Pohyb obyvatelstva v roce 2019 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)

 

Vlivem kladné zahraniční migrace se počet obyvatel Ústeckého kraje během roku 2019 mírně zvýšil. Přirozená měna obyvatel byla záporná. Meziročně poklesl počet sňatků i rozvodů. Mírně poklesl počet živě narozených dětí, ale počet dětí narozených mimo manželství nepatrně vzrostl. Pokles zaznamenal počet zemřelých.

V Ústeckém kraji žilo podle předběžných výsledků k 31. prosinci 2019 celkem 820 965 obyvatel, v tom 407 763 mužů a 413 202 žen. Za uplynulých 12 měsíců loňského roku se počet obyvatel kraje zvýšil celkem o 176 osob, a to vlivem nárůstu počtu mužů (o 368). Počet žen za uplynulý rok naopak o 192 poklesl.

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,7 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. V uplynulém roce se počet obyvatel zvýšil ve většině krajů republiky včetně Ústeckého.

Celkový nárůst počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně kladnou zahraniční migrací obyvatel. Od ledna do konce prosince se do kraje přistěhovalo 8 696 obyvatel a vystěhovalo 7 406 obyvatel, tj. +1 290 osob. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-1 023 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 5 299 osob a vystěhovalo 6 322 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +2 313 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 3 397 osob a do zahraničí se vystěhovalo 1 084 osob). Kladnou zahraniční migraci zaznamenali ve všech krajích republiky, zatímco vnitrostátní přírůstek stěhováním byl pouze ve třech krajích - Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském. Po předchozích osmi záporných letech bylo saldo migrace v Ústeckém kraji třetím rokem kladné.

Zatímco přírůstek obyvatel stěhováním byl v uplynulém roce kladný, přirozená měna obyvatel byla záporná, když počet zemřelých převýšil počet narozených o 1 114 osob. Přirozený úbytek vykázala většina krajů s výjimkou hlavního města Prahy, Středočeského, Libereckého, Pardubického a Jihomoravského kraje.

Během roku 2019 poklesl počet obyvatel ve třech okresech Ústeckého kraje – v Děčíně, Mostě a Ústí nad Labem. Ve dvou z nich se jednalo jak o úbytek obyvatel stěhováním, tak i o přirozený úbytek obyvatel. K poklesu počtu obyvatel v okrese Ústí nad Labem došlo výhradně vlivem přirozeného úbytku obyvatel, zatímco výsledek migrace byl kladný. Celkové zvýšení počtu obyvatel ve čtyřech okresech bylo výhradně zásluhou kladné migrace (počet přistěhovalých osob do okresu převyšoval počet osob, které z okresu odešly). Počet obyvatel přirozenou cestou se v těchto okresech snížil.

Od ledna do prosince loňského roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 8 094 dětí, což je o 5 novorozenců (o 0,1 %) méně než ve stejném období roku 2018. Meziročně se o 0,1 procentního bodu (p. b.) zvýšil podíl živě narozených dětí mimo manželství na 63,5 %. Podíl mimomanželských dětí byl nejvyšší mezi kraji, v ČR představoval 48,2 %. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (40,3 %), jako druhý se umístil Jihomoravský kraj se 42,7 % narozených nemanželských dětí. Meziročně se zvýšil podíl dětí narozených mimo manželství kromě Ústeckého kraje ještě v Kraji Vysočina (o 2,3 p. b.), Královéhradeckém (o 1,5 p. b.), Zlínském (o 1,2 p. b.) a Moravskoslezském kraji (o 0,3 p. b.).

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 9,9 dětí, to je stejně jako v roce 2018. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot druhou nejnižší pozici po Karlovarském kraji, v ČR činila 10,5 ‰. Více než jedenáct dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Praze a v Jihomoravském kraji. Naproti tomu méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo právě v Ústeckém, Karlovarském a Zlínském kraji.

V loňském roce zemřelo v Ústeckém kraji celkem 9 208 osob, meziročně jejich počet poklesl o 130. Počet zemřelých se proti roku 2018 snížil ve většině krajů republiky s výjimkou pěti krajů – Jihočeského, Plzeňského, Pardubického, Vysočiny a Moravskoslezského. Nejvyšší pokles zaznamenali v Jihomoravském (-2,8 %), Karlovarském (-2,5 %), Libereckém (-2,1 %) a Královéhradeckém kraji (-2,0 %). Pokles v Ústeckém kraji (o 1,4 %) byl třetí nejnižší. V přepočtu na tisíc obyvatel Ústeckého kraje zemřelo 11,2 osob (pokles proti předchozímu roku o 0,2 bodů promile.). Úmrtnost v kraji představovala třetí nejvyšší hodnotu po Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Průměr ČR (10,5 ‰) byl v kraji překročen o 0,7 bodů promile.

Mezi okresy Ústeckého kraje byla v loňském roce dosažena nejvyšší porodnost s nejnižším podílem zemřelých v okrese Chomutov. Nejnižší podíl živě narozených vykázali v okrese Most a nejvyšší podíl zemřelých byl v loňském roce v okrese Litoměřice. Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství (70,7 %) je dlouhodobě evidován v okrese Most (od roku 1998). Naproti nejnižší podíl dětí narozených svobodným matkám se trvale nachází v okrese Litoměřice (53,7 %).

Podíl zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách v Ústeckém kraji v roce 2019 znázorňuje následující graf. Meziroční pokles jsme zaznamenali u většiny věkových skupin s výjimkou dětí do 1 roku a od 1 roku do 14 let, kde byl podíl zemřelých v obou letech stejný. Meziroční nárůst zaznamenali věkové skupiny 70–79 a 90letých a starších.

Od počátku roku 2019 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 4 207 párů snoubenců, tj. o 92 (o 2,1 %) méně než za rok 2018. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,1 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje snížila o 0,1 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla sedmá nejvyšší a byla stejná jako za celou republiku.

Od ledna do konce prosince loňského roku bylo v Ústeckém kraji rozvedeno 2 022 manželství. V přepočtu na tisíc obyvatel dosáhla rozvodovost v kraji hodnoty 2,5 ‰ proti 2,6 ‰ v předchozím roce. Rozvodovost za loňský rok byla v Ústeckém kraji druhá nejvyšší po Libereckém kraji. Celorepublikový průměr byl o 0,2 bodů promile nižší než průměr kraje. Absolutní počet rozvodů i v přepočtu na tisíc obyvatel byl v Ústeckém kraji nejnižší od roku 2000.

Negativním jevem v Ústeckém kraji i nadále zůstává vysoká potratovost. V průběhu dvanácti měsíců loňského roku bylo v Ústeckém kraji registrováno celkem 3 362 potratů. Na tisíc obyvatel kraje bylo v roce 2019 provedeno 4,1 potratů. Potratovost Ústeckého kraje zůstává nejvyšší v porovnání s ostatními kraji, nejvyšší je i podíl umělých přerušení těhotenství (2,4 ‰). Republikový průměr potratovosti (3,0 ‰) byl v kraji překročen o 1,1 bodů promile, podíl umělých přerušení těhotenství byl vyšší o 0,8 bodů promile. Počet potratů na tisíc obyvatel v kraji je od roku 1990, s výjimkou let 1999 až 2002, neustále nejvyšší v rámci celé ČR.

V meziokresním srovnání vykázal za loňský rok nejvyšší sňatečnost okres Ústí nad Labem. Nejnižší počet uzavřených sňatků na tisíc obyvatel okresu byl evidován v okresech Děčín a Teplice. Nejvíce manželství na tisíc obyvatel okresu bylo rozvedeno v okrese Chomutov, nejnižší rozvodovost jsme zaznamenali v okrese Louny. Nejvyšší potratovost byla evidována v okresech Teplice a Chomutov, nejméně potratů na tisíc obyvatel zaznamenali v okrese Litoměřice.

Více informací naleznete v publikaci Stav a pohyb obyvatelstva v ČR - rok 2019

 

Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

 

  • Pohyb obyvatelstva v roce 2019 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky) - aktualita v pdf
  • Tab. 1 Počet obyvatel podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Tab. 2 Pohyb obyvatelstva podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Tab. 3 Narození podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Tab. 4 Zemřelí podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Tab. 5 Přistěhovalí a vystěhovalí podle krajů v 1. až 4. čtvrtletí 2019
  • Stručná informace - Pohyb obyvatelstva v roce 2019