Pohyb obyvatelstva za 1. až 3. čtvrtletí 2016 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)
Počet obyvatel Ústeckého kraje během prvních třech čtvrtletí roku 2016 poklesl vlivem záporné bilance přirozeného přírůstku obyvatel i záporného salda migrace o 1,1 tisíce osob. V porovnání se stejným obdobím minulého roku bylo uzavřeno více sňatků, ale vzrostl i počet rozvodů. Poklesl počet narozených dětí, ale zvýšil se počet narozených mimo manželství. Pozitivně lze hodnotit nižší počet zemřelých. Nárůst jsme zaznamenali u počtu přistěhovalých i vystěhovalých osob. Saldo vnitrostátní migrace bylo záporné, zatímco zahraniční kladné.
Ke konci září 2016 žilo podle předběžné bilance v Ústeckém kraji celkem 821 732 obyvatel, v tom 407 499 mužů a 414 233 žen. Od počátku roku do konce září se počet obyvatel v kraji snížil celkem o 1 118 osob, a to vlivem poklesu počtu žen (o 675) i mužů (o 443).
Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,8 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. V uplynulém období se počet obyvatel snížil celkem v 7 krajích republiky včetně Ústeckého.
Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn jak záporným výsledkem přirozeného přírůstku obyvatel, počet zemřelých převýšil počet narozených o 413 osob, tak záporným saldem migrace, do kraje se od ledna do konce září přistěhovalo 5 730 obyvatel a vystěhovalo 6 435 obyvatel, tj. - 705 osob. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (- 1 283 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 4 215 osob a vystěhovalo 5 498 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné + 578 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 1 515 osob a do zahraničí se vystěhovalo 937 osob).
Za tři čtvrtletí roku 2016 se pouze v Litoměřickém okrese počet obyvatel zvýšil, v ostatních šesti okresech Ústeckého kraje zaznamenal pokles. Ve čtyřech okresech se jednalo o úbytek obyvatel stěhováním i o přirozený úbytek (Děčín, Chomutov, Most a Teplice). V okrese Louny se na celkovém poklesu obyvatel podílel pouze přirozený úbytek obyvatel, zatímco migrace obyvatel v okrese byla kladná. Opačná situace byla v okrese Ústí nad Labem, kde přirozený přírůstek obyvatel byl kladný, zatímco migrace záporná, tzn., že počet vystěhovalých osob z okresu převyšoval počet osob, které do okresu přišly.
Během devíti měsíců letošního roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 6 194 dětí, což je o 78 novorozenců (o 1,2 %) méně než ve stejném období roku 2015. Meziročně se o 2,8 procentního bodu (p.b.) zvýšil podíl živě narozených dětí mimo manželství na 64,7 % a Ústecký kraj dosáhl druhý nejvyšší podíl mimomanželských dětí v republice po Karlovarském kraji. Republikový průměr představoval 48,6 % a byl o 16,2 p.b. nižší než v Ústeckém kraji. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství byl ve Zlínském kraji (41,0 %) a v Hl. m. Praze, kde se mimo manželství živě narodilo 41,1 % dětí. Meziročně se podíl dětí narozených mimo manželství zvýšil celkem v 11 krajích republiky. K poklesu došlo v Hl. m. Praze, v Pardubickém a v Jihomoravském kraji. Nejvyšší nárůst zaznamenali v Karlovarském kraji (+ 3,2 p.b.).
Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 10,1 dětí, proti stejnému období minulého roku se tento ukazatel mírně snížil o 0,1 p.b. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot třetí nejnižší pozici. Proti průměru České republiky (10,8 ‰) byla nižší o 0,7 p.b. Více než jedenáct dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Hl. městě Praze, v Libereckém, v Jihomoravském a ve Středočeském kraji. Méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo pouze v Karlovarském kraji.
Dlouhodobě negativním jevem Ústeckého kraje je vysoká úmrtnost. Za prvních devět měsíců letošního roku zemřelo v Ústeckém kraji celkem 6 607 osob. Proti stejnému období roku 2015, kdy zemřelo nejvíce osob od roku 2000, se počet zemřelých snížil o 388 osob (o 5,5 %). V přepočtu na tisíc obyvatel kraje zemřelo letos 10,7 osob, což znamená pokles proti třem čtvrtletím minulého roku o 0,6 p.b. Úmrtnost v kraji představovala nejvyšší hodnotu v mezikrajovém srovnání. Průměr ČR (10,0 ‰) byl v kraji překročen o 0,7 p.b.
Mezi okresy Ústeckého kraje byla ke konci třetího čtvrtletí roku 2016 dosažena nejvyšší porodnost v Ústeckém okrese, zároveň zde byla nejnižší úmrtnost v kraji. Naproti tomu nejnižší počet živě narozených dětí na tisíc obyvatel s nejnižším podílem dětí narozených mimo manželství (57,2 %) nacházíme v okrese Litoměřice. Nejvíce dětí narozených svobodným matkám je dlouhodobě vykazován v okrese Most (71,4 %).
Následující graf porovnává podíl zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách v Ústeckém kraji za prvních devět měsíců letošního roku. Meziroční pokles jsme zaznamenali u poloviny věkových skupin: 1–14, 40–59, 80–89 a u 90ti letých a starších osob.
Od počátku roku 2016 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 3 114 párů snoubenců, tj. o 95 (o 3,1 %) více než za devět měsíců roku 2015. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,1 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje zvýšila o 0,2 p.b., přesto však byla nejnižší ze všech krajů a o 0,4 p.b. nižší než průměr ČR.
V Ústeckém kraji došlo za tři čtvrtletí roku 2016 ke zvýšení rozvodovosti. Od ledna do konce září letošního roku bylo rozvedeno 1 664 manželství, což je o 140 (o 9,2 %) více než za stejné období roku 2015. Počet rozvodů v kraji od počátku letošního roku byl přesto třetí nejnižší od roku 2000 po roce 2015 a 2013. Počet rozvodů na tisíc obyvatel dosáhl v kraji 2,7 ‰ (meziroční nárůst o 0,2 p.b.). Rozvodovost v mezikrajovém srovnání za první až třetí čtvrtletí letošní roku byla v Ústeckém kraji spolu se Středočeským krajem nejvyšší. Celorepublikový průměr byl o 0,3 p.b. nižší než v Ústeckém kraji.
Za prvních devět měsíců roku 2016 bylo na tisíc obyvatel uzavřeno nejvíce sňatků v okrese Ústí nad Labem, zároveň zde však bylo nejvíce manželství rozvedeno. Nejnižší sňatečnost a druhou nejvyšší rozvodovost jsme zaznamenali na Děčínsku. Nejméně manželství na tisíc obyvatel bylo od počátku roku rozvedeno na Chomutovsku.
Přílohy
- Více informací naleznete v publikaci
