Sklizeň zemědělských plodin v Ústeckém kraji v roce 2017

 

 


Průběh počasí loňského hospodářského roku byl pro většinu plodin méně příznivý než rok předchozí. Meziročně vyšší výnosy jsme v kraji zaznamenali pouze u luskovin a na vinicích.

V Ústeckém kraji byla v roce 2017 dosažena historicky nejvyšší sklizeň luskovin v kraji. Vyšší výměra řepky než v loňském roce byla v kraji pouze v roce 2013.

 

Celková produkce jednotlivých plodin je ovlivňována jednak vývojem vegetačních podmínek, které se promítají do výše dosaženého průměrného hektarového výnosu a jednak je závislá na oseté, respektive sklizňové ploše. Plochy u vybraných zemědělských plodin se v Ústeckém kraji proti roku 2016 zvýšily u luskovin, cukrovky, řepky, trvalých travních porostů, chmelnic a vinic. Obdobně tomu bylo i v celé ČR, kde se navíc mírně rozšířily plochy brambor.

Růst/pokles ukazatelů sklizně vybraných zemědělských plodin v Ústeckém kraji  a v ČR  mezi roky 2017 a 2016

Stěžejní plodinou ve struktuře pěstovaných plodin jak v České republice, tak ve všech krajích, jsou obiloviny. V mezikrajovém srovnání zaujímala v roce 2017 plocha obilovin v Ústeckém kraji nejvyšší podíl na celkové osevní ploše kraje (61,7 %), a to i přesto, že byl tento podíl o 1,5 procentního bodu (p.b.) nižší než v roce 2016. Proti průměru republiky (54,8 %) byl podíl v kraji vyšší o 6,9 p.b. Nejnižší procento osevních ploch měly obiloviny v Kraji Vysočina (47,9 %). Podíl obilovin meziročně poklesl v polovině krajů. Nejvyšší meziroční snížení zaznamenali v Zlínském kraji (o 2,3 p.b.), pokles v Ústeckém kraji byl třetí nejnižší. Naproti tomu nejvíce se podíl obilovin zvýšil v Libereckém a Jihočeském kraji (o 1,6 resp. 1,3 p.b.).

V roce 2017 bylo v Ústeckém kraji sklizeno celkem 542 181 tun obilovin (včetně kukuřice na zrno a ostatních obilovin). V porovnání s předchozím rekordním rokem to znamenalo pokles o 12 % (o 73 796 tun zrna). Přesto byla sklizeň loňského roku sedmá nejvyšší od vzniku kraje. Na meziročním poklesu se podílel jak pokles ploch (o 1,4 %), tak nižší hektarové výnosy (o 10,7 %). Z jednoho hektaru bylo v kraji sklizeno 5,93 tuny zrna, tj. o 0,71 tuny méně než v roce 2016. Loňský výnos byl v kraji historicky čtvrtý nejvyšší. Nižší výnosy než v předchozím roce byly zaznamenány ve všech krajích republiky. Sklizňová plocha obilovin se meziročně snížila v osmi  krajích. Pokles o 1,4 % v Ústeckém kraji byl pátý nejnižší.

Nejrozšířenější obilovinou všeobecně je pšenice, v Ústeckém kraji představoval její podíl (70,9 %) na celkové ploše obilovin nejvyšší hodnotu mezi kraji. Ve struktuře ploch pšenice zaujímaly více než 92 % ozimé odrůdy. Celkový objem sklizené pšenice (389 445 tun) v roce 2017 představoval 71,8 % podíl na celkové sklizni obilovin v kraji a byl nejvyšší mezi kraji. Druhou nejrozšířenější obilovinou v kraji byl ječmen (reprezentovaný ze 78,4 % jarními odrůdami). Na sklizni obilovin se ječmen, sklizní 109 658 tun, podílel 20,2 %, ječmen jarní 15,1 %.

Meziročně nižší sklizeň v kraji jsme zaznamenali u většiny obilovin – u pšenice o 13,5 %, u žita o 10,3 %, u ječmene o 5 %, u ovsa o 16,2 % a u kukuřice na zrno o 17,7 % - příčinou propadu u většiny byl pokles ploch i nižší výnos, u ječmene a kukuřice na zrno byla nižší sklizeň ovlivněna jen nižším výnosem. Vyšší úrodu jsme zaznamenali pouze u tritikale (o 24 %), nárůst byl zapříčiněn hlavně meziročním navýšením ploch o 23,3 % a mírně vyšším výnosem (o 0,6 %).

 

Plocha a sklizeň obilovin v roce 2017

Proti úrovni předchozího roku byla v roce 2017 v Ústeckém kraji o 42 % vyšší produkce luskovin, což bylo ovlivněno nárůstem ploch o více než třetinu a vyšším výnosem. V loňském roce bylo v kraji na výměře 3 182 hektarů (nárůst o 817 ha, o 34,6 %) vypěstováno celkem 8 836 tun luskovin (o 2 614 tun více než v roce 2016). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 2,78 tuny zrna (meziroční nárůst o 0,15 t/ha, tj. o 5,5 %). Loňská sklizeň byla v kraji historicky nejvyšší.

Produkce brambor ostatních (kromě raných a sadbových), reprezentovaná v kraji převážně drobnými pěstiteli, byla v roce 2017 nižší proti předchozímu roku, a to vlivem kombinace snížení ploch o 21 ha, tj. o 5,1 % a nižšího výnosu hlíz - sklizeno 27,55 tuny z hektaru (meziroční pokles o 0,16 t/ha, o 0,6 %). Celková úroda tak dosáhla 10 967 tun a byla meziročně nižší o 655 tun (o 5,6 %).

Cukrovka technická se v roce 2017 v kraji pěstovala na 4 260 hektarech (nárůst o 1 065 ha, tj. o třetinu proti roku 2016). Z jednoho hektaru bylo sklizeno 67,77 tuny bulev, tj. o 0,2 % (o 0,13 t/ha) méně než v předešlém roce. Celková sklizeň 288 711 tun byla meziročně o 71 763 tuny (o 33,1 %) vyšší proti roku 2016.

Na rozloze 24 331 hektarů (větší plocha pouze v roce 2013) byla v roce 2017 v Ústeckém kraji pěstovaná řepka, meziročně se její plochy zvýšily o 330 hektarů, tj. o 1,4 %. Celková sklizeň ve výši 72 997 tun byla proti roku 2016 nižší o 12 509 tun (o 14,6 %). Na nižší úrodě se podílel výhradně nižší výnos řepkového semene, z jednoho hektaru byly sklizeny v průměru 3 tuny, což představovalo pokles o 0,56 tuny na hektar (o 15,8 %).

Plocha a sklizeň řepky a brambor v roce 2017

Sklizňová plocha pícnin na orné půdě se v Ústeckém kraji v roce 2017 snížila o 2,8 % (o 436 ha) a dosáhla 14 919 hektarů. Celkem bylo sklizeno 146 363 tun sena, úroda loňského roku byla o 13,8 % nižší. Z jednoho hektaru bylo sklizeno 9,81 tuny, tj. o 1,24 tuny (o 11,2 %) méně než v roce 2016.

Plocha a sklizeň pícnin na orné půdě a sena z trvalých travních porostů  v roce 2017

Plocha trvalých travních porostů vč. pastvin, uváděná ve skutečném rozsahu provedené sklizně a zahrnující sklízené i spásané plochy, ve výši 59 948 hektarů zaznamenala meziroční nárůst o 2 181 ha, tj. o 3,8 %. Méně příznivé klimatické podmínky se projevily nižším dosaženým výnosem 3,18 t/ha, který proti předchozímu roku znamenal pokles o 13,7 %, tj. o 0,51 t/ha. Celkem bylo ve všech sečích sklizeno 190 892 tun sena, což bylo o 10,5 %, tj. o 22,3 tis. tun hmoty (přepočtené na suchou píci) méně než v roce 2016.

Na území Ústeckého kraje se nachází více než polovina ploch (56,8 %) plodících chmelnic České republiky. Zatímco do roku 2013 (včetně) se v kraji i v celé ČR plocha plodících chmelnic meziročně snižovala, v posledních čtyřech letech dochází jak v kraji, tak republikově k jejímu rozšiřování. Meziročně se v roce 2017 v kraji zvýšila plocha o 97 ha a za celou ČR o 170 ha, u obou o 3,6 %. I přes tento pozitivní vývoj byly v roce 2017 plochy plodících chmelnic v Ústeckém kraji i v celé ČR na úrovni zhruba 80 % roku 2000. Produkce „zeleného zlata“ v kraji byla v roce 2017 vlivem meziročně nižšího výnosu (o 12,1 %) pod úrovní předchozího roku. Dosažený výnos 1,38 tuny z jednoho hektaru byl o 0,19 t/ha (o 12,1 %) nižší než v roce 2016. Celkem bylo v kraji sklizeno 3 863 tun chmele, což bylo proti rekordní sklizni roku 2016 o 378 tun (o 8,9 %) méně.

Pro poslední uváděnou kulturu - vinice, jejíž plodící plocha v kraji zaujímala z republikového pohledu pouze necelá 2 %, byl rok 2017 příznivější než rok předchozí. Vlivem meziročního nárůstu ploch o 3,8 % (o 11 ha) a výnosu o 15,2 % (o 0,64 t/ha) bylo z plochy o výměře 296 hektarů sklizeno 1 439 tun hroznů, tj. o 236 tun (o 19,6 %) více než v roce 2016.

Spotřeba hnojiv přepočtená na čisté živiny (N, P2O5, K2O) je uváděna za hospodářský rok 2016/2017 (tzn. od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017). V celkovém objemu není zahrnuta spotřeba hnojiv za malá hospodářství samostatně hospodařících rolníků, kteří nepředkládají výkazy.

Spotřeba hnojiv za hospodářský rok 2016/2017

Spotřeba jednotlivých druhů hnojiv v Ústeckém kraji představovala v mezikrajovém srovnání jednu z nejnižších v republice. V meziročním srovnání se ve většině krajů snížila spotřeba minerálních hnojiv. V Ústeckém kraji a v dalších třech krajích (Pardubickém, Moravskoslezském a Královéhradeckém) spotřeba naopak vzrostla. Nárůst v Ústeckém kraji o 3,7 % byl druhý nejvyšší. K navýšení v kraji došlo u všech druhů - u dusíkatých hnojiv o 0,2 %, u fosforečných o 10,1 % a u draselných hnojiv o 32,6 %. Spotřeba vápenatých hnojiv se snížila celkem v devíti krajích republiky vč. Ústeckého, pokles o 5,1 % v Ústeckém kraji byl druhý nejnižší. Spotřeba organických hnojiv, kam patří např. i kompost, meziročně vzrostla v deseti krajích, vč. Ústeckého kraje. V porovnání s rokem 2016 poklesl v šesti ze čtrnácti krajů objem spotřeby statkových hnojiv, v Ústeckém kraji představovalo snížení 12,2 % a bylo nejvyšší. Pokles jsme zaznamenali u hnoje (o 15 %), u močůvky (o 27,5 %) a u ostatních složek statkových hnojiv (zahrnují další vedlejší produkty vzniklé chovem hospodářských zvířat, jako např. výkaly zvířat na pastvě), který představoval 16,2 %. Meziročně se v kraji zvýšilo využívání kejdy (o 7,8 %).