Regionální účty - vývoj ve Zlínském kraji

 

Ve Zlínském kraji od roku 1995 až do roku 2008 hodnoty HDP každoročně narůstaly. Jeho roční přírůstky nebyly vyrovnané a pohybovaly se od 1,6 % (v roce 1999) do 13,3 % (1996). V roce 2008 byl zaznamenán meziroční přírůstek 7,7 % a HDP činilo 191,1 mld. Kč. V roce 2009 došlo k prvnímu poklesu HDP o 2,2 % (o 4,2 mld. Kč b.c.) a v následujícím  roce 2010 bylo zjištěno také meziroční snížení, a to o 1,0 % (o 2,0 mld. Kč). V roce 2011 vzrostl HDP o 3,2 % (o 5,9 mld. Kč) na 190,8 mld. Kč. V následujícím roce byl zaznamenán mírný meziroční pokles o 0,3 % (o 634 mil. Kč). V roce 2013 došlo ke zvýšení o 1,6 % (o 3,0 mld. Kč). V roce 2014 dosáhl HDP kraje  210,5 mld. Kč a proti předchozímu roku se tak zvýšil o 9,0 % (o 17,3 mld. Kč). Republikový podíl HDP Zlínského kraje se v delším časovém období pohyboval od 4,5 % (2004) po 5,0 % (1997). V roce 2014 se republikový podíl meziročně zvýšil o 0,2 procentního bodu a činil tedy 4,9 %.

 

Graf 1. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele ve Zlínském kraji (ZLK) a ČR a jeho podíl na republikovém celku

 

Graf 1. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele ve Zlínském kraji (ZLK) a ČR a jeho podíl na republikovém celku

 

Hodnota HDP na obyvatele v kraji rostla stejně jako celková hodnota HDP kraje až do roku 2008 kdy dosáhl hodnoty 323,2 tis. Kč. V následujících dvou letech jeho hodnota klesala a v roce 2010 dosáhl 313,1 tis. Kč. Ke zlepšení došlo od roku 2011, kdy HDP na obyvatele Zlínského kraje dosáhl 323,6 tis. Kč (meziroční nárůst o 3,3 %). V dalším roce se zvyšování HDP na obyvatele zastavilo a mírně pokleslo, a to o 0,1 %. V následujícím roce byl zjištěn nárůst o 1,9 % (o 6,1 mld. Kč), který pokračoval i v roce 2014, kdy dosáhl 359,4 tis. Kč a byl tak zaznamenán meziroční nárůst o 9,1 %.

Ve srovnání s ostatními kraji se zlínská hodnota HDP na obyvatele v roce 1995 umístila na 12. místě, tedy měla třetí nejnižší hodnotu mezi kraji. V roce 2009 se posunula o pět příček výš, tedy na 7. pozici, v roce 2013 zůstala na 7. příčce a v roce 2014 poskočila o dvě pozice na páté místo. Nejvyšší přepočet HDP na obyvatele v roce 2014 byl zachycen v Hlavním městě Praze (829 168 Kč), nejnižší v Karlovarském kraji (276 941 Kč).

Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byla hodnota zlínského HDP na obyvatele po celé zachycené období nižší. V počátečním roce 2009 sledovaného pětiletého období tvořila 84,5 % celorepublikového průměru (rozdíl hodnot činil 57,8 tis. Kč). V roce 2014 byla zlínská hodnota na obyvatele menší o 45,5 tis. Kč a činila tak 88,8 % republikového průměru. Nutno doplnit, že kromě Hlavního města Prahy, nedosáhl žádný kraj republikové hodnoty v celé zachycené řadě. 

Také přepočet HDP na zaměstnance (v Kč b.c.), a to zaměstnance v hlavním pracovním poměru zjišťované podle místa pracoviště, v průběhu pěti let vykázal změny. V roce 2009 bylo zachyceno meziroční zvýšení 1,2 %, v následujících dvou letech dosáhl nárůst 2,0 % a 1,0 % a v roce 2012 došlo ke snížení HDP na zaměstnance o 2,2 % (o 18,6 tis. Kč). V následujícím roce 2013 bylo opět zaznamenáno zvýšení o 0,5 % (o 4,4 tis. Kč), které pokračovalo i v  roce 2014 a dosáhlo 9,3 % (o 77,0 tis. Kč) na 903 387 Kč. Zatímco Zlínský kraj v porovnání s ostatními kraji v roce 2009 stál v pořadí na 6. pozici, v roce 2013 se propadl na 10. místo a v roce 2014 vyskočil zpět na 6. nejvyšší příčku. Ve srovnání s republikovou hodnotou byla zlínská trvale pod její úrovní. V roce 2009 dosáhla 90,2 %, v roce 2013 87,1 % republikové hodnoty a na konci sledovaného období 91,7 %.

Obdobně se zjišťoval i přepočet HDP na zaměstnaného (v Kč b.c.), tedy zaměstnaní celkem, včetně sebezaměstnaných, také zjišťované podle místa pracoviště. Do roku 2011 byly vykazovány meziroční přírůstky. V roce 2009 vzrostl HDP na zaměstnaného o 3,0 %, v roce 2011 o 2,5 % na 724 354 Kč. V následujícím roce 2012 však zvyšování takřka zastavilo (meziroční zvýšení pouze 314 Kč) a v roce 2013 byl zaznamenán meziroční pokles o 1,9 % (o 13,4 tis. Kč) na 711 224 Kč. V následujícím roce 2014 bylo zjištěno navýšení o 69,6 tis. Kč na zaměstnaného, tedy nárůst o 9,8 %. Mezi kraji se Zlínský kraj v roce 2009 umístil na 7. příčce, v roce 2013 sestoupil o tři příčky na 10. pozici, avšak v roce 2014 s hodnotou 780,8 tis. Kč již vyskočil mezi kraji na 6. místo. Celkově však ani v tomto přepočtu zlínské hodnoty nedosáhli v celé časové řadě celorepublikové hodnoty. V roce 2009 dosahovala zlínská hodnota přepočtu 91,4 % a v roce 2013 88,6 % republikové. V roce 2014, ve kterém byla od republikové o 53,1 tis. Kč nižší, činila 93,6 % celorepublikové hodnoty.

 

Graf 2. Regionální HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100)

 

Graf 2. Regionální HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100)

 

V roce 2009 se recese projevila ve všech krajích. Ve všech krajích došlo k meziročnímu poklesu HDP ve s.c., a to v rozmezí od 0,6 % (Plzeňský kraj) po 7,6 % (Moravskoslezský kraj). Zlínský kraj zaznamenal v tomto roce pokles o 3,3 %. V dalším roce meziročně poklesla hodnota HDP jen v Karlovarském (o 1,7 %) a Ústeckém kraji (o 3,2 %). V ostatních krajích se projevily meziroční přírůstky v rozmezí od 1,1 % (Jihočeský kraj) po 5,2 % (Plzeňský kraj). Zlínský kraj v roce 2010 vykázal meziroční zvýšení HDP ve s.c. o 2,0 % a také i v následujícím roce 2011 nárůst o 3,2 %. V roce 2012 se kromě tří krajů (Jihomoravského, Jihočeského a Kraje Vysočina) projevilo snížení, a to od 0,4 % (v Hl. městě Praze a v Libereckém kraji) do 6,8 % (v Pardubickém kraji). Ve Zlínském kraji byl v tomto roce zjištěn meziroční pokles o 2,6 %. V roce 2013 byl nárůst proti předchozímu roku zaznamenán v Jihomoravském, Plzeňském, Pardubickém kraji a také v Hl. městě Praze. U ostatních krajů byl spočítán meziroční pokles regionálního HDP, z toho ve Zlínském kraji o 0,1 %. V roce 2014 se meziroční zvýšení projevilo ve všech krajích, a to nejvíce ve Zlínském (5,6 %) a nejméně v Kraji Vysočina, který v podstatě zůstal na úrovni předchozího roku.

Celkově v celé republice se HDP ve stálých cenách (předchozí rok = 100) zvýšil v posledním roce sledovaného období o 2,0 %.

Z časové řady regionálních HDP ve stálých cenách, kdy rok 2000 = 100, je u Zlínského kraje zřejmé stálé zvyšování indexu. V roce 2009 dosáhl index 145,3. Od roku 2010 se přírůstky zvyšovaly a v roce 2011 index dosáhl hodnoty 153,0 %. V dalších dvou letech se přírůstky zmenšovaly. V roce 2012 dosáhly 48,9 % a v roce 2013 48,8 %. V následujícím roce dosáhlo zvýšení 57,1 %.

V roce 2009 byl zlínský přírůstek proti republikovému vyšší o 11,7 p.b., v roce 2014 o 17,0 p.b.

Podle zveřejněných údajů přepočtu EU28 HDP na obyvatele v PPS,EU28 = 100 (%) lze zlínský vývoj hodnotit pouze nadějně. V roce 2011 (starší roky nejsou metodicky dostupné) kraj svým HDP na obyvatele v PPS dosáhl 70 % průměrného HDP na obyvatele EU28=100 (republiková hodnota dosáhla 83 %) a v posledním roce 2014 75 % (republikový podíl činil 85 %). Přepočtený zlínský HDP na obyvatele v PPS vzrostl z 18 222 PPS v roce 2011 na 20 599 PPS v roce 2014. Podle přepočtu HDP na obyvatele v EUR, EU28 = 100 (%) dosáhl v roce 2011 zlínský podíl 51 % průměrné hodnoty EU28 (republiková hodnota v roce 2011 dosáhla 60 %) a v roce 2014 48 % (republikový podíl činil 54 %). Zlínský HDP na 1 obyvatele v EUR se snížil z 13 161 v roce 2011 na 13 050 EUR v roce 2014.

Kartogram: Regionální hrubý domácí produkt v krajích v letech 2010 až 2014

 

 

Vývoj tvorby hrubého fixního kapitálu ve Zlínském kraji měl do roku 2008 vzrůstající trend. THFK v roce 2008 dosáhla 44 811 mil. Kč a v roce 2009 se meziročně propadla o 9,8 % na hodnotu 40 403 mil. Kč. V roce 2010 se opět projevil meziroční přírůstek o 8,4 % a její hodnota dosáhla 43 795 mil. Kč. V roce 2011 THFK vzrostla o 2,0 % na 44 678 mil. Kč. Po poklesu 3,1 % v roce 2012 a 6,2 % v roce 2013 dosáhla konečné výše 40 599 mil. Kč v b.c. Podíl Zlínského kraje na republikové hodnotě tvorby hrubého fixního kapitálu činil v roce 2009 3,8 % a v roce 2013 dosáhl 4,0 %.

V přepočtu THFK na obyvatele bylo v kraji v roce 2009 dosaženo 68 329 Kč b.c., což bylo 67,4 % republikové hodnoty. Hodnota zlínské přepočtené THFK na obyvatele se v následujícím roce zvýšila o 8,6 % na 74 171 Kč a tvořila 73,2 % republikového průměru, tedy byla od republikové o 27 187 Kč nižší.  V roce 2011 se opět zvýšila, tentokrát o 2,2 %, na 75 777 Kč a podíl celkové republikové hodnoty dosáhl 74,4 %. V následujícím roce 2012 došlo ke snížení o 2,9 % na 73 585 Kč a v roce 2013 se prohloubilo o dalších 5,9 % na 69 211 Kč. Ve srovnání s ostatními kraji se kraj umístil v roce 2009 na 12. pozici, v  roce 2012 opět na 12. místě a konci sledovaného období v roce 2013, obsadil 10. příčku. Ve srovnání s republikovým průměrem byla zlínská hodnota ukazatele po celé čtyřleté období vždy nižší a v roce 2013 dosáhla 71,0 % republikové hodnoty (zlínská hodnota byla od republikové o 28,3 tis. Kč nižší).

Graf 3. Vývoj HDP, THFK, ČDDD na obyvatele ve Zlínském kraji a ČR

Graf 3. Vývoj HDP, THFK, ČDDD na obyvatele ve Zlínském kraji a ČR

 

Ve Zlínském kraji byl v počátečním roce sledovaného období 2009 vytvořen čistý disponibilní důchod domácností (ČDDD) v hodnotě 107 102 mil. Kč. V následujícím roce došlo k jeho poklesu o 1,4 % na 105 557 mil. Kč. V roce 2011 a 2012 byl zaznamenán jeho nárůst o 1,7 % a 1,4 %, který byl v roce 2013 vystřídán mírným 0,7 % snížením. Zvýšení bylo zaregistrováno v roce 2014, a to o 2,8 % a zlínský ČDDD dosáhl 111 205 mil. Kč. Dosažené zlínské hodnoty tvořily z celorepublikového ČDDD 5,2 %, pouze v roce 2010 činil podíl 5,1 %.

V přepočtu ČDDD na obyvatele ve Zlínském kraji bylo v roce 2009 dosaženo 181 129 Kč a v posledním roce sledovaného období 189 825 Kč. Tyto dosažené zlínské hodnoty byly po celé období nižší než celorepubliková hodnota. V roce 2009 byla zlínská hodnota menší o 7,5 %, v roce 2013 o 7,2 % a v roce 2014 o 6,5 %. Mezi kraji se svou hodnotou ČDDD na obyvatele Zlínský kraj v roce 2009 umístil na 10. příčce v pořadí, v roce 2013 stejně jako v roce 2014 na 9. pozici.

Hrubá přidaná hodnota (HPH) (rozdíl mezi produkcí a mezispotřebou) ve Zlínském kraji v roce 2010 mírně poklesla (o 1,0 %, o 1,7 mld. Kč) a další 3 roky sledovaného pětiletého období se měnila jen nepatrně. V podstatě jen velice malý nárůst v jednotkách procent (2011, 2013) nebo pokles (2010, 2012), ale na konci období v roce 2014 se zvýšila o 10,0 % (o 17,3 mld. Kč) a dosáhla 190 484 mil. Kč. Tato zlínská hodnota HPH v roce 2014 představovala 4,9 % celorepublikové hodnoty HPH. I přes snížení HPH v letech 2010 a 2012 se Zlínský kraj v roce 2014 zařadil v mezikrajském srovnání na 8. pozici.

Na HPH Zlínského kraje se v roce 2014 podílel primární sektor 2,56 % (pokles za sledované pětileté období o 0,68 procentních bodů), sekundární 53,12 % (nárůst o 1,79 p.b.) a terciární 44,32 % (zmenšení podílu během pěti let o 2,47 p.b.)

V porovnání velikostí krajských podílů primárního sektoru se Zlínský kraj v roce 2014 zařadil na 10. místo, na kterém byl i v roce 2009. V mezikrajském srovnání změn podílů sektorů mezi koncovými roky sledovaného období, jsou mezi kraji odlišnosti. U primárního sektoru došlo u všech krajů k nárůstu podílu. Bez započítání kraje Hlavního města Prahy (zachycené zvýšení za pět let o 0,08 p.b.) bylo nejmenší zvýšení primárního podílu vypočítáno ve Zlínském kraji (o 0,68 p.b.), naopak nejvýraznější nárůst v Karlovarském kraji (o 2,66 p.b.). U sekundárního sektoru došlo v kraji v průběhu pěti let k jeho posílení (o 1,79 p.b.) a s jeho podílem na HPH kraje zůstal mezi kraji na prvním místě po celé pětileté období. Na počátku období v roce 2009 podíl dosáhl 51,33 % a na jeho konci 53,12 %. Po celé toto období byl zlínský podíl vyšší než celorepublikový, a to v rozmezí od 13,48 p.b. (2011) po 15,16 p.b. (2014). Během hodnoceného pětiletého období poklesl sekundární podíl ve třech krajích, a to v Hlavním městě Praze (o 1,82 p.b.), v Karlovarském (o 1,38 p.b.) a Kraji Vysočina (o 0,11 p.b.). Naopak nejvíce vzrostl sekundární podíl v Královéhradeckém kraji (o 5,00 p.b.). Tento kraj však i po tomto zvětšení sekundárního sektoru zůstal mezi kraji 7. v pořadí. Ve Zlínském kraji byl zachycen 6. nejvyšší nárůst tohoto podílu. U terciárního sektoru se zlínský podíl za pětileté období snížil o 2,47 p.b. a i když byl tento pokles sedmý nejnižší, zůstal mezi kraji v koncových letech sledovaného období s  podílem 46,79 % (2009) a 44,32 % (2014) na předposlední pozici, tedy na 13. místě. Menší podíl terciárního podílu byl, jak v roce 2009, tak i 2014, vypočten v Kraji Vysočina. Největší úbytek byl zjištěn v Královéhradeckém kraji (o 6,47 p.b) a tento kraj se v roce 2014 mezi ostatními zařadil s podílem 48,73 % těsně před Zlínský kraj.

Na HPH Zlínského kraje se výrazně podílela průmyslová odvětví a jejich celkový podíl v průběhu pěti let vzrostl z 43,55 % na 46,91 %. Na hodnotě HPH z průmyslu se nejvíce podílela odvětví zpracovatelského průmyslu, u kterých se podíl z celkové HPH v kraji zvýšil za pět let o 2,71 p.b. na 43,57 % v posledním roce období.

Na hrubé přidané hodnotě kraje se dále velkou měrou podílela odvětví služeb, která po snížení v průběhu pěti let o 2,47 procentního bodu vykázala v roce 2014 podíl 44,32 %. Nejvýraznějším zástupcem této skupiny byla odvětví skupiny Obchodu, dopravy, ubytování y pohostinství (15,17 % z celkové HPH kraje v r. 2014), Činnosti v oblasti nemovitostí tvořily 7,64 % HPH kraje a Veřejná správa, vzdělávání a zdravotní a sociální péče 12,27 %.

Nárůst podílu průmyslu (sekundární sektor bez stavebnictví) na HPH kraje v roce 2014 za pět let (od roku 2009) byl zjištěn u všech krajů kromě Hlavního města Prahy, kde bylo zaznamenáno zmenšení podílu o 1,42 procentního bodu. U ostatních krajů včetně celé republiky se tento podíl zvětšil. U Zlínského kraje byl zaznamenán šestý nejvyšší nárůst podílu, a to o 3,36 procentního bodu. Přesto, že nárůst podílu nebyl největší, zůstal kraj svým průmyslovým podílem na prvním místě. Ještě v roce 2008 byl Zlínský kraj s podílem z průmyslu na třetím místě za Moravskoslezským krajem a Krajem Vysočinou. Od následujícího roku 2009 až po poslední rok období vykazoval Zlínský kraj nejvyšší průmyslový podíl na hrubé přidané hodnotě.

Největší nárůst podílu HPH z průmyslu za pět let bylo vypočítáno v Královéhradeckém kraji (o 6,94 p.b.) a ten se tak posunul v pomyslném žebříčku podílových hodnot z 9. místa v roce 2009 na 5. příčku v roce 2014. Naopak  zmenšení podílu bylo zachyceno jen v Hlavním městě Praze (o 1,42 p.b.) a tento kraj měl po celé pětileté období podíl průmyslu na HPH nejmenší.

Republikový podíl průmyslu během pěti let poklesl o 2,34 p.b. na 32,38 %.

Nezanedbatelný byl také ve Zlínském kraji podíl stavebnictví, který se ve sledovaném pětiletém období snížil o 1,58 p.b. na 6,21 %.

 

Graf 4. Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty ve Zlínském kraji a ČR

Graf 4. Odvětvová struktura hrubé přidané hodnoty ve Zlínském kraji a ČR

V porovnání vývoje HPH ve sledovaném pětiletém období v republice a ve Zlínském kraji nebyly podstatné rozdíly. U primárního sektoru byl vývoj v podstatě stejný.

Ve Zlínském kraji (o 0,68 p.b.) i v republice se primární podíl zvětšil (o 0,89 p.b.). V republice se ve sledovaném období pouze jednou objevil meziroční úbytek podílu (2010). Ve Zlínském kraji se meziroční přírůstky střídaly s úbytky primárního podílu. Sekundární sektor HPH se také ve sledovaném pětiletém období vyvíjel podobně. Ve Zlínském kraji se první dva roky podíl snižoval (až na 50,53 %) a v následujících letech již jen posiloval na konečných 53,12 %. Během, pěti let tento podíl v kraji vzrostl o 1,79 p.b. V celé republice se podíl první dva roky zvětšoval (až na 37,05 %), další dva roky klesal (až na 36,87 %) a v posledním roce období vyskočil na 37,96 %. Celkově za celé období se tak republikový podíl zvětšil o 1,19 p.b. Podíl terciárního sektoru se v průběhu daných let snížil jak ve Zlínském kraji (o 2,47 p.b.), tak v celé republice (o 2,08 p.b.). K nejvýraznější změně v republice zde došlo u skupiny Činnosti v oblasti nemovitostí (pokles v ČR o 0,77 p.b.) a dále také u Veřejné správy, vzdělání, zdravotní a sociální péči (o 0,44 p.b.) a u Informačních a komunikačních činností (o 0,39 p.b.). Největší změna terciárního podílu HPH Zlínského kraje byla zachycena také ve skupině Činnosti v oblasti nemovitostí (pokles o 1,11 p.b.), dále pak snížení podílu ve skupině Obchod, doprava, ubytování a pohostinství (o 0,52 p.b.) a Peněžnictví a pojišťovnictví (o 0,33 p.b.).

Na celkové HPH republiky se v roce 2014 podílel primární sektor 2,70 %, sekundární 37,96 % a terciární 59,34 %.