Cestovní ruch ve Zlínském kraji v letech 2002 až 2004
Cestovní ruch ve Zlínském kraji v letech 2002 až 2004
V roce 2004 využilo služeb ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji celkem 522 355 hostů, což představovalo jenom 4,3 % všech návštěvníků České republiky. Do České republiky přijelo v roce 2004 více jak 12,2 milionů hostů, o téměř 8 % více než v roce 2003.
Tab. 1. Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních podle krajů v roce 2004
Ve srovnání s rokem 2003 vzrostl počet hostů v ubytovacích zařízeních v kraji jenom o 1,5 %. Nejčastějšími návštěvníky hromadných ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji byli hosté z České republiky (440 747). Cizinců přijelo přes 81,6 tisíc, což je o téměř 9 % více než v předchozím roce, ale o 7,5 % méně než v roce 2002.
Tab. 2. Hromadná ubytovací zařízení cestovního ruchu ve Zlínském kraji
Podíl cizinců zůstává nadále nízký – na 6,4 návštěvníků z tuzemska připadá jeden host ze zahraničí. Ze zahraničí přijelo již tradičně nejvíce návštěvníků ze Slovenska, Německa, Polska a Rakouska.
Počet návštěvníků ze Slovenska se rok od roku zvyšuje. V roce 2004 se jich v hromadných ubytovacích zařízeních Zlínského kraje ubytovalo 26 649, průměrná doba pobytu slovenských turistů byla 4,6 dní. V porovnání s rokem 2002 se počet turistů za Slovenska zvýšil na dvojnásobek.
Počet návštěvníků z Německa, Polska a Rakouska klesá. Do roku 2002 přijíždělo do Zlínského kraje nejvíce hostů z Německa, jejich podíl na celkovém počtu zahraničních hostů byl 27,3 % v roce 2002 , v roce 2004 se snížil na 19,8 %.
Graf 1. Zahraniční hosté ve Zlínském kraji v roce 2004
Průměrný počet přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních byl v roce 2004 ve Zlínském kraji 3,8 dní (průměr ČR je 3,3 dní), u cizinců pak 3,9 dní (průměr ČR je 3,1). Obě hodnoty patří k nejvyšším z celé republiky, průměrný počet přenocování cizinců je 3. nejvyšší v České republice, průměrný počet přenocování hostů celkem je 4. nejvyšší.
Stejně tak i průměrná doba pobytu 4,8 dní (průměr ČR je 4,3), u cizinců 4,9 dní (průměr ČR je 4,1) jsou 4. a 3. nejvyšší v republice. V roce 2004 byla průměrná doba pobytu německých turistů 5,7 dní, polských turistů 4,2 dní a turistů z Rakouska 6,3 dní.
Tab. 3. Hosté v lázeňských ubytovacích zařízeních ve Zlínském kraji v letech 2000 – 2004
Zlínský kraj je známý i svými léčivými prameny. Využití zdejších léčivých vod má dlouhou tradici, sahající až do 16. století. Dnes můžete využit moderně vybavená lázeňská zařízení v Luhačovicích, Ostrožské Nové Vsi, Buchlovicích-Smraďavce nebo Zlíně-Kostelci.
V roce 2004 přijelo do lázeňských zařízení Zlínského kraje celkem 51 286 hostů, z toho 11,1 % bylo hostů z ciziny. Zatímco počet hostů z ciziny v porovnání s rokem 2003 téměř stagnoval, celkový počet lázeňských hostů se zvýšil o 7 503 návštěvníků.
Zlínský kraj je po kraji Karlovarském druhým krajem s nejvyšším počtem lázeňských hostů. Co se týče počtu cizinců přijíždějících do lázeňských ubytovacích zařízení v České republice, patří Zlínskému kraji třetí místo, po kraji Karlovarském a Ústeckém.
Tab. 4. Tuzemské delší, kratší a služební cesty podle místa pobytu v roce 2004
V roce 2004 se v České republice realizovalo celkem 5 552,3 tisíc domácích dovolených, bylo vykázáno 46 812 tisíc přenocování a průměrný počet přenocování na jednu dovolenou v tuzemsku byl 8,4 noci. Celkové výdaje na tuzemskou dovolenou dosáhly hodnoty 18 682,7 miliónu Kč, průměrné výdaje na jednu dovolenou byly 3 365 Kč. Nejnavštěvovanějšími zahraničními destinacemi byly Chorvatsko (939 tis.), Slovensko (499 tis.), Itálie (437 tis.), Rakousko (274 tis.), Francie (213 tis.), Španělsko (196 tis.) a Řecko (187 tis.).
Počet dovolených strávených ve Zlínském kraji byl 249,4 tisíc, což činilo přibližně 4,5 % tuzemských dovolených v České republice. Jejich počet oproti roku 2003 klesl o 31 tisíc. Průměrný počet přenocování na jednu dovolenou ve Zlínském kraji byl 8,0 dne. Celkové výdaje na dovolenou ve Zlínském kraji dosáhly 1 001,7 miliónu Kč, přibližně 5,4 % výdajů na tuzemské dovolené v České republice. Průměrný výdaj na jednu dovolenou ve Zlínském kraji byl 4 017 Kč, což je nejvyšší hodnota v celé České republice. V roce 2003 to bylo 3 025 Kč.
Počet kratších tuzemských cest dosáhl hodnoty 17 114 tisíc v České republice, počet přenocování na těchto cestách byl 33 429 tisíc. Průměrné výdaje na jednu kratší cestu dosáhly hodnoty 801 Kč. V rámci kratších pobytů byly v roce 2004 v České republice nejvíce navštěvovány státy Slovensko (354 tis. cest), Rakousko (262 tis. cest), Německo (201 tis. cest) a Polsko (84 tis. cest)
Počet kratších cest na území Zlínského kraje byl 709,8 tisíc, což bylo po Karlovarském kraji nejméně v rámci České republiky. Průměrné výdaje na jednu kratší cestu ve Zlínském kraji byly 981 Kč, co je pátá nejvyšší hodnota v České republice. V roce 2003 to bylo 820 Kč.
Průměrný počet přenocování na jednu služební cestu v České republice byl 2,4 dne, celkové výdaje činily 7 477 milionu Kč. Čeští občané na služební cestě nejčastěji navštívili Německo (33%) a Rakousko (10%), dále pak Francii, Slovensko, Belgii a Itálii.
Ve Zlínském kraji bylo realizováno 157,1 tisíc služebních cest, průměrný počet přenocování na jednu služební cestu byl 2,1 dne.
Tab. 5. Výdaje na tuzemské delší a kratší cesty dle místa pobytu v roce 2004
V porovnání s jinými kraji České republiky je návštěvnost Zlínského kraje stále nízká, zejména co se týče počtu zahraničních návštěvníků. To je zčásti dáno východní polohou kraje, ale také špatnou dopravní dostupností.
Atraktivita Zlínského kraje vyplývá z množství přírodních, kulturních a historických památek. Nikde jinde v České republice nelze najít oblast, která nabídne současně hory, zahradní architekturu, lázně, vinařská údolí, pozůstatky Velkomoravské říše, řadu církevních památek a historicky cenných staveb, jakož i ojedinělý příklad moderní baťovské funkcionalistické architektury. Skutečnost, že se zde setkávají tři národopisné celky: Valašsko, Slovácko a Haná také výraznou měrou přispívá k originalitě kraje.
