Obyvatelé Ústeckého kraje druzí nejmladší v ČR

 

Věkové složení obyvatel Ústeckého kraje k 31. 12. 2016

Na území Ústeckého kraje žilo ke konci roku 2016 celkem 821 377 obyvatel a jejich průměrný věk činil 41,6 let (meziročně o 0,2 roku více). V porovnání s průměrným věkem za celou Českou republiku (42,0 let) je obyvatelstvo našeho kraje mladší o 0,4 roku a patří po Středočeském kraji (41,0 let) k druhému nejmladšímu kraji republiky. K nejstarším krajům republiky pak patří Královéhradecký a Zlínský kraj, kde průměrný věk obyvatel je 42,7 let. Lze pozorovat, že populace zestárla téměř ve všech krajích, nejvyšší meziroční nárůst průměrného věku zaznamenal Karlovarský kraj (o 0,30 roku), nejnižší pak byl nárůst ve Středočeském kraji (o 0,14 roku). Výjimku tvořilo Hlavní město Praha, kde hodnota tohoto ukazatele zůstala beze změny (42,0 let).

K 31. 12. 2016 ženy představovaly 50,4 % populace Ústeckého kraje a jejich průměrný věk dosáhl 43,0 let. Muži byli v kraji v průměru o 2,7 roku mladší a jejich průměrný věk činil 40,3 roku. Meziročně se průměrný věk v případě obou pohlaví navýšil shodně o 0,2 roku. Ženám v celé České republice bylo v průměru 43,4 let, mužům 40,6 let. Průměrný věk se v případě žen v mezikrajovém srovnání pohyboval od 42,2 let (Středočeský kraj) do 44,3, let (Zlínský kraj), v případě mužů bylo toto rozmezí od 39,7 let (Středočeský kraj) do 41,3 let (Plzeňský kraj).

Průměrný věk podle krajů k 31. 12. 2016

Pokud jde o věkovou strukturu obyvatel Ústeckého kraje, tak k 31. 12. 2016 bylo v populaci regionu evidováno 130 785 dětí ve věku 0-14 let (15,9 % obyvatel kraje), 540 254 obyvatel pak bylo ve věku 15-64 let (65,8 %) a 150 338 obyvatel kraje bylo starších 64 let (18,3 %). Meziročně přibylo především obyvatel ve věku 65 a více let, a to o 4 872 (3,3 %). Nepatrně přibyly také děti (o 572, resp. o 0,4 %), ale obyvatelé v produktivním věku v kraji se snížili o 6 893 osob (o 1,3 %).

Vzhledem k uvedenému vývoji věkové struktury došlo následně ke zvýšení hodnoty indexu stáří, který poměřuje osoby právě ve věku 65 a více let ku 100 dětem ve věku 0-14 let. Ke konci roku 2016 tak na 100 dětí připadalo 115,0 seniorů, což bylo o 3,3 osob více než na konci roku 2015, ale zároveň to bylo o 5,8 osob méně, než činila hodnota tohoto indexu v roce 2016 za celou Českou republiku. Velký rozdíl v hodnotě tohoto ukazatele lze pozorovat při porovnání podle pohlaví. U mužů v Ústeckém kraji nepřesáhla tato hodnota pomyslnou hranici 100 a index stáří u mužů dosáhl hodnoty 94,4 65letých a starších mužů na 100 dětí (v ČR 98,2), avšak u žen dosáhla hodnota indexu stáří v loňském roce 136,5 (v ČR 144,4), tedy na 100 dětí do 14 let připadalo 136,5 starších žen.

V porovnání s ostatními regiony České republiky byl však index stáří vykázaný v našem kraji druhý nejnižší po Středočeském kraji (101,5 osob). S hodnotou 132 seniorů na 100 dětí se na posledním místě srovnání umístil kraj Královéhradecký.

Ukazatelem ilustrujícím věkové složení populace daného území je také index ekonomického zatížení, tedy součet osob ve věku 0-14 let a 65 a víceletých na 100 osob ve věku 15-64 let. Ke konci roku 2016 připadalo v našem kraji na 100 osob v produktivním věku celkem 52,0 „závislých osob“, tj. dětí ve věku 0-14 let a osob ve věku 65 a více let. I v případě tohoto ukazatele došlo k meziročnímu navýšení, a to o 1,6 osob. Podobně jako index stáří, nabývá index ekonomického zatížení příznivějších hodnot na straně mužů (47,1 osob) než u žen (57,3 osob). Z mezikrajového pohledu dosáhl tento index nejvyšší hodnoty v Královéhradeckém kraji (55,0 osob), opačně tomu bylo v kraji Moravskoslezském (50,7 osob).