Stonáme častěji a déle, to vyplývá ze srovnání údajů o pracovní neschopnosti za roky 2015 a 2016. Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti vzrostl o téměř 1,6 tis. případů, průměrná doba trvání pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz se prodloužila o 1,8 dne na 52,1 dne. Již osmý rok v řadě je to mezi kraji nejdelší průměrná doba pracovní neschopnosti.

Ve Zlínském kraji bylo v roce 2016 evidováno celkem 218 311 nemocensky pojištěných osob, tedy o 1 907 osob více než ve stejném období minulého roku. Z celorepublikového počtu je to 4,8 %. Denně bylo v pracovní neschopnosti v průměru 11 168 osob, což je meziročně o 577 osob více.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti meziročně vzrostl o 1 582 na 78 468 případů. Na 100 pojištěných tak připadlo 36,0 nově hlášených případů pracovní neschopnosti (v roce 2015 to bylo 35,5). Ve srovnání s ostatními kraji je to 4. nejnižší počet v rozmezí od 30,1 (Hl. m. Praha) po 43,1 (Liberecký kraj). Nejvíce případů pracovní neschopnosti – 31,0 na 100 pojištěnců je zapříčiněno nemocí, 1,1 případů pracovními úrazy a 3,9 ostatními úrazy.

Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti meziročně vrostl o 221,8 tis. dnů na 4 087,5 tis. kalendářních dnů. Z toho 84,8 % bylo pro nemoc, 11,9 % pro ostatní úrazy a 3,3 % v důsledku pracovních úrazů.

Tab. 1 Dočasná pracovní neschopnost - vybrané údaje 1.část

Průměrná délka trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti se meziročně zvýšila z 50,3 na 52,1 dne a byla tedy zhruba o 9,1 dnů delší než celorepublikový průměr, který činil 43,0 dnů. Mezi kraji je to nejvyšší hodnota, naopak nejnižší je 37,7 (Hl. Praha).

Prodloužení doby pracovní neschopnosti se projevilo i v ukazateli průměrné procento pracovní neschopnosti, který udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje, jak celkový počet případů pracovní neschopnosti (jak často lidé do pracovní neschopnosti nastupují), tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti (jak dlouho v pracovní neschopnosti zůstávají).

Průměrné procento pracovní neschopnosti se ve Zlínském kraji meziročně zvýšilo ze 4,894 % na 5,116 % a je druhé nejvyšší ze všech krajů, naopak nejnižší je v Hl. m. Praze – 3,098 %.  

Tab. 2 Dočasná pracovní neschopnost - vybrané údaje 2. část

Z okresů kraje se nejvíce se prodloužila doba na tzv. neschopence v okrese Uherské Hradiště, o 4,1 dne na 56,2 dne. Není ale nejvyšší, ta je v okrese Vsetín, a to 56,5 dne. Ve srovnání s ostatními okresy se právě tyto dva okresy řadí délkou průměrné doby pracovní neschopnosti na přední místa, vyšší hodnota je jen v okrese Blansko v Jihomoravském kraji (56,7 dne).

Graf 1 Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti ve Zlínském kraji

a okresech kraje

V rámci Zlínského kraje je nejkratší doba pracovní neschopnosti v okrese Zlín (47,1 dne), kde jsou nejpříznivější i další ukazatele, a to počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti na 100 pojištěnců 35,0 a procento dočasné pracovní neschopnosti 4,34 %. Naopak nejvyšší jsou hodnoty v okrese Uherské Hradiště, tedy 38,6 nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz na 100 pojištěnců a 5,93 % průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti.

Graf 2 Počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti na 1 nově hlášený případ pro nemoc a úraz podle krajů

Graf 3 Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz podle krajů

Související odkazy:

Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice - za rok 2016