Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2021 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)

 

Počet obyvatel Ústeckého kraje během prvních třech čtvrtletí roku 2021 poklesl vlivem přirozeného úbytku obyvatel i záporné migrace o více než 5 tisíc osob. Počet uzavřených sňatků byl vyšší, zatímco počet rozvedených manželství poklesl. V porovnání se stejným obdobím minulého roku poklesl počet narozených dětí, ale podíl narozených mimo manželství vzrostl. Počet zemřelých byl o více než čtvrtinu vyšší než ve stejném období loňského roku. Nárůst jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých i vystěhovalých osob. Saldo vnitrostátní i zahraniční migrace bylo záporné.

 

Ke konci září 2021 žilo podle předběžné bilance v Ústeckém kraji celkem 811 764 obyvatel, v tom 401 375 mužů a 410 389 žen. Od počátku roku do konce září se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 5 240 osob, a to jak vlivem poklesu počtu mužů (o 3 902), tak i žen (o 1 338). V uplynulém období se kromě Ústeckého kraje snížil počet obyvatel ve většině krajů republiky s výjimkou Středočeského a Jihomoravského kraje.

Ústecký kraj je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR, na celkovém počtu obyvatel České republiky se k 30. září letošního roku podílel 7,6 %.

Růst/pokles obyvatel podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2021

 

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak přirozeným úbytkem obyvatel, tak zápornou migrací. Za tři čtvrtletí roku převýšil počet zemřelých počet narozených o 2 753 osob. Saldo migrace dosáhlo do konce letošního září záporné hodnoty -2 487 osob, když počet vystěhovalých (8 872) převážil nad počtem přistěhovalých osob do kraje (6 385). Záporná byla jak vnitrostátní migrace Ústeckého kraje (-726 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 4 209 osob a vystěhovalo 4 935 osob, tak saldo zahraniční migrace[1] kraje -1 761 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 2 176 osob a do zahraničí se vystěhovalo 3 937 osob). V obou směrech zahraničního stěhování převládali muži – u přistěhovalých z 60,8 %, u vystěhovalých z 80,7 %, zatímco u vnitrostátní migrace převažovaly ženy.

Pohyb obyvatelstva podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2021

Za tři čtvrtletí roku 2021 počet obyvatel regionu poklesl ve všech okresech. S výjimkou okresů Litoměřice, Louny a Teplice to ve všech ostatních okresech bylo zásluhou jak přirozeného úbytku obyvatel, tak zápornou migrací. Ve třech zmiňovaných okresech se na meziročním poklesu obyvatel podílel pouze přirozený úbytek obyvatel, migrace byla kladná.

Pohyb obyvatelstva v okresech Ústeckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2021

 

Během devíti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 6 005 dětí, což je o 113 novorozenců (o 1,8 %) méně než ve stejném období roku 2020. Počet narozených dětí byl nejnižší od vzniku kraje v roce 2000. Podíl živě narozených dětí mimo manželství se proti stejnému období loňského roku zvýšil o 0,9 procentního bodu (p. b.) na 63,0 %. Podíl mimomanželských dětí měl Ústecký kraj nejvyšší v republice. Republikový průměr představoval 48,3 % a byl o 14,7 p. b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství byl v Praze, kde se mimo manželství živě narodilo 40,7 % dětí. Meziročně se podíl dětí narozených mimo manželství zvýšil ve většině krajů s výjimkou krajů Karlovarského, Jihočeského, Pardubického a Jihomoravského. Nejvyšší nárůst (1,2 p. b.) zaznamenali v Plzeňském kraji, druhý nejvyšší byl v Olomouckém kraji (1,1 p. b.) a třetí nejvyšší v Ústeckém kraji.

 

Živě narození a podíl živě narozených mimo manželství v Ústeckém kraji   v 1. až 3. čtvrtletí 2008 až 2021

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 9,9 dětí, proti stejnému období minulého roku se tento ukazatel snížil o 0,1 p. b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot druhou nejnižší pozici. Proti průměru České republiky (10,6 ‰) byla nižší o 0,7 bodů promile. Jedenáct a více dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo ve Středočeském a Jihomoravském kraji, v Kraji Vysočina a v Praze. Méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo kromě Ústeckého kraje ještě v Karlovarském kraji.

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2021

Za prvních devět měsíců letošního roku zemřelo v Ústeckém kraji celkem 8 758 osob a tento počet byl nejvyšší od vzniku kraje v roce 2000. Proti stejnému období roku 2020 se počet zemřelých v kraji zvýšil o 1 797 osob (o 25,8 %). V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo letos 14,4 osob, což znamená nárůst proti třem čtvrtletím minulého roku o 3,0 body promile. Úmrtnost v kraji představovala druhou nejvyšší hodnotu v mezikrajovém srovnání po Karlovarském kraji. Průměr ČR (12,9 ‰) byl v kraji překročen o 1,5 promilových bodů.

Porodnost, úmrtnost a podíl živě narozených dětí mimo manželství v okresech Ústeckého kraje v 1. až 3. čtvrtletí 2021

Mezi okresy Ústeckého kraje byla ke konci třetího čtvrtletí roku 2021 dosažena nejvyšší porodnost v Teplickém, Chomutovském, Ústeckém a Lounském okrese (10 a více dětí). Nejnižší úmrtnost v kraji byla v Chomutovském a Ústeckém okrese (méně než 14 osob na tisíc obyvatel regionu). Nejnižší počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel a nejvyšší úmrtnost evidovali v okrese Most. Nejvíce dětí narozených svobodným matkám je dlouhodobě vykazováno v okrese Most (71,0 %). Naproti tomu nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství (55,1 %) se nachází v Litoměřickém okrese.

Meziroční pokles podílu zemřelých osob v Ústeckém kraji za prvních devět měsíců letošního roku jsme zaznamenali u většiny věkových skupin s výjimkou osob ve věku 60–69 a 70–79 let.

 

Zemřelí podle věkových skupin v Ústeckém kraji v 1. až 3. čtvrtletí 2021

Od počátku roku 2021 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 027 párů snoubenců, tj. o 35 (o 1,2 %) více než za devět měsíců roku 2020. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,0 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje zvýšila o 0,1 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla pátá nejnižší.

 

 

Sňatečnost a rozvodovost podle krajů v 1. až 3. čtvrtletí 2021

V Ústeckém kraji bylo od ledna do konce září letošního roku rozvedeno 1 190 manželství, což je o 86 (o 6,7 %) méně než za stejné období roku 2020. Počet rozvodů od počátku letošního roku byl v kraji nejnižší od roku 2000. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 2,0 ‰, tj. o 0,1 bodů promile méně než vloni. Rozvodovost v Ústeckém kraji byla za první až třetí čtvrtletí letošního roku sedmá nejnižší mezi kraji. Celorepublikový průměr byl stejný jako v Ústeckém kraji.

Sňatečnost a rozvodovost v okresech Ústeckého kraje  v 1. až 3. čtvrtletí 2021

Za prvních devět měsíců roku 2021 bylo na tisíc obyvatel uzavřeno nejvíce sňatků v okresech Chomutov, Teplice a Louny. Nejnižší sňatečnost jsme zaznamenali v Ústeckém a Litoměřickém okrese. Nejvyšší rozvodovost v rámci kraje vykázaly od počátku roku okresy Litoměřice, Teplice a Ústí nad Labem, nejnižší okres Most.



[1] V letech 2020 a 2021 docházelo k aktualizacím údajů v informačním systému CIS v návaznosti na novelizaci zákona o pobytu cizinců na území České republiky z roku 2019, která mj. omezila osvědčení o registraci pobytu (dříve označované jako potvrzení o přechodném pobytu) občana Evropské unie a jeho rodinných příslušníků na dobu platnosti 10 let. Docházelo tak k ukončování pobytu osob, které měly potvrzení o přechodném pobytu delší než 10 let a zároveň jim nebylo vydáno potvrzení (osvědčení) nové. Tyto aktualizace přitom nebyly centralizované, jejich časování a intenzita se lišily regionálně (v datech za rok 2021 se projevily zejména v srpnu). Z pohledu statistiky jsou přitom veškeré osoby, které přestanou figurovat v CIS, považovány za osoby vystěhovalé.

 

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail:
ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

 

  • Více informací naleznete v publikaci
  • Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2021 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky) - aktualita v pdf
  • Tab_1.xlsx
  • Tab_2.xlsx
  • Tab_3.xlsx
  • Tab_4.xlsx
  • Tab_5.xlsx
  • Stručná informace - Pohyb obyvatelstva ve 3. čtvrtletí 2021