Pohyb obyvatelstva za 1. až 4. čtvrtletí 2017 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)

 

 


Vlivem přirozeného úbytku obyvatel se počet obyvatel Ústeckého kraje během roku 2017 snížil. Po osmi předcházejících letech bylo vloni dosaženo kladné saldo migrace. Z meziročního srovnání vyplývá, že vzrostl počet sňatků, ale i rozvodů. Zvýšil se počet narozených dětí a zároveň poklesl počet potratů. Nárůst zaznamenal i počet zemřelých. Počet přistěhovalých do kraje vzrostl, počet vystěhovalých osob se snížil. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.

V roce 2017 došlo z pohledu novodobé historie kraje k třetímu nejnižšímu úbytku obyvatel. Od roku 2000 bylo vloni v Ústeckém kraji provedeno nejméně potratů a spolu s rokem 2013 byl rozveden třetí nejnižší počet manželství. Naproti tomu se v roce 2017 narodilo nejvíce dětí mimo manželství za posledních 18 let, nepříznivý byl i pátý nejvyšší počet zemřelých osob.

V Ústeckém kraji žilo podle předběžných výsledků k 31. prosinci 2017 celkem 821 080 obyvatel, v tom 407 324 mužů a 413 756 žen. Za uplynulých 12 měsíců loňského roku se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 297 osob, a to jak vlivem poklesu počtu žen (o 249), tak počtu mužů (o 48).

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,7 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. V uplynulém roce se počet obyvatel snížil celkem v šesti krajích republiky včetně Ústeckého.

Růst/pokles obyvatel podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2017

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně záporným výsledkem přirozeného přírůstku obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 730 osob. Z pěti dalších krajů, kde došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel, se ve čtyřech případech jednalo jak o  úbytek obyvatel přirozenou cestou, tak o zápornou migraci. Výjimkou byl Kraj Vysočina, kde nižší počet obyvatel ke konci roku 2017 zapříčinilo pouze záporné saldo migrace, zatímco přirozený přírůstek obyvatel byl vlivem vyššího počtu narozených než zemřelých kladný.

Po předchozích osmi záporných letech bylo saldo migrace v Ústeckém kraji kladné. Od ledna do konce prosince se do kraje přistěhovalo 7 691 obyvatel a vystěhovalo 7 258 obyvatel, tj. +433 osob. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-816 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 5 529 osob a vystěhovalo 6 345 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +1 249 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 2 162 osob a do zahraničí se vystěhovalo 913 osob). Kladnou zahraniční migraci zaznamenali ve všech krajích republiky, zatímco vnitrostátní přírůstek stěhováním byl pouze ve čtyřech krajích - v Hl. m. Praze, ve Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském kraji.

 

Pohyb obyvatelstva podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2017

Během roku 2017 poklesl počet obyvatel ve třech okresech Ústeckého kraje – v Děčíně, Mostě a Teplicích. Ve dvou z nich se jednalo jak o úbytek obyvatel stěhováním, tak i o přirozený úbytek obyvatel. K poklesu počtu obyvatel v okrese Teplice došlo výhradně vlivem přirozeného úbytku obyvatel, zatímco migrace byla kladná. Celkové zvýšení počtu obyvatel ve třech okresech bylo výhradně zásluhou kladné migrace (počet přistěhovalých osob do okresu převyšoval počet osob, které z okresu odešly), pouze v okrese Ústí nad Labem se jednalo jak o přirozený přírůstek obyvatel, tak o kladné saldo migrace.

Pohyb obyvatelstva v okresech Ústeckého kraje v 1. až 4. čtvrtletí 2017

Od ledna do prosince loňského roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 8 442 dětí, což je o 179 novorozenců (o 2,2 %) více než ve stejném období roku 2016. Meziročně se o 0,3 procentního bodu (p.b.) zvýšil podíl živě narozených dětí mimo manželství na 64,5 %. Podíl mimomanželských dětí tak byl nejvyšší mezi kraji. Republikový průměr představoval 49,0 % a byl o 15,5 p.b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznemenali v Hl. m. Praze (41,3 %), jako druhý se umístil Zlínský kraj se 43,0 % a třetí Jihomoravský kraj se 43,6 % živě narozených dětí mimo manželství. Meziročně se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství téměř ve všech krajích republiky, s výjimkou Karlovarského, Královéhradeckého, Olomouckého a Moravskoslezského kraje. Nejvyšší nárůst zaznamenali ve Středočeském (+1,8 p.b.), Libereckém a Zlínském kraji (shodně +1,2 p.b.). Zvýšení v Ústeckém kraji bylo společně s Prahou a Plzeňským krajem nejnižší.

Živě narození a podíl živě narozených mimo manželství v Ústeckém kraji   v 1. až 4. čtvrtletí 2007 až 2017

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 10,3 dětí, zatímco v roce 2016 to bylo 10,0 dětí. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot třetí nejnižší pozici. Proti průměru České republiky (10,8 ‰) byla nižší o 0,5 bodů promile. Více než jedenáct dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Hl. městě Praze, v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Naproti tomu méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Karlovarském kraji.

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2017

Vysoká úmrtnost v Ústeckém kraji přetrvávala i v loňském roce. Počet zemřelých (9 172 osob) v kraji meziročně vzrostl o 114 osob. Proti roku 2016 vzrostl počet zemřelých ve všech krajích republiky. Nejvyšší nárůst zaznamenali v Karlovarském a Libereckém kraji (o 7,5 resp. 7,3 %), nejnižší pak v Hl. m. Praze (o 0,5 %), druhé nejnižší bylo zvýšení v Ústeckém kraji (o 1,3 %). V přepočtu na tisíc obyvatel Ústeckého kraje zemřelo 11,2 osob (nárůst proti předchozímu roku o 0,2 bodů promile.). Úmrtnost v kraji představovala spolu s Moravskoslezským krajem druhou nejvyšší hodnotu po Karlovarském kraji. Průměr ČR (10,5 ‰) byl v kraji překročen o 0,6 bodů promile.

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství v okresech Ústeckého kraje v 1. až 4. čtvrtletí 2017

Mezi okresy Ústeckého kraje byla v loňském roce dosažena nejvyšší porodnost s druhým nejnižším podílem dětí narozených mimo manželství (63,5 %) v okrese Ústí nad Labem, zároveň zde byla vykázána nejnižší úmrtnost v kraji. Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství (70,4 %), nejnižší porodnost a nejvyšší úmrtnost byla v okrese Most. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství je dlouhodobě v okrese Litoměřice (58,2 %).

Podíl zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách v Ústeckém kraji v roce 2017 znázorňuje následující graf. Meziroční pokles jsme zaznamenali u většiny věkových skupin s výjimkou 40–59, 70–79 a 90letých a starších osob

Zemřelí podle věkových skupin v Ústeckém kraji v 1. až 4. čtvrtletí 2017

Od počátku roku 2017 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 901 párů snoubenců, tj. o 178 (o 4,8 %) více než za rok 2016. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 4,8 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje zvýšila o 0,2 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla po pěti letech, kdy dosahovala nejnižší hodnotu mezi kraji, druhá nejnižší spolu s Olomouckým, Královéhradeckým a Středočeským krajem. Proti průměru ČR byla nižší o 0,2 bodů promile.

Sňatečnost, rozvodovost a potratovost podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2017

Od ledna do konce prosince loňského roku bylo v Ústeckém kraji rozvedeno 2 252 manželství, což je o 7 (o 0,3 %) více než za stejné období roku 2016. Počet rozvodů v kraji byl za rok 2017 spolu s rokem 2013 třetí nejnižší (po roce 2015 a 2016) od roku 2000. V přepočtu na tisíc obyvatel dosáhla rozvodovost v kraji hodnoty 2,7 ‰ a byla tak stejná jako v předchozím roce. Rozvodovost v mezikrajovém srovnání byla za loňský rok v Ústeckém kraji druhá nejvyšší po Středočeském kraji. Celorepublikový průměr byl o 0,3 bodů promile nižší než průměr kraje.

Negativním jevem v Ústeckém kraji i nadále zůstává vysoká potratovost, a to i přesto, že se meziročně snížil absolutní počet potratů a mírně i potratovost. Obě hodnoty byly nejnižší od roku 1990. V průběhu dvanácti měsíců 2017 bylo v Ústeckém kraji registrováno celkem 3 473 potratů a v porovnání se stejným obdobím předchozího roku to znamenalo pokles o 138 potratů (o 3,8 %). Potratovost v kraji představovala 4,2 provedených potratů na tisíc obyvatel. Nadále však zůstává nejvyšší v porovnání s ostatními kraji, nejvyšší je i podíl umělých přerušení těhotenství (2,6 ‰). Republikový průměr potratovosti (3,3 ‰) byl v kraji překročen o 0,9 bodů promile, podíl umělých přerušení těhotenství byl vyšší o 0,7 bodů promile. Potratovost v kraji je od roku 1990, s výjimkou let 1999, 2000 a 2002, neustále nejvyšší v rámci celé ČR.

Sňatečnost, rozvodovost a potratovost v okresech Ústeckého kraje  v 1. až 4. čtvrtletí 2017

V meziokresním srovnání vykázal za loňský rok nejvyšší sňatečnost v kraji okres Ústí nad Labem, zároveň bylo v tomto okrese spolu s okresem Louny rozvedeno nejvíce manželství na tisíc obyvatel okresu. Naproti tomu nejnižší rozvodovost jsme zaznamenali v okrese Teplice. V okrese Děčín byl evidován nejnižší počet uzavřených sňatků na tisíc obyvatel okresu a druhá nejnižší rozvodovost. Dlouhodobě nejnižší potratovost v kraji je v okrese Litoměřice. Oproti tomu nejvyšší potratovost v loňském roce zaznamenali v okrese Teplice, Louny a Most. Nejvyšší podíl umělých přerušení těhotenství byl evidovám v okrese Most (3,2 ‰), naproti tomu nejnižší v okrese Litoměřice (2 ‰).