Hromadná ubytovací zařízení a jejich využití ve Zlínském kraji v letech 2000 až 2008

Zlínský kraj je svou rozlohou čtvrtým nejmenším krajem v republice (počítáno i s Prahou) a svým počtem obyvatel se řadí do středu krajského pořadí, na osmé místo. Hustotou obyvatel 149 osob na km² dosáhl kraj na 5. místo v pořadí za Hl. město Prahu, Moravskoslezský, Jihomoravský a Ústecký kraj. Od republikové hodnoty 133 osob na km² je zlínská hustota zalidnění o 16 osob vyšší.

V cestovním ruchu se nemůže Zlínský kraj srovnávat s Prahou, s Jihočeským či Královéhradeckým krajem. Cestovní ruch na Zlínsku ale patří mezi oblasti, na které se soustřeďuje zájem pracovníků krajského úřadu a kterému patří v programech rozvoje kraje přední místo. Snahou je tuto oblast rozvíjet a přilákat sem co nejvíce návštěvníků. I v současné době rozhodně má Zlínský kraj návštěvníkům co nabídnout. A to jak z okruhu kulturních a historických památek, tak z oblasti přírodních krás nejen pro milovníky přírody, ale i pro sportovní vyžití ve všech ročních obdobích. Snad by bylo vhodné připomenout z památek například hrad – zříceninu Cimburk u Koryčan, hrad Buchlov, hrady ve Zlíně - Malenovicích a v Brumově - Bylnici, zámky v Bystřici pod Hostýnem, v Buchlovicích, Lešné u Zlína, Vizovicích a nelze zapomenout na arcibiskupský zámek v Kroměříži se známými zahradami. Ze zajímavých a známých míst jsou to ještě například lapidárium ve Velehradě, větrný mlýn v Kostelci – Štípě a skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, ZOO v Lešné u Zlína a mnoho dalších. Není možné nepřipomenout z akcí lidových tradic alespoň vlčnovskou jízdu králů a Slovácké slavnosti vína. Také návštěvníci ve Zlínském kraji naleznou řadu míst pro pěší turistiku a cykloturistiku (každým rokem se rozšiřuje síť cyklostezek) a další sportovní vyžití na horách i v nížinách (řada lyžařských sjezdovek, běžkařských a turistických tras, plaveckých bazénů krytých i nekrytých, lanových center, sportovních hřišť apod). Motoristickým nadšencům se jistě vybaví pravidelné každoroční závody Barumrallye a Valašská zima.

Hromadná ubytovacích zařízení a jejich kapacita

Ve zlínském kraji bylo na konci roku 2008 zjištěno 352 hromadných ubytovacích zařízení. Proti stejnému datu minulého roku jich ubylo celkem 14, což znamenalo, že se tím dostal kraj až na úroveň konce roku 2000. V důsledku toho si kraj s republikovým podílem 4,6 % „upevnil“ třetí nejslabší místo v celokrajském pořadí. Méně hromadných ubytovacích zařízení měly jen v kraji Vysočina a v Pardubickém kraji. Z celkových 7 705 ubytovacích zařízení v ČR se největší podíl nacházel v Jihočeském (12,8 %), Královéhradeckém (12,2 %) a Libereckém kraji (11,6 %).



Ve zlínských ubytovacích zařízeních mohli hosté využít na konci roku 2008 celkem 7 934 pokojů s celkovým počtem 20 926 lůžek. Přestože v porovnání s rokem 2000 se počet ubytovacích zařízení v podstatě nezměnil, přibylo 199 pokojů a 770 lůžek. Zatímco v roce 2000 připadlo v průměru na jedno hromadné ubytovací zařízení v kraji 22,0 pokojů a 57,4 lůžek, v roce 2008 se průměrný počet pokojů zvýšil na 22,5 a lůžek na 59,4.



Nejvyšší nárůst počtu hromadných ubytovacích zařízení během sledovaných osmi let zaznamenalo Hl. město Praha (o 30,7 %, tj. o 154 zařízení) a k nejvyššímu zvýšení celkového počtu lůžek došlo v Plzeňském kraji (o 28,7 %, tj. o 5 939 lůžek). Naopak nejvýraznější pokles počtu ubytovacích zařízení byl zaznamenán ve Středočeském kraji (12,3 %, tj. o 69 zařízení) a největší úbytek lůžek zase Jihomoravský kraj (o 8,2 %, tj. o 2 860 lůžek). Celkově v republice za osm hodnocených let přibylo 236 zařízení a 29,4 tisíc lůžek.
Ve srovnání s nejvýše postavenými kraji v žebříčku počtu ubytovacích zařízení a dále i s jejich celkovým počtem pokojů a lůžek Zlínský kraj na konci roku 2008 zaostával. Počet hromadných ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji byl proti počtu v Jihočeském kraji takřka 3krát nižší a jejich celkový počet lůžek byl nižší 2,5krát. Počet zlínských lůžek ve srovnání s krajem Hl. město Praha, ve kterém byl zjištěn v roce 2008 nejvyšší počet lůžek, byl pouze čtvrtinový.

K ubytování hostů sloužily také kempy pro stany i karavany. Nejvyšší počet míst pro stany a obytné přívěsy byl v Jihočeském kraji, celkem 14 tisíc. Zlínský kraj se s 1 214 místy zařadil na předposlední místo před Olomoucký kraj.

S průměrným počtem 59,4 lůžek na jedno ubytovací zařízení se v roce 2008 Zlínský kraj zařadil na čtvrté nejlepší místo za Hl. město Prahu, Karlovarský a Jihomoravský kraj a byl těsně pod průměrnou republikovou hodnotou (60,6 lůžek na jedno ubytovací zařízení).




Největší podíl ubytovacích zařízení Zlínského kraje v roce 2008 se nacházel ve vsetínském okrese (41,2 %). Vsetínský okres měl také největší podíl lůžek, a to 38,2 %, přestože největší podíl pokojů ubytovacích zařízení byl zjištěn ve zlínském okrese (41,9 %). Vývoj hromadných ubytovacích zařízení v průběhu osmi sledovaných let nebyl ve všech okresech kraje stejný. V okrese Kroměříž, jako jediném okrese, počet ubytovacích zařízení vzrostl o čtvrtinu a také u počtu pokojů i lůžek byl zjištěn nárůst (pokojů o 9,0 % a lůžek o 5,0 %). V okrese Uherské Hradiště ubyly sice dvě ubytovací zařízení (pokles o 3,2 %), ale vzrostl počet jak pokojů (o 14,2 %), tak lůžek (o 11,4 %). Obdobný vývoj byl zjištěn i v okrese Vsetín. Zde se snížil počet ubytovacích zařízení o 4 jednotky, avšak vzrostl počet pokojů o 3,9 % (99 pokojů) i o 10,3 % lůžek (o 744 lůžek). Nárůst lůžek za osm let byl v tomto okrese nejvyšší.Vývoj ve zlínském okrese byl zcela opačný. Za hodnocené období klesl nejen počet ubytovacích zařízení (o 4,0 %), ale i počet pokojů (o 3,1 %) a lůžek (o 5,2 %). Míst pro stany a karavany v kraji přibylo. Jejich počet vzrostl o třetinu na vsetínsku a na dva a půl násobek na zlínsku. K jejich poklesu naopak došlo o čtvrtinu v uherskohradišťsku a o více jak dvě třetiny na kroměřížsku.



Při pohledu na ubytovací zařízení v členění podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) byl největší podíl zařízení v roce 2008 vykázán ve SO ORP Rožnov pod Radhoštěm (19,6 %), Vsetín (19,3 %) a Luhačovice (16,2 %). Tyto správní obvody měly také největší podíl pokojů (z nich největší v SO ORP Luhačovice 26,4 %) i lůžek (největší v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm 21,0 %). Návštěvníci Zlínského kraje mohli v roce 2008 nejvíce využít kempů v SO ORP Rožnov pod Radhoštěm (41,6 %).



V členění ubytovacích zařízení Zlínského kraje podle kategorií převažovala kategorie penzionů (27,6 %), druhou nejpočetnější skupinou (16,2 %) byly hotely *** a právě v této kategorii je největší podíl pokojů (29,6 %) i lůžek (23,5 %).



Nejvíce ubytovacích zařízení z kategorie hotely**** bylo v roce 2008 zjištěno v okrese Uherské Hradiště, ale nejvíce lůžek v této kategorii patřilo do okresu Zlín. Zlínský okres měl největší podíl zařízení v kategorii hotely*** a současně měl v této kategorii také největší počet lůžek. Největší počty ubytovacích zařízení v ostatních kategoriích i s největšími počty lůžek patřily do okresu Vsetín. Jednalo se o kategorie hotely ** a hotely*, penziony, kempy i turistické ubytovny. Počty chatových osad byly umístěny do okresů v podstatě rovnoměrně, avšak největší podíl lůžek připadl okresu Zlín. Ostatní zařízení jinde neuvedená, a to takřka polovinu, se 40 % lůžek měl opět nejvíce vsetínský okres.

V roce 2008 do České republiky přicestovalo celkem 6,6 mil. návštěvníků - nerezidentů. Z nich 61 % zavítalo do Hlavního města Prahy. Po Praze nejvíce cizinců navštívilo kraj Karlovarský (7,1 % ze všech nerezidentů v ČR v roce 2008), dále Jihomoravský (6,8 %), Jihočeský (4,5 %) a Královéhradecký kraj (4,4 %). Vezmeme-li v úvahu i tuzemské turisty, cestovalo jich v roce 2008 po republice celkem 12,8 miliónů. Z celkového počtu návštěvníků, kteří využili ubytovacích zařízení, ve kterých alespoň jednou přenocovali, 35,7 % navštívilo Hlavní město Prahu. Hned po Praze byly nejnavštěvovanějšími kraje Jihomoravský (9,2 % z celkového počtu hostů v republice), Jihočeský (7,3 %) a Královéhradecký (7,0 %). V roce 2008 přicestovalo do Zlínského kraje celkem 497,4 tis. návštěvníků, tj. 3,9 % z celkového počtu turistů v republice. Z nich bylo 85,3 % domácích a 14,7 % z ciziny. Celkem Zlínský kraj navštívilo 72,9 tis. hostů – nerezidentů, což z celkového republikového počtu znamená 1,1 %. V porovnání s kraji to znamená třetí nejnižší podíl. Méně turistů – nerezidentů přicestovalo jen do Pardubického kraje a do kraje Vysočina. Zlínský kraj je tedy pro cizince třetím nejméně atraktivním a zajímavým krajem v republice. Vezmeme-li však celkový počet turistů, domácích i zahraničních, tak republikový podíl 3,9 % řadí Zlínský kraj na 9. místo v pořadí, tedy 6. od konce. Předstihl tak kromě dvou již zmiňovaných krajů i kraje Plzeňský, Olomoucký a Ústecký.



V přepočtu celkového počtu návštěvníků a také hostů – nerezidentů na tisíc obyvatel středního stavu si Zlínský kraj polepšil. V obou případech o jednu příčku. V přepočtu hostů – nerezidentů předstihl kromě Pardubického kraje a Vysočiny i Moravskoslezský kraj. V přepočtu celkového počtu návštěvníků se pod Zlínský kraj propadly ještě kraje Středočeský a Moravskoslezský a současně se před Zlínský kraj dostal kraj Plzeňský.


V ukazateli počtu přenocování celkového počtu návštěvníků na tisíc obyvatel se Zlínský kraj dostal v mezikrajském pořadí na šestou nejlepší pozici a většího přepočteného počtu přenocování na tisíc obyvatel v roce 2008 dosáhli v Karlovarském (14 424 přenocování), Hl. městě Praze (9 936), Královéhradeckém (6 119), Libereckém (5 585) a Jihočeském kraji (4 655). Zlínská hodnota 2 846 přenocování na tis. obyvatel byla pouze o 921 přenocování nižší než republikový průměr.V případě přepočtených přenocování nerezidentů na tisíc obyvatel se Zlínský kraj s hodnotou 354 umístil na 10. příčce, tj. páté nejnižší. Nižší přepočtený počet přenocování nerezidentů dosáhly kraje Olomoucký (348), Pardubický (325), Moravskoslezský (367) a Vysočina (264).



V letech 2000 až 2008 navštívilo a alespoň jednou přespalo v ubytovacích zařízeních Zlínského kraje celkem 4,5 mil. hostů. Z toho bylo 84 % domácích turistů. Od roku 2001 do 2004 celkových návštěvníků přibývalo, v letech 2003 a 2004 jejich počet přesáhl půl milionu. V roce 2005 se počet návštěvníků kraje propadl na 489 tisíc. V následujících dvou letech celkový počet hostů přesáhl hranici půl milionu a v roce 2008 opět klesl, a to na 497 tisíc. Podíl turistů nerezidentů z celkového počtu hostů kraje se během sledovaných let pohyboval v rozmezí od 12,9 % v roce 2000 do 19,6 % v roce 2001.



V roce 2008 činil podíl zahraničních návštěvníků 14,7 %. Nejčastěji se jednalo o hosty ze Slovenska (19 tisíc), Spolkové republiky Německo (14 tisíc), Rakouska (5 tisíc), Itálie (3 tisíce) a Nizozemska (2 tisíce).