Zhruba 28 % domácností v kraji vychází s příjmem snadno nebo docela snadno, naopak s velkými obtížemi 8,5 %. Náklady na bydlení jsou velkou zátěží pro 31 % domácností a jen 4,5 % domácností je vůbec nepovažuje za zátěž, což je nejméně mezi kraji.

Z dalších údajů pak vyplývá, že 41 % domácností si nemůže dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov a 2,5 % mělo v posledních 12 měsících problém s úhradou nájemného.

Tyto výsledky přineslo šetření Životní podmínky 2014, které proběhlo na jaře minulého roku. Účelem šetření bylo získat údaje o příjmech jednotlivých typů domácností, o způsobu, kvalitě a finanční náročnosti bydlení, o vybavení domácností a v neposlední řadě i o subjektivních názorech členů domácností na jejich životní podmínky.

Tab.1: Subjektivní názory respondentů (%)

Ve Zlínském kraji je 223 tis. domácností, což představuje 5 % ze všech domácností v České republice. V porovnání s ostatními kraji jsou domácnosti nejvíce početné, mají v průměru 2,59 osob (na úrovni republiky je to 2,40 osob). Téměř třetinu domácností tvoří dvoučlenné domácnosti, stejné podíly – 20 % pak připadají na domácnosti jedno, tří a čtyřčlenné.

Alespoň jeden pracující člen je ve dvou třetinách domácností. O vyživované děti se stará 35,4 % domácností, přitom do 12 let je to 22,8 %.

Čisté peněžní příjmy na osobu (byly zjišťovány za rok 2013) dosáhly v kraji výše 138 590 Kč. Meziročně vzrostly o 1,2 % a v porovnání s ostatními kraji byly druhé nejnižší.

Graf 1: Průměrné čisté roční příjmy na osobu podle krajů v roce 2013

Při rozdělení domácností do skupin v závislosti na výši čistého měsíčního přijmu na osobu je nejvíce domácností ve skupině 12 až 15 tis. Kč, a to 23,5 %. Následuje skupina 10 až 12 tis. s 21,8 % a nad 20 tis. Kč má 7,8 % domácností.

Graf 2: Podíl domácností podle skupin čistého měsíčního příjmu na osobu (v %)

Významnou položkou v rozpočtu každé domácnosti je úhrada bydlení. Ve srovnání s předchozím rokem výdaje domácností na bydlení prakticky stagnovaly a činily v průměru 5 204 Kč na domácnost a měsíc. Z průměrných čistých peněžních příjmů je to tedy 17,4 %, zatímco na úrovni republiky to bylo 18,3 %.

Na základě výsledků šetření bylo stanoveno životní minimum domácnosti, které bylo vypočteno pro každou samostatně hospodařící domácnost jednotlivě na základě počtu členů, věku dětí a zákonem daných částek životního minima. Průměrné životní minimum domácnosti v kraji dosáhlo 7 295 Kč. Po odečtení nákladů na bydlení mělo příjmy pod hranicí životního minima 7,7 tis. domácností, tedy 3,5 % z úhrnu domácností. Podíl domácností žijících pod životním minimem se v krajích pohybuje od 1,8 % v kraji Plzeňském do 7,8 % v Ústeckém kraji. Zlínský podíl je v tomto srovnání 5. nejnižší.

Tab. 2: Domácnosti podle vztahu příjmů k životnímu minimu (ŽM) podle krajů

Další informace:

Příjmy a životní podmínky domácností - 2014