Pohyb obyvatelstva v roce 2018 v Ústeckém kraji (předběžné výsledky)

 

 


Vlivem přirozeného úbytku obyvatel se počet obyvatel Ústeckého kraje během roku 2018 snížil. Po osmi předcházejících letech se záporným saldem bylo vloni podruhé za sebou dosaženo kladné saldo migrace - vnitrostátní migrace byla záporná, zatímco zahraniční kladná. Meziročně vzrostl počet sňatků. Poklesl počet živě narozených dětí, ubylo dětí narozených mimo manželství. Nárůst zaznamenal počet zemřelých, celkový počet úmrtí v kraji byl nejvyšší od vzniku kraje.

V Ústeckém kraji žilo podle předběžných výsledků k 31. prosinci 2018 celkem 820 789 obyvatel, v tom 407 395 mužů a 413 394 žen. Za uplynulých 12 měsíců loňského roku se počet obyvatel kraje snížil celkem o 291 osob, a to vlivem poklesu počtu žen (o 362). Počet mužů za uplynulý rok naopak o 71 osob vzrostl.

Na celkovém počtu obyvatel České republiky se Ústecký kraj podílel 7,7 % a je dlouhodobě pátým nejlidnatějším krajem ČR. V uplynulém roce se počet obyvatel snížil celkem v šesti krajích republiky včetně Ústeckého.

Graf: Růst/pokles obyvatel podle krajů v roce 2018

Celkový pokles počtu obyvatel v kraji byl ovlivněn výhradně záporným výsledkem přirozeného přírůstku obyvatel, kdy počet zemřelých převýšil počet narozených o 1 239 osob. Stejně tomu bylo v Královéhradeckém a ve Zlínském kraji. Ve zbývajících třech krajích, kde došlo k meziročnímu poklesu počtu obyvatel (Karlovarském, Olomouckém a Moravskoslezském), se jednalo jak o úbytek obyvatel přirozenou cestou, tak o zápornou migraci.

Po předchozích osmi záporných letech bylo saldo migrace v Ústeckém kraji druhým rokem kladné. Od ledna do konce prosince se do kraje přistěhovalo 8 373 obyvatel a vystěhovalo 7 425 obyvatel, tj. +948 osob. Zatímco vnitrostátní migrace Ústeckého kraje byla záporná (-1 014 osob) - do kraje se z jiných oblastí ČR přistěhovalo 5 330 osob a vystěhovalo 6 344 osob, saldo zahraniční migrace kraje bylo kladné +1 962 osob (z ciziny se do kraje přistěhovalo 3 043 osob a do zahraničí se vystěhovalo 1 081 osob). Kladnou zahraniční migraci zaznamenali ve všech krajích republiky, zatímco vnitrostátní přírůstek stěhováním byl pouze ve třech krajích - Středočeském, Plzeňském a Jihomoravském.

 

Graf: Pohyb obyvatelstva podle krajů v roce 2018

Během roku 2018 poklesl počet obyvatel ve třech okresech Ústeckého kraje – v Děčíně, Mostě a Ústí nad Labem. Ve dvou z nich se jednalo jak o úbytek obyvatel stěhováním, tak i o přirozený úbytek obyvatel. K poklesu počtu obyvatel v okrese Ústí nad Labem došlo výhradně vlivem záporné migrace, zatímco výsledek přirozeného počtu obyvatel byl kladný. Celkové zvýšení počtu obyvatel ve čtyřech okresech bylo výhradně zásluhou kladné migrace (počet přistěhovalých osob do okresu převyšoval počet osob, které z okresu odešly). Počet obyvatel přirozenou cestou se v těchto okresech snížil.

Graf: Pohyb obyvatelstva v okresech Usteckého kraje v roce 2018

Od ledna do prosince loňského roku se v Ústeckém kraji živě narodilo 8 099 dětí, což je o 343 novorozenců (o 4,1 %) méně než ve stejném období roku 2017. Meziročně se o 1,2 procentního bodu (p. b.) snížil podíl živě narozených dětí mimo manželství na 63,4 %. Podíl mimomanželských dětí přesto byl nejvyšší mezi kraji, v ČR představoval 48,5 %. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství zaznamenali v Praze (40,7 %), jako druhý se umístil Zlínský kraj se 42,3 % narozených nemanželských dětí. Meziročně se snížil podíl dětí narozených mimo manželství téměř ve všech krajích republiky, s výjimkou Karlovarského, Plzeňského, Jihomoravského a Pardubického kraje. Nejvyšší nárůst zaznamenali v Karlovarském kraji (+1,6 p. b.). Naproti tomu k nejvyššímu poklesu došlo v Ústeckém a Libereckém kraji (-1,2 p. b.).

Graf: Živě narození a podíl živě narozených mimo manželství v Ústeckém kraji v letech 2008 až 2018

Na 1 000 obyvatel Ústeckého kraje se živě narodilo 9,9 dětí, zatímco v roce 2017 to bylo 10,3 dětí. V mezikrajovém srovnání zaujímala porodnost kraje v pomyslném žebříčku hodnot druhou nejnižší pozici po Karlovarském kraji, v ČR činila 10,7 ‰. Více než jedenáct dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo v Praze a v Jihomoravském kraji. Naproti tomu méně než 10 dětí na 1 tisíc obyvatel se narodilo právě v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Graf: Porodnost, úmrtnost a podíl živěš narozených dětí mimo manželství podle krajů v roce 2018

Vysoká úmrtnost v Ústeckém kraji přetrvávala i v loňském roce. 9 338 zemřelých osob v kraji bylo nejvyšších od vzniku kraje, meziročně vzrostl o 166 osob. Proti roku 2017 vzrostl počet zemřelých ve většině krajů republiky s výjimkou pěti krajů – Jihočeského, Libereckého, Vysočiny, Olomouckého a Zlínského. Nejvyšší nárůst zaznamenali v Královéhradeckém (+4,2 %) a Středočeském kraji (+3,3 %). Nárůst v Ústeckém kraji (o 1,8 %) byl čtvrtý nejnižší. V přepočtu na tisíc obyvatel Ústeckého kraje zemřelo 11,4 osob (nárůst proti předchozímu roku o 0,2 bodů promile.). Úmrtnost v kraji představovala druhou nejvyšší hodnotu po Karlovarském kraji. Průměr ČR (10,6 ‰) byl v kraji překročen o 0,8 bodů promile.

Graf Porodnost, úmrtnos a podíl živě narozených dětí mimo manželství v okresech Ústeckého kraje v roce 2018

Mezi okresy Ústeckého kraje byla v loňském roce dosažena nejvyšší porodnost s nejnižším podílem zemřelých v okrese Ústí nad Labem. Naproti tomu nejvyšší podíl zemřelých a nejnižší podíl živě narozených vykázali v okrese Děčín. Nejvyšší podíl dětí narozených mimo manželství (71,1 %) byl v okrese Most. Nejnižší podíl dětí narozených mimo manželství je dlouhodobě v okrese Litoměřice (57,1 %).

Podíl zemřelých osob v jednotlivých věkových skupinách v Ústeckém kraji v roce 2018 znázorňuje následující graf. Meziroční pokles jsme zaznamenali u většiny věkových skupin s výjimkou 15–39 a 70–79letých osob.

Graf: Zemřelí podle věkových skupin v Ústeckém kraji v roce 2018

Od počátku roku 2018 uzavřelo v Ústeckém kraji manželství 4 299 párů snoubenců, tj. o 398 (o 10,2 %) více než za rok 2017. Počet sňatků na tisíc obyvatel dosáhl hodnoty 5,2 ‰. Meziročně se sňatečnost Ústeckého kraje zvýšila o 0,5 bodů promile. V mezikrajovém srovnání byla čtvrtá nejvyšší. Proti průměru ČR byla vyšší o 0,1 bodů promile.

Graf: Sňatečnost a rozvodovost podle krajů v roce 2018

Od ledna do konce prosince loňského roku bylo v Ústeckém kraji rozvedeno 2 092 manželství. V přepočtu na tisíc obyvatel dosáhla rozvodovost v kraji hodnoty 2,5 ‰. Rozvodovost za loňský rok byla v Ústeckém kraji spolu se Středočeským krajem nejvyšší mezi kraji. Celorepublikový průměr byl o 0,3 bodů promile nižší než průměr kraje.

Negativním jevem v Ústeckém kraji i nadále zůstává vysoká potratovost. V průběhu dvanácti měsíců 2018 bylo v Ústeckém kraji registrováno celkem 3 312 potratů. Na tisíc obyvatel kraje byly v uplynulém roce provedeny 4 potraty. Potratovost Ústeckého kraje zůstává nejvyšší v porovnání s ostatními kraji, nejvyšší je i podíl umělých přerušení těhotenství (2,4 ‰). Republikový průměr potratovosti (3,1 ‰) byl v kraji překročen o 0,9 bodů promile, podíl umělých přerušení těhotenství byl vyšší o 0,7 bodů promile. Potratovost v kraji je od roku 1990, s výjimkou let 1999, 2000 a 2002, neustále nejvyšší v rámci celé ČR.

Graf: Sňatečnost a rozvodovost v okresech Ústeckého kraje v roce 2018

V meziokresním srovnání vykázal za loňský rok nejvyšší sňatečnost okres Ústí nad Labem. Nejvíce manželství na tisíc obyvatel okresu bylo rozvedeno v okrese Chomutov. Naproti tomu nejnižší rozvodovost jsme zaznamenali v okresech Most a Děčín. V okrese Děčín byl zároveň evidován nejnižší počet uzavřených sňatků na tisíc obyvatel okresu a nejméně provedených potratů. Nejvyšší potratovost byla evidována v okresech Chomutov a Louny.

 

Kontakt:

Ing. Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail:
ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

 

  • Více informací naleznete v publikaci
  • Pohyb obyvatelstva v roce 2018 v Ústeckém kraji (aktualita v PDF)
  • Tab.1.xlsx
  • Tab.2.xlsx
  • Tab.3.xlsx
  • Tab.4.xlsx
  • Tab.5.xlsx
  • Stručná informace - Pohyb obyvatel v roce 2018