Podle výsledků šetření Životních podmínek se hrubé peněžní příjmy domácností Zlínského kraje proti předchozímu roku zvýšily o 2,9 % a činily v přepočtu na osobu a rok celkem 164,3 tis. Kč. U zjištěných hrubých peněžních příjmů byl největší podíl (59,5 %) tvořen ze závislé činnosti, dále pak 11,1 % z podnikání, 27,1 % činily sociální příjmy a 2,3 % připadly na ostatní příjmy.

Výsledky dvanáctého ročníku šetření Životní podmínky přináší údaje týkající se sociální a ekonomické situace domácností. Šetření proběhlo na jaře 2016, hlavní výsledky mapují výši a složení příjmů domácností v kraji v roce 2015, doplňující šetření o subjektivních názorech, materiálním nedostatku jsou spojeny s rokem 2016, tedy s dobou dotazování.

Průměrný čistý roční peněžní příjem domácnosti kraje v přepočtu na osobu se meziročně zvýšil z 139,5 tis. Kč na 143,9 tis. Kč a mezi kraji byl druhý nejnižší. Nižší čisté roční peněžní příjmy měly domácnosti v Moravskoslezském kraji a to o 2,3 %. Od celorepublikové hodnoty byly příjmy domácností Zlínského kraje o 20,9 tis. Kč nižší. Průměrný čistý měsíční příjem na osobu se zvýšil z 11 621 Kč na 11 994 Kč. Nejvíce domácností, a to téměř polovina, mělo měsíční příjem na osobu v rozmezí 10 až 15 tisíc Kč. Bylo zde ovšem 5,9 % domácností, jimž nepřesáhl měsíční příjem na osobu přes 6 000 Kč. Na druhé straně bylo 2,0 % domácností, v nichž čistý měsíční příjem na osobu přesahoval 30 tisíc Kč.

Tab. 1 Složení domácností ve Zlínském kraji a roční příjmy^*) na osobu

Z vývoje vybraných charakteristik domácností Zlínského kraje je patrný každoroční nárůst měsíčních nákladů domácností na bydlení. Od roku 2009 vzrostly náklady na bydlení o 902 Kč měsíčně a v roce 2015 dosáhly částky 5,2 tisíc Kč měsíčně. Meziročně výdaje na bydlení zůstaly na stejné úrovni. Vzhledem k nárůstu příjmů domácnosti se tak snížil podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech domácnosti z 17,6 % na 17,2 %. Snížil se také podíl domácností, pro něž byly náklady na bydlení velkou zátěží. Poslední výsledky ukázaly, že v kraji byly náklady na bydlení velkou zátěží pro necelou pětinu domácností, ovšem ještě v roce 2015 to byla celá čtvrtina domácností. Nejvyššími položkami v nákladech na bydlení jsou dlouhodobě výdaje na elektřinu a plyn.

Z šetření taktéž vyplývá, že třetina domácností se skládá ze dvou osob. Jednočlennou domácnost tvoří 22,1 % domácností, což je nejméně mezi kraji ČR. Bezmála polovinu domácností tvoří úplné rodiny čisté a skoro 17 % úplné rodiny smíšené. Další početnou skupinou (15,4 %) jsou domácnosti s jednotlivcem, které tvoří ženy. Bezmála v jedné čtvrtině všech domácností je v čele rodiny osoba ve věku 35 - 44 let. Skoro polovina osob v čele domácnosti je vyučena nebo má nižší střední vzdělání a 9,9 % má základní či neukončené vzdělání. Jednu třetinu domácností tvoří důchodci bez pracujících členů. Bezmála 20 % domácností žije v manželství s trváním 36 let a více.

Nejvíce domácností v kraji (55,7 %) žije v rodinném domě a 47,8 % ve vlastním. Bezmála čtvrtina domácností žije v bytě, který je v jejich vlastnictví, 6,4 % v družstevním a 12,7 % v pronajatém. Více jak 30 % domácností žije v bytě o velikosti 60 – 80 m² a 34,40 m² je průměrná plocha na osobu v kraji. Výdaje domácností na bydlení se nezměnily a činily v průměru 5 239 Kč na domácnost a měsíc. V nákladech na bydlení tvořily největší podíl náklady na elektřinu (28,7 %) a dále pak náklady za plyn z dálkového zdroje (23,5 %), nájemné (17,5 %), teplo a teplá voda (9,9 %), vodné a stočné (9,9 %), ostatní služby (5,1 %) a tuhá a tekutá paliva (5,4 %).

A jak vnímají své finanční možnosti samotné domácnosti? I tento jistě zajímavý pohled šetření přináší. Odcestovat na týdenní dovolenou mimo domov si nemohlo dovolit 27,4 % domácností, jíst obden maso 5,9 % a dostatečně vytápět byt 1,4 % domácností. Neočekávaný výdaj ve výši 9 900 Kč by nemohla zaplatit necelá čtvrtina domácností.

Dle zjišťovaných subjektivních názorů jen 8,4 % domácností vychází se svým příjmem snadno nebo velmi snadno. Různou míru obtíží uvádí 86,6 % domácností, s velkými obtížemi vychází s rozpočtem 5,0 %, s obtížemi 15,9 % domácností a s menšími obtížemi 43,7 % domácností.

Ve srovnání s ostatními kraji je ve Zlínském druhý nejnižší podíl domácností, pro které náklady na bydlení nepředstavují vůbec zátěž – 5,6 %. Nižší podíl domácností mají v Plzeňském kraji.

Tabulka 2 Subjektivní názory domácností ve Zlínském kraji na vybrané problémy

Poznámka: Výběrové šetření Životní podmínky 2016 je národním modulem šetření EU-SILC (European Union – Statistics on Income and Living Conditions) a je závazné pro všechny členské státy Evropské unie. Při realizaci se využívá tzv. rotační panel – stejné domácnosti jsou dotazovány v ročním odstupu po dobu čtyř let a každoročně je soubor doplněn o domácnosti nové. V roce 2016 bylo v ČR vyšetřeno 8,5 tisíc domácností, z toho 950 domácností bylo z Jihomoravského kraje. Přetrvávajícím problémem při šetření je relativně malá ochota domácností se šetření účastnit, což se v případě opakovaných návštěv v rámci tzv. panelu projevuje ve stále selektivnějším okruhu typů domácností, za něž jsou k dispozici primární údaje vstupující do zpracování.

Při interpretaci a analýze výsledků šetření Životní podmínky je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované údaje jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.