Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2001 až 2011 a jejich uplatnění na trhu práce

Pobyt cizinců v České republice se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti i zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav. Za cizince se podle zákona považuje osoba, která nemá české státní občanství. Vstup a pobyt na zemí ČR je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Zaměstnanost cizinců (zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti) je sledována ve dvou oddělených evidencích:

1. Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, resp. Správy služeb zaměstnanosti, které shromažďuje údaje z evidencí úřadů práce (vydaná platná povolení k zaměstnání cizinců, údaje o počtu nástupů občanů EU/EHP a Švýcarska k výkonu práce a informací o nástupu k výkonu práce cizinců s trvalým pobytem z ostatních zemí).
2. Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, poskytujícího data za cizince s platným živnostenským oprávněním.

Od roku 2001 v České republice cizinců každoročně přibývalo. Zlom nastal v roce 2009, ve kterém meziročně o 1,2 % cizinců ubylo (tj. o 5 062 osob). Pokles pokračoval i v následujícím roce. Meziroční úbytek dosáhl 1,9 % (tj. 8 212 osob). V roce 2011 byl již zaznamenán meziroční přírůstek 2,3 % (tj. o 9 862 osob).
Celkově za 10 sledovaných let od roku 2001 vzrostl počet cizinců v republice na více jak dvojnásobek. Nejvíce cizinců přibylo v Hlavním městě Praze (přes 99 tis. osob, tj. o 161,5 %), dále pak ve Středočeském (o 31 tis., tj. o 117,7 %), Jihomoravském (o 18,6 tis., tj. o 104,9 %), Ústeckém (o 15,8 tis. osob, tj. o 106,4 %) a Plzeňském kraji (o 14 tis. osob, tj. o 144,1 %). Naopak nejmenší přírůstek cizinců byl zjištěn ve Zlínském kraji a to 295 osob (+3,8 %). Před Zlínským krajem se umístil Kraj Vysočina, ve kterém vzrostl počet cizinců o 3 125 tis. osob, tj. o 65,8 %.

Tab. 1 Cizinci celkem v krajích ČR (stav k 31. 12.)


Nejvyšší podíl cizinců na jejich celkovém počtu v republice mělo Hlavní město Praha, kde v letech 2001 až 2011 se jejich zastoupení zvýšilo z 29,2 % na 37,0 %. Za Prahou pak následovaly kraje Středočeský (zvýšení za deset let o 0,7 procentního bodu na 13,2 %), Jihomoravský (podíl shodný na začátku a konci, a to 8,4 %), Ústecký (stejně jako u Jihomoravského kraje zůstal podíl stejný na začátku a konci sledovaného období, a to 7,0 %) a Plzeňský (nárůst o 0,9 p.b. na 5,5 %). Naopak nejmenší podíly cizinců měly v roce 2011 kraj Zlínský a Vysočina, shodně 1,8 %. U kraje Vysočina tento podíl během sledovaného období klesl o 0,4 procentní body a u Zlínského kraje bylo snížení výraznější, a to o 1,8 p.b. Nejvýraznější pokles podílu za deset let byl zjištěn u Moravskoslezského kraje, a to z 8,6 % na 5,2 %.

Zajímavý je také pohled na přepočet cizinců na obyvatele republiky a krajů. V počátečním roce sledovaného období byl podíl cizinců na obyvatele republiky 2,1 % a za deset let se zvýšil na dvojnásobek (na 4,1 %). Mezi kraji bylo vykázáno největší zvýšení přepočtu v Hlavním městě Praze (z 5,3 % na 12,9 %), za kterým následoval kraj Karlovarský (zvýšení podílu o 2,5 p.b. na 6,4 %), Středočeský (nárůst o 2,1 p.b. na 4,5 %) a Plzeňský (o 2,4 p.b. na 4,2 %). Nejmenší nárůst za desetileté období doznal Zlínský kraj, kde se 1,3 %ní podíl cizinců v roce 2001 zvýšil na 1,4 % v roce 2011. V roce 2001 se ještě tento region řadil na desáté místo. O deset let později se již umístil na posledním čtrnáctém místě v republice.

Graf 1 Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatelstva k 31. 12. 2001

Graf 2 Podíl cizinců na celkovém počtu obyvatel k 31. 12. 2011


Graf 3 Cizinci ve Zlínském kraji v letech 2001 až 2011 (stav k 31. 12.)



Celkový počet cizinců ve Zlínském kraji během sledovaného období kolísal. Nejvyšší byl zjištěn v roce 2008 (celkem 8 413 cizinců), nejnižší v roce 2005 (5 926 osob, tedy rozdíl takřka 2,5 tisíce osob). V posledních dvou letech se jejich počet dále snižoval. Od roku 2005 žilo nejméně cizinců ze všech krajů právě ve Zlínském kraji. V roce 2010 byl Zlínský kraj v počtu cizinců „předstižen“ krajem Vysočina, ve kterém žilo ještě o 19 cizinců méně. V následujícím roce 2011 zůstal Zlínský kraj na předposledním místě před Krajem Vysočina.

Během let se měnil nejenom celkový počet cizinců v kraji, ale i jejich zaměstnanost a podíly v postavení zaměstnanců a podnikatelů. Podíl zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců v kraji se v průběhu sledovaných let pohyboval v rozmezí 80 až 95 %. Mimořádný byl počáteční rok sledovaného období 2001, kdy ve Zlínském kraji bylo zaměstnáno více cizinců, než kolik jich bylo v kraji úřady registrováno (o 5,1 %). V pozdějších letech byl největší podíl zaměstnaných cizinců z jejich celkového počtu v kraji zjištěn v roce 2005, a to 95,6 % a dále pak v roce 2008 (94,6 %). Naopak nejmenší podíl byl zjištěn v roce 2004, a to 79,8 %.

Tab. 2 Cizinci ve Zlínském kraji (stav k 31. 12.)


Z celkového počtu cizinců ve Zlínském kraji převažoval počet mužů nad ženami, ale jejich počet se během let mírně snižoval. Ve sledovaném období se podíl mužů pohyboval v rozmezí 61,9 % (v roce 2004) až 57,7 % (v roce 2011). Také jejich věkové skupiny se měnily. Počet dětí (věková skupina 0 až 14 let) během deseti let vzrostl o 1,4 procentního bodu, podobně jako počet osob ve věkové skupině 65 a více let se za hodnocené období zvýšil o 2,0 p.b. Naopak podíl cizinců v produktivním věku (15 až 64 let) se snížil o 3,3 p.b.

Z ekonomicky aktivních cizinců jich byla v roce 2001 zhruba pětina podnikatelů a čtyři pětiny v pozici zaměstnanců. V průběhu let se tyto poměry měnily. Nejmenší podíl cizinců - živnostníků byl vypočítán v roce 2001 (18 %), nejvyšší podíl byl zachycen v roce 2004 (31 %). Na konci roku 2011 dosáhl podíl živnostníků na ekonomicky aktivních cizincích celkem 27 % a tedy cizinců – zaměstnanců 73 %. Z grafu 3 lze vyčíst jak se v průběhu sledovaného období 2001 - 2011 let změnil počet a poměr zaměstnaných cizinců k jejich celkovému počtu a dále poměr zaměstnanců a podnikatelů. V jednotlivých okresech však byla situace různá:

Tab. 3 Cizinci ve Zlínském kraji podle okresů (k 31.12.)



- V okrese Kroměříž se zvýšil nejen celkový počet cizinců, ale i počet ekonomicky aktivních cizinců. Pokud však porovnáme podíly zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců v okrese, došlo k poklesu o 15,3 procentního bodu. Také se změnily podíly mezi zaměstnanci a živnostníky. Zatímco v roce 2001 byl vyšší podíl zaměstnanců (54 %), v roce 2011 byl naopak větší podíl živnostníků (55 %).

- V okrese Uherské Hradiště byl nárůst celkového počtu cizinců i ekonomicky aktivních zcela vyrovnaný. Také změna podílu zaměstnaných cizinců byla malá. Ze 79 % se za deset let snížila o 3,1 p.b. na 75,9 %. Také změna podílů zaměstnanců (3/4) a podnikatelů (1/4) v podstatě zůstala bez výraznějších změn.

- Zcela odlišný byl vývoj v okrese Vsetín. Od roku 2001 se počet všech cizinců propadl na polovinu, z toho zaměstnaných o 40 %. Skupiny cizinců evidovaných na úřadech práce a tedy v pozici zaměstnanců se propadla na polovinu. Naopak ale počty cizinců registrovaných MPO ČR, tedy cizinců podnikatelů, vzrostly o 32,2 %. Také podíl všech ekonomicky aktivních cizinců k celkovému počtu cizinců v okrese vzrostl o 20 procentních bodů. Z uvedeného tedy vyplývá, že vsetínský okres je pro cizince - zaměstnance i podnikatele atraktivnější než okres, ve kterém jsou registrovaní.

- Ve zlínském okrese je situace zcela odlišná. Za sledované období vzrostl počet cizinců o 13,2 %. Počet zaměstnaných cizinců se však zvýšil pouze o 1,2 %. Počet cizinců ve skupině zaměstnanců se snížil o 5 % a naopak ve skupině podnikatelů došlo ke zvýšení o 23,5 %. Podíl zaměstnaných cizinců z celkového počtu cizinců klesl o 11,3 p.b.


Graf 4 Cizinci v okresech Zlínského kraje v letech 2001 a 2011 (stav k 31. 12.)




Další informace naleznete na:
/csu/cizinci/2-cizinci_uvod
/csu/xz/cizinci-xz