Projekce obyvatelstva do roku 2070 v Ústeckém kraji

 

Do roku 2070 dojde v Ústeckém kraji vinou přirozeného úbytku a záporné vnitřní migrace ke snížení počtu obyvatel o 134 tis. na 687 tis. osob. Očekává se rychlejší stárnutí obyvatelstva než ve většině krajů. Poroste podíl seniorů v populaci, naopak podíl dětí se bude zmenšovat, v důsledku čehož vzroste index stáří na hodnotu 205,8. Zvýší se naděje dožití a to nejvíce ze všech krajů, stále však zůstane nejnižší v ČR.

 

Po necelých šesti letech přichází Český statistický úřad (ČSÚ) s novou projekcí obyvatelstva v krajích, která navazuje na poslední projekci obyvatelstva z roku 2018. Prahem nové projekce je stav obyvatelstva a jeho demografická struktura k 1. 1. 2019, prvním projektovaným rokem je rok 2019 a ukončena je rokem 2070. Cílem projekce je nastínit směr budoucího populačního vývoje a ukázat na očekávané změny v početním stavu a věkovém složení populace, přičemž výsledky je nutné chápat vždy podmíněně a interpretovat je ve vztahu k vstupním parametrům. Projekce očekává plynulý vývoj, neboť nemůže předvídat náhlé působení vnějších vlivů.

 

Graf: Projekce vývoje počtu obyvatel v Ústeckém kraji k 1. 1. příslušného roku

 

Dle zpracované projekce poklesne počet obyvatelstva Ústeckého kraje o 134 tis. na 687 tis. osob, což znamená pokles o 16,4 %. V mezikrajovém srovnání je to šestý největší procentní úbytek obyvatel. Hlavní příčinou úbytku obyvatel bude ve sledovaném období ztráta obyvatel přirozenou měnou
(-176 tis.), podpořená zápornou vnitřní migrací (-37 tis.). Jedinou složkou, která přispěje k populačnímu růstu tak bude zahraniční migrace, díky které se zvýší počet obyvatel o 78 tis. I přes očekáváný úbytek obyvatel zůstane Ústecký kraj stále pátým nejlidnatějším krajem ČR.

 

Graf: Projekce přírůstku/úbytku obyvatel Ústeckého kraje

S úbytkem obyvatelstva se bude potýkat většina krajů vyjma hlavního města Prahy, Středočeského, Plzeňského a Jihomoravského kraje. Největší úbytek obyvatel jak absolutně, tak i v poměru k celkovému počtu obyvatel je očekáván v Moravskoslezském kraji, a to o 321 tis. osob (-26,6 %). Naopak výraznější růst obyvatelstva budeme dle projekce sledovat ve Středočeském kraji, ve kterém by se měl počet obyvatel do roku 2071 zvýšit o 495 tis. osob (+36,2 %) a v hlavním městě Praze, kde se počet obyvatel zvýší o 411 tis. osob (+31,4 %).

 

V současnosti patří Ústecký kraj mezi nejmladší kraje (v roce 2019 zaujímal třetí nejnižší příčku mezi kraji po Středočeském kraji a Praze). Dle projekce bude obyvatelstvo kraje stárnout rychleji než ve většině krajů - průměrný věk vzroste o 5,3 na 47,3 roků (u mužů 46,4 let a v případě žen 48,2 let). Rychlejší růst průměrného věku zaznamenají jen v Moravskoslezském (+6,0), Zlínském (+5,6) a Olomouckém kraji (+5,4). V důsledku toho bude Ústecký kraj ke konci projektového období obsazovat zhruba středovou pozici mezi kraji.

 

Graf: Projekce vývoje počtu obyvatel ve věkových skupinách v Ústeckém kraji k 1. 1. příslušného roku

 

Podíl osob ve věku 65 let a více by měl v posledním sledovaném roce dosahovat 28,5 %. V roce 2019 zaujímal Ústecký kraj s hodnotou 19,3 % třetí nejnižší příčku v mezikrajovém srovnání. Řadil se tak mezi kraje s nejnižším podílem osob ve věku 65 let a více. V případě, že se naplní očekávaný vývoj, bude na konci projektového období podíl osob ve věku 65 a více let spíše odpovídat středním hodnotám. Zastoupení obyvatel ve věku 0–14 let bude v Ústeckém kraji na úrovni 13,8 % v roce 2071, což je snížení o 2,2 procentních bodů (p. b.). Dle projekce tak Ústecký kraj společně s krajem Středočeským a Moravskoslezským zaznamenají nejvyšší snížení podílu dětské složky v populaci. S podílem osob ve věku 15–64 ve výši 57,7 % se bude kraj v roce 2071 řadit spíše mezi ty s mírně vyšším zastoupením této věkové kategorie na populaci.

 

Graf: Projekce věkového složení obyvatel Ústeckého kraje k 1. 1. příslušného roku

Vzhledem k předpokládanému poklesu počtu dětí a růstu počtu seniorů poroste současně i index stáří, který by měl ze současných 120,1 růst až na 205,8 v roce 2071, na 100 obyvatel 0–14 bude připadat 205,8 obyvatel ve věku 65 let a více. V mezikrajovém porovnání by to mělo znamenat umístění ve středu žebříčku, zatímco v roce 2019 obsadil kraj třetí nejnižší příčku mezi kraji. Z pohledu indexu ekonomického zatížení by v Ústeckém kraji v roce 2071 mělo připadat 89,1 osob ve věku 0–19 a 65 a více let na 100 osob ve věkové skupině 20–64 let, což by byla mírně podprůměrná hodnota v rámci krajů. Zatímco v roce 2019 zaujímal Ústecký kraj hodnotou 66,9 mezi kraji středovou pozici.

 

Graf: Projekce indexu stáří a indexu ekonomického zatížení obyvatel Ústeckého kraje k 1. 1. příslušného roku

 

Na počátku projektového období byla naděje dožití při narození u mužů i u žen v Ústeckém kraji nejnižší ze všech krajů. Dle projekce poroste naděje dožití nejrychleji ze všech krajů, i tak ale zůstane u obou pohlaví v mezikrajovém porovnání nejnižší. Rychleji poroste naděje dožití u mužů, která se zvýší o 9 let na hodnotu 83,5 let. U žen se pak předpokládá růst o 7,3 roku na hodnotu 87,5 v roce 2070.

 

Graf: Projekce naděje dožití při narození v Ústeckém kraji

 

Úhrnná plodnost patřila na počátku projektového období k průměrným hodnotám. V průběhu projektového období se nepředpokládá její výraznější růst a tak dojde v případě naplnění prognóz k růstu pouze o 0,01 na hodnotu 1,71 v roce 2070, což bude mírně podprůměrná hodnota.

 

Kontakt:

Bc. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem

tel.: 472 706 173

email: infoservisul@czso.cz

 

  • Projekce obyvatelstva do roku 2070 v Ústeckém kraji (aktualita v pdf)