). Nejpočetnější skupinou v uherskohradišťském okrese byli také Slováci (52,0 %), Ukrajinci (13,9 %) a Vietnamci (6,9 %). V okrese Vsetín v tomto roce připadlo na Slováky (50,5 %), Ukrajince (11,4 %) a Poláky (11,2 %). Ve zlínském okrese největší podíl cizinců podle státního občanství patří Slovákům (33,2 %), Ukrajincům (13,1 %), Vietnamcům (12,7 %) a Mongolcům (12,2 %).
Z vybraných nejpočetnějších státních občanství cizinců Zlínského kraje žije nejvíce Bělorusů (52,6 %), Rumunů (65,9 %) a Slováků (36,0 %) v okrese Uherské Hradiště, Poláků (46,0 %) v okrese Vsetín a Mongolců (86,1 %), Rusů (53,9 %), Bulharů (53,8 %) a Vietnamců (50,7 %) ve zlínském okrese.
Více informací na /csu/cizinci/2-ciz_publikace
