Výzkum, vývoj a informační technologie v mezikrajském srovnání

 

Připravili jsme podrobný pohled na oblast výzkumu, vývoje a informačních technologií prostřednictvím statistických ukazatelů, které je možné získat z výkaznictví nebo z administrativních zdrojů dat. Kromě srovnání postavení jednotlivých krajů v roce 2016 je také zobrazen vývoj v posledních letech tak, jak to umožňují disponibilní a dostatečně spolehlivé zdroje dat. Touto oblastí se budeme v letošním roce podrobněji zabývat, protože chápeme snahu našich uživatelů získat informace potřebné pro přípravu koncepčních a dalších materiálů. Začali jsme připravovat samostatnou publikaci Věda, výzkum a informační technologie v mezikrajském srovnání“, která bude obsahovat nejen data, ale také podrobnou metodiku a stručný komentář. Vzhledem k tomu, že chceme, aby tato publikace zahrnovala komplexní údaje za rok 2017, bude vydána v polovině března 2019.

Výzkum a vývoj

Výzkumem a vývojem (VaV) se v České republice v roce 2016 zabývalo 65 783 osob (přepočteno na plnou roční pracovní dobu plně věnovanou VaV činnostem). Počet těchto zaměstnanců v dlouhodobém pohledu roste, ale v roce 2016 došlo k meziročnímu poklesu o 650 osob, přičemž pokles byl zaznamenán v polovině krajů. Třetina z celkového počtu zaměstnanců působila v hl. m. Praze, jedna pětina v Jihomoravském kraji. V devíti krajích podíl na počtu zaměstnanců VaV v České republice nedosáhl ani 5 %.

V roce 2016 dosáhly celkové výdaje na výzkum a vývoj 80,1 miliardy korun, proti roku 2011 vzrostly o více než jednu čtvrtinu. Nejvýraznější relativní nárůst byl zaznamenán v Kraji Vysočina (80,5 %) a ve Středočeském kraji (76,0 %). V roce 2016 byl však proti roku 2015 zaznamenán pokles o 9,6 %. K poklesu došlo ve většině krajů, nárůst byl zaznamenán pouze v kraji Středočeském, Jihočeském, Libereckém a Zlínském.

Dlouhodobě nejdůležitějším centrem českého výzkumu a vývoje je Praha, v níž byla v roce 2016 realizována třetina celkových výdajů, konkrétně 27,6 mld. Kč. Za ní následovaly kraje Jihomoravský a Středočeský, ve kterých díky evropské podpoře vyrostlo několik nových výzkumných center. Dohromady bylo v těchto dvou krajích v roce 2016 vydáno na výzkum a vývoj 26,1 mld. Kč.

Nejvíc prostředků na výzkum a vývoj bylo vynaloženo v podnikatelském sektoru. Šlo o 49 mld. Kč, z toho téměř čtvrtina (23,4 %) v hl. m. Praze a zhruba stejný podíl - 18 % v Jihomoravském a Středočeském kraji.

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2016

Graf 1 Výdaje na výzkum a vývoj v krajích v roce 2016

V Ústeckém kraji:

-     celkové výdaje vynaložené na vědu a výzkum (VaV) patřily v roce 2016 mezi druhé nejnižší v rámci srovnání krajů České republiky a dosáhly částky 862,3 mil. Kč; proti roku 2015 poklesly o 21,4 % (o 234,3 mil. Kč), proti roku 2012, kdy byly výdaje na VaV v kraji nejvyšší, poklesy o 23,3 % (o 262,4 mil. Kč)

-     téměř 66 % z celkových výdajů na VaV bylo financováno v podnikatelském sektoru; meziročně se objem výdajů z podnikatelského sektoru snížil o 20 %; proti roku 2012 byly výdaje v tomto sektoru nižší o 17,2 %

-     z pohledu sektorů, které vědu a výzkum provádějí, vzrostly proti roku 2012 pouze výdaje ve vládním sektoru o 27,7 %, proti roku 2015 pouze ve vysokoškolském sektoru, a to o 6,2 %

-     počet pracovišť od roku 2012 vzrostl o 3,8 %;  ve vládním sektoru představoval nárůst 10 %, v podnikatelském sektoru 4,5 %, naproti tomu ve vysokoškolském sektoru došlo k poklesu o 12,5 %

-     počtem 11 pracovišť ve vládním sektoru v roce 2016 zaujímal kraj s podílem 5,6 % na ČR čtvrtou nejvyšší příčku mezi kraji

-     v roce 2016 bylo v kraji uděleno 22 patentů přihlašovatelům z ČR, což bylo nejvíce od roku 2010. Proti roku 2015 představoval nárůst 79,5 %.

Informační a komunikační technologie

Činnostmi v oblasti ICT se v České republice v roce 2016 zabývalo 185,3 tis. zaměstnanců (fyzické osoby), z toho 47,8 % tvořili ICT specialisté a zbývající část ICT technici. Z hlediska územního rozložení jsou ICT specialisté nejvíce koncentrováni v Praze a v Jihomoravském kraji.

Podíl domácností s připojením na internet se stále zvyšuje, v roce 2016 dosáhl v republikovém průměru 75,4 %, nejvíce to bylo v Praze (80,8 %), nejméně v Olomouckém kraji (67,3 %). Roste také podíl osob, které užívají internet na mobilním telefonu. V roce 2016 jej používalo v hlavním městě Praze přes 54,6 % uživatelů (z počtu obyvatel ve věku 16 a více let), v roce 2010 to bylo pouze 9,7 % obyvatel. Obdobně velký vzestup nastal i v dalších krajích jako je Plzeňský (48,0 % uživatelů v roce 2016) či Karlovarský (47,8 %).

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu v krajích

Graf 2 Domácnosti s připojením k internetu v krajích

Graf 3 Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

Graf 3 Jednotlivci používající internet na mobilním telefonu v krajích

V Ústeckém kraji:

-     od roku 2013 se Ústecký kraj řadí mezi kraje s nejnižším podílem domácností (na celkovém počtu domácností v kraji), které byly vybaveny počítačem

-     i když se podíl domácností s připojením na internet v kraji zvyšuje, v rámci mezikrajového srovnání patřila Ústeckému kraji v roce 2016 předposlední příčka (již od roku 2014)

-     roste počet jednotlivců nakupujících přes internet, porovnáním roku 2016 s rokem 2012 byl tento nárůst vyšší o 45,6 %, v roce 2016 pak přes internet nakupovalo o 13,5 %  více jednotlivců než tomu bylo v roce 2015

-     v rámci mezikrajového srovnání byl v roce 2016 v Ústeckém kraji v meziročním srovnání zaznamenán nejvyšší nárůst podílu uživatelů internetu v populaci, a také v podílu pravidelných uživatelů internetu v populaci (jde o podíl na celkovém počtu jednotlivců16 let a starších v kraji)