Dočasná pracovní neschopnost v 1. pololetí 2015 v kraji

 

Za 1. pololetí 2015 se ve Zlínském kraji meziročně zvýšil počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN) celkem o 12,5 tis. případů, snížil se průměrný počet kalendářní dnů dočasné pracovní neschopnosti na 1 případ o 9 dnů. Denně v zaměstnání pro nemoc nebo pracovní či ostatní úraz v kraji chybělo průměrně 11,4 tis. lidí.

 

Od roku 2012 přebírá Český statistický úřad (ČSÚ) pro oblast pracovní neschopnosti data z administrativního zdroje Informačního systému ČSSZ. Informační systém ČSSZ eviduje případy dočasné pracovní neschopnosti v ČR, které byly hlášeny na tiskopise ČSSZ „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“ vyplňovaném lékařem. Statistika dočasné pracovní neschopnosti zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost u nemocensky pojištěných osob. Nezahrnuje tedy onemocnění a úrazy případů, kdy nebylo vystaveno „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“.

 

Ve Zlínském kraji bylo v 1. pololetí 2015 v průměru registrováno 214 734 nemocensky pojištěných osob a bylo celkem nahlášeno 43,8 tis. nových případů dočasné pracovní neschopnosti (DPN). V porovnání se srovnatelným obdobím předchozího roku se zvýšil průměrný počet nemocensky pojištěných o 2,2 tis. osob (o 1,0 %). Počet nově hlášených případů DPN se meziročně zvýšil o 12,5 tis. případů, tj. o 40,1 %. Celkový počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti také meziročně vzrostl o 16,9 %. V přepočtu nově hlášených případů DPN na 100 pojištěnců došlo také k meziročnímu nárůstu, a to z 14,72 na 20,41.

 

Tab. 1 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle krajů za 1. pololetí 2015

 

Tab. 1 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle krajů za 1. pololetí 2015

 

Přes nárůst jak nově nahlášených případů, tak i počtu dní DPN, bylo zjištěno zkrácení průměrné doby pracovní neschopnosti na 1 případ v kraji o 9 dní na 47,0. Průměrná délka trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci byla 45,6 dne, z důvodu pracovního úrazu 56,9 dne a 57,7 dne z důvodu ostatních úrazů. Průměrná délka trvání 1 případu DPN byla ze všech krajů nejvyšší právě ve Zlínském a také v Moravskoslezském kraji (v případech pracovních a ostatních úrazů), a to jak v celku, tak i u žen. Naopak nejkratší zůstala v Hlavním městě Praze.

 

Denně tak v kraji v průměru v zaměstnání chybělo 11 384 lidí (v 1. pololetí 2014 denně chybělo 19 742 osob).

mezikrajském porovnání výchozích zjištěných ukazatelů oblasti dočasné pracovní neschopnosti v 1. pololetí sledovaného roku pozice Zlínského kraje nevypadala nejhůř. V průměrném počtu pojištěných má Zlínský kraj 9. nejvyšší počet a v přepočtu na tisíc obyvatel ve věku 15 až 64 let je na 6. příčce. V kraji byl ve sledovaném období zjištěn 7. nejnižší počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti, 9. nejmenší celkový počet kalendářních dní DPN a 7. nejnižší počet nově hlášených případů PN na 100 pojištěnců. V základních vypočítaných ukazatelích pracovní neschopnosti však Zlínský kraj dosáhl nejnepříznivějších hodnot. Průměrné procento pracovní neschopnosti udává, kolik ze 100 pojištěnců je průměrně každý den v pracovní neschopnosti pro nemoc či úraz. Zohledňuje jak celkový počet případů pracovní neschopnosti, tak i průměrné trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. V 1. pololetí 2014 byla hodnota průměrného procenta pracovní neschopnosti celkem v kraji 4,583 %, v 1. pololetí 2015 jeho hodnota výrazně stoupla a jeho úroveň dosáhla na hodnotu 5,302 %. Byl spočítán nejvyšší průměrný počet kalendářních dnů na 1 nově hlášený případ DPN, který dosáhl 47,0 dní (průměr za celou republiku činil 40,1 dnů). Od nejnižšího počtu dní DPN na jeden případ zjištěného v Hlavním městě Praze je zlínský o 10,5 dne vyšší.

 

Tab. 2 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle okresů Zlínského kraje za 1. pololetí 2015

 

Tab. 2 Vybrané ukazatele pracovní neschopnosti podle okresů Zlínského kraje za 1. pololetí 2015

 

V hodnocení jednotlivých okresů kraje podle hodnot základních ukazatelů vychází nejlépe okres Zlín a nejhůře uherskohradišťský okres. Okresní poměry průměrného počtu pojištěnců, nově hlášených případů DPN a počtu kalendářních dnů DPN v podstatě zhruba odpovídají poměru počtu obyvatel produktivního věku v jednotlivých okresech. V počtu nově hlášených případů DPN na 100 pojištěnců má nejvyšší hodnotu okres Uherské Hradiště a má i nejvyšší průměrné procento pracovní neschopnosti. Průměrný počet kalendářních dní na 1 případ DPN byl zjištěn v okrese Vsetín. Nejmenších a tím i nejlepších hodnot bylo dosaženo ve zlínském okrese.

  

Graf 2. Průměrná doba trvání případu pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje v 1. pololetí 2015 (dny)

 

Graf 2. Průměrná doba trvání případu pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje v 1. pololetí 2015 (dny)

 

 

Graf 3. Průměrné procento pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje v období 1. pololetí 2015

 

Graf 3. Průměrné procento pracovní neschopnosti v okresech Zlínského kraje v období 1. pololetí 2015

 

Další informace najdete zde