Metodika

Základním pojmem demografické statistiky a současně předmětem jejího sledování je „obyvatelstvo“. Terminologie Demografické příručky se vyhýbá jeho odbornému synonymu „populace“; i neosobní „obyvatelstvo“ někdy nahrazuje termínem „obyvatelé“. V praxi české i dřívější československé demografické statistiky od roku 1950 nejsou za obyvatele považování jen státní občané České republiky nebo bývalého Československa, ale všechny osoby, které k danému datu byly přihlášeny v daném území k trvalému pobytu, tedy i cizinci. U cizinců jsou od 1. 1. 2001 za obyvatele považovány i osoby, pobývající v ČR na základě víza opravňujícího k pobytu v České republice na dobu delší 90 dnů a cizinci s uděleným azylem na území ČR. V údajích jsou obsaženy i události (sňatky, narození a úmrtí) občanů s trvalým bydlištěm na území ČR, které nastaly v cizině.


Základem informací o demografické struktuře obyvatelstva a jejích změnách zůstávají periodická sčítání lidu, domů a bytů, z nichž poslední zatím proběhlo k 1. březnu 2001. Na data zjištěná sčítáním navazují intercenzální statistické bilance dat o narozeních, sňatcích, úmrtích, rozvodech a stěhováních. Tato bilance vychází z individuálních statistických hlášení o narozených, zemřelých, uzavření manželství, rozvodech a stěhování, poskytovaných Českému statistickému úřadu zákonem stanovenými zpravodajskými jednotkami (matrikami, okresními soudy, ohlašovnami pobytu a Cizineckou a pohraniční policií). Při zajišťování vstupů a jejich zpracování je statistickým orgánům uložena a v praxi zabezpečena povinnost ochrany individuálních dat.


U obyvatelstva demografická statistika sleduje:


Stav obyvatelstva – počet obyvatel k určitému okamžiku.

Struktura obyvatelstva – složení obyvatelstva nebo nositelů určité demografické události podle různých demografických, sociálních, případně geografických kategorií. Struktura se publikuje v absolutních číslech (počty osob) nebo v relativních číslech (procentní podíl na celku, index apod.).

Pohyb obyvatelstva – přírůstek počtu obyvatel za sledované období narozením a přistěhováním, úbytek počtu obyvatel za sledované období úmrtím nebo vystěhováním, vzájemnou kompenzaci přírůstku, úbytku a její míru. V demografickém slova smyslu jsou za součást pohybu obyvatelstva považovány také sňatky, rozvody a potraty.

Stav obyvatelstva:

• počáteční
• střední
• koncový

Počáteční stav obyvatelstva – počet obyvatel daného území k počátku sledovaného období, nejčastěji kalendářního roku, ale i pololetí, čtvrtletí, měsíce. Např. u kalendářního roku počáteční stav obyvatelstva udává počet obyvatel k 1. lednu, přesněji o půlnoci mezi 31. prosincem předchozího a 1. lednem roku sledovaného.

Střední stav obyvatelstva – počet obyvatel daného území (mužů, žen, obě pohlaví) v okamžiku, který byl zvolen za střed sledovaného období. Za střední stav obyvatelstva v kalendářním roce je tedy považován počet obyvatel daného území o půlnoci z 30. 6. na 1. 7. sledovaného roku, udávaný jako „stav k 1. 7.“ Za střední stav obyvatelstva v kalendářním pololetí nebo čtvrtletí je však považován chronologický průměr měsíčních stavů za dané období. V některých jiných zemích je střední stav konstruován odlišně - jako aritmetický průměr počátečního a koncového stavu.

Koncový stav obyvatelstva – počet obyvatel daného území (mužů, žen, obě pohlaví) v okamžiku, kterým končí stanovené období. Stanoveným obdobím je zpravidla kalendářní rok. Konečný stav obyvatelstva v tom případě vyjadřuje počet obyvatel ve 24 hodin 31. prosince stanoveného roku.

Narození

Počet narozených dětí (živě narozených, mrtvě narozených) je získáván sumarizací individuálních statistických hlášení o narození.

Za živě narozené dítě je v ČR (podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11 z roku 1988) považován plod, který projevil po narození aspoň jednu známku života a má porodní hmotnost 500 g a vyšší, případně nižší než 500 g, přežije-li 24 hodin po porodu. Známkami života se rozumí dech, srdeční akce, pulsace pupečníku nebo aktivní pohyb svalstva, i když pupečník nebyl přerušen nebo placenta nebyla porozena.

Za mrtvě narozené dítě se považuje plod, který neprojevil ani jednu ze známek života a má porodní hmotnost 1000 g a vyšší.

Hrubá míra porodnosti (porodnost) – počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel středního stavu.

Hrubá (obecná) míra celkové porodnosti (celková porodnost) – počet všech (tj. živě i mrtvě) narozených dětí na 1000 obyvatel středního stavu.

Mrtvorozenost – podíl mrtvě narozených dětí mezi 1000 celkem narozených dětí v daném časovém intervalu a na daném území.

Úhrnná plodnost – představuje počet dětí, které by se živě narodily každé ženě během jejího reprodukčního věku (15 – 49 let), pokud by se během tohoto období neměnily míry plodnosti žen podle věku a zůstaly na úrovni roku, za který je úhrnná plodnost vypočítána. Předpokládá se dále nulová úmrtnost žen během reprodukčního cyklu. Je to hodnotný syntetický, dobře srovnatelný ukazatel v čase i v území, jehož pozitivem je i jasná výmluvnost a snadná pochopitelnost pro veřejnost).

Zemřelí

Dalším důležitým ukazatelem demografické statistiky je vedle narozených dětí také počet zemřelých. Základem pro jeho sledování je individuální statistické hlášení o zemřelém, zasílané Českému statistickému úřadu příslušnou matrikou.

Hrubá míra úmrtnosti (úmrtnost) – celkový počet zemřelých osob v daném území a v daném období, připadající na 1000 obyvatel středního stavu celkem nebo ve třídění podle pohlaví.

Míra úmrtnosti podle věku (specifická míra úmrtnosti)– počet zemřelých osob v dané věkové skupině připadající na 1000 obyvatel středního stavu ve stejné věkové skupině. Vzhledem ke značnému rozdílu mezi úmrtností mužů a žen se tento ukazatel většinou udává pro obě pohlaví odděleně.

Kojenecká úmrtnost – počet zemřelých kojenců (tj. dětí, které zemřely ve věku 0-364 dnů) připadající na 1000 dětí živě narozených ve stejném časovém intervalu.

Novorozenecká úmrtnost – počet zemřelých novorozenců, tj. dětí ve věku 0-27 dnů, připadající na 1000 dětí živě narozených ve stejném intervalu.

Ponovorozenecká úmrtnost – počet dětí, zemřelých ve věku 28 – 364 dnů, připadající na 1000 živě narozených ve stejném časovém intervalu.

Perinatální úmrtnost - počet dětí mrtvě narozených a zemřelých v době 0 – 6 kalendářních dnů od porodu připadající na 1000 živě narozených.

Naděje dožití (sttřední délka života) – vyjadřuje počet roků, který v průměru ještě prožije osoba právě x-letá za předpokladu, že po celou dobu jejího dalšího života se nezmění řád vymírání, zjištěný úmrtnostní tabulkou, zkonstruovanou pro daný kalendářní rok nebo jiné (zpravidla delší) období. Tento ukazatel se zásadně udává zvlášť za muže a za ženy, nikoli však za obě pohlaví dohromady.

Potraty

Za potraty jsou v demografické statistice považována předčasná ukončení těhotenství, klasifikovaná lékařem jako ukončení těhotenství potratem a za která ÚZIS obdržel příslušná hlášení. Základní údaje o potratech jsou získávány zdravotnickými orgány, které je poskytují prostřednictvím Ústavu zdravotnických informací a statistiky Českému statistickému úřadu. Statistika potratů byla v Československu vedena od 1953, podrobná statistika je vedena od roku 1958 v souvislosti s účinností zákona č. 68/1957 Sb. o umělém přerušení těhotenství.Potrat je definován vyhláškou ministerstva zdravotnictví ČSR č. 11/1988 v § 4:

„1. Potratem se rozumí ukončení těhotenství ženy, při němž

a) plod neprojevuje ani jednu ze známek života a jeho porodní hmotnost je nižší než 1000 g a pokud ji nelze zjistit, jestliže je těhotenství kratší 28 týdnů
b) plod projevuje aspoň jednu ze známek života a má porodní hmotnost nižší než 500 g, ale nepřežije 24 hodin po porodu
c) z dělohy ženy bylo vyňato plodové vejce bez plodu nebo těhotenská sliznice.

2. Potratem se rozumí též ukončení mimoděložního těhotenství nebo umělé přerušení těhotenství provedené podle zvláštních předpisů.“

Druhy potratů:
a) samovolné - spontánní vypuzení plodu před ukončením 28. týdne těhotenství
b) indikované (umělé) potraty - jedná se o legální ukončení těhotenství metodou miniinterrupce, kterou lze provést v raném stádiu těhotenství (tj. do sedmého týdne u prvorodičky a do osmého týdne u druhorodičky) a metodou jinou než miniinterrupcí do 12. týdne, u zdravotních důvodů do 24. týdne těhotenství
c) ostatní potraty - následkem úrazu, příp. kriminální akty
d) mimoděložní - umělé ukončení mimoděložního těhotenství.

V České republice se na rozdíl od některých jiných evropských zemí mezi indikované potraty zařazují i tzv. miniinterrupce – UPT prováděná vakuovou aspirací. Pro ženu je tato metoda šetrnější.

Hrubá míra potratovosti – počet potratů na 1000 obyvatel středního stavu.

Míra potratovosti podle věku – počet potratů u žen určité věkové kategorie připadající na 1000 žen středního stavu dané věkové kategorie. Obdobně míra indikované, příp. samovolné potratovosti.

Úhrnná potratovost – ukazatel, který je analogií úhrnné plodnosti. Vyjadřuje počet potratů, který by v průměru prodělala každá žena v dané populaci během jejího reprodukčního věku (15-49 let), pokud by se během tohoto reprodukčního období neměnila míra potratovosti žen podle věku a zůstala na úrovni roku, za který je úhrnná potratovost vypočítána. Stejným způsobem je konstruována úhrnná indikovaná potratovost (podle počtu umělých přerušení, interrupcí) a úhrnná samovolná potratovost (podle počtu samovolných, spontánních potratů).

Index potratovosti (indukované potratovosti, samovolné potratovosti) – počet potratů (indukovaných potratů, samovolných potratů) připadajících v daném časovém intervalu a v daném území na 100 celkem narozených dětí v témž intervalu a v témž území.

Sňatky

Za sňatek je v demografické statistice považováno uzavření manželství, za něž příslušná zpravodajská jednotka (matrika) zaslala statistické hlášení o uzavření manželství. Dodržení obsahu definice uzavření manželství z hlediska rodinného práva a dalších zákonných ustanovení je záležitostí matrik a Českým statistickým úřadem je předpokládáno. Vzhledem ke kontrole úplnosti souborů matričních záznamů a odpovídajících statistických hlášení je zaručeno, že statistika eviduje všechna uzavřená manželství a že statistika sňatků v České republice je úplná. Stejně je tomu u statistiky narozených a zemřelých.

Počet sňatků (v daném časovém intervalu a v daném území) - je sumarizací individuálních statistických hlášení o uzavření manželství.

Hrubá míra sňatečnosti – počet sňatků na 1000 obyvatel středního stavu.

Míra sňatečnosti podle věku – počet sňatků mužů nebo žen na 1000 mužů nebo žen v dané věkové kategorii.

Rozvody

Rozvod je soudním rozhodnutím legalizované zrušení manželství. V demografické statistice je za rozvod považován zánik manželství, o kterém zaslala zpravodajská jednotka (soud) statistické hlášení o rozvodu příslušnému krajskému soudu a o kterém je ve statistickém hlášení konstatováno, že manželství bylo rozvedeno. Statisticky zpracována jsou všechna rozvodová řízení, tj. i ta, po nichž se rozvod neuskutečnil (návrh na rozvod byl zamítnut, vzat zpět, nebo řízení skončilo usmířením manželů nebo jinak – např. úmrtím jednoho z rozvádějících se). Kombinační tabulky a ukazatele jsou však vypracovávány pouze za rozvedená manželství.

Počet rozvodů – je počtem rozvodových řízení, která v daném období skončila rozvodem manželství.

Hrubá míra rozvodovosti – počet rozvodů připadající v daném období na 1000 obyvatel středního stavu.

Míra rozvodovosti manželství – poměr ročního počtu rozvodů k počtu stávajících manželství (v praxi zpravidla k počtu vdaných žen).

Rozvodový index (index rozvodovosti) – počet rozvodů, připadajících v daném časovém intervalu a v daném území na 100 sňatků, uzavřených ve stejném časovém intervalu a stejném území.

Přírůstek obyvatelstva

Konečnou bilanční položkou při sledování demografického pohybu je celkový přírůstek obyvatelstva (celkový populační přírůstek), jenž je součtem přirozeného přírůstku a migračního přírůstku.

Přirozený přírůstek obyvatelstva – rozdíl mezi počtem živě narozených dětí ve sledovaném období a v daném území a celkovým počtem zemřelých osob v témž území a v témž období. Pokud je počet živě narozených dětí menší než počet zemřelých, nabývá přirozený přírůstek záporné hodnoty a mění se de facto v úbytek.

Přepočtem přirozeného přírůstku na 1000 obyvatel středního stavu se získá hrubá míra přirozeného přírůstku.

Stěhování

Stěhování – prostorové přemísťování osob mezi dvěma územními jednotkami, spojené se změnou místa bydliště. Synonymem pojmu „stěhování“ je pojem „migrace“. Při sčítání lidu je však zpravidla jako migrace pojímána i dojížďka do zaměstnání nebo za studiem. Protože tato dojížďka není spojena se změnou bydliště, v demografické statistice se za stěhování nepovažuje.

V demografické statistice ČR se stěhováním rozumí změna obce (v Praze urbanistického obvodu) trvalého bydliště osoby na území ČR (vnitřní stěhování) nebo přes hranice ČR (zahraniční stěhování). Počet případů stěhování je sumarizací individuálních údajů o stěhování, uvedených na statistických hlášeních o stěhování, poskytovaných statistickým orgánům ohlašovnami pobytu a orgány cizinecké policie.

Vnitřní stěhování – změna obce trvalého pobytu na území ČR, za níž je považována i změna urbanistického obvodu trvalého bydliště v hl. městě Praze. Změny trvalého bydliště uvnitř obce nebo uvnitř urbanistického obvodu hl. města Prahy se v demografické statistice za stěhování nepovažují.
Zahraniční stěhování – změna trvalého pobytu osoby z ČR do ciziny nebo z ciziny do ČR. Nezáleží na tom, zda jde o občana ČR nebo o cizince. Za cizince je pokládána osoba, která nemá státní občanství České republiky, vyjma těch osob, které pobývají v ČR na základě víza opravňujícího k pobytu v České republice na dobu delší než 90 dnů a těch osob, kterým byl udělen azyl na území České republiky.

Pro rozlišení stěhování do nebo ven z určité územní jednotky se používá termín přistěhovalí (imigrace) a vystěhovalí (emigrace).

Obrat stěhování (hrubá migrace) – úhrn přistěhovalých (hrubá imigrace) a vystěhovalých (hrubá emigrace) za stanovenou územní jednotku za určité období, zpravidla za kalendářní rok.

Migrační saldo (čistá migrace) – rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých ve zkoumaném územním celku. Společně s přirozeným přírůstkem je základním údajem pro bilanci obyvatelstva sledovaného území.

Převažuje-li počet přistěhovalých do územní jednotky nad počtem vystěhovalých, jde o pozitivní migrační saldo, tedy o migrační růst (zisk). Je-li naopak počet vystěhovalých vyšší než počet přistěhovalých, jde o negativní migrační saldo, tedy o migrační úbytek (ztrátu).

Hrubá míra migračního salda – migrační saldo na 1000 obyvatel středního stavu.

Celkový populační přírůstek – rozdíl mezi počátečním stavem obyvatelstva daného území a koncovým stavem obyvatelstva téhož území. Je tvořen součtem přirozeného a migračního přírůstku.