Příjmy a životní podmínky domácností v Ústeckém kraji - 2019

V Ústeckém kraji bylo v roce 2019 celkem 367,8 tis. domácností, průměrný počet členů na domácnost byl 2,17. Čisté příjmy domácností ve výši 178,5 tis. Kč ročně byly druhé nejnižší v ČR, naopak náklady na bydlení byly druhé nejvyšší po hlavním městě Praze. Ústecké domácnosti, častěji než v jiných regionech ČR, uváděly problémy s vandalstvím a kriminalitou v okolí. Ústecký kraj měl rovněž největší podíl domácností, které si nemohou dovolit ročně týdenní dovolenou mimo domov, jíst obden maso nebo zaplatit neočekávaný výdaj.

Na jaře 2019 se uskutečnil již patnáctý ročník výběrového šetření „Životní podmínky“, které mapovalo situaci českých domácností v roce 2018 a v období dotazování. Při interpretaci a analýze výsledků šetření je třeba mít neustále na paměti, že vznikly zpracováním dat získaných z výběrového šetření. Všechny publikované výsledky jsou tedy statistické odhady zatížené určitou chybou a nikoliv přesná čísla.

V roce 2019 bylo v Ústeckém kraji 367 843 domácností, tyto domácnosti měly 796 475 členů, tj. 2,17 průměrných členů na domácnost. Oproti roku 2018 byl zaznamenán meziroční nárůst v počtu domácností o 8,0 % (+27 375), počet členů domácností naopak meziročně poklesl o 0,1 % (-970 osob). Průměrný počet členů na domácnost od roku 2012 trvale klesá, přičemž meziroční pokles v roce 2019 byl největší a činil 0,17 členů na domácnost. Na celkovém počtu domácností ČR se Ústecký kraj podílel 8,3 % (celkem za ČR 4 452 970 domácností), což byl v mezikrajském srovnání pátý nejvyšší podíl po Praze (13,3 %), Středočeském a Moravskoslezském kraji (shodně 11,8 %) a Jihomoravském kraji (10,8 %). Průměrný počet členů na domácnost byl v Ústeckém kraji třetí nejnižší v ČR po Karlovarském kraji (2,13) a po Praze (2,14 členů na domácnost), Ústecký kraj byl o 0,17 členů na domácnost pod republikovým průměrem. Nejvíce členů na domácnost bylo zjištěno ve Středočeském kraji (2,55).

Příjmy domácností se v rámci šetření zjišťují vždy za předchozí rok. V rámci šetření za rok 2019 se zjišťovaly příjmy za rok 2018. V Ústeckém kraji byly roční čisté příjmy na domácnost zjištěny ve výši 178 516 Kč. Meziročně došlo k nárůstu čistých příjmů o 10,1 % (+16 414 Kč). Z pohledu celé ČR byly roční čisté příjmy domácností v Ústeckém kraji druhé nejnižší po Zlínském kraji (175 771 Kč/rok). Nejvyšší čisté příjmy na domácnost byly zjištěny v hlavním městě Praze ve výši 251 033 Kč/rok. Průměrný čistý příjem domácností v Ústeckém kraji byl o 8,5 % nižší než průměrný čistý příjem domácností v ČR (195 071 Kč), v porovnání s příjmem v Praze byl nižší o 28,9 %.

Náklady na bydlení měsíčně na domácnost celkem byly v roce 2019 v Ústeckém kraji ve výši 6 116 Kč, což je o 317 Kč (5,46 %) více než je republikový průměr (5 799 Kč). Meziročně byl zaznamenán pokles o 0,8 % (-47 Kč). Náklady na bydlení byly v Ústeckém kraji druhé nejvyšší v ČR po hlavním městě Praze, kde celkové náklady za bydlení na domácnost dosáhly hodnoty 8 100 Kč za měsíc. Nejnižší náklady na bydlení byly zjištěny v kraji Vysočina, a to 4 641 Kč.

V roce 2019 patřil největší podíl domácností v Ústeckém kraji do příjmové skupiny 12 001 – 15 000 Kč čistého měsíčního příjmu na osobu, a to 24,9 %. Druhý nejvyšší podíl domácností (22,0 %) patřil do příjmové skupiny 15 001 – 20 000 Kč, nejméně domácností dosáhlo na příjmovou skupinu 50 001 Kč a více (1,0 %). V mezikrajském porovnání byl v Ústeckém kraji největší podíl domácností v prvních třech příjmových skupinách - do 6 tis. Kč (4,6 %), 6 001 – 8 000 Kč (4,5 %); a 8 001 – 10 000 Kč (8,8 %). V porovnání s rozdělením domácností dle čistého měsíčního příjmu na osobu v ČR a Ústeckém kraji byl v našem kraji vyšší podíl domácností v prvních čtyřech příjmových skupinách (do 6 tis. Kč, 6 001 – 8 000 Kč, 8 001 – 10 000 Kč, 10 001 – 12 000 Kč), největší rozdíl byl v příjmové skupině do 6 tis. Kč, ve které bylo v Ústeckém kraji o 2,6 p. b. více než v celé ČR. Naopak do ostatních příjmových skupin (12 001 Kč a více) spadal v Ústeckém kraji v porovnání s ČR nižší podíl domácností, největší rozdíl byl pak v příjmové skupině 20 001 – 30 000 Kč, ve které bylo o 3,0 p. b. domácností méně než v celé ČR.

Při dotazování na druh domu v Ústeckém kraji 30,5 % domácností uvedlo, že bydlelo v rodinném domě a 69,3 % v bytovém domě. Z hlediska právní formy užívání bytu 28,8 % domácností uvedlo, že v roce 2019 bydlelo v bytě ve vlastním domě, 28,1 % bydlelo v bytě v osobním vlastnictví, 15,3 % v družstevním bytě, 25,0 % v pronajatém bytě a 3,0 % domácností bydlelo u příbuzných a známých. V mezikrajském porovnání dle právní formy užívání bytu bydlel v Ústeckém kraji třetí nejnižší podíl domácností v bytě ve vlastním domě, menší podíl byl zjištěn jen v Praze (12,1 %) a v Karlovarském kraji (24,1 %). Naopak v Ústeckém kraji bydlel druhý největší podíl domácností v družstevních bytech, a to 15,3 % (největší podíl byl zjištěn v Moravskoslezském kraji ve výši 18,5 %) a třetí největší podíl domácností bydlel v pronajatém bytě, a to 25,0 % (hlavní město Praha 31,4 % a Liberecký kraj 25,5 %). V porovnání s celou republikou byl v Ústeckém kraji vyšší podíl domácností bydlících v družstevním a pronajatém bytě (o 7,9 p. b. resp. 6,0 p. b.). V ostatních třech kategoriích byl podíl domácností v porovnání s ČR nižší, nejvíce v kategorii „ve vlastním domě“, kde byl podíl domácností o 10,0 p. b. nižší než v celé ČR.

V subjektivním hodnocení problémů s bydlením uvedlo 18,1 % domácností Ústeckého kraje, že měly v roce 2019 problémy s hlukem z domu, resp. ulice, 15,2 % domácností si stěžovalo na znečištěné okolní prostředí a 14,1 % domácností mělo problém s vandalstvím a kriminalitou v okolí. Problémy s hlukem z domu resp. ulice vnímaly častěji jako problém domácnosti už jen v Královehradeckém kraji (19,7 %) a v hlavním městě Praze (19,5 %). V Praze byl největší podíl domácností, které jako problém označily znečištění okolního prostředí (16,1 %), Ústecký kraj se umístil na pomyslném druhém místě (15,2 %). První místo v negativním smyslu slova obsadil Ústecký kraj v kategorii vandalství a kriminality v okolí, když v mezikrajském srovnání tento problém uvedl největší podíl domácností.

Domácnosti v Ústeckém kraji také uvedly, že si v roce 2019 nemohly dovolit ve 33,0 % ročně týdenní dovolenou mimo domov, 12,6 % domácností si nemohlo dovolit jíst obden maso a 37,0 % domácností si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč. I když podíl domácností Ústeckého kraje, které si nemohou dovolit tyto věci, od roku 2014 převážně klesá, je i tak jejich podíl v jednotlivých kategoriích nejvyšší ze všech krajů.

Více informací naleznete v publikaci Příjmy a životní podmínky domácností.

Kontakt:

Bc. Iva Princová

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
email: infoservisul@czso.cz       
tel.: 472 706 106